23/08/09 - Už se stává pomalu tradicí, že Inter Milán svůj první zápas v sezóně nevyhrává. Před dvěma lety remizoval doma s Udine 1:1 po vlastním gólu Ivana Cordoby v nastaveném čase. Vloni se díky stejnému výsledku rozešel smírně se Sampdorií Janov a světe div se, jednogólovou remízou skončilo i úvodní střetnutí černomodrých v sezóně 2009/10. Na San Siro zavítal nováček z Bari a po velmi dobrém výkonu si odváží cenný bod.

Inter - Bari 1:1

Nerazzurri nastoupili do zápasu s tradičním rozestavením 4-3-1-2. Zraněného Cambiassa nahradil na postu defensivního záložníka Patrick Vieira, kterému se povedly přípravné zápasy natolik, že o něm José Mourinho pronesl pochvalnou větu do médií, což se vzhledem k problematickému vztahu těchto dvou příliš nečekalo. Post podhrotového hráče byl pak, stejně jako v loňské sezóně, svěřen Stankovičovi. Diamantová záloha však asi nepracovala podle trenérových představ, a tak už po úvodní půlhodině došlo ke změně. Na trávník přišel Mario Balotelli a pokračovalo se třemi útočníky.

Pravdou je, že za prvních třicet minut si Milánští mnoho šancí nevypracovali a o nějakém úvodním tlaku nemohla být ani řeč. Snad jen střela Eto´a mohla vyvést gólmana Gilleta z klidu. Bari bránilo znamenitě, neodkopávalo balóny nazdařbůh, po zisku míče zakládalo nebezpečné protiútoky a dokázalo držet domácí daleko od své branky. Každý hráč Interu byl pečlivě pokrytý a jeden na jednoho se nikdo neprosadil. Po příchodu SuperMaria se logicky obraz hry změnil, černomodří se začali tlačit více do útoku, nebezpečně pálil Milito, Maicon a v největší šanci se ocitl Thiago Motta. Po jeho střele vedle levé tyče hostující branky zařvali zklamáním snad všichni na stadionu, nejvíce však asi Samuel Eto´o, který se ocitl v dobré pozici zcela nekrytý, Motta ho však ignoroval a přihrávku mu neposlal.

Po změně stran nastal klasický jev. Inter nevedl, a proto José Mourinho, věrný své teorii „čím víc útočníků mám na hřišti, tím spíš můj tým dá gól“, poslal na trávník Ricarda Quaresmu. Ani se čtyřmi forvardy však domácí nekralovali a musela je zachránit až penalta. Po centru Balotelliho se dostal Diego Milito do souboje s bývalým Interistou Bonuccim, který po argentinském útočníkovi nešikovně hrábl nohou. Milita sice nezasáhl, přesto rozhodčí Russo nařídil přísný pokutový kop. Samuel Eto´o poslal gólmana, který nosí na zádech jméno slavné značky holících strojků, na opačnou stranu a Inter vedl 1:0. V 67. minutě už mohlo být rozhodnuto, ale kamerunský šutér svůj druhý zásah nepřidal. Po skvělé práci Milita se ocitl ve výborné pozici, ale o pár centimetrů minul.

Zdálo se, že by černomodří neměli o dobře rozehraný zápas přijít. Ivan Cordoba nahradil Marca Materazziho, který překvapivě nastoupil v základní sestavě. To, že měl Matrix v tu chvíli už na svém kontě žlutou kartu za hrubý faul, už tak překvapivé není. Po chybě dalšího ze stoperů, Lúcia, však Inter znenadání inkasoval. Po skvělé akci se trefil Kutuzov a bylo to 1:1. Začínalo se tedy od znova a Nerazzurri museli vstřelit další branku. To se však jevilo těžké, asi jako zapálit sirku pod vodou. Tlak se sice dostavil, ale nebezpečí pro hostující bránu z něj nerezultovalo. Domácí hráli hodně po stranách, centry Balotelliho a Quaresmy však měly k přesnosti daleko. Hlavně portugalský navrátilec z Chelsea vedl s přehledem soutěž s názvem „Jak poslat míč co nejdál od všech spoluhráčů“.

Paradoxně tak blíže ke gólu mělo Bari. Kdyby jeho hráči proměnili jeden ze svých nebezpečných protiútoků, odvezli by si z Milána všechny body a nutno dodat, že by proti tomu nemohl nikdo říct ani půl slova. Nováček podal výborný výkon a naznačil, že by se mohl v lize s přehledem zachránit. Největší nebezpečí pro branku Julia Cesara představoval Rivas. Naštěstí se tentokráte nejednalo o nepříliš jistého stopera Interu, ale o hostujícího útočníka, který v 60. minutě vystřídal Sforziniho, aby pak v nastaveném čase málem strhl vítězství na stranu Bari. Naštěstí přestřelil a utkání tak dospělo ke konečnému skóre 1:1, jak už bylo řečeno, velice tradičnímu pro úvodní duely Interu v posledních letech. V obou předchozích ročnících však černomodří i přes počáteční zaváhání dokráčeli k titulu. Aby tomu tak bylo i letos, bude muset José Mourinho ve svém mužstvu mnohé změnit, protože s podobnými výkony jako dnes, by to rozhodně nešlo.

Hodnocení :

Julio Cesar – 7 : Za obdrženou branku nemohl. Kutuzov pálil zcela osamocen a z bezprostřední blízkosti. Mnoho práce brazilský gólman neměl, nakonec však Interu zachránil bod. Pokus střídajícího Langelly, který už už mířil k tyči, zázračně vyrazil konečky prstů.

Maicon – 5 : V prvním poločase byl velice vytížen. Jak už je zvykem, většina postupných útoků černomodrých šla přes něj. Všichni hráči v momentě, kdy neví jak postupovat dál, automaticky pošlou míč napravo Maiconovi s vírou, že on něco vymyslí nebo předvede jeden, ze svých fenomenálních průniků. Proti výborné obraně Bari to ale bylo složité a hvězda Interu skoro nezářila. V druhém poločase se držela spíše v obraně, prostor k útočení přenechala Balotellimu.

Lúcio – 6 : Propadl u akce, která znamenala jedinou obdrženou branku. Po narážečce Kutuzova s Langellou si nechal upláchnout prvně jmenovaného, a ten nezadržitelně skóroval. Jinak si ale vedl dobře. Vyhrával souboje a často se pouštěl i do útočení. Zatím je pro Josého první volbou při sestavování stoperské dvojice.

Marco Materazzi – 4 : Příliš se do akce nedostal. Na konci prvního poločasu šel nesmyslně do hlavičkového souboje s vlastním spoluhráčem Lúciem a vzniklo z toho velké nebezpečí. Po jejich srážce postupoval sám na bránu Kutuzov, naštěstí však zapomněl míč za sebou. V průběhu zápasu byl střídán. Asi proto, že již měl žlutou kartu za hrubý faul na Alvaréze, a nemohl tak chodit do soubojů na plno, což u něj v podstatě znamená, že do nich nechodí vůbec.

Javier Zanetti – 5 : Opět nastoupil v obraně a měl co dělat, aby si poradil s průniky dravého Alvaréze. Rychlostně na něj nestačil, poziční hru má však Il Capitano stále výbornou. V druhém poločase se dostával více dopředu, žádný přesný centr ale do pokutového území Bari neposlal.

Sulley Muntari – 6 : Ještě dřív, než stačil něco vymyslet či pokazit, se stal obětí taktického střídání.

Patrick Vieira – 7 : Podal nadprůměrný výkon. Z pozice defensivního záložníka přesně rozdával míče do stran, soupeře o ně pak díky výborné hře hlavou často připravoval. Přidal navíc nádhernou nahrávku obloučkem na Milita. Svou jedinou chybu v rozehrávce napravil až faulem těsně před pokutovým územím, za který dostal žlutou kartu. V poločase musel uvolnit místo ofensivnějšímu Quaresmovi.

Thiago Motta – 6 : Na začátku se občas pletl do cesty ostatním záložníkům a spíše hledal svoji pozici na hřišti. Postupem času se zlepšoval a dostával se i do zakončení. Ve své největší šanci bohužel selhal. Jeho střela z hranice vápna mířila těsně vedle hostující svatyně. Navíc se na něj velice zlobil Eto´o za to, že v oné situaci spíše nepřihrával.

Dejan Stankovič – 5 : Začal jako podhrotový hráč a končil jako defensivní záložník. Ani na jednom ze svých postů však nebyl příliš vidět a hru Interu ničím neobohatil. Nedostal se ani ke své největší zbrani, střele z dálky. V závěru obdržel žlutou kartu, když hasil nebezpečný protiútok Kutuzova.

Diego Milito – 5 : Dostával hodně míčů od zálohy, většinou však byl zády k bráně a rychle je i ztrácel. Neproměnil obrovskou šanci po přihrávce Vieiry. Z deseti metrů bránu Gilleta přestřelil. Jeho kombinace s Eto´em nebyla tak vybroušená jako v zápase s Laziem, přesto mu stihl připravit dvě šance a vybojoval pro něj penaltu. Sám se však prosadit nedokázal.

Samuel Eto´o – 6 : Cestu za touženým vítězstvím ve Zlaté kopačce začal proměněnou penaltou. Mohl přidat další branky, ale zejména v šanci z 67. minuty nezvykle selhal. Část zápasu odehrál na pravém křídle, kde nebyl až tolik vidět, pohyb bez míče měl ale úžasný. Je zcela odlišným typem fotbalisty, než Zlatan Ibrahimovič. Jestli dokáže být týmu stejně prospěšný, ukáže až čas. Bude k tomu však muset proměňovat šance.

Mario Balotelli – 7 : Hru Interu pořádně rozhýbal. Dokáže obejít soupeře kličkou, a to klidně i dva naráz. Po jeho akci vybojoval Milito penaltu a z jeho centrů vzniklo mnoho závarů před hostující brankou. Do zakončení se sice nedostal, ukázal však Mourinhovi, že jeho nasazení do trojčlenného útoku nemusí být chybou.

Ricardo Quaresma – 4 : Jeden za druhým létaly centry z jeho kopačky do pokutového území, všechny však byly bez problémů odvráceny. Asi jedenáctkrát dostal míč do nohy u levé postranní čáry, šanci pro své spoluhráče nepřipravil ani jednu. Povedla se mu efektní přešlapovačka, kterou obehrál dva soupeře, povětšinou však míče v soubojích s obránci Bari ztrácel.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FcInterMilano.com