20/09/10 - Inter Miláno se pomalu, ale jistě prokousává na čelo Série A. Po úvodním zaváhání na hřišti Boloňi dokázal vyhrát dvě utkání v řadě. To poslední pak v neděli v Palermu, tedy ve městě, ze kterého si v minulém ročníku body jen tak každý neodvážel. Kde však loňské sněhy jsou. Sicilští fotbalisté se nyní nenachází v ideální formě a Nerazzurri toho dokázali využít. I když po velmi nervy drásajícím průběhu celého střetnutí.

Palermo - Inter 1:2

Trenér Rafael Benítéz měl před utkáním úplně jiné starosti, než zabývat se aktuální výkonností domácích. Lehká zranění trápila Biabianyho a hlavně Wesleyho Sneijdera, a když se k tomu připočetl nejistý zdravotní stav Gorana Panděva a forma – neforma Diega Milita, kdekdo měl obavy, že početně ne příliš široká ofensiva černomodrých může mít problémy. Opak však byl pravdou. Panděv se stihl dát do pořádku a za nizozemského záložníka výborně zaskočil nestárnoucí Dejan Stankovič.

Oproti herně nepovedenému zápasu s Udinese, se Benítézovým svěřencům dařilo držet míč a kombinovat ve středu hřiště. Vnutili tedy svému soupeři vlastní způsob hry a od úvodních minut převzali taktovku nad střetnutím. Produkovali pomyslný „Rafa-styl“ krátkých přihrávek na jeden dotek. Jako fanoušci Interu po érách Manciniho a Mourinha si na to budeme asi chvilku zvykat, pokud však tato změna nebude na úkor organizace hry a účelnosti, půjde to vcelku lehce. Z toho mám ale právě ty největší obavy. Obranná fáze totiž hráčům v nové sezóně činí asi největší problémy. Výsledky jsou ale zatím ucházející.

Palermo si zřejmě bylo vědomo vlastních možností a po ligovém bodovém půstu a „evropské“ prohře se Spartou Praha nastoupilo proti Milánským s defensivnější taktikou, rozestavením 4-3-2-1 a jediným hrotem Hernándezem, kterého měli podporovat nadějný Iličič a vycházející hvězda Pastore. Zejména v prvním poločase se jim to ale vůbec nedařilo, byli totiž až nezvykle pasivní. Hosté si tak vypracovali tlak i šance. Agilní byli zejména Samuel Eto´o a Dejan Stankovič, Kamerunec ale nedokázal trefit ani odkrytou svatyni a Srb napálil z dálky břevno. Paradoxně pak udeřilo na druhé straně, a to z jediného povedeného brejku domácích. Iličič si ve středu hřiště pohrál s Cambiassem i Zanettim, našel si v pokutovém území míč, vyražený Juliem Césarem po Pastoreho střele, a uklidil ho do sítě.

To byla pro Nerazzurri krutá rána a po přestávce mohlo být ještě hůř. Protiútoky domácích totiž začaly být daleko nebezpečnější a podpora jediného forvarda už jim fungovala daleko lépe, zejména díky zlepšenému výkonu Pastoreho. Iličič však ve své druhé vyložené šanci selhal, když jeho záměr výborně přečetl gólman César. Inter se dál hnal do útoku a diváci na stadionu Renza Barbery se dobře bavili útočným fotbalem. V tomto střetnutí o sobě dal konečně také vědět i král loňské sezóny, Diego Milito. Dostával se do šancí, ale naprosto neuvěřitelně je pálil.

Zápas vzdáleně připomínal loňské střetnutí s Dynamem Kyjev v Lize mistrů, naštěstí pro Inter pak taky měl i stejné rozuzlení. Oné noci v Ukrajinské metropoli se událo představení, ve kterém se hlavní hrdina „princ“ Milito už nemohl koukat, jak jeho parťák Eto´o zahazuje jednu příležitost za druhou a gólem a nahrávkou rozhodl. O pár měsíců později se role prohodily. Oslavován je nyní Samuel Eto´o, a to zcela po právu. Dvěma krásnými trefami během deseti minut otočil zápas a potvrdil, že je to on, kdo na začátku ročníku táhne Inter k lepším zítřkům.

V závěru se Palermo ještě pokusilo na obrat reagovat, ale Pastore po zdařilém slalomu napálil jen tyč Césarovy brány. Černomodří tak dobyli tři body a na své největší rivaly z AC Milán a Juventusu mají v tabulce tříbodový náskok. Čeká je ale náročný program. Už ve středu zavítá na Meazzu Bari a situace v útoku Nerazzurri je stále poměrně kalamitní. Možná už nastal čas vrátit se ke starému a osvědčenému 4-3-1-2, využít dobré formy Stankoviče, zkusit Panděva na spojce, kde mu to vždy šlo o parník lépe než na křídle, a posunout tak nezadržitelného Eto´a blíže k bráně soupeře, kde nyní dokáže „zabíjet“. Navíc by se tak snad dala do pořádku i obranná hra, která díky slabé podpoře záložní řady zatím fanoušky Interu příliš netěší. Ale to vše jsou jen spekulace. Moudřejší budeme až po oznámení nominace na utkání. Na to, zda v ní už bude figurovat Sneijder či s poměrně záhadnými potížemi bojující Zanetti, si budeme muset počkat. Tři body proti Bari by však měly být povinností v jakémkoli složení.

Hodnocení :

Júlio César – 6 : Obdrženou branku mu nedávejme za vinnu. První Pastoreho střelu dokázal vyrazit a kapituloval až z následné Iličičovy dorážky. Podal spolehlivý výkon, pokus Hernándéze zlikvidoval s přehledem a druhou šanci Iličiče přímo bravurně. V závěru měl trochu štěstí při projektilu agilního Pastoreho, který málem rozpůlil jeho levou tyč.

Maicon – 6 : Nastoupil poprvé v tomto ligovém ročníku a jeho přítomnost na trávníku byla znát. A to zejména v druhém poločase, kdy si často měnil pozice se Zanettim a hnal se do ofensivy. Podílel se i na akci před druhým gólem, kdy si výborně narazil míč se Stankovičem. Ještě to z jeho strany nebylo zdaleka ono, ale věřme, že se bude nadále zlepšovat.

Lúcio – 6 : Na hřišti je nepřehlédnutelný zejména tím, že ho velmi často můžeme vidět uprostřed zálohy, když se tam rozhodne vyvést míč. V soubojích s Pastorem trochu ztrácel, ale od spoluhráčů se hlavně v druhém dějství nějaké pomoci nedočkal, takže měl roli poměrně ztíženou.

Walter Samuel – 7 : Brejky soupeře se mu dařilo zastavovat efektně i efektivně. A to dokonce v situaci, kdy už ho po rohovém kopu soupeři nechali za svými zády. Stejně se najednou přiřítil a stihl ještě akci zabránit. V druhém poločase už sice nebyl stoprocentně úspěšný a domácí si nějaké ty příležitosti vypracovali, přesto byl jeho výkon nadprůměrný.

Cristian Chivu – 5 : Už proti Udinese bylo vidět, že rychlostně absolutně nestíhá a Sánchéz si s ním dělal, co chtěl. I tentokrát byl nejhorším Interistou. Měl štěstí, že se po jeho zákroku na Cassaniho nekopala penalta. Oproti minulému týdnu měl však i světlé momenty. Na poslední chvíli ukopl míč před Hernándezem, který se řítil do stoprocentní šance.

Esteban Cambiasso – 6 : Ani jej nezastihl úvod sezóny v nejlepší formě a kondici. Proti Palermu už ale i na něm byl vidět určitý stupeň zlepšení. Vystupoval často až k protihráči s míčem a vyvíjel tak na zálohu soupeře tlak, díky kterému Inter získával míč, což v druhém poločase sehrálo důležitou roli. Cuchu však zaváhal před obdrženou brankou, kdy se nechal poměrně snadno obejít Iličičem.

Javier Zanetti – 5 : Není to z jeho strany ono. Pozdě dostupuje k soupeřům a jeho poziční dovednosti ho nezachrání. Zápas dohrával se zdravotními obtížemi, kvůli kterým musel posléze navštívit i nemocnici. A na jeho výkonu se to projevilo. I on nese díl vinny na vstřelené brance Palerma. Ani on nedokázal zastavit Iličiče při průniku. Mladý záložník pak navíc dorážel ze Zanettiho prostoru.

Dejan Stankovič – 8 : Vrátil se po zranění ve velkém stylu, což u něj nebývá úplně obvyklé. Navíc se skvěle popral s pozicí hráče za útočníky. V prvním poločase nebezpečně pálil a jedna z jeho dalekonosných ran orazítkovala břevno. Poté začal hru tvořit. Ještě v prvním dějství vyslal nádherným pasem do brejku Milita, ten ale selhal. Po změně stran si pak narazil míč s Maiconem a poslal přihrávku před bránu Eto´ovi, který už se nemýlil.

Goran Panděv – 7 : I makedonskému reprezentantovi se utkání povedlo, což můžeme říci asi poprvé v sezóně. Tentokráte nebyl utopený na křídle a snažil se pomáhat s tvorbou hry ze středu hřiště. Jeho chvíle přišly zejména v druhé pětačtyřicetiminutovce. Hezky kombinoval s Militem a vymyslel pro něj stoprocentní šanci, gól z toho ale nebyl. V závěru pak mohl sám rozhodnout, ale po individuelní akci, při které oklamal celou soupeřovu obranu, jen těsně minul Siriguovu svatyni.

Diego Milito – 5 : Oproti minulým utkáním se již dostával více do hry. Nebylo to už to zoufalé toulání se po hřišti jako proti Boloni nebo Udinese. Chtěl míč, tlačil se do stran, centroval, přihrál Eto´ovi na gól. Dobrým náběhem se dostával do šancí. Ale zde byl největší kámen úrazu. I ty nejvyloženější totiž spolehlivě zahodil. Třikrát se ocitl sám před hostující bránou, na jeho střeleckém účtu však letos stále svítí nula.

Samuel Eto´o – 8 : To je panečku opora! Sebevědomí z něj jen čiší. V prvním poločase sice ještě dvě příležitosti promarnil, nakonec se ale opět stal hrdinou. Dvěma góly rozhodl o výhře a zejména jeho první trefa stála za to. Lehkým dotykem se dostal přes obránce a tvrdě zakončil ke vzdálenější tyči. Nezbývá než doufat, že se někdy sejdou s Militem ve formě oba naráz, protože to by pak byl „válec“.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com