05/02/08 (Massimo R.) - 5. kvězna 2002 se na Olympijském stadionu v Říme znovu psaly černomodré dějiny. "Bez tý bandy podvodníků, bychom určitě vyhráli scudetto v roce 2002. Lidé na to vzpomínají jako na 5. května, Olimpico, Lazio-Inter 4-2. Bylo to však trochu jinak," tvrdí Massimo Moratti, vlastník Interu Milán.

Ani šest let, dvě scudetta, dva italské poháry a dva Italské superpoháry nestačily vymazat z Morattiho myšlenek to, co se stalo v lize v sezoně 2001-02. Podobně jako v roce 1967. Zápas Mantova-Inter 1-0, i tenkrát bylo scudetto prohráno v posledním kole s Juventusem. Rozhodující byla chyba brankáře Interu Giuliana Sartiho.

Jaká byla sezona 2001-02? Byla to první sezona Hectora Cúpera. Inter se v druhé polovině dostal do trháku a směřoval k titulu. Ke konci však začal ztrácet a poslední rozhodující zápas na Laziu prohrál. Nezapomenutelný Giacinto Facchetti, legendární hráč a bývalý prezident klubu, si všechny pravdy, vzpomínky, stíny a pochybnosti zapamatoval, aby nezapomněl na všechno to, kvůli čemu byl na konci sezony tak zklamaný. Pokusíme se teď dát dohromady některé okamžiky, které tuto sezonu ovlivnily, abychom pochopili, proč Moratti stále nedokáže jen tak zapomenout. Okamžiky si je třeba připomenout i kvůli současné situaci, kdy někteří nepochopitelně kříčí, že je Interu vědomě pomáháno rozhodčíma.

3.kolo - Juve-Chievo 3-2, zápas rozhodla penalta Salase po „divném“ faulu (rozhodči Bolognino)

7.kolo - Udinese-Inter 1-1, Udinese dokázalo remizovat díky neexistující penaltě od Di Micheleho (rozhodči Trentalange)

11.kolo - Juve-Parma 3-1, Buffon měl být za stavu 1-1 vyloučen, v posledních minutách dali gól Del Piero a Trezeguet (rozhodči Paparesta)

14.kolo - Milan-Juve 1-1, další divná penalta v podání Del Piera za stavu 1-0 pro AC Milán (rozhodči Paparesta)

20.kolo - Venezia-Inter 1-1, neexistující penalta pro Veneziu (Maniero), v posledních minutách, když Inter vedl (rozhodči Rodomonti)

20.kolo - Chievo-Juve 1-3, v 72.minutě za stavu 1-1 neexistující penalta pro Juventus, třetí gól dal Trezeguet až v nastavení (rozhodči De Santis)

32.kolo - Chievo-Inter 2-2, za stavu 0-0 neodpískaná Interu naprosto jasná penalta za faul na Ronalda ("nejslavnější" podvod v sezoně je vidět na fotce výše), v posledních minutách vedl Inter 2-1 a nebyl mu uznán třetí regulérní gól Ronalda. Chievo pak vyrovnalo. (rozhodči De Santis)

33. a předposlední kolo - Lecce-Udinese 1-2, v 90. minutě neexistujíce penalta pro Udinese (Di Michele). Díky těmto třem bodům si mohlo Udinese v posledním zápase dovolit prohrát s Juventusem, protože se zachránilo. Po deseti minutách pak prohrává již 0-2. (rozhodči Saccani)

Za zmínku rozhodně stojí i nepoužití tehdy populárních televizních záběrů jako důkazů proti provinění hráčů, kterých si nevšiml sudí na hřišti. Týkalo se to Trezegueta a Zambrottova nevyloučení v utkání Juventusu s Torinem.

34.kolo - Lazio-Inter 4-2. V posledním kole byli někteří hráči z Lazia, kterému téměř o nic nešlo, viditelně hodně namotivovaní. Inter nezvládl druhý poločas a prohrál. Titul získal Juventus, Inter skončil až třetí. Křivdy neunesly dva hráči. Ronaldo se slzami v očích raději utekl do Realu Madrid a vzteklý Seedorf do AC Milán.

Zdroj: „Controcampo“

l'articolo in italiano al link

Autor: Massimo Recchioni