06/08/01 (MF DNES) - Uctívaný fotbalový trenér se bude na milánském hřišti snažit protrhnout smůlu

Inter Milán se třikrát za sebou dostane do finále evropského fotbalového poháru. Ale má to háček: nikdy ho nevyhraje. Tak si lze utahovat z nového trenéra italského klubu Hectora Cúpera, jenž má nyní asi největší kredit na světě. Je pochopitelné, že by se kouč takovému vtípku nesmál.

Číhá za rohem, aby načapal partu nepřátel. V ruce kolt, klobouk na hlavě mu vrhá do čela stín. Tahle montáž je dalším fórkem na účet pětačtyřicetiletého Argentince. Vymyslela ho italská média: pasovala v něm Cúpera do role pistolníka ze slavného westernu V pravé poledne. Kladného hrdinu v něm hrál legendární Gary Cooper, tedy téměř koučův jmenovec. Kouzlo legrácky je v tom, že naznačuje pravdu. Cúper má stejně jako "nesmrtelný" kovboj porazit všechny kolem a být nejlepší. A s ním i milánský Inter, kam Cúper v červnu nastoupil. "Bude to hrozně tvrdé, ale věřte tomu, že Cúper zapálí nadšením celý tým," tvrdí Francisco Farinos, záložník Interu.

Cúperovy hadí oči jako by zhypnotizovaly celý fotbalový Milán. Fanoušci jsou u vytržení. Myslí si, že on je tím správným člověkem, který jejich miláčky vystřelí ke hvězdám. Inter skončil v posledním ligovém ročníku pátý a čeká ho boj v Poháru UEFA. Zatímco Milán jásá, ve španělské Valencii, odkud Cúper odešel, vládne smutek. "Byl jsem tam na dovolené a všichni lidé, které jsem potkal, na Cúpera vzpomínají s velkými emocemi. Dostal se jim pod kůži," říká znovu Farinos, španělský fotbalista, který ve Valencii hrával.

Právě ve Španělsku si Cúper vybudoval skvělé renomé. Přišel tam z Argentiny v roce 1997 trénovat provinční Mallorku. Nebyl sice neznámý, s argentinským Atletico Lanus zvítězil v prestižním jihoamerickém Conmebol Cupu, ale přece jen se čekalo, co předvede. Cúper všem vyrazil dech: v roce 1999 dovedl Mallorku ke třetímu místu ve španělské lize, čímž se postaral o její historický úspěch, a postoupil s ní do finále Poháru vítězů pohárů. Byla to prvotřídní senzace.

A přece právě tehdy vylétla nad Cúperem noční můra, která ho pronásleduje dodnes. Na jejím zrodu se podílel i český záložník Pavel Nedvěd: ve finále Poháru vítězů dal v dresu římského Lazia vítězný gól, který utnul Cúperovi s Mallorkou sen o výhře. Od té doby se s ním toto stigma vleče. Jako by nedokázal nikdy udělat ten poslední krok. "Už bych si snad zasloužil trochu štěstí," uklouzlo letos v květnu Cúprovi poté, co jeho Valencii porazil ve finále Ligy mistrů Bayern Mnichov. Po porážce Mallorky si však ještě nic takového nepřipouštěl. Staral se spíš o stěhování: chňapla po něm Valencie, i ona pod ním chtěla rozkvést. A nespletla se: Cúper ji přivedl mezi španělskou elitu a dvakrát po sobě s ní stanul ve finále Ligy mistrů. Před soubojem o evropského klubového šampiona v roce 2000, kdy jeho tým čekal madridský Real, vystupoval Cúper skromně. "Kdyby mi někdo na začátku sezony řekl, že budeme ve finále Ligy mistrů, vzkázal bych mu, ať tolik nepije," prohlašoval. Před letošním zápasem s Bayernem už volil jinou taktiku, zarputile mluvil o víře ve vítězství: "Dvakrát to takhle špatně skončit nemůže." Nepomohlo žádné zaklínání, vždy odešel poražen.

S Valencií se nakonec nerozloučil nejlíp: celou sezonu se tým držel ve špičce ligy, ale v posledním kole prohrál 2:3 v Barceloně, a bude tak chybět v příštím ročníku Ligy mistrů. Jiní trenéři by dali za trojnásobnou účast ve vyvrcholení evropských pohárů poklad. Cúpera však dostihl vlastní úspěch: musí chtít víc. Teď to bude zkoušet na milánském stadionu, kde shodou okolností v květnu proti Bayernu souboj o nejcennější klubovou poctu prohrál. Co stojí za báječnou kariérou Argentince s prošedivělými vlasy, který si zapaluje jednu cigaretu od druhé? Cúperovi se vyplatila sázka na disciplínu, je tvrdý a nekompromisní. I největší hvězdy pod ním musí sekat latinu. Když se například jednou ve Valencii ostře pohádal s krajanem Claudiem Lopezem, vykázal hráče na nucenou týdenní dovolenou. "A skákej často do bazénu, ať se trochu zchladíš," doporučil mu. Pořádek má rád i při hře. Jako bývalý obránce se snaží o vypiplanou defenzivu, v níž zná každý hráč detailně své úkoly. "My trenéři jsme jako majáky, kteří osvěcují orientaci hráčů," zní jedno z jeho vzletných kréd. Sám o sobě Cúper říká: "Jsem pouhý dělník ve fabrice zvané fotbal." Jeho práce v "továrně" byla oceněna: loni byl zvolen druhým nejlepším klubovým trenérem světa, před ním byl pouze další Argentinec Bianchi, který vede Boca Juniors. Pro Cúpera to byla velká čest, ale jistě ho i zamrazilo. Tak zase druhý...

Hector Raul Cúper

Narozen: 16. listopadu 1955 v Chabasu

Hráčská kariéra: reprezentoval v osmi zápasech Argentinu

Trenérská kariéra: argentinský Huracan Club, Atletico Lanus, od roku 1997 je v Evropě

Úspěchy: S Mallorkou byl v roce 1999 ve finále Poháru vítězů pohárů, poslední dvě sezony prohrál s Valencií finále Ligy mistrů - je třetím argentinským trenérem, který dovedl tým do finále Ligy mistrů

Autor: Lukáš Pekárek