02/11/09 - 11. kolo a Inter Milán opět nezaváhal. Tentokráte si poradil s domácím Livornem a jeho náskok na čele tabulky vzrostl na velice slušných sedm bodů. Černomodří zatím v lize navozují dojem dobře šlapajícího stroje a obhajoba titulu začíná nabírat reálných obrysů. Fanouškům tak chybí ke spokojenosti snad jen to, aby si svěřenci trenéra Mourinha přenesli svou pohodu i na mezinárodní scénu. Ve středu totiž odehrají důležitý zápas na hřišti Dynama Kyjev, kde budou muset vyválčit tři body.

Livorno - Inter 0:2

A právě onomu střetnutí Ligy mistrů se v podstatě podřídilo i klání v Livornu. José Mourinho se rozhodl poprvé v sezóně hráče vyloženě šetřit. Na lavičce náhradníků zůstali Eto´o, Cambiasso a Samuel, bohužel byli ale nakonec všichni postupně nuceni do hry zasáhnout. Sestava Interu prostá přítomnosti několika opor totiž v prvním poločase nedokázala produkovat nějak ofensivní fotbal a úvodním dějstvím se spíše protrápila.



Utkání s Livornem probíhalo podle naprosto opačných not, než čtvrteční měření sil s Palermem. Pokud byl zápas se Sicilským mužstvem reklamou na fotbal, o čtyři dny později předvedli Nerazzurri ukázkovou účelnost. Hráli jen to, co potřebovali, nikam se nehnali a soustředili se hlavně na obranu. Livorno má nejhorší útok v lize a tak s tím hosté neměli nějaké větší problémy a svého soupeře za celých 90 minut prakticky k ničemu nepustili. Vše ale bylo na úkor útočné hry, která v podání černomodrých skoro neexistovala. V prvním poločase se sice do náznaků šancí prodrali Mancini a Vieira, ani jeden z nich ale nebyl v zakončení dostatečně důrazný. Vzhledem k tomu, že jediný nebezpečný moment na druhé straně hřiště vyřešil Júlio César parádním zákrokem, když zlikvidoval pokus Candrevy z volného přímého kopu, šlo se do kabin za bezbrankového stavu.

To už byl na trávníku i Cambiasso, který musel vystřídat zraněného Muntariho. Zanedlouho ho z lavičky doplnil i další odpočívající hráč, Samuel Eto´o. Trenér Mourinho si totiž uvědomil, že jeho prozatím bezzubý tým potřebuje nějaké oživení, jinak by vážně hrozila bodová ztráta v podobě nerozhodného výsledku. Kamerunský forvard tak vystřídal mladíčka Krhina a rozestavení se změnilo na 4-3-3. Ovoce to přineslo v podstatě okamžitě. Ve 49. minutě se do domácí obrany vřítil Stankovič, předložil Militovi, který na hranici pokutového území míč zasekl, vystřelil a skóroval.

A bylo v podstatě po zápase. Jediná povedená akce stačila Interu k vedení a to už nehodlal pustit. Stáhl se zpět do obranné ulity a vyčkával, co předvedou domácí. A ti byli naprosto bezradní. Zvláště pak po tom, co byl do hry poslán Samuel, který se postavil nezvykle na pozici levého obránce. Defensiva Nerazzurri tak byla posílena a Livorno se proti ní nedokázalo prosadit. V 80. minutě se navíc černomodrým povedla druhá pohledná akce v utkání a opět z ní byl gól. Při rychlém protiútoku našel Vieira zpětnou přihrávkou Maicona, který se prodral směrem k brance a svůj průnik zakončil přesnou střelou k tyči – 2:0.

Další ligový soupeř tedy překonán, a nyní se můžeme soustředit na to nejdůležitější. Zápas podzimu na chladné a chřipkou sužované Ukrajině. Je potřeba, aby hráči do tohoto střetnutí nastoupili plně koncentrovaní, sebevědomí a s touhou po vítězství. Jen to totiž zachová Interu naději na postup ze základní skupiny Ligy mistrů. Nejsilnější sestavu ale Mourinho na trávník nepošle. Zranění stále trápí Sneijdera a Mottu, nově se k nim přidal i Muntari. Jejich zdravotní stav je ve hvězdách. Rýsuje se tak složení záložní řady v podobě Vieira – Cambiasso – Zanetti a před nimi Stankovič. Tedy stará dobrá garda ze sezóny 2006/07, se kterou hráli černomodří asi nejlepší fotbal moderní úspěšné éry. Jestli na ni dokáží navázat se ukáže právě ve středu v Kyjevě, ve 20:45. A proto jen – držme palce!

Hodnocení :

Julio César – 7 : Po čase opět udržel čisté konto a svůj tým podržel. Díky výbornému reflexu bravurně lapil standardku Candrevovi, stejně si vedl i v 86. minutě, kdy se k zahrávání volného přímého kopu postavil stejný hráč. Tentokráte se brazilský gólman vrhl ke své pravé tyči a ránu vyrazil na rohový kop.

Maicon – 7 : Má formu, což je před blížícím se zápasem v Kyjevě jedině dobře. Je sebevědomý, dovoluje si složité kličky, které mu navíc vycházejí. Proti Livornu přidal svůj třetí gól v sezóně, když přesně zakončil svůj rychlý protiútok. Jinak se spíše věnoval bránění, což se mu bezezbytku dařilo.

Lúcio – 6 : Jedno utkání si odpočinul a v neděli se vrátil do základní sestavy. S ním byla obrana Interu znovu pevná a nedopouštěla se chyb. Lúcio hrál poměrně důrazně a soupeřovy útočníky vůbec nepouštěl do pokutového území. Ani ostřílený Tavano se přes něj neprosadil, i když to zkoušel všemi způsoby. Ke konci utkání dokonce pomocí nafilmovaného pádu, rozhodčí Morganti ale jeho střet s Lúciem jako penaltový neposoudil, a to zcela správně.

Iván Cordóba – 6 : Konečně si José Mourinho uvědomil, že by v náročném programu měl stopery trochu v sestavě točit, a tak si Cordóba poměrně zahraje. Na rozdíl od zápasu s Palermem tentokrát nic nezkazil a byl jistota sama. Útočníci domácích neměli potřebnou kvalitu na to, aby kolumbijského internacionála nějak překvapili a přehráli.

Javier Zanetti – 6 : Zaskočil za vykartovaného Chivua na pozici levého obránce a i když to měl v podstatě přes nohu, hra se mu poměrně dařila. I pod tlakem soupeře dokázal míče vyvážet a zakládat protiakce. Dopředu se příliš nehnal, ale na to, že se po odchodu Maxwella v Interu po levé straně v podstatě neútočí, si fanoušci už asi zvykli.

René Krhin – 5 : Slovinský mládežnický reprezentant si odbyl svoji premiéru v základní sestavě Interu, při které se pral hodně s nervozitou. Nastoupil ve středu zálohy a hrál více zprava. Měl podporovat Maicona, ale spíše se mu pletl pod nohy. Na začátku se bál jakékoli přihrávky dopředu a míče jen posouval na zkušenější spoluhráče. Postupem času se ale dostal do tempa a jeho výkon ze závěru poločasu byl hodně slibný. Do druhého dějství už nenastoupil, Mourinho posílil útok a nahradil ho Eto´em.

Patrick Vieira – 7 : Dostal se do dobré kondice a na jeho herním projevu je to hned znát. Získává míče a dokáže je hned přesně distribuovat dál. V prvním poločase se dostal i do zajímavé pozice pro zakončení, jeho hlavička ale nemířila ani na bránu, ani nenašla žádného spoluhráče. V závěru utkání Patrick svůj výkon okořenil přihrávkou na Maiconův gól.

Sulley Muntari – 6 : Jako jeden z mála se snažil dostat do hry útočníky a přesnými dlouhými pasy je posílal neustále vpřed. Jeho snahu nejdříve hatila malá průbojnost těch, kterým byly tyto míče adresovány. V 28. minutě ho pak ze hry nadobro vyřadilo zranění, které si přivodil v souboji s obráncem Dinizem. Jeho start ve středečním utkání Ligy mistrů je tak velmi ohrožen.

Dejan Stankovič – 7 : Jeho hra byla plná přihrávek, které byly poměrně překvapivé, kreativní a navíc rychlé a bez přípravy. V 8. minutě našel v pokutovém území úplně volného Manciniho, ale ten svou příležitost prováhal. To Deigo Milito byl na začátku druhého poločasu o poznání úspěšnější a Stankovičův pas přetavil ve vedoucí branku. V 69. minutě byl Drago stažen ze hřiště a mohl tak šetřit síly na výjezd na východ.

Mancini – 5 : Opět se snažil, ale opět to nebylo ono. Hru příliš zpomaluje, chybí mu výbušnost a nedaří se mu osobní souboje. Je schopen si míč pohledně nerazit se svým spoluhráčem, ale do zakončení se neprobojuje. Centry má nepřesné a tak své nedostatky napravuje alespoň v defensivě. Svědomitě se vracel a pomáhal obráncům útočníky Livorna zdvojovat. Škoda „zadrbané“ šance z 8. minuty, kdyby se trefil, určitě by mu to zvedlo pochroumané sebevědomí.

Diego Milito – 6 : V první poločase byl skoro neviditelný, krom chytré přihrávky na Vieiru v podstatě nic nepředvedl. Zápas neodehrál v nejlepším rozpoložení, přesto dokázal rozhodnout. Střílí góly, i když se mu třeba tolik nedaří, a i to je důkaz, že se jedná o světového útočníka. Střetnutí dohrál celé a bez zranění, takže nic nebrání tomu, aby na svou gólovou sérii navázal ve středu proti Dynamu.

Esteban Cambiasso – 6 : Původně si měl odpočinout, nakonec se však do hry dostal, protože nahradil zraněného Muntariho. Po svém příchodu působil vcelku nevýrazným dojmem. Hra soupeře ho ani nedonutila k příliš aktivní hře. Odvedl si svoje, nechyboval, získané míče spolehlivě rozdával a podílel se tak na poklidném vítězství.

Samuel Eto´o – 5 : Nastoupil do druhého poločasu, ale s míčem se moc nepotkal. Tohle prostě nebyl typ zápasu, v kterém by mohl Samy vyniknout. Více bojovnosti než techniky, minimum šancí a žádná střelba. To pak Eto´o nemůže prodat to, co umí nejlépe, dávání gólů.

Autor: Jaroslav Vychodil
Zdroj: FCInterMilano.com