6.května 1998 v Paříži - 20.45
Branky: 5. Zamorano; 60. Zanetti, 70. Ronaldo
Vyloučeni: 81. West (Inter) a 90. Almeyda (Lazio)
Divaku: 40 000
Rozhodci: Lopez Nieto (Španělsko)
LAZIO: Marchegiani – Grandoni(54.Gottardi),Negro,Nesta,Favalli –
Fuser,Jugovič,Venturin (48.Almeyda),Nedvěd – Casiraghi,Mancini. (22 Ballotta, 3 Lopez, 4 Marcolin, 7 Rambaudi). Trenér:
Sven Göran Eriksson
INTER: Pagliuca – Fresi – Colonnese,West,Zanetti – Winter (68.Cauet), Zé
Elias, Djorkaeff (68.Moriero), Simeone – Ronaldo, Zamorano (73.Sartor).(12 Mazzantini, 5 Galante, 11 Kanu, 20 Recoba).
Trenér: Luigi Simoni
Všechny zápasy v tomto ročníku
CMFS - V.Kaiser:
Finále Poháru UEFA se už počtvrté v historii stalo ryze italskou
záležitostí . Všechny předchozí precedenty se však urodily v tomto
desetiletí – v roce 1990 proti sobě stáli Juventus (pozdější vítěz) a
Fiorentina (tehdy s Lubošem Kubíkem v záložní řadě), o rok později se
italské sólo opakovalo v případě dvojice Inter Milán(vítěz) a AS Roma a
v roce 1995 přišel na řadu duel AC Parma (vítěz) – Juventus. Už před
pařížským finále roku 1998 bylo jasné, že Itálie si připíše 24.evropskou
pohárovou trofej v historii a vyrovná tak anglické kluby. (Co na to nyní
Chelsea v PVP a Juventus v Lize mistrů?) Proti sobě v Parku Princů
nastoupil Inter Milán a Lazio Řím.
Takže Jihoameričané (Zamorano, Zanetti, Ronaldo) nakonec předčili
Slovany (Jugovič, Nedvěd, Bokšič bohužel jen na tribuně), duo „Za-Za“
(Zamorano – Zanetti) zasadilo smrtelné dvě rány duu „Ne –Ne“(v řadě
jiných zápasů skutečně neprostupní stopeři Negro a Nesta). I tak by se
dalo charakterizovat toto finále, v němž skutečně internacionální Inter
(nastoupilo za něj celkem pět Italů a devět cizinců) skóroval zásluhou
svých jihoamerických hvězd. Rozhodující byly přitom první dvě branky,
pak už běžel tok zápasu samospádem. Lazio nečekaně zaskočil, muselo se vytáhnout ze své obranné ulity a začít tvořit hru.
Přitom oba soupeři, jak Lazio, tak Inter, hrají mnohem raději ze
zabezpečené obrany a na protiútoky. Tento styl si tedy mohl už od
5.minuty plně dopřávat Inter, v němž si West skvěle hlídal Casiraghiho,
Colonnese Manciniho a Winter Nedvěda.
Lazio se v posledních zápasech se střelbou gólů vysloveně hněvá – za
posledních deset soutěžních zápasů (3x Pohár UEFA, 2x Italský pohár, 5x
liga) dalo jen sedm branek, ovšem pětkrát přitom vyšlo zcela naprázdno.
Zvlášť výrazně se projevuje sterilita útoku – z oněch sedmi tref má jen
jedinou na svědomí čistokrevný útočník (Mancini), ostatní byly dílem
obránců a záložníků. Kromě toho Lazio nezvládá závěr náročné sezony, v
níž dlouho bojovalo na třech frontách (liga + 2 poháry), fyzicky,
nepochybně mu uškodila absence technického křídla Bokšiče.
Inter je naopak ve skvělé kondici, je to možná i tím, že má skutečně
nabitý kádr hvězdami a může je tedy pravidelně střídat, námaha z těžké
sezony se tak přece jenom lépe rozložila. Nadupanost milánské squadry
byla vidět již v oné páté minutě, kdy se Chilan Zamorano prosmýkl kolem
Nesty a sprint tváří v tvář brankáři zakončil přesnou střelou. Inter pak
celý první poločas spíše jen bránil (Ronaldo přitom ovšem stačil napálit
spojnici břevna a tyče!), po přestávce však už naplno prodal svou lepší
fyzickou kondici. Zamorano nejdříve unikl a nastřelil vnitřní stranu
tyče, hlavou pak skvěle nahrál volnému Zanettimu a ten břevno vhodně
využil k malebnému odrazu své bomby gól Ronalda zaváněl ofsajdem, ovšem zpomalený a několikrát
opakovaný závěr italské režie jasně odhalil, že v okamžiku přihrávky byl
Ronaldo na úrovni s obráncem Lazia! Nesta ovšem zůstal stát, zatímco
Ronaldo vyrazil jako chrt a pak už jen debatoval s bezmocným brankářem
Marchegianim, na kterýže bok se hodlá položit – v takovýchto interview
se brazilský kanonýr vyzná a nikdy se nepřeřekne! Dojem ze zápasu trochu
pokazily dvě ukázky jižanského temperamentu v podání Nigerijce Westa
(uhození Casiraghiho loktem – přitom jej po celý zápas skvěle ubránil a
takovou „tečku“ neměl rozhodně zapotřebí) a Argentince Almeydy (neodolal
pokušení přetáhnout Ronalda přes jeho kouzlící nohy).
Inter získal třetí Pohár UEFA ve své historii a jeho fanoušci nadšeně
skandovali „Chi non salta – bianconero!“ , tedy „Kdo neskáče, je
černobílý“ (rozuměj fanoušek Juventusu). Lazio se dočkalo první prohry v
tomto ročníku Poháru UEFA až v samotném finále, předtím mělo velmi
příznivou bilanci sedmi výher a tří remíz.
LAZIO - INTER 0 - 3 |
|
Gazzetta |
Corsport |
Tuttosp. |
Corsera |
Repub. |
Giornale |
Giorno |
MEDIA |
Pagliuca |
6,5 |
6 |
7 |
6,5 |
sv |
6 |
6 |
6,33 |
Fresi |
7 |
6,5 |
7 |
7 |
6 |
6,5 |
6,5 |
6,64 |
Colonnese |
7 |
7 |
6,5 |
6,5 |
6,5 |
7 |
6 |
6,64 |
West |
6 |
7 |
7 |
7 |
5 |
6,5 |
7 |
6,50 |
Zanetti |
7,5 |
7 |
7,5 |
7 |
7 |
8 |
7,5 |
7,36 |
Winter |
7,5 |
7 |
7 |
7 |
7 |
7 |
7 |
7,07 |
Cauet |
sv |
6 |
sv |
6,5 |
6 |
sv |
sv |
6,17 |
Ze' Elias |
7 |
7 |
6,5 |
7 |
6,5 |
6,5 |
6 |
6,64 |
Djorkaeff |
7 |
6 |
7,5 |
7 |
6,5 |
7 |
6,5 |
6,79 |
Moriero |
sv |
6 |
sv |
6,5 |
6 |
sv |
sv |
6,17 |
Simeone |
7 |
7 |
7 |
7 |
7 |
6,5 |
6,5 |
6,86 |
Ronaldo |
8 |
7,5 |
8 |
7,5 |
7 |
7 |
7 |
7,43 |
Zamorano |
8 |
8 |
8,5 |
7,5 |
8 |
8 |
7 |
7,86 |
Sartor |
sv |
sv |
sv |
sv |
sv |
sv |
sv |
s.v. |
|
7,136 |
6,769 |
7,227 |
6,923 |
6,542 |
6,909 |
6,636 |
|
Znamkovani hracu Interu podle italskych medii.
PRINCOVÉ PŘÁLI INTERU
Týdeník Gól
ITALSKÉ DOSTAVENÍČKO POD EIFFELOVOU VĚŽÍ
Finále Poháru UEFA se letos premiérově odehrávalo na jeden zátah. Novota
se osvědčila, přestože před výkopem zaznívalo nemálo varovných hlasů, že
se bude především bránit a čekat na sokovo pochybení.
Obavy vzaly za své v páté minutě, kdy Zamorano po geniálním vysunutí
Simeoniho otevřel skóre. Římané na osudovou ránu reagovali snahou o
tlak, Inter se zase smrštil do elastické obrany a číhal na každou
možnost k protiútoku. Po pauze se milánští nejprve zablýskli Zamoranovou
tyčí a posléze i Zanettiho gólem, který učinil finální jasno.
V základní sestavě vítězů se dostalo toliko na tři Italy: brankáře
Pagliucu a zadáky Fresiho a Colonneseho. Spolu s nimi se na trávě potili
dva Argentinci, dva Brazilci, Francouz, Chilan, Nigerijec a Nizozemec.
Své individuální schopnosti však dokázali bezvýhradně podřídit vyššímu
zájmu.
Velebený Ronaldo nebyl až na pár výjimek příliš platný v poli, ale když
se dostal k míči, stálo to za to. Své mistrovství stvrdil třetím gólem,
který ovšem odstartoval ofsajd.
Útok Lazia při neúčasti Bokšiče totálně shořel. Zatímco Inter vyslal na
Marchegianiho branku rovných deset pozdravů, Laziu se stejný kousek
zdařil pouze třikrát. Navíc neoslnila ani proslulá římská defenziva v
čele s rodící se star Nestou.
Naše zraky se upíraly především na Pavla Nedvěda. Začal na pravé straně
zálohy, během utkání pak působil spíše ve středu. Ukázal se jako
neúnavný bojovník, udatně chodil do soubojů, nabízel se spoluhráčům a
snažil se také kolegy vysunovat do šancí. Příliš pochopení však
nenacházel. Ani jednou se nedostal ke střele. Přes porážku je Nedvědova
účast ve finále Poháru UEFA jedním z největších úspěchů našeho fotbalu v
tomto roce.
Jan Marchal
Nedvěd necítil zklamání
Po Antonínu Panenkovi, Luboši Kubíkovi, Radoslavu Látalovi a Jiřím
Němcovi je PAVEL NEDVĚD (25) pátým Čechem, který bojoval ve vrcholném
utkání některého z evropských pohárů. Přes únavu na těle i duši se mužům
od pera zpovídal ochotně a plynule se přitom přesouval z italštiny do
češtiny.
Kam na vašem soukromém žebříčku úspěchů stavíte účast ve finále Poháru
UEFA?
Hned za stříbro z mistrovství Evropy. Třetí je vítězství Lazia v
italském poháru. Za dva roky jsem hrál tři finále a vyhrál jenom jednou,
takže spokojenost nic moc.
Jak vaši taktiku poznamenala pátá minuta?
Věděl jsem, že kdo dá první gól, bude ve výhodě. Inter pozorně bránil,
na posledních dvaceti metrech často až v devíti. Udělali jsme zkraje
chybu a zaplatili za ni. Museli jsme hrát do plných a to je vždycky
těžší, než bourat.
Měl by zápas jiný průběh, kdyby mohl nastoupit Bokšič?
S ním bychom měli dva průbojné útočníky. Určitě by na ně platil
rychlostí a našel by tam nějakou díru.
Nejlepším hráčem finále byl vyhlášen Ronaldo. Souhlasíte s tímto
výběrem?
Nesouhlasím. Třeba Zamorano byl jasně lepší. Ronaldo něco hrál, až když
byl výsledek hotový. Dal sice gól a předvedl pár parádiček, ale to už
bylo všechno rozhodnuté.
Jste hodně zklamaný?
Snad ani ne. Inter byl lepší a vítězství si zasloužil. Doufám, že to tak
budou brát i fanoušci. Lazio čtyřicet let nic nevyhrálo a letos se nám
to povedlo protrhnout. Byla to skvělá sezona.
Azurové jaro nad Seinou
Od ranního kuropění mohl nezasvěcený Pařížan nabývat dojmu, že sezoně v
hlavním městě módy překvapivě dominuje modrá. Dokonce hned ve dvou
odstínech: blankytně světlé a tmavé, kombinované navíc s černou. Výlet
za fotbalem si dopřály tisíce Italů a Italek, od capartů až po starce.
Čas si krátili podle svého. Intelektuálněji založení se řadili do fronty
na krajanku Monu Lisu, jiní konali pouť k místu, kde zhasl život Lady
Di. Ostatní bloumali po bulvárech a občas cvičně zahřímali nějaký ten
chorál.
Pizza `a la Parigi
Tu a tam se připojují i místní. Ve zdech Paříže trvale přebývá asi 45
tisíc Italů a další desítky tisíc lze potkat na předměstích. Je mezi
nimi i žoviální Neapolitán Mimmo, šéfující „trattorii“ na ulici Magenta:
„Před lety jsme chtěli založit klub přátel Interu, ale neklapalo to.
Italové v cizině fandí všem našim mužstvům, nejenom jednomu. To by se v
Itálii nestalo,“ chechtá se Mimmo a mrskne na stůl pizzu jako Brno.
Cesta za idolem
Zatímco se v luxusním hotelu Trianon Palace ve Versailles fotbalisté
oddávají siestě, slévají se bublající potůčky ve veletok. Solidně to
duní i v metru. Mezi nepočetnými domácími diváky je i třináctiletý
Bertrand, nasoukaný do pruhů Interu. „Pokoj mám plný fotek Ronalda. S
kamarádem jsme jeli do Versailles, ale nepustili nás k němu. Nesměli
jsme ani na trénink. Snad ho potkám dnes,“ sní si svůj sen.
L’amicizia nade vše
Pařížané kvačí k rodinným krbům a hemžení je nevyvádí z klidu. Ti,
kterým mičuda nic neříká, možná přemítají, kam se zašijí při
nadcházejícím „Mondialu“. V šest hodin mizí policejní zátarasy a lačné
publikum se vsakuje do betonových útrob Parku princů. Stadionem třese
bohatýrské skandování a zpěv. Vše se odvíjí v pohodě, nikde ani náznak
nevraživosti či nepřátelství. Mezi vlajkami Lazia se dokonce vynořuje
transparent s nápisem: „Una finale non cancella l‘amicizia“ (finále
neruší přátelství). Protější tribuna odpovídá potleskem. Zdalipak to
takhle bude vyhlížet, až si to jednou ve finále Poháru UEFA rozdají
třeba Baníkovci se Sparťany...
Radost i žal
Po posledním zahvízdání panuje mezi Miláňany euforie, svým rekům ale
aplaudují i zasmušilí fandové Lazia. Žádný pískot, žádné nadávky, žádné
žaludeční vředy. Nepovedlo se dnes, povede se jindy. A když ne, tak také
dobře. Houfy se rozplývají, někdo hned míří k dopravnímu prostředku a
spěchá domů, na ostatní tu ještě čeká bujará noc. Paříž nechodí na kutě
se slepicemi...
VÍTĚZNÝ NÁVRAT
Youri Djorkaeff
Inter hrál prakticky s tříčlenným útokem. Za vysunutými sólisty Ronaldem
a Zamoranem konal užitečnou práci Francouz YOURI DJORKAEFF (30). Po
utkání neskrýval spokojenost:
Myslím, že všichni musí ocenit způsob, jakým jsme pohár získali. Šli
jsme do zápasu s pevným přesvědčením o své síle a s obrovskou touhou
zvítězit.
Měli jste z Lazia obavy?
Ještě před měsícem byli Římané skoro neporazitelní, teď jim to moc
nejde. Já si ale se soupeřem nikdy hlavu nelámu. Prostě hraji a chci
vyhrát. Tečka. Je mi jedno, koho máme zrovna proti sobě.
Říká se, že pro italské fanoušky Pohár UEFA tolik neznamená...
Určitě by víc ocenili vítězství v lize nebo v italském poháru, ale tohle
finále bylo zvláštní právě účastí dvou italských mužstev. Věřím, že jsme
příznivcům udělali alespoň takovou radost, jakou máme my sami.
Jak jste se cítil v Parku princů?
Hrával jsem tu za Paris Saint-Germain a rád se vracím. Tenhle stadion má
výjimečnou atmosféru a vůbec se nedivím, že se PSG nechce do
Saint-Denis. Za posledních pětadvacet let se tu odehrála spousta věcí,
dobrých i špatných, které vešly do historie.
Je tu s vámi rodina?
Objednal jsem maximální možný počet lístků, na kolik jsem měl právo,
tedy třicet.
Přehled vítězů
POHÁR VELETRŽNÍCH MĚST
1958: Barcelona-Londýn 2:2, 6:0
1959: nehrálo se
1960: Barcelona-Birmingham 0:0, 4:1
1961: AS Řím-Birmingham City 2:2, 2:0
1962: FC Valencia-FC Barcelona 6:2, 1:1
1963: FC Valencia-Dinamo Záhřeb 2:1, 2:0
1964: Real Zaragoza-FC Valencia 2:1 (v Barceloně)
1965: Ferencváros Budapešť-Juventus Turín 1:0 (v Turíně)
1966: FC Barcelona-Real Zaragoza 0:1, 4:2 po prodl.
1967: Dinamo Záhřeb-Leeds United 2:0, 0:0
1968: Leeds United-Ferencváros Budapešť 1:0, 0:0
1969: Newcastle United-Dózsa Ujpest 3:0, 3:2
1970: Arsenal Londýn-RSC Anderlecht 1:3, 3:0
1971: Leeds United-Juventus Turín 0:0 nedohráno, 2:2, 1:1
POHÁR UEFA
1972: Tottenham Hotspur-Wolverhampton Wanderers 1:1, 2:1
1973: FC Liverpool-Borussia Mönchengladbach 3:0, 0:2
1974: Feyenoord Rotterdam-Tottenham Hotspur 2:2, 2:0
1975: Borussia Mönchengladbach-Twente Enschede 0:0, 5:1
1976: FC Liverpool-FC Bruggy 3:2, 1:1
1977: Juventus Turín-Athletic Bilbao 1:0, 1:2
1978: PSV Eindhoven-SEC Bastia 0:0, 3:0
1979: Borussia Mönchengladbach-Crvena Zvezda Bělehrad 1:1, 1:0
1980: Eintracht Frankfurt-Borussia Mönchengladbach 2:3, 1:0
1981: Ipswich Town-AZ 67 Alkmaar 3:0, 2:4
1982: IFK Göteborg-Hamburger SV 1:0, 3:0
1983: RSC Anderlecht-Benfica Lisabon 1:0, 1:1
1984: Tottenham Hotspur-RSC Anderlecht 1:1, 1:1, pen. 4:3
1985: Real Madrid-Videoton Székesfehérvár 3:0, 0:1
1986: Real Madrid-1.FC Köln 5:1, 0:2
1987: IFK Göteborg-Dundee United 1:0, 1:1
1988: Bayer Leverkusen-Espanyol Barcelona 3:0, 0:3, pen. 3:2
1989: SSC Neapol-VfB Stuttgart 2:1, 3:3
1990: Juventus Turín-AC Fiorentina 3:1, 0:0
1991: Inter Milán-AS Řím 2:0, 0:1
1992: Ajax Amsterodam-AC Turín 2:2, 0:0
1993: Juventus Turín-Borussia Dortmund 3:1, 3:0
1994: Inter Milán-Casino Salcburk 1:0, 1:0
1995: AC Parma-Juventus Turín 1:0, 1:1
1996: Bayern Mnichov-Girondins Bordeaux 2:0, 3:1
1997: FC Schalke 04-Inter Milán 1:0, 0:1, pen. 4:1
1998: Inter Milán-Lazio Řím 3:0
VSECHNA FINALE EVROPSKYCH POHARU INTERU MILAN:
Sezona |
Pohar |
Kde,kdy |
Finale |
Vysledek |
1963-64 |
PMEZ |
Vienna 27-5-64 |
Inter-Real Madrid |
3-1 |
1964-65 |
PMEZ |
Milano, 27-5-65 |
Inter-Benfica |
1-0 |
1966-67 |
PMEZ |
Lisbona, 25-5-67 |
Celtic-Inter |
2-1 |
1971-72 |
PMEZ |
Rotterdam, 31-5-72 |
Ajax-Inter |
2-0 |
1990-91 |
Uefa |
Milano, 8-5-91 |
Inter-Roma |
2-0 |
|
|
Roma, 22-5-91 |
Roma-Inter |
1-0 |
1993-94 |
Uefa |
Vienna, 26-4-94 |
Casino Salcburk-Inter |
0-1 |
|
|
Milano, 11-5-94 |
Inter-Casino Salcburk |
1-0 |
1996-97 |
Uefa |
Gelsenkirchen, 7-5-97 |
Schalke 04-Inter |
1-0 |
|
|
Milano, 21-5-97 |
Inter-Schalke 04 |
1-0 (1-4 ai rigori) |
|
Vitezne finale |
4 |
PMEZ |
2 |
Uefa |
2 |
|