29/03/07 -

30/03/07 (jencha) - Možná si říkáte, co má ten nadpis znamenat. Inu jedna pořádná prohra (tedy spíše remíza, ale uvidíte sami) a tři výhry, z nichž jedna byla absolutně triumfální.

První březnový zápas byl ligový. V Livornu. Začal povedeným gólem Livorna z přímého kopu z 20 metrů. Potom jsme měli asi ještě dvě šance, než začal zářit Zlatan. Nejprve sklepl Cruzovi parádičkou centr a Cruz vzápětí skóroval. Potom zesměšnil brankáře Ameliu, kterému dal gól z přímáku podobně jako skórovalo Livorno. Kopnul míč po zemi, Ameliu to překvapilo a balón mu projel po zemi vedle něj. Ještě v závěru stihnul v tomto zápase náhradník Maicon dostat červenou za nesportovní chování a byl konec. Livorno 1:2 Inter.

V příštím zápase přišel černý den Interu a vypadnutí z Ligy mistrů. Jelikož doma jsme uhráli slabou remízu 2:2, stačila Valencii k postupu remíza 0:0. A tak to taky dopadlo. Nějaké šance na obou stranách sice byly, ale jednalo se spíš o střely z dálky. Jednou to tam obránce Valencie vykopával z brankové čáry, jednou dal dokonce ruku ve vápně, ale to nestačilo. Na tu ruku bychom se neměli vymlouvat, rozhodčí vždycky spíš nepískne než pískne...

A tak zápas skončil a strhla se mela. Můj názor je takový, že Burdisso po nich pěkně šel, nikdo ho nemohl zastavit. Pak se náhle zjevil Navarro a dal mu pěknou pecku! Navarro vzápětí zdrhal a honili ho Cruz, Cordoba a Maicon. Potom byly také nějaké potyčky v tunelu a to bylo vše, Valencia 0:0 Inter, Inter končí v LM.

V neděli toho týdne jsme nastoupili v derby proti AC a Burdisso už normálně hrál. A bez masky! Proti AC jsme měli úplně zdecimovanou sestavu, pro zranění chyběli Cambiasso, Vieira a Adriano, pro karty Maicon. A to se ještě v průběhu první půle zranili Grosso a Dacourt! Do přestávky měly oba týmy několik šancí, ale na naší straně se především Hernán Crespo postaral o to, aby zůstaly neproměněny. Velmi pěknou individuální akci předvedl Figo, ale střela z úhlu těsně minula vzdálenější tyč. Naopak Tlustá veverka – Ronaldo se prosadila přízemní ranou z 25m k tyči.

Po poločase se Crespo úplně vytratil a Mancini poslal na hřiště Cruze, jenž dorážkou po 11 sekundách pobytu na hřišti vyrovnal! Jeho další střela mě úplně nadchla. Dostal přihrávku ze strany na malé vápno, jenže stál zády k brance. Vystřelil tedy patičkou a přestřelil břevno o palec! Málo účinné, ale krásné... K našemu obratu přispěl zásadní měrou obránce ACM Marek Jankulovski. Propadl u levé postranní čáry a Cruz mohl nahrát do výhodné pozice Zlatanovi, který se nemýlil. To byla poslední zásadní šance a my mohli slavit! Inter 2:1 ACM – Cruz, Zlatan.

A na závěr takové průměrné utkání na malinkém stadionku v Ascoli. Vyhráli jsme 2:1, když se dvakrát prosadil Zlatan po nahrávkách Adriana. V nastaveném čase se domácím podařilo snížit z penalty.

Březen jenom potvrdil můj dojem, že v Evropě jsme oproti domácím zápasům poloviční. To se potvrdilo a v LM si už nekopneme. Ovšem v domácí lize nás nic zastavit nemůže, leda nějaký skandál jako loni, radši nemyslet...

Forza Inter!

Autor: jencha