Aleksandar Stanković poskytl svůj první rozhovor od svého návratu do Interu: „Je nemožné to vyjádřit slovy. Začal jsem hrát fotbal kvůli Interu, protože mým snem bylo hrát na San Siru. Je to pocit, který se stále snažím zpracovat.“
„Chivu měl obrovský vliv na mou kariéru. Vzal si mě pod křídla, když jsem byl ještě kluk v Primaveře a teprve jsem vážně začínal s fotbalem. Naučil mě spoustu věcí, jak na hřišti, tak i mimo něj. Vždycky mu budu vděčný a jsem rád, že s ním mohu znovu spolupracovat.“
„Táta je z toho asi ještě nadšenější než já, stejně jako bratři a máma. Pro nás, jako rodinu fanoušků Interu, s otcem, který za Inter hrál a všechno tady vyhrál, je to opravdu splněný sen. Všichni jsme nadšení a jsem si jistý, že i on je na mě hrdý.“
„Pravidelně mluvím s Piem Espositem a Federicem Dimarcem. Federico je pro mě jako starší bratr. Mluvíme spolu téměř každý den a máme mezi sebou zvláštní pouto. S Piem jsme spolu poprvé hráli v kategorii do 12 let, pokud si dobře vzpomínám, takže je pro mě taky jako bratr.“
„Opravdu se těším, až znovu uvidím fanoušky na stadionu, tentokrát jako hráč, nikoli jako fanoušek. Doufám, že jim budu moct dát spoustu důvodů k radosti. Nemůžu se dočkat, až je uslyším skandovat mé jméno.“