23/05/07 - Do klubu přišel v létě z Palerma a jako nováček bez známého jména se z něj podle očekávání stal náhradník. V Serii A hrál v základní sestavě jen třikrát, ve zbylých deseti utkání byl na hřišti v průměru posledních deset minut. Když se řekne Mariano Gonzales fanoušci si většinou vybaví rychlíka, který je sice aktivní, ale příliš mu to nejde a se spoluhráči si nerozumí. Přesto je však tento Argentinec, pokud vezmeme v úvahu podíl na gólech, platnější než někteří jeho slavnější spoluhráči.
Z pětadvaceti hráčů, kteří se letos za nerazzurri zahráli v lize, byli na hřišti jen tři hráči kratší dobu než Mariano. I tak mu odehraných 335 minut stačilo na to, aby zařídil tři branky. Na dvě nahrál a třetí vybojoval tak, že byl faulován a gól padl z penalty. Jeho spoluhráči jako Patrick Vieira, Maxwell, Santiago Solari, Esteban Cambiasso, Olivier Dacourt, Alvaro Recoba, Julio Cruz či dokonce Hernan Crespo víc asistencí na gólech nenasbírali.
Šestadvacetiletému Gonzalesovi se dařilo i v Italském poháru, kde dostával od Manciniho větší prostor. V osmi utkáních zasáhlo do hry hned 31 hráčů a on byl čtvrtým s nejdelším pobytem na hřišti. I zde nahrál na dvě branky a třetí padla z přímého kopu, který se konal po faulu na jeho osobu. V klubové tabulce asistencí mu tak v této soutěži patří druhá příčka. Lepší byl jen Figo. Navíc dokázal vstřelit jednu branku sám.
V Lize mistrů hrál třikrát. V Mnichově na sebe upozornil nečekanou a povedenou ranou z 28 metrů do břevna.