INTER - SPARTAK MOSKVA 2:1

A opět na stejné téma – fotbal nemá logiku! Zatímco Inter zahrál hlavně v první půli jako z partesu a celkově vyslal směrem k brance soupeře neuvěřitelných 33 střeleckých pokusů (přímo mezi tyče mířilo 9 střel), vyhrál nakonec jen těsně a to ještě gólem v samotném závěru. Zato Juventus v Lize mistrů nepodal ten nejlepší výkon, kterého je schopen, přesto vyhrál zcela bezpečně 4:1… Každopádně výkon Interu potěšil srdce fanoušků, líbila se hlavně velká bojovnost a evidentně skvělá fyzická kondice. Vůli, energii a agresivitu Interu jasně symbolizoval vedoucí Zamoranův gól. „Ivan Hrozný“ si naskočil na centr s takovou razancí, že sestřelil bránícího hráče Moskvanů a míč po jeho úderu hlavou málem nadzvedl břevno, pod které pak zapadl. Gól do šatny však Inter přece jen ukolébal, hned na začátku druhé části hry přišel celkem obvyklý obranný kiks obránce Sartora (skvělý v dynamické podpoře útok a při centrech, zranitelný ale v osobním bránění) a Spartak, který hrál v první půli s dost velkým respektem, vyrovnal. Inter to zaskočilo, opět předvedl, že když se dostane do úzkých , ztrácí klid a najednou se mezi jeho hvězdami nenajde žádná, která by vzala osud zápasu do vlastních rukou a strhla ostatní. Chyběly totiž tři opory, které by toho mohly být schopny – diskvalifikovaní Moriero a Simeone , spolu s nimi i další záložník, Portugalec Paulo Sousa, který po přestupu z Borussie Dortmund už nemůže hrát evropské poháry za Inter. Nakonec – po několika Ronaldových neproměněných šancích – rozhodl obvyklý rezervista Zé Elias, Ronaldův krajan. Spartak Moskva tak byl poprvé v tomto ročníku Poháru UEFA poražen: Inter je pro postup favoritem, protože, jak správně poznamenal Pavel Nedvěd, venku hraje lépe než doma.
(CMFS- V.KAISER)