FC INTER - JUVENTUS 2:2, 4:5 p.

Znovu vzrušující zápas se vším všudy a jen ne s dobrým koncem pro Inter. V prvním duelu před týdnem ovlivnila zápas červená karta pro Tolda v 60.minutě. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Po faulu ji viděl skoro ve stejném čase Ivan Cordoba. Inter mohl vést po půlhodině hry 3-0 a nikdo by se nedivil. Nevedl, ba co víc těsně před koncem prohrával 1-2 a jen gól v 95.minutě nastavení ho poslal do prodloužení. Zbytečně, do finále se stejně nepodívá, protože v penaltovém rozstřelu selhal Christian Vieri.

Zatímco Alberto Zaccheroni musel do brány postavit Tolda z donucení, protože je v trestu za předchozí vyloučení, kouč hostí Lippi dal šanci náhradníkovi Buffona - Chimentovi dobrovolně. I to svědčilo o tom, že Inter bral semifinále Italského poháru o něco důležitěji. Přeci jenom vypadl v Lize mistrů, v lize na scudetto může zapomenout a tak národní pohár měl bý aspoň takovou menší náplastí. Nebyl.

Zac poslal na hřiště v poslední době tradiční jedenáctku s jednou jedinou změnou. Nechal odpočívat Alvara Recobu a nahrdil ho Kily Gonzalesem. V útoku mělo řádit duo snů Vieri - Adriano. A musí se říct, že řádilo, jenže bohužel jen necelý první poločas. Zápas začal stejně jako Turíně. Inter se brzy ujal vedení gólem Adriana. Obrana Juve zaháhala, utekl ji Adriano, kterému poslal vysoký centr Dejan Stankovič. Brazilský útočník přešel přes vybíhajícího gólmana tím způsobem, že mu poslal míč mezi nohama, pak ho doběhl a do prázdné brány skóroval. Juventus se nezalekl a osbtřeloval bránu Fontany, co to šlo. Rány létaly vpravo vedle brány, vlevo i nad. Dokonce to bianconeri zkoušeli i nůžkama, ale bez efektu. V 9.minutě mezitím kvůli zranění vystřídal Fabio Cannavaro. Od 20.minuty převzal iniciativu Inter a právě v těchto minutách se rozhodlo o tom, proč ze zápasu nebude snadné vítězství Interu. Obrana hostí měla s útočným duem černomodrých velké problémy. Oba hráči čekali na přihrávky na hranici ofsajdu a když je dostali a byli těžko k odstavení. Hlavně Adrianovi nešlo prakticky odebrat míč. Ve 22.minutě dostal skvělou přihrávku od Kilyho Christian Vieri a běžel z levé strany sám na brankáře. Jeho povedené střela však skončila na tyči. Další šance pokazil asistent rozhodčího, který dvakrát zastavil Adriana v ofsajdu. Jednou chybně. Ve 37.minutě se předvedl Kily Gonzales, který skákavý balón napálil z 25 metrů do břevna. Co chybělo, aby Inter vedl 3-0... Nestalo se a tak přišel obrat. Jen čtyři minuty po té, Juve vyrovnalo "chcípákem". Miccoliho střelu nešťastně tečoval Helveg a osamocený Tudor doklepl míč do prázdné brány. Poločas skončil 1-1, k postupu tak měl blíž i nadále Inter.

I druhý poločas se bylo na co dívat. Do velké šance se dostal v 60.minutě Christian Vieri, po centru Pasquala, který vystřídal Kilyho, hlavičkoval zblízka jen těsně vedle. V 65.minutě už běhala na hřišti i za Juventus největší kvalita. Postupně přišli Trezeguet, Del Piero a hlavně Nedvěd. Jediný hráč, z kterého jde strach. A oprávněně. Dvě minuty po jeho příchodu se na pravé straně dostával do výhodné pozice a tak ho Ivan Cordoba takticky raději fauloval. Jasná žlutá kartam, řekolo by se, neboť přeci jenom bylo jasně vidět, že Cordoba jde po Nedvědovi než po míči. Jenže sudí Pellegrino vytáhl kartu červenou a to znovu znamenalo, že Inter bude dohrávat zápas v početním oslabení a ve strachu. Faul zezadu to nebyl, lilkvidační až tak také ne a úplně sám by Nedvěd na bránu zřejmě také nešel. Jestli bylo vyloučení oprávněné, ponechám na jiných, fotka zákroku je nahoře.

V 69.minutě zastavil Emreho ve vápně Montero. Turecký záložník tradičně neodolal a ve vápně upadl a pád i mírně přifilmoval. Sudí Pellegrino zůstal klidný. I v prvním zápase výrazně ovlivilo zápas Toldovo vyloučení. Inter tehdy vedl 2-1 a nezbylo mu nic jiného než bránit. To se mu nepovedlo a Juventus vyrovnal na 2-2. Stejné to bylo i teď. Inter výsledek zajišťující postup neuhlídal. V 78.minutě zahrávali hosté rohový kop a Miccoli posadil míč na hlavu volného Del Piera na přední tyči - 1:2. Před ním stál pouze Farinos, který nevyskočil, zbytek hráčů si hlídal chumel bíločerných na hranici šestnáctky. Dovolim si tvrdit, že kdyby nebyl Cordoba vyloučen, stál by právě u Del Piera a nedovolil by mu pohodlně skórovat. Změna ve stavu znamenala změnu úkolů pro Inter. Aspoň k prodloužení bylo třeba vyrovnat. Adrianovi, Vierimu a ani Stankovičemu se to nepovedlo. Rozhodčí nastavoval pět minut a Inter v zoufalé snaze přeci jenom vyrovnal až v poslední minutě nastavení. Po centru Stanoviče hlavičkoval z úhlu malý Emre. Míč buď vyrazil Chimenti nebo se odrazil od tyče přímo k Adanimu, který nezaváhal a poslal ho do odkryté brány 2-2! No konečně pomohlo i Interu i štěstí. Ne nadlouho...

Prodloužení probíhalo tím style, že Inter se bránil a Juventus útočil. Překvapivě však ani on už neměl tolik sil a do šancí se skoro vůbec nedostal. Ke konci prvního prodloužení byl faulován před šestnáctkou Vieri ale Pellegrino kupodivu nepískal. Pak se zranil Emre a chvíli to vypadalo, že druhou část prodloužení Inter dohraje v devíti hráčích. Kvótu tří střídání Zac vyčerpal už v 61.minutě. Naštěstí se Emre dal do pořádku a zápas dohrál. Na penalty jít kvůli bolestem nedokázal.

V penaltovém rozstřelu začínali domácí. Javier Farinos poslal Chimentiho na opačnou stranu 1-0. Ani Del Piero nezaváhal, Fontana sice vystihl směr, ale na míč nedosáhl. Úspěšný byl i Adriano. Na 2-2 vyrovnal Maresca. Do vedení znovu vrátil nerazzurri Dejan Stanovič. Pavel Nedvěd precizně kopnutou penalou znovu vyrovnal. Na střelu, která lízla břevno Fontana ani v nejmenším neměl. Čtvrtou penaltu šel kopat Thomas Helveg. Strach fanoušků však nebyl na místě. Chytře poslal Inter naposledy do vedení. Naopak Fontana nebyl úspěšný ani při pokusu Legrottaglieho. Na poslední penaltu šel Bobo. Jeho střelu k tyči ale Chimenti chytil. Miccoli pak mazácky počkal, kam se Fontana hne a lehkou střelou rozhodl o postupu Juve do finále.

"Rozhodčí byl dnes neakceptovatelný. Po tom všem, co jsme uděli jsme stejně vypadli..." prohlásil prezident Giacinto Facchetti. "Chtěl bych rozhodčímu poděkovat za to, že nám pomohl najít týmové ducha a odhodlání po té, co nás nechal hrát v desíti." Na dotaz, zda nepodá oficiální protest, odpověděl něco v tom smyslu, že těmto institucím nevěří. Trenér Zaccheroni hodnotit rozhodčího nechtěl. "Vidělo to 60 tisíc lidí na stadiónu a milióny u televizí. Posouzení nechám na nich. Při zhodnocení obou zápasů se neubráním pocitu hořkosti. Zasloužili jsme si víc." Jeho protějšek Lippi měl přirozeně radost. "Výsledek je pozitivní ve všech směrech. Po dobrém výkonu jsme vyhráli na penalty. Předvedli jsme kvalitní fotbal a velké odhodlání od začátku až do konce."