07/02/11 - Ten nejlepší dárek včera hráči Interu nadělili jednomu ze svých koučů, žijící legendě a ikoně černomodrého klubu – Beppemu Baresimu. Asistent kouče Leonarda se totiž právě dnes dožívá třiapadesátých narozenin, k nimž si mu dovolím tímto za celý fanklub Cechia Nerazzurra poblahopřát.

Giuseppe Baresi se narodil 7. února roku 1958 ve městě Travagliato, patřící do provincie Brescia a regionu Lombardie. Spolu se svým o dva roky mladším bratrem Francem Beppe odmalička miloval fotbal, oba talentovaní chlapci se profilovali jako výborní obránci, popřípadě štítoví záložníci. Rozdíl mezi oběma byl v tom, že na rozdíl od Beppeho byl mladší Franco příliš fyzicky slabý, pročež jej v samém úvodu kariéry odmítnul Inter! Ano, bylo to tak, oba bratři se skutečně mohli sejít v Interu, osud to však chtěl jinak.

Roku 1974 Beppe a Franco Baresiové společně zaklepali na bránu tréninkového centra Interu a chtěli se dostat do akademie Nerazzurri. Mládežnický trenér černomodrých ovšem přijal pouze Beppeho, Franco byl pro zmíněnou slabší tělesnou konstrukci odmítnut. Smutný Franco tedy zamířil ke konkurenčnímu AC Milán, kde se paradoxně okamžitě uchytil. Za pár let si Interisti bohužel mohli trhat vlasy, z podceňovaného Franca Baresiho vyrostl jeden z nejlepších obránců v dějinách fotbalu.

Když bylo Beppemu třináct let, zemřela mu matka, o tři roky později ji následoval i zarmoucený otec. Beppeho i Franca od té doby vychovávaly jejich nové kluby – Inter a AC Milán. Oba mladí fotbalisté se ve svých nových působištích rychle ujali. Beppe si za áčko Interu zahrál poprvé v devatenácti, tehdy černomodří vyhráli 3-0 ve Vicenze v rámci Italského poháru. Svou šanci již poté Beppe nepustil, naopak se na dlouhých patnáct let stal oporou a neoddiskutovatelnou autoritou klubu.

Při svých počátcích si Beppe ještě sezonu zahrál se samotným Giacintem Facchettim, což byla pro začínajícího benjamínka ta nejlepší škola. Baresiho pozice na hřišti byla ve středu zálohy, odkud zajišťoval převážně defenzivní práci, či v obraně, kde pomáhal Grazianu Binimu. Na přelomu 70. a 80. let, kdy byl prezidentem klubu Ivanoe Fraizzoli a koučem náročný Eugenio Bersellini, Baresi přispěl k několika úspěchům Interu, jenž v sezoně 1979/80 získal Scudetto, když dva roky předtím triumfoval v Coppa Italia, což se mu ostatně podařilo i v roce 1982.

Vítězná sestava v pořadí dvanáctého Scudetta Interu by se dala připomenout v tomto složení – v bráně Ivano Bordon, před ním osamocený volný obránce (libero) Graziano Bini (kapitán), před ním trojice beků Beppe Baresi, Roberto Mozzini (často hrával i Canuti) a Lele Oriali, před nimi dvojice středopolařů Pasinato a Marini, před nimi tvůrce hry Beccalossi a v útoku nejčastěji trojice Caso, Altobelli, Muraro. Tohle tedy byla optimální sestava tehdejšího Berselliniho výběru, kterýžto dokázal titul získat navzdory nejlepšímu období v historii Juventusu, jenž v těch dobách pod vedením Trapattoniho zažíval zvláště úspěšné časy.

„Spillo“ Altobelli ve zlatém roce Interu jen o jednu branku zaostal za Bettegou z Juventusu, a tak se nestal Capocannoniere. Důležitost Beppe Baresiho pro tehdejší vítězný Inter dokumentuje skutečnost, že jen brankář Bordon odehrál rovněž 30 zápasů, nikdo jiný nehrál více. Baresi sice nebyl celebritou jako Altobelli a Beccalossi, jeho přínos pro mužstvo však byl nepochybný.

Další ligový titul, tentokrát již s puncem rekordu, Beppe s Interem získal roku 1989. Mužstvo již tehdy trénoval Giovanni Trapattoni, který po dovršení úspěšného období v Juventusu hledal novou výzvu. Navždy nepřekonaný rekord v počtu získaných 58 bodů v tabulce, v níž se ještě za vítězství dávaly jen 2 body, provází třinácté Scudetto Nerazzurri jako odznak výjimečnosti. Trapattoni týmu dodal defenzivní jistotu, vítěznou mentalitu a sebevědomí. Druhá Neapol zaostala za triumfujícím Velkým hadem o celých 9 bodů, což je při dvoubodové tabulce vskutku velký rozdíl. Inter za 34 zápasů obdržel jen 19 branek, nastřílel jich přitom 67 (v obou případech nejlepší v lize).

Hvězdami týmu byli při rekordním Scudettu hráči jako Zenga, Brehme, Matthäus, Berti a Serena. Kapitánem byl Beppe Baresi, v té době už zkušený jedenatřicetiletý mazák, který do světa Interu vítal takové borce defenzivních řad jako Beppe Bergomi, Riccardo Ferri či Andrea Mandorlini. Aldo Serena se se svými 22 góly stal králem střelců Serie A, druhý Careca (Napoli) a Van Basten (Milan) na něj při konečném účtování ztráceli tři přesné zářezy. Kapitán Baresi v sezoně odehrál 32 ligových zápasů a na konci ročníku zaslouženě převzal trofej pro mistra Itálie.

S Interem se Baresi rozloučil roku 1992, tehdy již čtyřiatřicetiletý veterán kapitánskou pásku předal dalšímu pokračovateli velkých hráčů černomodré historie, Beppe Bergomimu. Bergomi se své role vůdce ujal bezpochyby zodpovědně a rovněž on poté pásku předával legendě – Javieru Zanettimu.

Baresi si na stará kolena ještě dva roky zahrál v Modeně, kde se už fotbalem vyloženě bavil a v poklidu se loučil s aktivní kariérou. Po definitivním konci s fotbalem si Beppe na pár let odpočinul, aby se roku 2001 vrátil do milovaného Interu, kde se ujal mládežnického sektoru. Celkem 7 let strávil v práci s mládeží, s Primaverou získal coby kouč dvakrát italský titul, dvakrát Coppa Italia Primavera a dvakrát turnaj ve Viareggiu.

Když poté na lavičku Nerazzurri dorazil s velkým očekáváním José Mourinho, byl to právě Baresi, koho si José vybral jako parťáka k týmu. Mourinho Beppeho hluboce respektoval a jasně řekl, že když přišel do Interu, potřeboval k ruce někoho, kdo v klubu zná každý šroubek a naučí jej znát místní prostředí. Nemohl si vybrat lépe, než Baresiho. Pod Josého vedením Beppe občas chodíval i na tiskové konference, jako asistent trenéra poté vydržel i po Josého odchodu, asistoval rovněž Benítezovi, stejně jako nyní Leonardovi.

Jako aktivní fotbalista se Beppe nikdy nedočkal triumfu na mezinárodním poli, což si vynahradil loni, kdy spolu s Mourinhem Inter dovedl k báječné Triplettě. Zlatý déšť úspěchů byl odměnou za celoživotní oddanost Interu, jakou projevuje Beppe Baresi. Do klubu přišel roku 1974 a je v něm dodnes. Ve managementu Nerazzurri se tak opět sešel s bývalým spoluhráčem Lele Orialim, nebo s klubovým útočníkem v 90. letech Marcem Brancou. Rovněž další asistent, již dlouho působící v Interu, Daniele Bernazzani si s Baresim zahrál, bývalý středopolař v klubu opakovaně působil v 80. letech.

Za svou patnáctiletou kariéru hrajícího Interisty se Baresi nesmazatelně zapsal do černomodrých dějin. V tabulce hráčů s největším celkovým počtem zápasů v dresu Nerazzurri Beppemu patří 5. místo (559 zápasů), vícekrát posvátný trikot obléklo jen kvarteto Bergomi, Zanetti, Facchetti a Mazzola. V Italském poháru toho více než Beppe odehrál dokonce jen Bergomi. A pokud jde o počet startů v Serii A, patří Beppemu 6. místo. Za své dlouhodobě vynikající výkony byl rodák z Travagliata povoláván také do reprezentačního výběru Squadry Azzurry.

Snad na San Siru vydrží ještě dlouho, ale i kdyby ne, Interistou stejně zůstane navždy...

Buon compleanno Beppe!

Autor: Tomáš Bojda

Zdroj: FCInterMilano.com