27/05/21 - Včera zemřela legenda Interu Tarcisio Burgnich. Obránci, který byl u dvou triumfů v PMEZ, bylo 82 let. Existují muži, které vždy chcete mít po svém boku, hráče, které vždy chcete ve svém týmu, legendy, které chcete mít součástí vaší historie. Tarcisio Burgnich ztělesňoval sílu a hodnoty našeho klubu a Inter měl tu výsadu, že ho viděl bojovat za své barvy - neúprosný, pokorný a vždy loajální. Poté, co vstoupil do historie Velkého Interu, zůstal v paměti fanoušků Nerazzurri pro svůj velký temperament a charakter, který předváděl na hřišti. S Giacintem Facchettim v Interu, kde byla obrana pevným bodem, vytvořil jeden z nejsilnějších párů krajních obránců na světě. Atleticky a mentálně připravení šampioni, kteří byli připraveni zastavit jakéhokoliv soupeře. Stejně jako v zápase měl Burgnich vždy srdce na správném místě a dva roky po svém příchodu k černomodrým hrál finále proti "posvátným příšerám" Di Stéfanova Realu Madrid s Puskásem, Gentem, "těmi, které jsme znali jen ze samolepek". V ten den se mu podařilo narušit hierarchii a přivést do Síně slávy Interu první evropský pohár. Přesně po roce se příběh zopakoval proti Eusebiovi Benfice na San Siru. 12 sezón v Interu, 4 Scudetta, 2 Poháry mistrů, 2 Interkontinentální poháry, 6 gólů a 467 zápasů za naše barvy, zápas od zápasu, trénink po tréninku, každý den více a více práce, aby se stal „skálou“. Tak ho každý nazýval, Armando Picchi byl první. Soustředění a vždy po boku nezapomenutelného Giacinto Facchettiho: "Spal jsem s ním víc než se svou ženou," říkal Burgnich. Patřil do základní sestavy národního týmu, který zvítězil na mistrovství Evropy v roce 1968 a skončil na druhém místě na mistrovství světa v Mexiku v roce 1970. Tam v semifinále vstřelil Západnímu Německu gól na 2:2. Zuřivý a drahocenný gól v historii, který se zapsal do zápasu století (4:3). 66krát vstoupil na hřiště v reprezentačním dresu. Život zasvětil fotbalu, byl i trenérem. Pokorný a odhodlaný, nepřekonatelný pro své oponenty a vzácný spojenec pro své spoluhráče. Jeho hrdý pohled a síla navždy zůstane v naší historii. Sbohem Tarcisio, vždy budeš naší "Skálou".

18/01/21 - Jak se v historii vyvíjelo logo Interu Milán? Inter byl založen v roce 1908 po oddělení od Kriketového a fotbalového klubu Milán, z kterého vznikl dnešní AC Milán. Skupina tehdejších členů nesouhlasila s jeho vedením a chtěla, aby za tým mohli hrát i cizinci. Proto se nový tým v překladu jmenuje "Mezinárodní".

Jeho první odznak navrhl v roce 1908 malíř Giorgio Muggiani a byl inspirován anglickými kluby. Zůstala v něm černá barva, ale červená byla nahrazena modrou. Byl to kruhový odznak s propletenými písmeny FCIM.

01/12/20 - Na den přesně a bez jednoho roku před 50 lety se konal první a do dneška jediný platný vzájemný zápas Borussie Monchengladbach a Interu Milán v evropských pohárech hraný v Německu. Branka tehdy nepadla a Inter díky výhře 4-2 ze San Sira postoupil do čtvrtfinále. Co vše však tomu předcházelo je více než zajímavé! Vypadnutí dvojnásobného vítěze bundesligy vyvolalo v Německu velkou vlnu nenávisti proti Italům.

Jednalo se vlastně totiž o již třetí zápas. První duel se hrál 20.října 1971 a Borussia vyhrála na svém stadionu Bökelberg 7:1! UEFA ale později zápas anulovala, protože útočník Interu Roberto Boninsegna byl zasažen plechovkou od limonády a musel být již ve 28.minutě vystřídán. Němcům byl zavřen stadion a třetí zápas se po dlouhých dohadech hrál v Berlíně. Uvažovalo se kontumaci 2-0 ve prospěch Interu, ale v regulích takovéto případy UEFA neměla. Legendární je utkání i tím, že nebylo kvůli neshodě o zaplacení nákladů na výrobu televizního přenosu vysíláno.

07/06/15 - Je tomu 50 let, co Inter hrál své druhé finále PMEZ, a znovu vyhrál. 27.května 1965 porazil na svém stadionu portugalskou Benfiku 1-0. Díky členovi fanklubu Cechia Nerazzurra Václavu Motlíčkovi si můžeme tento zápas připomenout. Fotky z jeho alba ukazují články a obrázky, které tehdy vyšly v československém tisku.

18/09/13 - 18/09/13 - Derby d'Italia vždy oživuje staré vzpomínky. Fanoušci Interu a celý klub si určitě neradi vzpomenou na skandál Calciopoli, v kterém bylo prokázáno, že Juventus korumpoval rozhodčí a potvrdilo se tak to, co si Interisté roky mysleli. Stejné to bylo i v roce 1998, kdy Inter vedl trenér Gigi Simoni. V tomto roce se odehrálo jedno z nejvíce neslavných zápasů mezi největšími italskými rivaly. Pozdější vyšetřování v roce 2006 se však tak daleko do minulosti nedostalo a Juventus za tento zápas nebyl nikdy potrestán. V přiloženém videu se můžete o skandálním řízení rozhodčího přesvědčit sami.

"Z mého pohledu je morálním vítězem Derby d’Italia z roku 1998 Inter," říká Simoni po letech. "Po jasném faulu Marka Iuliana na Ronalda rozhodčí odmítl zapískat penaltu." V 71.minutě byl trenér za protesty vykázán z lavičky, pár minut na to byl vyloučen i jeho hráč Ze Elias po zákroku, které doposud rozhodčí ani netrestal. Juventus tehdy vyhrál 1-0 a tři kola před koncem byl najednou blízko scudetta. Inter se po zářezu psychicky rozložil a tým, který v předchozích zápasech jenom vyhrával, šlapal jako hodinky a porazil třeba AC Milán 3-0, vyhrál z posledních tří zápasů jediný, kdy už o nic nešlo.

18/08/13 - 18/08/13 - Marco Andreolli se po letech vrátil do klubu, kde jako mladý začínal. Příprava pod trenérem Mazzarrim se mu však příliš nepovedla. "Byla to těžká letní příprava, ale tak to má být. V USA jsme se střetli s velmi kvalitními týmy, které byly trochu před námi. Přesto to mělo pro nás pozitivní přínos," řekl italský bek o americkém turnaji, v kterém milánský klub skončil z osmi týmů na sedmé příčce.

"Jakou mám v obraně pozici? Loni jsem více méně polovinu sezony hrál v tříčlenné obraně pod Corinim. Bylo to pohodlné, takže z tohoto hlediska se dá říct, že mám trochu výhodu než jiní spoluhráči. Pak samozřejmě každý trenér má své vlastní nápady a žádá něco konkrétního. Takže se budeme postupně poznávat a musíme pochopit, co od nás chce."

16/07/13 - 16/07/13 - Oba milánské týmy spolu se Spartou na jednom turnaji hraném v USA? Ne, to není vtip. Vše se stalo v roce 1969 v New Yorku na původním stadionu Yankee. Konal se zde 4.ročník turnaje zvaného Americký pohár šampionů. Kromě zmíněných mužstev se ho ještě zúčastnil řecký Panathinaikos Atény. V semifinále porazil AC Milán Panathinakos 4-0 a Inter před 30 tisíci diváky Spartu až na penalty. Pražané vedli ještě minutu před koncem 2-1, pak ale svým druhým gólem vyrovnal z přímého kopu Angelo Domenghini. O postupujícím rozhodly penalty, nerazzurri vyhráli 4-3. O průběhu utkání si můžete přečíst z dobového výstřižku novin.

25/06/13 - 25/06/13 - José Mourinho a Velký Inter číslo dvě je zapomenut. Madridské finále je daleká minulost. Jak se Interu dařilo po odchodu slavného trenéra z klubu? Pojďme si shrnout tři sezony, během kterých se na lavičce černomodrých vystřídalo mnoho osobností. Ani jedna však klub nedokázala vrátit na vrchol. V tabulce Serie A se propadl až na letošní ostudnou devátou příčku.

09/11/11 - 09/11/11 - Je tomu právě dnes již 14 let, co v Benátkách zemřela legenda černomodrých barev, zlatý trenér Helenio Herrera. Rodákovi z argentinského Buenos Aires bylo sedmaosmdesát let.

O Herrerovi kolují mnohé historky. Říká se, že byl na hráče přehnaně tvrdý, také proto mu navždy zůstala přezdívka „Diktátor“. Byl to právě on, kdo k naprosté dokonalosti dovedl tzv. „catenaccio“, herní styl, s nímž v 60. letech dobyl celý fotbalový svět. V roce 1955 ve funkci prezidenta nahradil Angelo Moratti odcházejícího Carla Masseroniho a právě Morattiho zásluhou se Inter dostal ke svému vůbec nejúspěšnějšímu období vůbec. Moratti do týmu přivedl Itala Allodiho, kterýžto platil za nejlepšího sportovního ředitele v Calciu, a který dokázal uskutečnit jakýkoli přestup. Jako mladý byl angažován Peppino Prisco, začínající advokát, který miloval Inter celý život a poté, co bojoval za Itálii ve 2. světové válce, zůstal věrným Interistou až do své smrti.

16/03/11 - 16/03/11 - Včerejší zápas proti Bayernu rozhodl v 88.minutě Goran Panděv. Přesně ten Panděv, na kterého se valí kritika ze všech stran, protože nedokáže ve vyložené šanci skórovat. "Eto'o mi dal skvělý míč, to jsem nemohl nedat. Děkuji každému, klubu, spoluhráčům, kteří př i mě stáli i v těžkých časech. Nejsem někdo, kdo dá 20 nebo 30 branek za sezony, ale někdo kdo pracuje tvrdě pro tým a když k tomu přijdou i góly, je to velmi důležité," řekl Panděv.

Každý mi říkal, že bych mohl skórovat a tím bychom vyhráli zápas. Spoluhráčům bych chtěl opravdu poděkovat, gól slavili se mnou a dělali si ze mě legraci. Tento gól přišel pro mě v důležitý čas, jsem šťastný. Teď musím pokračovat v práci, určitě se ale cítím lépe než předtím," řekl makedonský reprezentant, který při oslavě svlékl dres a viděl žlutou kartu.

Díky třetímu gólu se velmi ulevilo i brankáři Julio Cesarovi. Brazilec stejně jako v prvním utkání předvedl kiks, lehkou střelu Robbena nedokázal zpracovat do rukou a vyražený míč vrátil do brány Gomez. Stejně jako v Miláně.