Inter porazil Valencii na jejím vlastním hřišti a zázračně postoupil do semifinále Poháru UEFA. Abych se přiznal, tak jsem tomu moc nevěřil...
Nerazzurri se ujali vedení již ve třetí minutě zápasu. Po asistenci Mohammeda Kallona skóroval Nicola Ventola. Inter se pak stáhl do defenzivy a přes mnoho šancí domácích, zejména Carewa, Aimara a Vicenteho ubránil postupový výsledek. V druhém poločase nevyužil Clarence Seedorf velkou šanci. Domácí dali gól, který nebyl uznán pro ofsajd. V předposlední minutě pak byl vyloučen brankář Francesco Toldo po druhé žluté kartě za zdržování a do branky Interu se tak kvůli již vyčerpanému limitu tří střídání postavil záložník Javier Farinos. I přes tuto nevýhodu Inter nedovolil Valencii skórovat a kvalifikoval se mezi nejlepší čtyři týmy Poháru UEFA. V semifinále tak může narazit třeba na milánský AC, který vyřadil Hapoel Tel Aviv.
Trenér Cúper pochválil hráče za skvěle odvedenou práci v defenzivě a dodal: "Měli jsme tři dobré gólové šance, ale bohužel jsme je neproměnili. Díky brance Ventoly jsme postoupili a stalo se tak poprvé za posledních deset let, co Valencie v evropských pohárech prohrála doma na stadionu Mestalla." Cúper před zápasem jasně přiznal, že titul v lize je pro něho důležitější než Pohár UEFA, třeba protože ten Inter vyhrál naposled v roce 1998, zatímco scudetto v roce 1989.
"Ano, jsem velmi šťastný, ale není to pro mě osobní satisfakce porazit Valencii a utnout tak její 33 zápasů trvající šnůru bez porážky na jejím vlastním hřišti. Jinak to bylo pro mě opravdu zvláštní střetnutí, dva roky jsem působil na druhé straně..." řekl Cúper. "Úspěch se dostavil po našem skvělém výkonu hlavně v obraně. Hráči byli odhodláni bojovat a plně se soustředili. Nepochybně velkou roli sehrálo i štěstí. To je ale ve fotbale obvyklé. Bzl jsem si jistý, že postoupíme, že to bude tímto způsobem jsem nečekal."
