08/02/10 - Inter Milán udělal další významný krok k zisku Scudetta. V utkání 23. kola italské Série A porazil na vlastní půdě velmi silné a ve formě hrající Cagliari a v čele tabulky má před městským rivalem AC již desetibodový náskok. Černomodří navíc hrají poslední dobou ve výtečné formě. V krátkém časovém intervalu porazili Milán, Juventus, Fiorentinu a právě Cagliari, tedy pomyslný výkvět fotbalové Itálie. Během těchto zápasů obdrželi jen jedinou branku a jejich herní projev se začíná viditelně zlepšovat.

Inter - Cagliari 3:0

Před sobotním střetnutím drželi hosté z Cagliari šestizápasovou sérii bez porážky a jak je u nich zvykem, i do Milána přijeli hrát útočný fotbal. Tentokráte však doplatili na špatné zakončení, chyby v obraně i na zaváhání hlavního rozhodčího. Když se k tomu navíc přidal výborný výkon Nerazzurri v útočné fázi, výsledek 3:0 byl na světě.

Kouč José Mourinho se při skládání základní jedenáctky musel obejít bez distancovaných Sneijdera a Lúcia, k dispozici už mu byl naopak Samuel Eto´o a překvapivě i Mario Balotelli. Po jeho incidentu při střídání proti Fiorentině se trochu čekaly nějaké pokuty, vyřazení z kádru či podobné třesky plesky. Portugalský trenér se totiž k takovým opatřením nebojí přistoupit a v minulosti už to několikrát dokázal. Nyní však prohlásil, že se SuperMariem problém nemá, ten si jen musí plnit obranné úkoly. Italský reprezentant do jednadvaceti let přesto zůstal na lavičce náhradníků a šanci dostali jiní.

Na Sneijderem uvolněný post podhrotového hráče se posunul Goran Panděv a naprosto exceloval. Předvedl tolik kreativity, fotbalového myšlení, touhy po zakončení a hravosti, že se právě Sneijder nebo Samuel Eto´o mohou začít bát o své místo v sestavě. Hlavně přímé srovnání s nizozemským reprezentantem nutí k zamyšlení. S bývalou hvězdou Realu Madrid v sestavě sice letos ještě Inter neprohrál, přesto se jí zatím nepodařilo dát hře černomodrým tvář a s tvorbou hry to u ní není až tak slavné. Vyloženým trequartistou totiž Sneijder není a Panděv naznačil, že ho na tomto postu může směle nahradit. Wesův přínos pro tým však spočívá ve spoustě jiných věcí, stal se bezesporu důležitým hráčem a proto jeho usazení na lavičku nemusí být šťastným řešením. Jak však z rébusu ven? Stáhnout Holanďana do záložní trojice, nebo nechat odpočívat hvězdného ale nepříliš zářícího Eto´oa? Jistě, zápasů bude hodně, zahrají si všichni, navíc Panděvovi forma nemusí vydržet. Přesto je to téma k zamyšlení.

Ale zpět k utkání. To se vedlo po celých devadesát minut ve velice útočném duchu. Černomodří hned na úvod sevřeli svého soupeře a vytěžili z toho i branky. Po průniku Zanettiho se míč odrazil právě k Panděvovi, jenž se zakončením neměl problém – 1:0. Ve 20. minutě si pak Samuel naskočil na Maiconův roh a Inter už vedl o dva góly. Další nadějné pozice do kterých se dostávali Maicon, Milito a Panděv zůstaly nevyužity a ke svým tradičním brejkům se drali i hosté. Protiútoky se na Júlia Césara občas valily jako lavina. Záložníci domácích se totiž často nechávali ztrhnout ofensivním pojetím a vysouvali hru celého mužstva do blízkosti pokutového území Cagliari. Šikovným hráčům jako jsou Jeda nebo Biondini pak stačilo jen po zisku míče zrychlit, obejít a přesprintovat překvapené středopolaře Interu, a rychlý protiútok byl na světě. Domácí stopeři pak jen zbrkle ustupovali a nebo propadávali při opožděných skluzech.

Nerazzurri však tyto situace přežili bez ztráty kytičky, a to s velkou pomocí Júlia Césara, který pochytal střely z dálky a v 36. minutě zlikvidoval tutovku Nenému. Svou polívčičku si však přihrál i sudí Gervasoni, který neuznal regulérní gól Matriho pro domnělé postavení mimo hru. Útočník Cagliari se sice nacházel v ofsajdovém pozici, míč se k němu ale odrazil od bránícího Santona. Asistent rozhodčího měl zakrytý výhled, hlavní Gervasoni však k inkriminované situaci přímo dobíhal, přesto jeho píšťalka nezůstala němá. O pár minut dříve na druhé straně pro změnu arbitři nepustili do samostatného úniku Milita, i když se o postavení mimo hru rovněž nejednalo. Italští sudí tak zas a znovu dokazují, že jsou kvalitní, asi jako měsíc prošlé balení tatarské omáčky vystavené přímému slunečnímu záření.

Ihned na začátku druhé půle Nerazzurri definitivně rozhodli po nádherné kombinaci Eto´oa, Panděva a zakončujícího Milita. Na trávník se pak postupně dostali v poslední době často hrající Muntari, nová akvizice Mariga i hříšník Balotelli a utkání dospělo k závěru a konečnému výsledku 3:0. Ten může být pro hosty poměrně krutý, nejen kvůli výše popsané události, ale i proto, že předvedli už tradičně velice sympatický výkon plný střeleckých pokusů. I v druhé půli se do zakončení často dostával Matri, gól se mu ale vstřelit nepodařilo.

Na druhou stranu obrana Cagliari nepůsobila zrovna jistě, útočníkům z Milána nedělalo problémy se proti ní prosadit, záložníci v modročerném ztráceli o poznání méně míčů a hra tak vypadala daleko urovnaněji. Tři z poměrně vysokého počtu šancí pak dokázali domácí proměnit a po změně stran si výsledek pohlídali. Hra Interu, zejména směrem dopředu, tedy zaslouží pochvalu. Obhájce titulu si tak po zásluze připsal do tabulky další tři body a pokračovat v jejich sbírání může již ve středu v Parmě, kde se bude hrát odložené střetnutí 22. kola.

Hodnocení :

Julio César – 7 : Pokusů z dálky musel pochytat opravdu hodně, Cagliari se dostávalo velice často ke střelbě. Svůj nejlepší zákrok předvedl v 36. minutě, kdy se před ním zjevil zcela neobsazený Nené, jehož prudká střela ale naštěstí mířila přímo do středu brány a brazilský gólman ji reflexivně vytěsnil na rohový kop. Čisté konto si zasloužil.

Maicon – 6 : Co se týče hry dopředu, byl bezchybný. „Brousil“ pravou postranní čáru jako za starých časů. Jedna narážečka střídala druhou, kombinoval s Eto´oem i Militem. V druhém poločase se proměnil v nahrávače a snažil se připravovat šance právě pro Milita, jeho pasům chyběly jen centimetry. Svůj výkon ale degradoval tradičním zaváháním v obraně, kdy nechal před bránou zcela volného Neného. Jen díky bravurnímu zákroku Júlia Césara pak stav zůstal nezměněn.

Iván Cordóba – 5 : Útočníci hostí si neustále měnili pozice a byli v pohybu, což kolumbijskému reprezentantovi příliš nesedělo. Když se na něj navíc řítili Jeda, Nené a Matri v rychlém protiútoku, jen ustupoval a nebezpečné situaci čelil až v pokutovém území, což bylo poměrně pozdě. Četné závary před bránou Júlia Césara z druhého poločasu pak vyřešil jen s vypětím všech sil. I přes ne příliš přesvědčivý výkon ale pomohl týmu udržet čisté konto.

Walter Samuel – 6 : Po rohovém kopu vstřelil svůj druhý ligový gól v sezóně. Skvěle si naskočil na Maiconův míč, v souboji přetlačil Astoriho a nezadržitelně skóroval. V obraně už se mu tolik nedařilo. Matriho pustil k mnoha střeleckým pokusům, hostující forvard je ale naštěstí s neochvějnou pravidelností posílal nad bránu.

Davide Santon – 7 : Kromě „nahrávky“ Matrimu do domnělého ofsajdu prakticky nezaváhal. V defensivě si odvedl svoje, svědomitě se vracel, až mu zatleskal z lavičky i trenér Mourinho. Dokázal se pouštět i do zajímavých průniků, ať už podél levé postranní čáry nebo středem hřiště. Myslím, že definitivně můžeme říct, že je jeho forma zpět.

Javier Zanetti – 6 : V podstatě zařídil první branku, když se na pravém křídle neuvěřitelným způsobem prohnal kolem Agostiniho a zpětnou přihrávkou ideálně našel Eto´a. Tomu se sice rána nepovedla, po sérii odrazů ale míč přeci jen do sítě uklidil neobsazený Panděv. Javierovi se překvapivě více dařila hra dopředu než defensivní činnost. Příliš se vysouval vpřed, nestíhal zajišťovat Maiconovy výlety a při protiútocích Cagliari se koukal hráčům soupeře nezvykle na záda. Po změně stran se více zatáhl a podal již standardní výkon.

Esteban Cambiasso – 7 : Skvěle četl hru a pozičně zaskakoval přesně tam, kde bylo aktuálně třeba. V prvním poločase sice příliš nepomáhal obraně a i on několikrát propadl, v druhé pětačtyřicetiminutovce však středu pole přímo kraloval. Mohl přidat i branku, ale jeho pokus z volného přímého kopu zneškodnil mladý brankář Agazzi.

Thiago Motta – 6 : Po jeho straně hosté příliš neútočili a tak měl relativní klid, který mohl využívat k podporování ofensivy na druhé straně hřiště. V nastaveném čase první půle se po dobré kličce dostal až ke střele, gólman Agazzi ale jeho pokus kryl. V druhém dějství se po vystřídání Eto´a Muntarim vysunul ještě více dopředu a doplňoval útočníky z druhé vlny. Nebezpečný pro svatyni Cagliari už ale nebyl.

Goran Panděv – 8 : Roli staženého útočníka si naprosto užíval. Neustále vyrážel s míčem na noze směrem k hostující brance. Dostával se do zakončení a hned v 6. minutě otevřel skóre. Vypracoval si i další šance, v nich už ale tak úspěšný nebyl. Jeho spolupráce s Militem občas brala dech, což nejvíce potvrdili při třetí brance, kdy Panděv argentinského zabijáka uvolnil krásnou přihrávkou, která prošla mezi nohama bránícího hráče soupeře. Posila z Lazia Řím hru bez problémů tvořila, nic nezbrzdila a bylo radost se na ni dívat. V závěru už Panděvovi zřejmě došly síly a nebyl tak výrazný. Přesto to byl zcela jeho zápas.

Samuel Eto´o – 5 : Poprvé se po návratu z Afrického poháru národů zapojil do hry. Pořád to ale z jeho strany bohužel není ono. Měl v utkání určité dobré momenty, kdy poslal do zajímavých pozic Maicona nebo Milita, jinak se ale příliš stahoval do hlouby pole a posléze tak chyběl na hrotu. Skórovat sice mohl již na začátku střetnutí, přihrávku Zanettiho ale trefil prachbídně. Obrana Cagliari si ale s následnými odrazy míče nedokázala poradit a gól z této akce stejně padl. Nebylo to ale až tak Eto´ovou zásluhou.

Diego Milito – 6 : Ani jemu se hra v poli příliš nedařila, přesto to znovu dokázal. Prosadil se a vstřelil už svou čtrnáctou branku v sezóně. Převzal v pokutovém území geniální pas od Panděva, posunul si míč do správného úhlu a nedal Agazzimu šanci. O pár minut později se snažil elegantně patičkou oplatit Panděvovi jeho gólovou nahrávku, k úspěšnému završení akce však chyběly centimetry. Když v 84. minutě střídal, opět se dočkal ovací ve stoje.

Sulley Muntari – 4 : V druhé půli nahradil unaveného Eto´a a dostal poměrně ofensivní úkoly. Po nedělním odpoledni je nanejvýš jasné, že to po něm opravdu nikdo chtít nemůže. Snad všechny míče z jeho kopačky létaly jinam než asi původně zamýšlel, jeho síla tkví úplně v něčem jiném. Nejvíce tak na sebe upozornil v momentě, kdy ho svou tvrdou ranou sestřelil Barone.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com