FC Inter MilanoFC INTER MILANO - Cechia Nerazzurra (Česká neoficiální stránka)
Inter Milán - InformaceČESKÝ OFICIÁLNÍ FANKLUB - CECHIA NERAZZURRAVÝJEZDY NA ZÁPASY INTERUDISKUZNÍ FÓRUM
ZPRÁVY

WEB
 
I Grandi Interisti – Magica Storia: Krajní obránci
Giacinto Facchetti
22/07/10 - Pokračujeme v seriálu o nejlepších hráčích Interu. Dnes si představíme pět nejlepších krajních obránců.

1.Giacinto FACCHETTI

Nejlepší krajní obránce světových fotbalových dějin? Ano, nejspíše ano. Kdo jiný? Nebýt božského Meazzy, byl by to Facchetti, kdo by býval zván největším Interistou všech dob. Působil jako jeden z posledních mušketýrů. Představoval naprostý ideál slušného a čestného člověka i sportovce, kterému se vyhýbají aféry a osobní potíže. Nikdy nehrál zákeřně, nedostával červené karty, nehádal se s rozhodčími. Nejeden Interista Facchettimu neřekne jinak, než Bůh.

pokračování...  


"Obr z Treviglia", jak zněla Giacintova přezdívka, představoval fotbalový živel. Nikdo mu nevěřil, fanoušci i novináři se smáli jeho příliš velké postavě, s níž prý neměl šanci na úspěch. Ve chvílích těžkého rozjezdu však zafungoval magický takt krále Herrery, který Facchettiho podpořil a vytáhnul na vrchol. "Z tohoto chlapce jednou bude nejlepší bek světa", prohlásil Herrera. Sklidil posměch a mávání rukou. Pár měsíců na to již Facchetti zářil v reprezentaci, kde odkapitánoval ve své době jasně rekordních na 70 zápasů! V rodícím se Velkém Interu pak levý bek zastával jednu z klíčových rolí. Jeho ojedinělá schopnost přečíslovat soupeře neustálými ofenzivními výpady podél levé postranní čáry brala dech. Dík své výšce dělal dlouhé kroky, jež mu pomáhaly ke zcela mimořádné rychlosti, stovku prý běhal za 11 vteřin. A zatímco Tarcisio Burgnich na pravé straně nabízel především defenzivní jistotu a klid, Facchetti bavil diváky množstvím gólů, přesných přihrávek a centrů. "Pakliže bych volil nejlepší jedenáctku všech dob, Facchetti by určitě nechyběl", říkal Pelé, když jej FIFA požádala o zhodnocení fotbalového 20. století.

Jen pár bodů Giacinta dělilo od prestižního Zlatého míče France Footballu, na druhém místě jen těsně zaostal za portugalským střelcem Eusébiem. Kdyby uspěl, stal by se prvním obráncem, jemuž by se to podařilo. Žádný jiný obránce nedal v Serii A tolik branek, jako Facchetti. S Nerazzurri vyhrál vše, co mohl a ještě něco víc.

Facchetti je dítětem Interu. V klubu strávil celý svůj život, 18 sezon. Nikdy nehrál za jiný klub. S mužstvem zažil úspěchy i pády, spoluhráče na sklonku kariéry vedl jako kapitán. Když odcházel, byl rekordmanem v počtu startů. Stejným rekordem se pyšnil i v národním týmu Itálie, jíž jako kapitán dovedl k titulu mistra Evropy ´68 a vicemistra světa ´70. Roku 2004 se Facchetti stal prezidentem Interu, svou funkci mu tehdy přenechal Massimo Moratti. Dva roky na to však Bůh podlehnul těžké nemoci a svůj černomodrý svět opustil navždy. Smutný den pro všechny Interisty podpořily černé vlajky spuštěné ze sídla Interu i Italského fotbalového svazu. Jeden z největších fotbalistů všech dob navždy odešel. Jeho syn Gianfelice je dodnes jedním z poslů klubu.

2.Javier ZANETTI
ZANETTI Pakliže je Giacinto Facchetti fotbalovým Bohem, pak El Pupi musí být Božím synem. Slovy nepostižitelná legenda světového fotbalu je s Interem srostlá jako slavný Dóm s Milánem. Od roku 1995, kdy do klubu přišel jako první posila Prezidenta Massima Morattiho, dodnes válčí Javier za černomodré barvy. Spoluhráči, trenéři, sponzoři klubu a všechno ostatní, to vše se mění, avšak Il Trattore zůstává. Ano, říkají mu Traktor, protože jej nejde oddělit od míče. Rychlost má stejnou jako ve dvaceti, snad ještě větší. S míčem u nohy je nezastavitelný, sílu v nohou má jako celá armáda, fyzičku z říše snů. Ve čtení hry nemá konkurenci, přihrávku snad nezkazí. Curva Nord mu vytvořila několik vlastních chorálů, z nichž ten nejslavnější říká, že "hraje fotbal jako Pelé".

Real Madrid za sympaťáka s neodmyslitelným slušňáckým vzhledem a galantním chováním nabízel desítky milionů dolarů, a to v době, kdy se Inter topil v problémech a byl rád za účast v Lize mistrů. Il Capitano však vydržel. Při posouzení toho, že se stále jedná o cizince, je Zanettiho klubová věrnost uchvacující. Pro klub by dýchal, to každý tifoso pochopí při jakémkoli utkání. Když Inter vyhraje, je to Javier, kdo první běží za fanoušky. Ti mu to poté velkolepě vracejí. Při vyvolávání sestav před zápasy nemá žádná jiná hvězda takové ovace, jako Kapitán. V lecčems připomíná Facchettiho. Také on je zcela bezproblémovým charakterním člověkem, jehož respektují i soupeři. Nikdy nehraje zákeřně, každý jej respektuje. Jeho žena se živí jako skvělá fotografka, aby poté s populárním manželem obrovské sumy věnovali na vlastní charitativní projekty, jež pro potřebné zavedli v Argentině.

Zaslouženou odměnu si Pupi užívá v posledních letech, kdy jako kapitán Inter dovedl k 5 Scudettům, 3 Italským pohárům, 3 Superpohárům, a dokonce i Lize mistrů. Ke všemu přičtěme ještě i Pohár UEFA z roku 1998, kde už Javier také hrál. Pamětníci si bezpochyby vybaví jeho grandiózní finálovou trefu od břevna do sítě Lazia.

Žádný jiný hráč v dějinách Interu neodkapitánoval tolik utkání jako Zanetti. Ten pásku nosí od roku 1999 a naštěstí to zdaleka nevypadá na to, že by klub opouštěl. Hloupí škarohlídi před lety ikonu klubu vyháněli a volali po mladší generaci. Traktor jim všem vytřel zrak. Dávno překonal Mazzolu i Facchettiho v počtu startů, nyní si z druhého místa brousí zuby na vedoucího Bergomiho. Právě po Beppem přebíral roli vůdce týmu a nutno dodat, že svého předchůdce výrazně překonal. Co na tom, že mu v srpnu bude již 37? Vždyť i letos patřil k nejlepším hráčům světa! Jako jediný obránce dokázal opakovaně vygumovat ze hřiště Messiho, jeho výkony proti Chelsea i Barceloně braly dech. Škoda, že nedává více branek, kopnout umí. Kdo viděl sestřih Zanettiho branek, ví své…

Javierova výkonnost zraje jako víno. Nepřeberné zkušenosti předává mladším kolegům, trenéři jej milují pro jeho univerzálnost. Díky ní mohl své místo pravého beka přepustit Maiconovi a z pozice záložníka je nyní týmu platný ještě více. V závěrech zápasů, kdy zbytek týmu hledá síly, Zanetti běhá jako na tréninku. Má dvoje plíce? Po květnovém triumfu ve finále Ligy mistrů se snad na světě nenašel Interista, který by pozvednutí poháru přál komukoli více, než Zanettimu. Historie nepoznala mnoho lepších beků…

Navzdory argentinskému původu a faktu, že do Serie A z Banfieldu přišel "až" ve 22 letech, žádný jiný aktivní fotbalista Calcia nemá odehráno více ligových utkání, než Pupi. Ani Del Piero, ani Totti, nikdo! Pupi je navíc rekordmanem i v argentinské reprezentaci, kde dávno překonal Roberta Ayalu. Rovněž v národním týmu dlouhá léta působil jako kapitán.

Nedá se svítit, z Il Capitana již dávno vyrostl Il Grande Capitano. Na Kapitánovy slzy po finále Ligy mistrů nelze zapomenout.

3.Tarcisio BURGNICH
BURGNICH
Nespravedlivě ve stínu. Tak by se dal přejmenovat fotbalový život jednoho z nejlepších pravých obránců všech dob. Burgnich byl oporou Herrerova Velkého Interu z 60. let, v němž spolu s Facchettim ze svých křídelních prostor vytvářeli nebezpečné alternativy a stále nové dimenze pro proslulé catenaccio. Zatímco však Facchetti byl mimořádně útočným bekem, Tarcisio nabízel zejména defenzivní spolehlivost, tvrdost a odolnost. Fyzický fond mohl prodávat na milánských trzích, skvělé čtení hry jakbysmet.

Když Inter 27. května 1964 v Prátru nastupoval k finálovému klání Poháru mistrů s Realem Madrid, vyvstávala otázka, jak ubránit madridské ofenzivní hvězdy. "Uhlídat Di Stéfana, Puskáse i Genta? To snad ani nelze", spekuloval tisk. Opak byl pravdou. Los merengues sice měli opticky více ze hry, dokonalá a chytrá hra Nerazzurri však nakonec bezpečně triumfovala. Obránci Interu si rozebrali přestárlé španělské celebrity, jen Carlo Tagnin nastoupil výhradně proto, aby celý zápas běhal s Di Stéfanem. Burgnich vymazal Genta, Guarneri podal možná životní výkon, když nedal "ani čuchnout" maďarskému dynamitu Ferenci Puskásovi, no a Facchetti si sebejistě pohlídal Amancia. Ušatý pohár byl doma, Herrerovi chlapci se zapsali do kronik.

Burgnich v Miláně strávil 12 let a oslavil všechna velká vítězství La Grande Interu, jako jeden z nejdůležitějších hráčů. Postupem času a s přibývajícími lety se přesunul do středu obrany, párkrát si zahrál i na pozici libera. V národním týmu patřil k oporám, vyhrál domácí EURO ´68 v Římě a na světovém šampionátu v Mexiku bral s Azzurri stříbro. Jedno z životních klání odehrál v semifinále s Německem, kde střílel veledůležitou branku v mimořádné přestřelce, jíž nakonec Italové vyhráli 4-3 po prodloužení. Říká se, že dějiny mistrovství světa lepší utkání nepamatují…

4.Andy BREHME
BREHME
Německý internacionál byl hvězdou přelomu 80. a 90. let, kdy s Interem vyhrál rekordní Scudetto z roku 1989, aby o rok později s Německem triumfoval na Mundialu hraném právě v Itálii. Andy tehdy německé bojovníky dovedl ke zlatým medailím coby kapitán, ve finále s Argentinou vstřelil jedinou branku z penalty právě on.

Barvy Interu tehdy nosil také hvězdný záložník Lothar Matthäus, který spolu s Brehmem na Stadio Giuseppe Meazza přišel roku 1988, a také útočník Jürgen Klinsmann, jenž dorazil o rok později. Německé legii zavelel ještě předtím obdivovaný "nový Müller" Karl-Heinz Rummenigge, jenž se však se jmenovanými borci v Miláně již nesetkal, neboť z Interu odešel o sezonu dřív.

Andy Brehme v černomodrém dresu strávil celkem čtyři roky, během nichž se stal ikonou a zároveň i legendou klubu. Patřil k základním stavebním kamenům Trapattoniho sestavy, spolu s Bergomim, Ferrim a Mandorlinim tvořil ideální obrannou čtveřici, která byla postrachem všech soupeřů. Brankářem býval Zenga, v útoku Aldo Serena a Klinsmann. Vedle Matthäuse válel Nicola Berti a Alessandro Bianchi, zkrátka tým snů. Tým snů, který však zdaleka nevyhrál tolik, kolik vyhrát mohl. Na vině byl extrémně silný AC Milán, do jehož umělého znovuvzkřísení nacpal vypočítavý Silvio Berlusconi miliardy a miliardy lir, a také Maradonova Neapol, která byla velkou silou v Serii A.

Vítězství v Poháru UEFA ze sezony 1990-91 Interistům spravilo chuť, blonďatý bek s dělovou ránou a typickou tvrdou hrou byl na vrcholu sil. Vyhrával s Interem i národním týmem. Jedna z nejsilnějších německých generací dominovala.

5.MAICON

MAICON Věčně zamračený brazilský pořízek, stejně rychlý a silný, jako v centrech nepřesný, je jednou z poznávacích značek nového Velkého Interu. Když dorazil do Milána, měl před sebou úkol z nejtěžších: prosadit se na pozici, kde již deset let válel fanoušky milovaný kapitán Zanetti. Nakonec vše dopadlo trochu jinak, pro Maicona výborně. Debata mezi Kapitánem, Maiconem, koučem Mancinim a Prezidentem Morattim rekrutovala v inteligentní dohodu čtyř profesionálů, u nichž na prvním místě stojí zájem klubu - Maicon převezme pravou stranu, jíž může nabídnout více výbušnosti a častější zakončení, Zanetti se přesune do zálohy, kde ještě více využije svůj ojedinělý talent a mimořádnou přizpůsobivost. Všichni věděli, že Javier je natolik moudrým hráčem, že svůj nový úkol pochopí, jen neznalí hlupáci situaci vnímali jako problematiku "co se Zanettim". Otázka takto totiž nestála, což pro svůj úspěch musel pochopit i Maicon. To, že Kapitána nahradí, neznamená, že je lepším hráčem, ale to, že je to řešení nejlepší pro tým. A právě tato tendence "pro tým" jest oním klíčem k tomu, co Inter v posledních letech dokázal. Obětovat se pro spoluhráče, měnit si pozice, zajišťovat jeden druhého, to vše spojuje Zanettiho s Maiconem, kteří vytvořili perfektní tandem dvou Jihoameričanů, jejichž spolupráce je nedílnou součástí nové filozofie klubu.

Maicon vyniká mimořádnou odolností a silou v soubojích jeden na jednoho. Když mu míč ideálně sedne na nohu, nechytí jej ani boží okno, stejné je to s Maiconovým zaujetím pro hru. Chce stále vítězit, proto také takřka nevynechává zápasy. Je faktem, že bránit se mu občas nechce a zůstane viset v útočné zóně, díky skvělé spolupráci se Zanettim je však nebezpečí většinou zažehnáno.

V letošní sezoně se brazilský rychlík překonával zvláště v Lize mistrů, kde podával mnohdy životní výkony. Na obránce dává hodně gólů, díky své výšce a síle neztrácí ani v hlavičkových soubojích. V Brazílii jej zvou nástupcem Cafúa. Jestli to Maicon dokáže, ukáže čas. Místo v dějinách Interu mu ale už nikdo nevezme.

1.díl I Grandi Interisti – Magica Storia: Brankáři
2.díl I Grandi Interisti – Magica Storia: Střední obránci

Zdroj: FCInterMilano.com


© fcintermilano.com

Kopírování textů, zveřejňování a jakékoliv další použití na internetu je povoleno pouze s uvedením zdroje www.fcintermilano.com.


Předchozí článek: 21/07/10 - Legenda Interu Lele Oriali v Interu končí
Další článek: 25/07/10 - Inter Balotelliho zřejmé prodá do City
1973


Diskuze
Javierissimo   (22/07/10 21:15:39)

grazie. Mě taky, neskutečná škoda, nezapomenu na chvíli, kdy jsem se to dověděl...

iván cordoba   (22/07/10 20:19:50)

Krásný článek. Škoda Giacinta, ještě dnes mi z toho smutno. 


556