Davide Frattesi se stal letní posilou Nerazzurri, která doplnila zálohu Simoneho Inzaghiho o další špičkovou posilu. Díky silné konkurenci je však těžké se probojovat do základní sestavy. V prvních devíti zápasech v Serii A si připsal pouze jediný start. Frattesi se během svého působení v Sassuolu vypracoval v jednoho z nejzajímavějších záložníků v Itálii a nyní je součástí italského reprezentačního týmu Luciana Spallettiho. Bude toužit pomoci Azzurri kvalifikovat se na příští letní mistrovství Evropy, což by byl jeho první velký mezinárodní turnaj. V rozhovoru pro DAZN Frattesi nejprve hovořil o svých začátcích s fotbalem v dětství. "Bylo mi čtyři a půl roku, když mě máma vzala na hřiště, protože jsem byl moc hlučný! Zeptala se pediatra, jestli existuje nějaký sport, který by mi pomohl se uklidnit. Ze začátku jsem brečel, protože si pamatuji, že jsem byl unavený, ale ona byla spokojená. Nakonec se z toho stala moje vášeň." Frattesi dostal otázku, jakou práci by měl, kdyby mu fotbal nevyšel. "Nejspíš bych byl tenista. Ale nejraději bych byl právníkem." Čtyřiadvacetiletý záložní si vzpomněl i na první stadion, na kterém hrál. "V Curi v Perugii jsme měli turnaj, když jsme byli opravdu malí. Tehdy jsme byli všichni super šťastní." Frattesi hovořil o svém prvním zápase jako profesionální hráč. "V italském poháru v roce 2017 to byly také velké emoce. Na hřišti Atalanty byl mimo jiné i Bastoni." Potvrdil, že v dětství byl brankářem. "Ano, pak jsem se postupem času stal útočníkem. Franceschini změnil mou roli tím, že mě postavil jako záložníka, ani tam jsem s tím nesouhlasil a vlastně jsem si na to stěžoval. Dnes mu musím poděkovat." Frattesi se zamyslel nad nejtěžším okamžikem své kariéry. "Když jsem skončil v mládežnickém sektoru a odešel do Sassuola, kde jsem nehrál, a zlomil jsem si kost. Byl to trochu zvláštní rok, ale s takovými věcmi se musí počítat. Bylo to těžké, všechno šlo ale dobře." "Silné a slabé stránky? Když něco chci, snažím se toho dosáhnout tím, že se snažím až do konce, to je výhoda. Nedostatkem je, že jsem někdy podrážděný." "Jak bych se třemi vlastnostmi sám popsal? Nájezdník, dříč, třetí je něco, co musím zlepšit, a to je vedení míče." Vyjádřil se i k důležitosti dění v šatně. "Je to hodně důležité, protože tam se vyhrávají zápasy. Vypadá to jako rétorika, ale je to vlastně pravda. Pokud je parta silná, cíle se z nemožných stávají možnými." Nakonec byl Frattesi dotázán, zda je důležitější talent, nebo odhodlání. "Druhý bezpochyby. Existuje mnoho příkladů talentovaných hráčů, kteří to nikam nedotáhli. A naopak mnoho méně talentovaných, kteří s pokorou dosahují velmi důležitých cílů."

Inter měl v zápase i smůlu. Na začátku nastřelil Calhanoglu břevno a v závěru se to samé povedlo i parádní ranou Carlosu Augustovi. "Nebylo to dnes snadné. AS Řím velmi dobře bránil, ale zůstali jsme trpěliví, vyzrálí a s čistou hlavou." Začátek utkání měli nevyhnutelně v režii ultras Interu, kteří si připravili 30 000 píšťalek, aby Lukaka vypískali při každém jeho doteku. Část z nich byla zabavena. Nakonec však nedošlo k velkému rozruchu, hlavně proto, že Lukaku téměř neviděl míč. "Atmosféra na San Siru byla jako vždy výjimečná. Je jasné, že dnes jsme ji pocítili více, ale ať už je to proti Římu, AC Milán, Cagliari nebo komukoli jinému, atmosféra na San Siru je vždy kouzelná," řekl kouč. "Tým se od toho všeho izoloval, pracovali jsme na taktice, protože AS Řím není jen Lukaku. Možná hrozilo, že atmosféra bude příliš silná, ale viděl jsem tým, který se neustále soustředil na hru, v 82. minutě dal gól a zaslouženě zvítězil. Zasloužili bychom si dřívější gól, ale takový je fotbal." "Thuram? Rozdíl je v tom, jak každý den pracuje v tréninku. Soustředí se na detaily na hřišti i mimo něj, musí v tom pokračovat," řekl Inzaghi pro DAZN. "Pomáhá mu také to, že už velmi dobře zná jazyk." "V prvních třinácti zápasech této sezony mohu kluky jen chválit, ale čeká nás ještě dlouhá cesta v mnoha různých soutěžích. Chceme dojít co nejdál, víme, že to nebude snadné, ale naší touhou je zlepšovat se každým dnem." Vzhledem k tomu, že Lukakův vztah s Inzaghim byl jedním z naznačených důvodů hořkého rozchodu, setkal se s ním dnes trenér? "K Lukakovi jsem se vyjádřil už v létě. Všichni vědí, co jsem udělal, abych ho přivedl zpět, a co jsem byl připraven udělat, abych ho tu udržel. Každý dělá v životě svá rozhodnutí, on udělal to své. Moje rozhodnutí jsou vždy pro dobro Interu, a ne jednotlivých hráčů. Dnes jsme se nepotkali, ale kdyby ano, tak bych ho bez problémů pozdravil." Soupeřovy týmy se stále častěji snaží všímat Alessandra Bastoniho, protože si uvědomují, že se na středního obránce hodně pohybuje po hřišti. "Věděli jsme, že Řím může hrát 3-5-2 nebo 3-4-2-1, takže jsme se připravovali na oba způsoby. Chtěli jsme se více tlačit nahoru po Cristanteho straně, protože El Shaarawy je spíše útočnou variantou. Pavard a Darmian si vedli dobře, když zdvojovali a pomáhali El Shaarawymu." Inzaghi pokračoval ve své obvyklé tradici střídání hráče, který dostal žlutou kartu, a o přestávce nahradil Benjamina Pavarda. "O poločase jsem musel Pavarda vystřídat, přestože si vedl velmi dobře, ale kdybychom nedali gól, tak by se jim otevřel prostor pro protiútok, takže jsem raději udělal změnu."

Prvním hráčem, u něhož se zdá, že na něj trenér Interu Simone Inzaghi v prvních měsících letošní sezony zapomněl, je obránce Yann Bisseck. Dvaadvacetiletý německý mládežnický reprezentant přišel v létě do Interu z dánského Aarhuusu. Všem bylo jasné, že Inter podepisuje Bissecka spíše jako perspektivního hráče do budoucna než jako hráče pro současnost. Ale skutečnost, že Nerazzurri neposlali Němce na hostování, naznačovala, že v jeho výkonech v Aarhusu a v německé reprezentaci do 21 let viděli dost potenciálu na to, aby mu hned dali důvěru, alespoň jako náhradníkovi. Skutečnost, že se Bisseck skutečně dostal na hřiště hned v úvodním utkání Interu v Serii A proti Monze, se zdála být dobrým znamením. Ale po tomto sedmiminutovém vystoupení se Němec na hřiště již nepodíval. Důvody nejsou úplně zřejmé. Dalším hráčem s malým vytížením je bývalý záložník Ajaxu a Evertonu Davy Klaassen, který zatím odehrál celkem 59 minut. Třicetiletý fotbalista si připsal jeden start a na chvíli se dostal i na lavičku náhradníků. Ale obecně vzato, šířka zálohy Interu, která je pravděpodobně nejsilnější pozicí týmu, a velká konkurence brání Klaassenovi ve větším počtu zápasů. Zde je důvod víceméně jasný. A konečně Juan Cuadrado. Bývalý dlouholetý hráč Juventusu přišel do týmu, jako vhodný náhradník, chcete-li žolík. V jeho případě však existuje zjevný důvod, který ho v týmu limituje. Pětatřicetiletý Cuadrado se po většinu dosavadní sezóny potýkal s problémy se zraněním a kondicí.

Benjamin Pavard tvrdí, že tréninky v Interu jsou intenzivnější než v Bayernu Mnichov, a říká, že se zde každý den učí něco nového. "Serii A sleduji už léta, také kvůli taktice. V Itálii působí nejlepší obránci, takže existovaly všechny podmínky pro toto rozhodnutí. I když hraji Playstation, vždycky používám Adriana," řekl francouzský obránce. "Bylo to správné rozhodnutí. Všichni mě přijali dobře. Od trenéra Inzaghiho až po Javiera Zanettiho. Po sedmi letech v Německu jsem chtěl novou výzvu. Inter o mě stál už v lednu a má projekt, který jsem hledal." "Zanetti je legenda, když si vzpomenete na Inter, okamžitě se vám vybaví on. Všichni ho respektují a je to dobrý člověk. S mým rozhodnutím byl spokojený. Vysvětlil mi, co Inter znamená. Bylo to tak dobře. Měl jsem husí kůži, když jsem viděl, jak naši fanoušci buší do oken autobusu, aby nás motivovali. Kvůli těmto emocím hraji fotbal. Mám rád vášnivé fanoušky, protože já jsem také takový." Pavard prozradil, kteří obránci ho inspirovali. "Mnoho, od Laurenta Blanca po Waltera Samuela a obecněji Paola Maldiniho a Liliana Thurama. Ti všichni mě inspirovali. Je mi 27 let a stále se mohu zlepšovat," řekl. "Simone Inzaghi je vůdce a velký motivátor. Nepodceňuje žádný tým. Mám s ním dobré vztahy, ale musím se rychle naučit italsky, protože on umí jen pár slov francouzsky." Co ho překvapilo na trénincích Interu ve srovnání s těmi v Bayernu Mnichov? "Mnohem více běhám. Intenzita tréninků mě překvapila," prozradil Pavard. "Děláme také hodně taktické práce. Přístup je jiný. Každý den se naučím něco nového. Konkrétně sledujeme mnoho videí a mluvíme se členy štábu, abychom pochopili, v čem se můžeme zlepšit. Také znovu sleduji zápasy, které hrajeme. Hodně mluvím s Bastonim, Acerbim, De Vrijem a Darmianem. Jsou to také mezinárodní hráči, takže si snadno rozumíme. Panuje mezi námi zdravá konkurence." Pavard se na San Siru znovu setkal se svým krajanem Marcusem Thuramem. "Adaptoval se dobře, protože klub nám vytvořil podmínky, abychom se cítili v pohodě," řekl francouzský obránce. "Jsem za něj šťastný, je to výjimečný člověk. Doufám, že takhle bude pokračovat i nadále. Mám velký respekt k jeho otci. Marcus mi také pomáhá, protože mluví italsky."