05/11/09 - Inter Milán prozatím prolomil prokletí Ligy mistrů. V utkání 4. kola základní skupiny F dokázal na poslední chvíli otočit výsledek na hřišti Dynama Kyjev. Přestože většinu zápasu prohrával, dokázal zvítězit 2:1 a během chvilky se v tabulce posunul z posledního místa na první. Fantastického obratu dosáhli černomodří hlavně díky obětavému a bojovnému výkonu v druhém poločase, když svého soupeře přikovali před pokutové území a nezdolnou snahou nakonec dosáhli kýžených branek.

Kyjev - Inter 1:2

Do zápasu podzimu mohl José Mourinho navzdory prognózám nasadit tu nejsilnější sestavu, do základní jedenáctky se tedy vrátili Chivu a Sneijder. A právě nizozemský reprezentant si připsal první šanci utkání, když už ve druhé minutě pálil zpoza šestnáctky jen těsně nad Bohušovu branku. Po pár dalších nadějných kombinacích mezi Militem a Eto´oem se však Nerazzurri ze hřiště úplně vytratili. Jako by v chladném Kyjevě úplně zamrzli a iniciativu převzali domácí.

Člověk až žasnul, jak jsou hráči ukrajinského mistra výborně technicky vybavení, rychlí, důrazní a odhodlaní favorita porazit. Fotbalisté z Milána se s tím dlouho nedokázali vyrovnat. No dlouho, celý první poločas a možná ještě déle. Kyjev svého soka přehrával i přesto, že předváděl podobnou kopanou, jako před dvěma týdny na Sin Siru. S Mourinhovou družinou to opět nevypadlo dobře, zvláště pak po uplynutí 21. minuty, ve které inkasovala. Andrij Ševčenko již poněkolikáté v kariéře rozesmutnil všechny Interisty a otevřel skóre. Jeho střele pravděpodobně pomohla teč Cambiassa a špatně postavený Júlio César nestihl reagovat. Studená sprcha. Střetnutí, na které se hosté pečlivě připravovali nabralo špatný kurz a nic nenasvědčovalo tomu, že někdo černomodrým podá kompas, aby se na trávníku zase našli.

O poločase Mourinho, zcela podle předpokladů, provedl střídání, a to hned dvě. Do hry přišel Motta s Balotellim, ale nějaké náhlé zmrtvýchvstání se nekonalo. Ninkovič mohl dokonce zvýšit na 2:0, když využil jediného zaváhání Lúcia, naštěstí ale bránu těsně minul. V tomto momentě byli Nerazzurri blízko krachu, a pro jejich fanoušky by to bylo snad horší než krach všech burz světa. Co je komu po penězích, když jeho oblíbený klub v prokleté soutěži stále a stále nemůže dosáhnout vysněného cíle a ani se mu nedaří k němu přiblížit. Osobně jsem se dal na modlení a asi nás takových bylo více, protože zázrak se opravdu stal.

Postupem času asi všichni hráči Interu našli v srdci nezlomnou vůli jít proti osudu a tři body ze studeného pekla prostě přivést. Rozpoutali velkou ofensivu, hráli na hranici rizika a šli odhodlaně za vítězstvím. Šance přicházely, ale jednu po druhé je hosté zahazovali, až by si z toho jeden rval vlasy na hlavě. Samuel trefil hlavou tyč, Balotelli lajdácky zakončil samostatný únik, Milito pálil jen do gólmana Bohuše, Sneijderův pokus obrana Kyjeva zblokovala a Samuel Eto´o…má vůbec cenu vypisovat, co všechno kamerunský reprezentant spálil?

Nakonec však touha zvítězila nad kletbou. Wesley Sneijder převzal ve středu hřiště míč a provedl fantastickou věc, dravě obešel Eremenka s Mychalykem a přesnou přihrávkou našel v pokutovém území volného Milita. Il Principe pak ukázal svému kolegovi z útoku, jak se proměňuje vyložená šance, poslal brankáře na druhou stranu než míč a vyrovnal. To běžela 86. minuta. Nerazzurri se však s nerozhodným výsledkem nehodlali spokojit, přeci jen, jejich situaci ve skupině by stejně nijak neřešil. O pár chvil později tak přišla zasloužená odměna. Pokus střídajícího Muntariho domácímu gólmanovi propadl za záda, za míčem se přihnal spasitel Milito a poslal ho zpět před bránu, kam se pro změnu přiřítil Wesley Sneijder a svou dorážkou přiměl trenéra Mourinha k radostnému sprintu do chumlu oslavujících hráčů.

Inter Milán si tak z Ukrajiny odváží to, pro co si přijel, tři body. Obzvláště v prvním dějství sice nepředvedl ideální výkon a stálo to neskutečné nervy všech zúčastněných a nejen jich, na to se ale historie ptát nebude. Hráči dokázali, že se dovedou semknout a výhru si za svou bojovnost a výbornou hru z poslední půl hodiny naprosto, bez pochyb a jednoznačně zasloužili. Jak daleko je tento nezapomenutelný večer v Lize mistrů posune však zůstává stále ve hvězdách.

Hodnocení :

Júlio César – 5 : Jen jediná střela mířila na jeho svatyni, bohužel ale propadla až do sítě. Andrij Ševčenko napřáhl na hranici pokutového území, projektil z jeho nohy se pravděpodobně otřel o Cambiassa, nečekaně se vznesl vysoko do vzduchu a zapadl za Césarova záda. Brazilec doplatil na to, že stál až příliš daleko od brankové čáry. Takovéto míče musí gólman jeho kvalit chytat.

Maicon – 5 : Vůbec se neprosadil. Soupeř se na něj dobře připravil a jeho prostor zdvojoval až ztrojoval. Maicon se tak nedostal k žádnému průniku podél postranní čáry. Hra ho jakoby nebavila a nechal si zápas znechutit. V závěru střetnutí už v podstatě působil jako pravé křídlo, ale přesto se stíhal vracet do obrany na pomoc osamocenému Lúciovi. Inter od něj ale potřebuje spíše přínos směrem dopředu.

Lúcio – 8 : V druhém poločase si musel často připadat jako jediný voják v poli, bojující proti obrovské přesile. Černomodří hráli s maximálním rizikem a tak jako jediný zůstával vzadu a čelil nebezpečným brejkům Dynama. Věřte nebo ne, všechny je dokázal zastavit, navíc čistě a bez faulu. Ba co víc, díky svému bezednému fyzickému fondu mohl ještě míče vyvážet směrem vpřed. Lúcio, děkujeme!

Walter Samuel – 7 : Uhlídat ho při standardní situaci je velice těžký úkol a hráči Dynama ho nezvládali. Třikrát se zcela volný dostal v pokutovém území k hlavičce, branka z toho ale nebyla. Byť jednou byl hodně blízko, v 67. minutě totiž trefil tyč. V obranné práci nezaostával za svým kolegou ze stoperské dvojice, ale nebyl tak výrazný. V závěru utkání přenechal své místo na trávníku Muntarimu.

Cristian Chivu – 5 : Do střetnutí zřejmě nenastoupil zcela zdráv. Rychlý pohyb domácích křídelníků mu dělal potíže. Snažil se sice útočit, pak ale v rozhodujících chvílích chyběl vzadu a vznikala z toho přečíslení. Po přestávce už na promrzlý trávník stadionu Valerije Lobanovského nevyběhl, nahradil ho Motta a na jeho pozici se stáhl Javier Zanetti.

Javier Zanetti – 7 : Tohle byl přesně zápas pro kapitána. Když o něco jde, vždy dokáže přeřadit na vyšší rychlostní stupeň, bojovat a jít všem příkladem. Tak tomu bylo i tentokrát. Prosazoval se hlavně z pozice levého obránce, kdy chvíli sprintoval dopředu s míčem a zakládal akci, za chvíli zase zpět, aby se alespoň někdo vrátil do obrany.

Esteban Cambiasso – 5 : První poločas se mu příliš nepovedl. Nedařila se mu kombinace a prohrával hlavičkové souboje. Připletl se navíc k Ševčenkovu gólu a asi jen on sám ví, jestli střelu bývalé hvězdy AC Milán tečoval nebo ne. Přesto poměrně překvapilo, když ho José Mourinho stáhl ze hry už o přestávce. Nakonec se to ukázalo jako skvělý tah, nově složená záloha Sneijder, Stankovič, Motta si dokázala vyhovět.

Dejan Stankovič – 6 : Kazil hodně lehkých přihrávek a nemohl se dostat do potřebného tempa. Svou bojovností a odhodláním to ale stačil kompenzovat. Stejně ale působil vcelku nevýrazným dojmem a ani při závěrečném tlaku nebyl příliš vidět. Na své dobré výkony z posledních týdnů tedy nenavázal. Je škoda, že to vyšlo zrovna na tak důležité utkání, ale Inter to nakonec mrzet nemusí.

Wesley Sneijder – 8 : Do 70. minuty hrál vyloženě špatně. Krom úvodní střely se spíše trápil. Přihrávky posílal pozdě a do špatných prostorů. Místo přenášení hry na volné spoluhráče spíše rozdával míče nakrátko a do obsazených pozic. V závěru utkání ale předvedl, co v něm dřímá. Nejdříve nádherně našel Balotelliho, o pár chvil později Eto´a. Oba útočníci po jeho přesných pasech postupovali sami na bránu, ale selhali. Tak se Wes rozhodl vzít odpovědnost na sebe. Vypracoval gól pro Milita a v 89. minutě sám rozhodl. Je to muž pro kritické momenty, a takové Inter potřebuje.

Diego Milito – 7 : V poli možná tolik neexceloval a jeho střely zprvu mířily jen do středu brány. Zkuste si ho však nezamilovat, když rozhoduje jeden zápas za druhým. Vyrovnal a pak vybojoval rozhodující branku. V podstatě zachoval černomodrým evropský sen. A pokud mu to bude pálit dál, o čemž by bylo až hřích pochybovat, můžou ho Nerazzurri prožívat až do závěrečných kol.

Samuel Eto´o – 5 : Nechápu, jak mohl za Barcelonu nastřílet 108 branek, když není schopen trefit prostor mezi třemi tyčemi. Jeho zakončení je až k pláči. Dostal se do třech vyložených příležitostí a naložil s nimi prach bídně. Zvlášť jeho hlavička po rohovém kopu z 64. minuty po gólu přímo volala. Když už se mu nedaří šance proměňovat, aspoň je vytváří pro ostatní. Jeho narážečka s Militem nebo kolmý pas na Balotelliho braly dech. Kvůli tomu ho ale Inter nekoupil.

Thiago Motta – 7 : Dokázal míč převzít od obránců, udělat s ním pár rychlých kroků a zase ho předat útočníkům. Inter spěchal a hnal se za vyrovnáním a tak nebylo čas na nějaké technické finesy. Motta přesně splnil trenérovy taktické pokyny. Hru zrychlil a dodal jí přímočarost. Snad už mu zdravotní stav dovolí odehrát nějaká utkání v základní sestavě.

Mario Balotelli – 6 : Zatímco na ostatních byla vidět obrovská snaha utkání zlomit, on se jen podivně po trávníku potuloval. Z jeho kliček sice bylo lehce poznat, že formu má, bojovnost mu ale chyběla. Vzhledem k povaze a důležitosti zápasu je to až šokující. Samostatný únik zakončil mimo a tak potěšil jen povedeným centrem na Eto´a. Hru tedy po svém příchodu oživil, určité rozpaky z jeho projevu ale převládají.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com