20/07/07 - Inter Milán získal patnáctý titul ve své téměř stoleté historii. Obhájil tak scudetto, které mu bylo loni dodatečně přiděleno od zeleného stolu kvůli tomu, že dva výše postavné kluby v tabulce - Juventus a AC Milán podváděly. Na toto scudetto čekal Inter dlouhých 18 let a tak se není co divit, že oslavy s fanoušky byly velkolepé. Kdo však pro ně tento titul vůbec získal? Představujeme vám hráče, kteří v lize odehrály nejméně dva zápasy.

Statistika hráčů v Serii A

Julio Cesar - Brazilský gólman přišel do Interu před dvěma lety a hned se stal jedničkou. Na lavičku vytlačil italského veterána Francesca Tolda. Zatímco první sezonu měl pouze lehce nadprůměrnou, v té druhé zářil a výrazně pomohl k získání mistrovského titulu. Jeho vzestupu formy si všimli i v Brazílii a Cesar začal chytat v národním týmu. Velmi dobré vztahy má s dalším brazilským reprezentačním gólmanem Didou, který chytá za konkurenční AC Milán.

Francesco Toldo - Před sezonou se spekulovalo, zda přijme roli slušně placeného náhradníka nebo raději půjde do nějakého provinčního klubu, kde bude mít jistotu jedničky. Pětatřicetiletý Toldo zůstal a udělal dobře. Mohl totiž oslavit scudetto. V sezoně odchytal 16 soutěžních zápasů a dokázal, že chytat ještě umí. Co bude dál, zatím jasné není. V jednu chvíli se dokonce spekulovalo o zájmu Realu Madrid.

Marco Andreolli - V jednadvaceti letech je to suverénně nejmladší člen kádru, který za Inter v lize odehrál více jak jeden zápas. Druhým nejmladším je pětadvacetiletý Adriano. To svědčí o faktu, že vedení Interu sází hlavně na zkušené hráče a Andreolli to odnesl. Jako mladý reprezentant potřeboval hraním získávat zkušenosti. Sedm zápasů v sezoně mu v tom určitě nepomohlo a je chybou, že aspoň v lednu neodešel hostovat do menšího klubu.

Nicolas Burdisso - Kvalitní obránce, který si letos nemohl stěžovat na nevytíženost. Problémem však paradoxně mohla být jeho univerzálnost. Trenér Mancini s ním často zaplácával díry v defenzivě a tak hrál Burdisso téměř všude, jen ne na jeho oblíbeném stoperovi. To se občas mohlo podepsat i na jeho výkonech.

Ivan Cordoba - Na kolumbijském stoperovi byl letos mírně patrný pokles formy. Možná za to mohlo i to, že od Manciniho neměl jistotu v základní jedenáctce, přesto odehrál 27 zápasů v Serii A a dokázal, že se s ním počítat musí. Zatímco v předešlých letech byl nejlepším stoperem právě on, letos ho zastínil Marco Materazzi.

Fabio Grosso - V létě přišel jako Mistr světa z Palerma. Post levého beka patřil v Interu mezi dlouhodobě nepokryté a Grosso měl být tím, kdo to vyvrátí. Dá se říct, že se mu to podařilo. Všichni se však shodují, že to mohlo být ještě lepší a Inter ho nyní nechal s klidným svědomím odejít do Lyonu. Má totiž Maxwella, který na hřišti předváděl lepší výkony.

Sisenando Maicon - O pravém bekovi se vědělo, že je hodně dobrý. I přesto se dá říct, že překvapil. Brazilec si vedl přímo skvěle a stal se prvním, kterému se po několika letech povedlo vytlačit kapitána Zanettiho z obrány do zálohy. Jak se později ukázalo, tah to byl povedený.

Marco Materazzi - Vůdčí postava týmu a nejoblíbenější hráč u fanoušků. Matrix na loňském Mistrovství světa získal tolik potřebné sebevědomí a rázem se z něho stal nejlepší obránce. Navíc ve své tvrdé hře již upustil od záludností a zákeřných faulů a když se k tomu přidá střílení branek, vychází ideální stoper.

Andrade Maxwell - Brazilský levý bek přišel do Interu v létě zraněný. Mnozí a dokonce i sám hráč měli obavy, zda se po vážném zranění vůbec dokáže dát dohromady a bude schopný hrát fotbal na nejvyšší úrovni. Maxwellovi se to podařilo. Pravidelně začal hrát v prosinci. Mancini ho často šetřil a stahoval ze hřiště kolem 70.minuty. Nyní by měl konečně nabrat fyzičku a v následující sezoně být ještě lepší.

Walter Samuel - Zatímco loni tvořil Argentinec stabilní stoperskou dvojici s Cordobou, letos si moc nezahrál. Důvod byl celkem jednoduchý - Materazzi. Pouze 17 startů v Serii A Samuelovi nestačí a pokud by z klubu odešel, nikdo by se nedivil.

Javier Zanetti - Kapitán a služebně nejstarší hráč v ideální základní jedenáctce zůstává pořád. Příchod kvalitního Maicona na pravou stranu obrany znamenal pouze to, že se po několika letech Argentinec vrátil na své původní místo do zálohy. Zatímco dřív byl na hřišti hodně vidět, nyní ho zastínili spoluhráči hrající ve skvělé formě. I tak je však třiatřicetiletý Zanetti pro tým důležitý a nepředpokládá se, že by to mělo být v dalším ročníku jiné.

Esteban Cambiasso - Stejně jako Zanetti letos tolik nezářil. Důvodem bylo vážnější zranění, které mu vystavilo stopku krátce po startu sezony. V zimě se postupně vracel do hry, ideální výkonnost však začal předvádět až v poslední části. Pokud se znovu nezraní, měl by být příští rok v důležitější roli.

Olivier Dacourt - Francouzskému defenzivnímu štítu se povedla hlavně první polovina sezony. Díky zranění Cambiassa byl na hřišti daleko častěji než se očekávalo a vedl si velmi dobře. V momentě, kdy se ale jeho kolega po zranění vracel, zranil se i Dacourt. V dalších částech sezony se mu již tolik nedařilo.

Luis Figo - O portugalském záložníkovi toho bylo napsáno hodně. V Serii A byl vynikající, nahrál na nespočet gólů a na zisku scudetta má velký podíl. V Lize mistrů to tak slavné nebylo a dá se říct, že Žralok zde doslova zklamal. Z dopředu avizovaného odchodu do Saudské Arábie sešlo a jeden z nejoblíbenějších hráčů u milánského publika zůstává. Otázkou je, jak se jeho pohoda a vyrovnané výkony ze závěru sezony přenesou do následujícího ročníku Ligu mistrů.

Mariano Gonzales - Argentinský záložník přišel z Palerma na roční hostování. Ze začátku pouze čekal na svou příležitost a když po zisku scudetta přišly zápasy, ve kterých již téměř o nic nešlo, dočkal se a ukázal, že tak špatný, jak se o něm říkalo, určitě není. Přesto má smůlu a Inter ho do Palerma vrací.

Santiago Solari - Ani ve své druhém roce Solari nepřesvědčil a hrál jen příležitostně. Jeho nevyrovnané výkony mu v očích trenéra nepomáhají. Zajímavé na tom je, že i nadále se o jeho odchodu nemluví a tak záložník, který pět let hrál stabilně za Real Madrid, zřejmě zůstane.

Dejan Stankovič - Do letoška o něm platilo, že si dokáže udržet stabilně nadprůměrnou formu. Letošní ročník však byl jiný. První polovinu měl přímo vynikající, na jeho krásné góly ze střední vzdálenosti se zapomenout nedá. V druhé části mu však došel dech a skoro by se dalo říct, že hrál jen ze zvyku. Nic to ale nemění na faktu, že týmu hodně pomohl.

Patrick Vieira - Ústřední postava záložní řady se v únoru vážně zranila a Interu nastaly problémy. Ve stejný moment totiž chyběl i další základní stavební kámen zálohy - Cambiasso. Mancini tak musel experimentovat a důsledkem toho byly nezvládnuté zápasy s Valencií a vyřazení z Ligy mistrů. Vieira se vrátil až v 35.kole.

Hernan Crespo - Zatímco v první sezoně v Interu 2002/2003 střílel góly hlavně v Lize mistrů, v té druhé - letošní válel v Serii A. Spolu s Ibrahimovičem měli jeho góly lví podíl na zisku ligového primátu. Crespo je ve svých letech nezastavitelný a hlavně závěr sezony prožil ve znamenité formě. Hattrickem například pomohl k porážce Lazia Řím.

Julio Cruz - Každý rok je hodnocení tohoto hráče stejné. Argentinský střelec si až neuvěřitelně udržuje stabilní formu a bez problémů střílí branky kdykoliv, kdy je potřeba. Přesto je až za slavnějšími jmény v útoky brán jako náhradník. Čest klubu v Lize mistrů zachraňoval v základní skupině právě on.

Zlatan Ibrahimovič - Spolu s Patrickem Vieirou přišel z korupcí prohnilého Juventusu a v Interu se skvěle usadil. Podle mnohých odborníků tu odehrál nejlepší sezonu v kariéře. Jeho technické kousky uchvátili fanoušky a patnáct vstřelených branek i poslední pochybovače o jeho kvalitách. Pokud si formu udrží, směle se může zařadit mezi kandidáty na zisk Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu v Evropě.

Alvaro Recoba - El Chino má za sebou další typickou sezonu. I tentokrát ho brzdilo zranění, výpadky formy a tu a tam předvedl záblesky geniality. Uruguayskému reprezentantovi konečně došlo, že v týmu hrát pravidelně nikdy nebude a jeho odchod je téměř jistý. Je to však rozený Interista a tak půjde pouze do klubu, který mu majitel klubu Moratti odsouhlasí.

Adriano - Cena brazilského fenoména na trhu neuvěřitelně klesla. Adriano se ani letos nedokázal vrátit do své nejlepší formy a byl pouhým stínem, kdysi tolik opěvovaného střelce. Přestože se mluví o jeho krizi, ve statistických tabulkách si špatně nevedl, a na zisku scudetta má také nesmazatelný podíl. V závěru sezony přeci jenom ožil a tak všichni doufáme, že teď ten návrat konečně vyjde.

Autor: Lukáš Pekárek