Dlhé, 11-ročné čakanie najvernejších fanúšikov s čierno-modrým srdcom sa skončilo a štyri kolá pred koncom sezóny si môžeme povedať - INTER je majstrom Serie A za sezónu 2020/2021! Pre predčasné splnenie vysnívaného cieľa boli podstatné dva výsledky. Najprv, v sobotu, potreboval Inter zvíťaziť na pôde posledného tímu tabuľky v Crotone a následne v nedeľu, Atalanta Bergamo nesmela bodovať naplno. V základnej zostave nás čakalo jedno prekvapenie, keď Eriksen ostal po dlhšom čase len na lavičke náhradníkov a jeho miesto zaujal Sensi. K dispozícii bol takmer kompletný káder, chýbala len dlhodobo zranená dvojica Kolarov, Vidal. Zápas začali aktívnejšie domáci, prvá strela do priestoru brány však len vyprášila rukavice kapitána Handanoviča. Potom už prebral iniciatívu favorit zápasu a po skvelej kolmici vonkajšom kopačky v podaní Brozoviča mohol otvoriť skoré zápasu Sensi, zoči - voči brankárovi však neuspel. V zápase nechýbala ani tradičná "zvonkohra", keď po rohovom kope Lukaku mieril hlavou do žrde. Ďalšiu zaujímavú akciu vymysleli Škriniar a Brozovič, slovenský stopér sa "narážačkou" dostal až na ofsajdovú líniu, hlavou sklepol loptu pre Lukakua, jeho volej obrana Crotone zablokovala a hoci odrazenú loptu ešte peknými "nožničkami" trafil Lautaro, lopta mierila nad bránu. Následne Lautaro "opečiatkoval" aj druhú žrď brány po výbornej individuálnej akcii. Inter opäť potvrdil pozíciu lídra v štatistike zakončení do konštrukcie súperovej brány. Nešťastný prvý polčas zakončil ten, kto ho aj začal, keď opäť pálil Sensi zvnútra veľkého vápna, no znova len do brankára. Inter napriek veľkej prevahe na prvý gól trpezlivo čakal a dočkal sa v 69.minúte. Len štyri minúty predtým spravil Conte trojité striedanie, z ihriska odišli Sensi, Darmian a Lautaro Martinez, nahradili ich Eriksen, Perisic a Alexis Sanchez. No a bol to práve Eriksen, kto dokázal zrýchliť akciu prihrávkou z prvého dotyku na Alexisa, ktorý posunul loptu na hrot, Lukaku pristavil loptu späť pre dánskeho virtuóza a ten aj s prispením teču obrancu rozvlnil sieť nechytateľnou strelou k pravej žrdi - 0:1. Pre Eriksena to bol v rozpätí dvoch týždňov druhý gól. Všetko mohlo byt ešte krajšie po rýchlom protiútoku zo stredového kruhu, kde sa protihráča zbavil Lukaku, poslal loptu na Perisica, ten prihrávku belgickému útočníkovi vrátil a Lukaku skóroval. Bohužiaľ, nebol z toho 22. gól pre najlepšieho strelca Interu, lebo VAR odhalil postavenie Perisica mimo hry. Lukaku tak ostal na méte 21 gólov, C. Ronaldo pridal v nedeľu góly hneď dva a má tak už 6-gólový náskok v tabuľke kanonierov Serie A. Škoda. Inter sa však predsa dočkal gólovej poistky, keď tesne pred koncom stretnutia, po rohovom kope Crotone, ušiel do brejku Barella a posunul loptu na Hakimiho. Mladý wingback si v zakončení zachoval chladnú hlavu a rutinérsky poslal loptu pomedzi nohy brankára do siete - 0:2. Hakimi tak zaznamenal 7 ligový gól v prvej sezóne v drese Interu, čo je vynikajúca štatistika. Hoci mi nevyšiel predzápasový tip, keď som veril že Inter sa konečne presadí viac ako jedným či dvoma gólmi, Nerazzurri opäť ukázali veľké odhodlanie, trpezlivosť, taktickú disciplínu a z juhu Talianska si domov odviezli plný počet bodov. Prišla nedeľa, v tabuľke druhá Atalanta vybehla na trávnik nepríjemného Sassuola a napriek červenej karte už v 23.minúte sa dostala do vedenia. Domácim sa podarilo vyrovnať v 52.minúte a v tej chvíli by Scudetto patrilo Interu. Neuveriteľný zápas pokračoval, Sassuolo dalo gól, ktorý však zrušil VAR. V 77.minúte mohol oslavy v Miláne oddialiť Muriel, no nepremenil pokutový kop. Hráči zo susedného Bergama tak len remizovali, čo znamená že Inter Miláno oslavuje 19.ligový titul! V tabuľke má nový kráľ Talianska 82 bodov a náskok 13 bodov. V hre ostáva do konca ligy bodov dvanásť. Zaujímavý bude boj o Ligu majstrov, keďže pod nami je trojica 69 bodových klubov, sympatická a ofenzívna Atalanta, nenávidený Juventus a rivali z milánskeho AC. Len o dva body menej má SSC Neapol a z hry ešte nie je úplne von ani Lazio Rím. O čo ešte môže Inter do konca ligy bojovať? Nepochybne o česť a prestíž vo vzájomnom duely s Juventusom či AS Rím. V štatistikách stráca aktuálne 5 gólov na najlepší útok ligy, ktorý patrí Atalante. Výzvou bude tiež udržať si štatút najlepšej defenzívy sútaže (29 inkasovaných gólov, druhý Juventus dostal o dva góly viac) a tiež možnosť natiahnuť sériu bez prehry. Inter prehral počas celej sezóny len dve ligové stretnutia, v rámci top 5 líg v Európe je aj v tejto štatistike najlepší. Osobné štatistiky bude chcieť zveľadiť útočná dvojka Lukaku-Lautaro, hoci obom v poslednom čase šťastie nepraje a gólovo sa nepresadili už v piatich zápasoch po sebe. Táto sezóna pre nás píše neuveriteľné a krásne príbehy. Nestarnúca brankárska legenda a súčasný kapitán Handanovič sa konečne dočkal trofeje, k čomu pomohol mnohými kľúčovými zákrokmi. Zatracovaný útočník Manchestru Lukaku, o ktorom kolovali reči o nadváhe, neschopnosti spracovať loptu a presadiť sa v kľúčových zápasoch sa v našom drese prepracoval medzi absolútnu elitu útočníkov a v rámci herného prínosu sa môže stať MVP celej sezóny. Popri tom sme mohli sledovať znovuzrodenie Eriksena, ktorého vyhasnutá hviezda začala stúpať priamo úmerne s blížiacim sa úspechom Interu. Práve jeho herný prerod, to ako nakoniec predsa zapadol do herného systému Conteho, naštartovalo víťaznú šnúru vedúcu k scudettu. Neuveriteľný progres mladíkov so srdcom pre Inter. Barella aj Bastoni sa v čierno-modrom drese stali kľúčovými postavami úspechu klubu a zároveň sa posunuli medzi tú najvyššiu futbalovú smotánku. Škriniar, skromný chalan zo Žiaru nad Hronom, ktorý ešte v roku 2013 hrával za Zlaté Moravce, dnes jeden z najžiadanejších stopérov na svete. Slovák, ktorý je držiteľom titulu v rámci top 5 európskych futbalových líg. Toto sa naposledy podarilo ešte v roku 2009 Pekaríkovi v Nemecku a v roku 1995 Dubovskému s Realom Madrid. No a v neposlednom rade neuveriteľný príbeh Conteho, kedysi nenávideného trénera Juventusu, potom kritizovaného pre neúspechy v Lige Majstrov, dnes však jeho nekonečná tvrdohlavosť, zásadovosť, pevná vôľa a trénerské schopnosti slávia úspech. Veľká pochvala tiež celému trénerskému tímu, vďaka ktorému sa Interu vyhýbali zranenia aj covid. Vďaka za Suning a mladého Zhanga, Číňania obetovali Interu veľa a držia si ho aj cez nemalé finančné problémy. Musíme už len veriť že ďalší sponzori pomôžu a pre Inter bude tento titul len prvý veľký krok k ďalšej slávnej ére. No a my, fanúšikovia... Nám ostáva len veriť že nepotrvá dlho a svoju vášeň budeme môcť opäť vyjadriť aj priamo na štadióne. Pri tejto príležitosti sa chcem ešte poďakovať každému, kto rád číta tieto moje "litánie", za každý jeden like či povzbudivé komentáre. Aj vďaka tejto komunite Nerazzurri fanúšikov mám motiváciu písať, čo ma posunulo k prvým podcastom a uvidíme kam ma to dostane neskôr. P.S. 8.5. o 18-hodine hostí Inter doma Sampdoriu Janov, ktorá je aktuálne na 9.pozicii a podáva celkom solídne výkony. Či už pôjde Inter nemilosrdne po štatistikách, alebo sa na ihrisku ukážu hráči širšieho kádra, stále sa máme na čo tešiť.

Mistři Itálie! Již po devatenácté. Scudetto je naše! Po sobotním vítězství nad Crotone a remíze Atalanty v Sassuolu vyhrál tým Antonia Conteho ligu s 82 body na kontě a náskokem třinácti bodů a čtyřmi zápasy k dobru. V loňské sezóně tým skončil na druhém místě a chyběl mu jen jeden bod na první příčku, Inter tehdy nasbíral 82 bodů. Tedy stejně jako v této sezóně, ale zbývají ještě zmiňované čtyři zápasy. Devatenáctý italský titul pro Inter přichází jedenáct let po posledním triumfu z roku 2010, který se zapsal do historie získáním památného Treblu. V éře, kdy se za výhru udělují tři body a do konce zbývaly aspoň dva zápasy, získal Inter Scudetto v sezóně 2006/07. 22. dubna 2007 vyhrál 15.titul v Sieně a do konce soutěže zbývalo pět kol. Podruhé v historii vyhrál Inter Serii A 2. května. Poprvé to bylo přesně před 50 lety. Tehdy šlo o titul č.11. Letos to byl vzrušující obrat týmu vedeného Antonio Contem. AC Milán vedl tabulku 21 zápasů a největší náskok měl před ostatními pětibodový. Inter ale neskutečně zabral a od ledna zaznamenal jedenáct po sobě jdoucích vítězství v prvních jedenácti zápasech druhé poloviny sezony (jedná se o druhou nejdelší sérii výher po 17 výhrách ze sezony 2006/07). Před AC se Inter dostal po výhře nad Laziem 14. února, kdy AC Milán prohrál se Spezii. V druhé polovině sezony Nerazzurri stále neprohráli a až dosud získali 41 bodů. Conteho tým má stále živou sérii 13 po sobě jdoucích domácích výher v Serii A, což je vyrovnání rekordu z roku 2011. Charakteristický rysy tohoto týmu? Obraty. Žádný tým nezískal ze zápasu, v kterých prohrával víc bodů než Inter. 16 bodů - stejně jako Sassuolo. Druhé poločasy. Trpělivost přinášela ovoce. Inter během druhých poločase vstřelil v Serii A 51 branek. Přesnost. Největší úspěšnost střel má Inter. 15% střel vedlo ke gólu. Disciplína. Inter je tým, který inkasoval nejméně gólů v lize (29). Hlavičky: Inter v této sezóně vstřelil 14 gólů z hlaviček, což je nejméně o dva více než jakýmkoliv jiný tým. Obětování. Inter dokázal vyhrát i zápasy, v kterých nedržel většinu času míč ve své moci. Takových utkání bylo 13 - nejvíce v lize. Za Inter v této sezóně Serie A nastoupilo ve 34 zápasech 23 hráčů. Tak málo hráčů stačilo mistrovi ligy naposledy k titulu v roce 2004. Jedinými hráči Interu, kteří v této sezoně odehráli všech 34 zápasů, jsou Samir Handanovič a Lautaro Martinez. Z ostatních, kteří nasbírali nejméně 20 startů, je Alessandro Bastoni jediným, kdo odehrál všechny zápasy v základní sestavě (30). V duu Lukaku-Lautaro našli Nerazzurri perfektní kombinaci síly a elegance. Poprvé od sezóny 1958/59 má Inter dva hráče s nejméně 15 vstřelenými brankami v Serii A. Lukaku má v lize 21 gólů (a deset asistencí), Lautaro 15 gólů. V letech 1958/59 zakončil sezónu Eddie Firmani s 20 góly, zatímco Antonio Angelillo vstřelil 33. Lukaku a Lautaro si v Serii A vyměnili osm asistencí. Spolupráce, která vždy funguje. Lukaku s 21 góly nasbíral také deset asistencí. Je prvním hráčem, který dosáhl alespoň 20 branek a 10 asistencí v Serii A od sezóny 2004/05. Také otevřel skóre v devíti zápasech, více než kterýkoli jiný hráč. V letech 2020/21 je pro Inter typické i velké množství střelců. V Serii A mají nejvíce hráčů s nejméně třemi vstřelenými góly (9): Lukaku, Lautaro, Hakimi, Sánchez, Škriniar, Darmian, Perišič, D’Ambrosio a Barella. Procento výher týmu trenéra Antonia Conteho v Interu je impozantní, přesahuje 68% s průměrem 2,28 bodu na zápas. Když vezmeme v úvahu všechny jeho zápasy s Nerazzurri, jedná se o nejvyšší číslo pro trenéra Interu (minimum 25 zápasů jako kouč) v Serii A. Ve svých 72 zápasech s Interem zaznamenal 49 vítězství, 17 remíz a 6 porážek. Conte jde ve stopách Giovanniho Trapattoniho, který scudetto pro Inter získal poté, co jej vyhrál také s Juventusem. Conte se také stal prvním trenérem, který vyhrál Scudetto dříve než dvě kola před koncem podruhé (předtím v roce 2013). Toto je jeho čtvrtý titul v Itálii, což dokázalo jen pět trenérů v historii Serie A.

Novináři Conteho po utkání v Crotone požádali, zda by mohl srovnat své nynější působení v Interu s Juventusem, který vedl v letech 2011–2014. Tehdy převzal neúspěšný tým, který hned v následující sezoně dovedl ke scudettu a ani jednou s ním neprohrál. Scudetto si si pak s ním ještě dvakrát zopakoval, než z klubu kvůli přestupové politice odešel. Bylo to v Interu obtížnější? "Oboje to byly velmi obtížné situace. Pamatuji si, že jsem šel do Juventusu poté, co jsem vybojoval postup se Sienou, Juve skončilo v sezóně předtím sedmé a nebyla tam žádná vize. Měl jsem štěstí, protože v okamžiku, kdy jsem dorazil, převzal kontrolu nad klubem také prezident Andrea Agnelli, který byl opravdovým fanouškem. Podařilo se nám udělat něco mimořádného, ​​přestože jsme jednoznačně nebyli oblíbení. Porazili jsme mimořádný tým AC Milán s Ibrahimovičem, Thiagem Silvou a dalšími, zatímco Inter v té době žil stále z Treblu." Pro mnoho fanoušků nerazzurri bylo jeho angažování do Interu kvůli jeho působení v nepřátelské klubu, jak v roli trenéra tak i hráče, nežádoucí. "Nejtěžší rozhodnutí jsem udělal já tím, že jsem do Interu přišel. Mnoho z nich by se skrylo za minulost, ale já miluji výzvu a přišel jsem se sám se sebou poprat. Zůstávám fanouškem každého klubu, pro který jsem pracoval, ale jsem největším fanouškem klubu, kde právě pracuji, vždycky. Uvědomuji si, že pro mě nebylo snadné vstoupit do srdcí všech fanoušků Interu, ale pro tým, pro který pracuji, jsem vždy obětoval vše. Myslím, že to opravdu byla velký výzva a jsem odměněn týmem, který tvoří něco mimořádného." Všichni říkali, že Conte změnil kulturu v Interu, ale změnil Inter Conte? "Když už o tom mluvíme, je naprosto úplně mimo říkat, že jsem chtěl změnit hymnu Interu. Líbila se mi hymna Pazza Inter, je to zábavná a chytlavá písnička. Někdo vytrhl z kontextu můj komentář o tom, že vítězné týmy jsou stabilní a ne bláznivé, aby to vypadalo, že to byl můj nápad. To mě opravdu štvalo, protože bych se nikdy ani neodvážil zkusit zrušit hymnu klubu." "Jak již jsem řekl, nebylo pro mě snadné se tu usadit. Nikdy to nebude snadné. Je to taková hra plná dynamiky. Vidím, jak se novináři a dokonce i fanoušci chytají sebemenší šance být za každou cenu negativní. A jsou tak rychlí... Vyzval bych lidi, aby byli pozitivnější a více fandili."