14/04/08 (Inter-ol) - Inter Milán se v posledních dnech zřejmě opět vrátil na vítěznou vlnu. Porazil v utkání 33. kola Série A na vlastním stadionu silnou Fiorentinu a v době, kdy do konce soutěže zbývá pět zápasů, má na čele stále čtyřbodový náskok. Černomodří se v závěru sezóny utkají převážně s celky z dolní poloviny tabulky, a proto by již byla obrovská škoda o titul přijít. Rozhodnuté však zatím není vůbec nic.

Inter - Fiorentina 2:0

Zápas s Violou byl po právu považován za jeden z taháků právě uplynulého kola italské nejvyšší soutěže. Utkal se obhájce titulu se štikou ligy, která navíc právě postoupila přes PSV Eindhoven do semifinále poháru UEFA. Domácí tak rozhodně nemělo čekat lehké utkání, zvláště když se v poslední době, na rozdíl od svého soupeře, zrovna nepotkali s formou. Na své cestě za obhajobou Scudetta spíše potkávali červené karty nebo četná zranění. O to víc je potěšující způsob, jakým Nerazzurri dosáhli vítězství – Fiorentinu jasně přehráli.

Domácí hráli kombinační fotbal už od první minuty, letka Interu nejprve útočila ze vzduchu. V dosažení cíle v podobě vstřelené branky jí však dlouho bránil asi nejlepší gólman Série A Sebastian Frey. Během prvního dějství dokázal zlikvidovat čtyři nebezpečné hlavičky černomodrých. Pokusy Patricka Vieiry a Julia Cruze nepostrádaly prudkost ani přesnost, francouzský internacionál však na brankové čáře čaroval, a to i přes to, že byl zjevně limitován nataženým svalem. Do šaten se tak šlo za bezgólového stavu, i když vedení by si domácí po prvních pětačtyřiceti minutách rozhodně zasloužili. Měli lehkou územní převahu, která byla vyjádřena i prostřednictvím počtu rohových kopů. Během 12. minuty Inter zahrával dokonce čtyři za sebou, míč vždy skvěle poslal do soupeřova pokutového území mladíček Balotelli. Ani z těchto standardních situací však domácí branku nevytěžili, udeřilo tak až v druhém poločase.

Nerazzurri ještě více vystupňovali svůj tlak. Především z pravé strany se na bránu hostí valila milánská lavina. Stadion vybuchl nadšením v 55. minutě, kdy po perfektním průniku Vieiry dorazil míč do sítě Esteban Cambiasso. Černomodří se uklidnili, pár minut na to přidal Balotelli po sólovém úniku druhý gól a o osudu střetnutí tak bylo rozhodnuto. Fotbalistům z Florencie pak už nepomohl ani střídající Christian Vieri, bývalý Interista, který však v roce 2005 přestoupil do konkurenčního AC. Jeho jedinou šanci zlikvidoval v nastaveném čase bravurním zákrokem Julio Cesar. Bobo tak odcházel z trávníku s nepořízenou, navíc musel snést neustálý a pochopitelný pískot diváků na svou osobu, při každém jeho doteku s míčem stadion doslova bouřil. Fanoušci tak zcela demonstrativně dali najevo svůj názor na někdejšího superstřelce. „Tvé góly jsou zapomenuty, pro nás zůstaneš zrádcem“, bylo napsáno na jednom transparentu v hledišti.

Inter tak po dlouhých týdnech předvedl opravdu kvalitní výkon, hráči si zápas užili, rozdávali úsměvy na všechny strany. Zvláště Dejan Stankovič se po svém vystřídání přímo „řechtal“ do kamery, jakoby už černomodří slavili titul. Doufejme, že nejen jemu, ale všem hráčům Nerazzurri vydrží úsměvy až do konce sezóny a že budou moci oslavovat jak Scudetto, tak vítězství v italském poháru.

Hodnocení :

Julio Cesar – 6 : Úplně bez práce rozhodně nebyl, zvláště nebezpečný Adrian Mutu ho často zaměstnával. V prvním poločase se dostal až do malého vápna a pokusil se udělat brazilskému brankáři kličku, Julio se však nenechal ošálit a míč Mutuovi lehce vypíchl. Navíc si při tom dával veliký pozor, aby nefauloval a nezavinil tak pokutový kop. V úplném závěru utkání přidal skvělý zákrok proti hlavičce Vieriho z bezprostřední blízkosti.

Maicon – 8 : Parádní výkon, obráncům hostí neustále motal hlavu svými kličkami, hlavně Gobbi si s ním vůbec nevěděl rady. Jeho nejhezčí moment v zápase přišel v 53. minutě, kdy si v pokutovém území nádherně v plném běhu obhodil míč právě kolem Gobbiho, bohužel následně nepřesně odcentroval. Jeho kouskem se nechal inspirovat Patrick Vieira a po podobné kličce připravil první branku.

Nicolas Burdisso – 7 : Od propadáku s Juventusem hraje velice dobře. Zřejmě absolvoval nějaký pohovor s trenérem Mancinim, který mu pravděpodobně naznačil, že chození s jeho dcerou automaticky na základní sestavu v Interu stačit nebude, a tak se Nicolas poslední dobou dobře prezentuje i na hřišti. V tomto zápase působil jistým dojmem, vyhrával hlavičkové souboje a odvracel i všechny nebezpečné centry ze strany.

Marco Materazzi – 6 : Méně jistý, než jeho argentinský parťák v obraně. Matrixovi by měl někdo vysvětlit, že fotbal se nejlépe hraje ve stoje a že se nedá moc bránit, když ležíte na zemi. Materazzi totiž v této sezóně chodí do skluzů i v případech, kdy je to zcela zbytečné. Možná se mu zalíbil nový trávník na San Siru, ale spíše už to svědčí o tom, že nestíhá zastavovat útočníky soupeře klasickým způsobem, a tak do hráče prostě zajede.

Maxwell – 6 : Stejně jako na druhé straně Maicon se i jeho krajan Maxwell snažil o útočnou hru po křídle. Celý zápas byl však spíše ve stínu svého kolegy z obrany. Nejvíce ožil paradoxně až v 77. minutě, kdy na hřiště přišel záložník Cesar, s kterým si na trávníku nejvíce rozumí, což již v minulosti nejednou prokázal.

Patrick Vieira – 8 : On je ten muž, který táhne Inter k mistrovskému titulu. V posledních zápasech zcela nepostradatelná součást týmu. Proti Fiorentině nejprve v úvodu spálil dvě šance, v druhém poločase pak zařídil vítězný gól parádním průnikem. Můžeme litovat jen jeho čtvrté žluté karty z které vyplývá stopka pro příští ligové utkání. Rozhodčí si na něj v podstatě zasedli. Například v 62. minutě naprosto čistě odebral míč Montolivovi, ale přesto mu byl nepochopitelně odpískán nedovolený zákrok.

Esteban Cambiasso – 6 : Vstřelil branku, ale jinak nebyl příliš výrazný. Dopředu se moc nehrnul, spíše si hlídal střed pole a nepouštěl hosty do rychlých brejků. Naštěstí není jeho slabší forma v mužstvu tolik znát, dobře hrají jiní.

Javie Zanetti – 7 : V 33. minutě předvedl, jak tvrdě umí vypálit. Frey v bráně hostí jeho pokus jen s vypětím všech sil vytáhl na roh. V druhém dějství často kombinoval na pravé straně s Maiconem a zaútočil si více, než je zvyklý. Škoda jen těch občasných nepřesných přihrávek.

Dejan Stankovič – 6 : „Mistr centr.“ V této sezóně se mu příliš nedaří, ale za jednu věc ho člověk musí pochválit, za jeho milimetrové přesné centry a dlouhé míče. Dokáže najít spoluhráčovu hlavu i na velké vzdálenosti. V tomto zápase takto vybídl ke skórovaní Julia Cruze, který však hlavičkoval jen do Freye. V poli však Drago bohužel opět nepředvedl nic zázračného.

Julio Cruz – 8 : Prezentoval se výborným výkonem, i přesto že nedal branku, ke které mu však v prvním poločase po dvou skvělých hlavičkách příliš nechybělo. Zapojoval se i do kombinace a to úspěšně. V 47. minutě obehrál v pokutovém území tři protihráče, bohužel nestačil zakončit. V minutě šedesáté druhé poslal nádhernou přihrávkou do sóla Balotelliho, který uzavřel gólový účet zápasu.

Mario Balotelli – 7 : V poli nebyl až tak výrazný, jeho zakončení je však na sedmnáctiletého chlapce famózní. Zdá se neuvěřitelné s jakým klidem dokáže zakončit samostatný únik, proti tak kvalitnímu a zkušenému brankáři, jakým Sebastian Frey bezesporu je. Pokud se naplní proroctví trenéra Manciniho, že je SuperMario zatím jen na 50% své výkonnosti a bude se dále zlepšovat, máme se jako fanoušci Interu na co těšit!

Autor: Jaroslav Vychodil