14/09/09 - Po koncertu s AC Milán přišlo mírné trápení. Černomodří sice v zápase 3. kola italské nejvyšší soutěže porazili na domácím trávníku nováčka z Parmy 2:0, předvedenou hrou však tentokráte příliš neoslnili. Hosté podali v Miláně sympatický výkon. Směrem dopředu toho sice příliš nepředvedli, defensivní činnost ale měli perfektně zorganizovanou. Nakonec se však hráči Nerazzurri proti nim dokázali prosadit a připisují si tak na své konto poměrně cenné tři body. Velký konkurent v boji o Scudetto, Juventus Turín, totiž opět vyhrál v Římě a zatím to vypadá, že body jen tak ztrácet nebude. Nesmí to tedy dělat ani Inter.

Inter - Parma 2:0

„Žádné šetření opor na Barcelonu se nekoná“, oznámil José Mourinho před střetnutím novinářům a své slovo také dodržel. Na trávník vyběhla téměř stejná jedenáctka jako v derby. Jen zraněného Stankoviče nahradil Vieira a poprvé dostal na levém kraji obrany šanci loňský objev Santon. Sestava domácích již od prvních minut narážela na obranný val Parmy, který se rozprostíral mezi půlící čárou a pokutovým územím a snad i rytíři Jedi by měli problém s jejím prolomením. Nerazzurri mají místo světelných mečů kopačky a tak se jim to také dlouho nedařilo. Hosté hráli na San Siru něco podobného, jako v 1. kole další nováček z Bari, bránili v jedenácti lidech, ale po zisku míče nezmatkovali, posouvali blok směrem od brány a snažili se držet míč. Šance si však soupeř Milánských tentokráte nevypracoval. To však bohužel platilo i o svěřencích trenéra Mourinha.

Pokud nepočítáme závary po standardních situacích, tak jedinou povedenou akcí Interu v prvním poločase byla nebezpečná rána Sneijdera z 11. minuty. To je však na obhájce titulu žalostně málo a proto brzo přišly trenérské šachy. José Mourinho se asi chce stát neoficiálním mistrem světa v střídání hráčů již o přestávce, tento jev totiž za jeho působení u týmu nastává ve většině domácích zápasů. Rychlé změny naštěstí hernímu projevu jeho oveček většinou prospějí, otázkou ovšem je, proč ideální sestava nehraje už od začátku. Jediné možné vysvětlení je, že portugalský kouč chce ušetřit fanouškům svého klubu drahocenný čas tím, že je přiměje sledovat jen druhý poločas, na ten první se totiž málokdy dá koukat bez toho, aniž by do sebe člověk ze samého zoufalství nezabodl párátko.

Proti Parmě tedy v 46. minutě nahradil Balotelli nevýrazného Mottu a začalo se útočit. Sneijder a již zmiňovaný SuperMario však své příležitosti zahodili. Když už to vypadalo, že tlak domácích ochabuje a díky průnikům Biabianyho se začnou osmělovat i hosté, udeřil Samuel Eto´o. Po nevinně vyhlížejícím postupném útoku se dostal k míči na hranici pokutového území a nádhernou technickou střelou přes obránce nezadržitelně skóroval, svlékl si dres a v euforii slavil s nadšeným San Sirem.

Hosté už ve zbývajících minutách neměli síly na jakýkoli zvrat a o vyrovnání se prakticky ani nepokusili. Černomodří drželi míč a v závěru utkání po perfektním centru Balotelliho neméně pěknou střelou k tyči zvýšil na 2:0 Diego Milito. Kromě zisku tří bodů a potvrzení střelecké formy obou forvardů pak můžeme mezi klady tohoto zápasu zařadit i patnáct obstojně odehraných minut mladíčka Reného Krhina, který vystřídal v záloze unaveného Sneijdera.

Parma je tedy za námi a všichni se teď mohou plně soustředit na jeden z největších taháků základních skupin Ligy mistrů. Na San Siro se nečekaně brzo vrátí Zlatan Ibrahimovič, tentokráte v roli nebezpečného protivníka, který se bude se svými novými spoluhráči snažit vstřelit Interu gól. Jestli mu v tom Julio Cesar a spol. zabrání je ve hvězdách. Jisté však je, že nás čeká napínavá a vyhrocená podívaná. A proto hurá na Barcelonu!

Hodnocení :

Julio Cesar – 6 : Za celý zápas si nepřipsal jediný těžký zákrok, útok Parmy ho skoro vůbec neprověřil. Pochytal pár centrů a střel z dálky, jinak se vcelku nudil. Už ve 4. minutě se vydal mimo pokutové území, svízelnou situaci však nevyřešil elegantně kličkou, jako v derby proti AC Milán, ale zahrál míč do autu. V jediné velké šanci hostí Biabiany minul jeho svatyni, a tak brazilský gólman opět udržel čisté konto.

Maicon – 7 : Nezářil tolik jako před reprezentační přestávkou, přesto opět patřil k nejlepším. I když jeho centry létaly zase po všech čertech, byl pro soupeřovu obranu nebezpečný. Jeho fyzický fond je až neuvěřitelný, zvládá běhat nahoru dolů celé utkání a ještě „hubovat“ diváky za pískot po nepovedené přihrávce spoluhráče.

Lúcio – 7 : Obrana pod jeho vedením zaváhala jen v jedniném případě. Nechala zcela bez povšimnutí postupovat Biabianyho středem hřiště od půlící čáry až před Julia Cesara. Bývalý člen mládežnických týmů Interu však možností vstřelit svému bývalému chlebodárci branku pohrdl.

Walter Samuel – 7 : Také jeho přičiněním byla ofensiva hostí zcela vygumována. Vynikal tradičně v blokování střel a hlavičkových soubojích. Mladičký Paloschi nedokázal na hru argentinského stopera najít recept a také proto odjíždí Parma ze San Sira bez vstřelené branky.

Davide Santon – 5 : Poprvé v letošní sezóně dostal příležitost v základní sestavě, jeho výkon ale bohužel zůstal za očekáváním. Vzhledem k obranné taktice nováčka neměl příliš práce při hře dozadu, o to víc se od něj vyžadovala podpora ofensivy. V prvním poločase se mu to však vůbec nedařilo a pokazil hodně přihrávek. Po změně stran se, ostatně jako celý tým, o poznání zlepšil, dovolil si i jeden z jeho typických průniků do středu hřiště. Aby se však dostal do své loňské formy, bude muset asi odehrát více utkání v řadě.

Javier Zanetti – 7 : Záloha vs. obrana 2:2, vyrovnáno. Sám jsem zvědavý, na kterém postu bude Il Capitano nastupovat nejčastěji. Je však pravděpodobné, že pokud bude v pořádku Chivu, bude to pozice ve středu hřiště. Tam dnes odvedl skvělou práci. Jako jeden z mála se snažil svými průniky probudit zvadlý Inter už v prvním dějství a za to si zaslouží pochvalu.

Patrick Vieira – 6 : Když už v 9. minutě viděl žlutou kartu a začal se následně hádat s rozhodčím, měl jsem obavy, že začíná jedno z Patrickových nepovedených představení. Naštěstí se vzpamatoval a roli štítového záložníka odehrál se ctí. Na hřišti možná nezářil jako vyčištěné zuby po použití pasty Colgate, nic významného ale nezkazil a vybojoval hodně zdánlivě ztracených míčů.

Thiago Motta – 4 : V novém dresu zatím střídá dobré výkony s těmi vyloženě špatnými. Ten nedělní bohužel patřil k méně povedeným. Skoro se nedostal do hry, a když už, nic pozitivního z toho pro Inter nevzešlo. O poločase byl vystřídán Balotellim.

Wesley Sneijder – 5 : Podle očekávání byl jedním z nejpilnějších střelců. Povedla se mu však jen rána z 11. minuty, kterou Mirante s vypětím všech sil vytáhnul na rohový kop. V druhém poločase dostal dvakrát míč do dobré pozice, ani jednou ho však netrefil, tak jak by si přál. Z pozice trequartisty příliš konstruktivních přihrávek nerozdal a tvoření hry mu moc nešlo. Snad si to schovává na důležitější zápasy.

Diego Milito – 6 : V dobrých pozicích tentokráte místo střelby spíše padal a snažil si na rozhodčím Rosettim vymodlit penaltu, avšak bezúspěšně. Když už to vypadalo, že utkání skončí jednogólovým vítězstvím domácích, dostal výbornou přihrávku za obranu a po jednoduchém zpracování rychlou střelou zvýšil na 2:0. Jeho zápas to ale rozhodně nebyl.

Samuel Eto´o – 7 : Svou utěšenou ranou pod břevno v podstatě střetnutí rozhodl, i když v něm nebyl příliš vidět. Černomodří v druhém poločase přešli na hru se třemi hroty a ex-barcelonský šutér se držel spíše u postranní čáry, odkud se snažil centrovat před bránu. V rozhodující chvíli se však zjevil na tom pravém místě a rozvlnil síť hostující svatyně. A kvůli tomu ho konec konců Inter koupil.

Mario Balotelli – 7 : Opět se dostal do hry až v průběhu utkání, do tempa se však dostal rychle. Jeho hbité nohy dělaly obráncům hostí viditelně problémy. Krásně odcentroval na druhý gól, sám však branku vstřelit nedokázal, i když na to měl dvě velice slibné příležitosti. Obě však trestuhodně zahodil. Nejdříve pálil vysoko nad z bezprostřední blízkosti a v nastaveném čase ukličkoval sám sebe při sólovém úniku.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com