31/01/18 - Připravili jsme pro vás sérii článků, která vyšla na serveru SempreInter. Jejím cílem je fanouškům Interu Milán vysvětlit finanční situaci klubu. Podíváme se do historie, jak hospodařil Massimo Moratti a jaké obrovské chyby udělal? Byl Erick Thohir lepší a jak se daří Suningu plnit finanční fair play pravidla UEFA, která klub v současnosti velmi omezují? Je to jediný důvod toho, že jedna z nejbohatších společností na světě, odmítá uvolnit prostředky na nákup důležitých posil? Proč Inter vydal dluhopisy? Když se tým nedostane do Ligy mistrů a přijde tak o tučné odměny, nehrozí mu bankrot? Na všechny tyto otázky se pokusíme odpovědět.

Druhý díl série se zaměří již na náš milovaný Inter a na hospodaření klubu od pozdní éry Morattiho, kdy se týmu dařilo a přesto neuvěřitelně prodělával. Podíváme se na to, co změnil Erick Thohir a na čem vyhořel. A nakonec nebude chybět zhodnocení Suningu, který vrací do Inter do zdravých čísel. Sice to bolí a majitel musel odmítnout hostování Pastoreho, ale jednoznačně to dává smysl. I fanoušci Interu to musí pochopit, zatnout zuby a doufat, že se do Ligy mistrů podíváme již v příští sezoně. Pokud ne, na velké nákupy zřejmě můžeme na nějaký čas zapomenout.

Massimo Moratti

V druhé polovině 90.let a později měl Inter velmi vážný zásadní problém, kterému nikdo nevěnoval pozornost, protože peněz bylo vždycky dost. Obdivovaný majitel a prezident Massimo Moratti dal své srdce i duši klubu. Nikdo o tom nikdy nepochyboval, ale pokud jde o vedení klubu, říkat, že udělal méně než uspokojivou práci je ještě přehnané.

Moratti byl velmi štědrý. Jeho podpora byla pro Inter naprosto zásadní, opakovaně vše financoval, za rekordní částky koupil Ronalda a Vieriho, přišel Crespo, Veron a další, rok co rok. Nakonec byl skutečně odměněn ziskem legendárního treblu, ale náklady byly pořád tak vysoké, že v podstatě tým zničil.

Inter pod jeho vedením prakticky žádné zisky neměl. Podívejme se na sezóny, které treblu předcházely a Inter v nich získal scudetto:

2008:

Obrat: 172,9 milionů EUR

Výdaje: -285,3 milionů EUR

Provozní zisk / ztráta: -112,4 milionů EUR

Přestupy hráčů: -26,7 milionů EUR

Zisk / ztráta před zdaněním: -142,4 milionů EUR / po zdanění. -148,3 milionu EUR

2009:

Obrat: 196,5 milionů EUR

Výdaje: -307,8 mil. EUR

Provozní zisk / ztráta: -111,3 mil. EUR

Přestupy hráčů: -38,4 milionů EUR

Zisk / ztráta před zdaněním: - 153,5 milionů EUR / po zdanění. -154,4 milionů EUR

Je to špatné? Není to špatné, je to ještě daleko horší. Chcete znát jak to bylo ještě v předchozích sezonách? V roce 2007 Inter zaznamenal ztrátu ve výši -148 milionů eur a v roce 2006 ohromující ztrátu ve výši -208 milionů eur. V součtu -658,7 milionů eur!

Více než půl miliardy eur za čtyři roky!

Dokonce i v roce, kdy byla naše ztráta nejmenší to nebylo proto, že tým vydělal peníze. V roce 2004 klub zaznamenal ztrátu -31 milionů eur, jen díky tomu, že převedl obchodní značku Inter na dceřinou společnost. Skutečná ztráta byla -180 milionů eur.

Podle finančního deníku Il Sole 24 Ore ztráty Inter během Morattiho období činily 1,5 mld. eur, z čehož 730 mil. eur bylo pokryto z vlastních kapes prezidenta. To v žádném případě nebylo udržitelné. Klub byl na pokraji bankrotu. Tým však byl Morattiho vášeň, vše co udělal, dělal z lásky a to byla jeho chyba. O klub se staral jako o svůj koníček a ne jako o firmu. Okolo sebe měl tým poradců, kteří mu na všechno kývali a nebyl nikdo, kdo by držel věci pod kontrolou.

Erick Thohir

A teď Erick Thohir. Začal dobře, přišel s velkými sliby, ale prakticky se dopustil stejných chyb jen v opačném směru. Snažil se provozovat klub jako podnik, aniž by plně pochopil zvláštní povahu řízení fotbalového klubu. Nedokázal správně do klubu investovat. Současně učinil některé velmi nezodpovědné kroky. Ve svém prvním roce se mu podařilo dočasně zvýšit finanční prostředky tím, že vyjednal prodloužení smluv s některými z našich velkých sponzorů, kteří zvýšili výnosy. Problém byl v dlouhodobém horizontu, za který nyní pykáme. Rozhodl se totiž prodat našich obchodní práva na několik let dopředu v době, kdy nám byla nabízena velmi nízká částka.

Suning

A pak tu je Suning. Kvůli omezením FFP a čínské vlády se Suningu podařilo udělat velmi obdivuhodnou práci ve velmi malém časovém rámci. Odmítli okamžitě utrácet a rozhodli se pro pomalý, ale stabilní přestavbu zevnitř. Ta je jasně vidět v příjmech týmu.

Podívejme se v rychlosti na finanční prostředky klubu za poslední tři finanční roky.

2015:

Obchodní výnosy: 39,3 milionu EUR

TV příjmy: 77,8 milionů EUR

Provozní výnos: 172,7 milionů EUR

Kapitálový zisk: 25,7 milionů EUR

S přírůstkem ostatních zisků jsme měli tržby ve výši 198,6 milionu eur.

Při provozních nákladech ve výši 338,8 milionu eur tým skončil s čistou ztrátou ve výši -140,5 milionů EUR.

Během příští sezóny přišlo ale zlepšení:

2016:

Obchodní výnos: 47,6 milionu EUR

TV příjmy: 79 milionů EUR

Provozní výnos: 202,3 milionů EUR

Kapitálový zisk: 39,1 milionu EUR

Přidáním ostatních zisků jsme měli částku 241,4 milionů eur. Při provozních nákladech ve výši 295 milionů EUR skončil tým s čistou ztrátu ve výši -59,6 milionu EUR.

A nakonec poslední sezóna:

2017:

Obchodní výnos: 110,4 milionu EUR

Výnosy z TV: 83,8 milionů EUR

Provozní výnos: 268,6 milionů EUR

Kapitálový zisk: 49,6 milionu EUR

Přidáním ostatních zisků jsme měli částku 318,2 milionu EUR.

Při provozních nákladech ve výši 342,8 milionu EUR tým skončil s čistou ztrátou ve výši -24,6 milionu EUR.

Je naprosto jasné, že to, co dělá Suning, funguje. V podstatě zdvojnásobil příjem a snížil na polovinu výdaje. Dvě obzvláště povzbudivé skutečnosti představují nárůst provozních výnosů o téměř 70 milionů eur a neuvěřitelný nárůst tržeb z obchodu na 110 milionů eur. Klub také vydal dluhopisy v nominální hodnotě 300 mil. eur ve snaze posílit svou finanční situaci.

Znepokojující je jen zvýšení provozních nákladů. To bylo z velké části způsobeno předraženými akvizicemi Joao Márii a Gabriela Barbosy. Za to ale společnost Suning nemůže! Při svém příchodu do klubu chtěli dát fanouškům dárek nákupem kvalitního hráče, ale předchozí vedení jim vybralo špatné hráče. Přestože ne všichni ve vedení s přestupy souhlasilo, byly nakonec uskutečněny.

Když už mluvíme o přestupech, lidé, kteří si stěžují na to, že Suning nedává peníze na nákup hráčů, se velmi mýlí. Během tří sezón jsme za posily utratili téměř 300 milionů eur. Utrácíme, bohužel ale špatně. Celkově může Suning vypadat, jako by do týmu neinvestoval, ale dělá to. Je to jen jednoduše opatrné, většinou schované a podle strukturovaného programu. Mnoha fanouškům se to nelíbí, mnozí nazývají Suning podvodníky, kteří se jen tváří, že jim jde o vlastní prospěch z klubu, ale čísla jsou jasná a výsledky jsou již viditelné.

FFP omezení

Po rychlé analýze našich finančních prostředků se podívejme na to, jak jsme na tom v rámci finančních fair play pravidel. Jaké jsou naše povinnosti a jak se je daří plnit?

V roce 2014, dva roky po zavedení nařízení o finanční spravedlnosti, klub nesplnil požadavky stanovené v článcích 53 až 68. Nejzávažnější z nich byly požadavky článků 58 až 63. Klub byl CFCB následně donucen k tomu, aby vše v rozmezí od 2015 do 2018 napravil. Klub musel ukázat, že má stabilní finanční prostředky, které se navyšují. Musel podat důkaz, že již podnikl kroky k dosažení souladu s předpisy. Dále předložil přiměřený a realistický obchodní plán, který vede k plnému dodržování předpisů nejpozději do roku 2018. Jinak by byl klub pokutován a hrozilo by mu omezení počtu hráčů na soupisce v soutěžích UEFA. Byl to dlouhý a namáhavý postup, ale výše uvedené bylo dosaženo.

Tým plně splnil požadavky FFP a čeká na schválení od UEFA. Okamžitým problémem je nyní zřejmá potřeba posílení týmu. Neexistují žádné peníze, které by mohl na přestupový trh vložit. Posílení týmu by totiž mohlo znamenat, že ho UEFA vyloučí ze svých soutěží, pokud se tam probojuje. To je scénář, kterému se klub chce absolutně vyhnout, a to je to, co dělá věci tak složité.

Klub může udělat zoufalý krok a využít "vnitřní půjčky" z budoucích výnosů, aby zafinancoval nákup posil v zimním období. To by ale mohlo vykolejit náš finanční plán. Co když klub použije 30 milionů eur, které jsou v rámci FFP povoleny a přesto se nekvalifikuje do finančně štědré Ligy mistrů? Jak řekl Spalletti novinářům: "Pokud klub předem stanovil nějaké limity, tak ten nejlepší způsob, jak poškodit sami sebe, je ty limity porušit a začít na přestupovém trhu utrácet." Nemohl být jasnější.

To je důvod, proč je Suning velmi, velmi přísný ohledně přestupů. Za nové posily vyhodily už příliš mnoho peněz. A posily se neuplatnily. Jeho plánování je jasně, klub nebude používat peníze, které nemá. Celkový pocit a očekávání v klubu je takové, že v létě budou všechna aktuální FFP omezení uvalená na klub zrušena a tým bude opět hrát Ligu mistrů. Pak už to je jen o zodpovědném řízení klubu, aby byl nakonec finančně zdravý.

V dalším díle se podíváme na to, jak by mohl klub ještě více zlepšit svou situaci.

Zdroj: sempreinter/fcintermilano.com

406x