20/03/09 - Každý fanoušek italského fotbalu, který aspoň koutkem oka sleduje, co se děje v Lize Mistrů s italskými týmy v posledních dvou letech, nemůže mít na kůži nikterak příjemný pocit.

Jak už se pomalu začíná stávat zvykem, elitní osmička evropského fotbalu je opět bez italského zastoupení. Bez zastoupení země, která na posledním mistrovství světa dosáhla až na samotný vrchol, za korupční aféry ve své lize nehledě.

Chápu, že v italských týmech nehrají jen italští hráči, kteří mají podíl právě na tomto titulu, ale je až smutné, jaké bilanci se zrovna italské týmy v současných dobách v nejlepší evropské fotbalové soutěži „těší“! Není to ještě tak dávno, kdy na žebříčku zemí, podle kterého se přidělují místenky do Ligy mistrů a Poháru UEFA, figurovaly italské týmy suverénně na prvním místě. A co je ještě víc pikantní fakt, že právě Angličané (jestli se jim tak ještě vůbec v některých týmech dá říkat) v té době okupovali až šestou pozici.

Co se stalo tak podstatného a rozhodujícího, že italskému fotbalu pomalu, ale jistě, ujíždí vlak v evropských pohárech? Jednou z možností je fakt, že jediný „výkonný“ italský tým za poslední 3 roky je k naší oblibě Inter Milán. Ale co ostatní megakluby? Juventus srazila do kolen, a možná ještě hloub, korupční aféra, z které se pomalu vrací na pozice, které kdysi okupoval. AC to je kapitola sama pro sebe. Špatná politika co týče téměř všech sfér působení klubu má za následek, že AC letos a kdoví jestli vůbec v následující sezóně uvidíme s nějakou trofejí v Lize Mistrů nebo Poháru UEFA. K tomu připočtěme suverénně rychlé vyřazení v Poháru UEFA a dostáváme se k samému jádru problému. Když takový klub, co se týče alespoň rozpočtu a platů hráčů, jako AC nepostoupí na v porovnání s ním „odvarovým“ týmem Werderu, není se co divit, že koeficient italského fotbalu nabírá právě opačný směr, než jaký by si všichni přáli.

Koeficient, to je to magické slovo, které teď nedává spát lidem, co se točí kolem fotbalu v Itálii. Italská Serie A je v současné době na třetí pozici žebříčku pro nasazování týmů do evropských pohárů. Fakticky to znamená, že první tři týmy Serie A mají účast v Lize Mistrů jistou, čtvrtý tým jde do předkola a týmy na pátém a šestém místě bojují v Poháru UEFA.

To se může ovšem už brzy změnit a italskému fotbalu reálně hrozí omezení počtu vstupenek do nejprestižnějších arén fotbalové Evropy. Pokud se bude situace vyvíjet tímto tempem, v sezóně 2010/2011 mohou dříve italská místa nahradit týmy z Německa. A že to není nic nereálného dokázal právě Werder, když vyřadil AC.

Není to zrovna pěkný pohled pro fanoušky italských týmů, když ve čtvrtfinálovém osudí nevidí ani jeden „svůj“ tým. Místo nich se můžeme jen dívat na ty, kteří všechny tři italské týmy vyřadily. Smolné vyřazení AS Řím na penalty s Arsenalem, těžce se rodící a nakonec zasloužený postup Chelsea přes Juventus a konečně vypadnutí Interu s obhájci z Manchesteu jen potvrdily, že italské týmy postrádají to, co je k velkým vítězstvím potřeba – kvalita a trocha štěstí. Na štěstí se ovšem vymlouvat nelze, a tak nám zůstává „jen“ tak kvalita.

Myslím si, že je to trošku trend, trošku jiná doba. Dříve chodili ti nejlepší hráči spíše do tepla, Barcelona a Real Madrid byli pro ně ideální. Nyní se ovšem situace mění a směr transferů se točí spíše na Ostrovy. A jak vidno, hráči si nemají na co ztěžovat. Perfektní atmosféra na všech zápasech, nadprůměrné finanční ohodnocení, kvalitní tým a tím pádem úspěchy na více jak jedné frontě. Dobývání Evropy může směle začít! Není se tedy co divit, že i letos vidíme mezi osmičkou nejlepších hned polovinu týmů právě z Ostrovů, z oblasti, kde se fotbalisti nemají věru zle!

Nelze pouze čekat a nečinně přihlížet, až se situace obrátí v dobro italských týmů. Je s tím potřeba něco dělat, a je potřeba to udělat rychle. Přehodnocení svých zvyklostí přestupové politiky u některých týmů, zapojování mladíků do A týmů a lepší koncepční práce by určitě pomohly k tomu, aby se italské týmy vrátily tam, kam bez pochyby patří.

Věřte mi, nebude lepší pocit, než sledovat finále Inter – AC a vědět, že takovýto zápas se nehraje jen dvakrát za sezónu v Serii A, ale taky někde jinde. Někde, kde to má trošku jiný zvuk!

Autor: Ondřej Kotačka

Zdroj: FCInterMilano.com