10/11/09 - Inter Milán nadále pokračuje v nevyrovnaných výkonech. Po senzačním obratu v Kyjevě přišel tentokráte útlum. Černomodří si v nedělním utkání 12. kola Série A nedokázali na vlastním stadionu poradit s trápícím se AS Řím a po nerozhodném výsledku 1:1 se jejich náskok na čele tabulky ztenčil na pět bodů.

Inter - AS Řím 1:1

Podle předzápasových prognóz měli svěřenci trenéra Mourinha v nedělním klání úspět, přeci jen drželi poměrně dlouhou sérii výher a Římané navíc do střetnutí nenastupovali v nejlepším rozpoložení. Tristní postavení v tabulce a absence vůdce Tottiho a půlky obrany dávaly tušit, že by fotbalistům v žlutočerveném pšenka v Miláně kvést nemusela. Zvláště pak, když musel už v 31. minutě opustit hřiště kapitán De Rossi, který v souboji s Vieirou utrpěl zranění hlavy. Opak byl ale pravdou. AS podalo zejména v defensivě vcelku obstojný výkon a odváží si zasloužený bod. I když zejména díky vyloženě špatné hře domácích, kteří místy snad ani nejevili snahu s výsledkem něco udělat.

Záložní řada Interu nastoupila ve složení Muntari – Vieira – Motta a před nimi Stankovič. Tedy samí silově výborně vybavení fotbalisté, kteří ale neoplývají přílišnou herní lehkostí, která by asi pro dané střetnutí byla třeba. Otázkou však zůstává, jestli takový fotbalista vůbec v týmu je. Protože ani původně odpočívající Sneijder s Cambiassem, kteří zasáhli do druhého poločasu, nějakou velkou kreativitu do hry nepřinesli. Nerazzurri tak měli velké problémy se prosadit proti dobře konsolidované obraně hostí, chyběl jim pohyb, přesnost a zejména přesná finální přihrávka a překvapivě i nasazení. Jaký kontrast oproti utkání v Kyjevě, kde černomodří v druhém dějství létali po trávníku jako banda jamajských sprinterů.

Proniknout za obranný val „vlků“ se navíc od 13. minuty stalo daleko těžší. Gialorossi se totiž ujali vedení po přesném zakončení Vučiniče, kterého domácí obrana nechala pohodlně hlavičkovat v hlouby pokutovém území, Lúcio se souboje s ním jen zúčastnil a Júlio César opět nestál ideálně. Když k tomu připočteme další šanci černohorského útočníka již ze 3. minuty, kdy se na domácí bránu řítil zcela sám, a ze které se obrana nepoučila, je zcela jasné, že úvod měli černomodří více než vlažný.

Řím se posléze s vědomím jednobrankového náskoku zatáhl do obranné ulity a čekal co vymyslí fotbalisté z Milána. A vězte, nebylo toho hodně. Sice mohli v podstatě z protiútoku vyrovnat, když po perfektním pasu Muntariho zahodil samostatný únik Milito, to bylo ale víceméně vše, alespoň co se týče první pětačtyřicetiminutovky. Spíše než vytříbenou souhrou a nebezpečným zakončením se v ní Nerazzurri prezentovali hordou nedovolených zákroků. Soudě tedy podle toho, kolikrát leželi hosté na trávníku a kolikrát sudí Rocchi fouknul do píšťalky. Nakolik však hráči Říma (rozuměj Menéz) simulovali a nakolik rozhodčí zbytečně brzdil hru, to už je na detailnější rozbor. Pravda bude asi někde na půl cesty mezi nepochopitelnou potřebou Interistů řešit souboje za hranicí pravidel a snahou „vlků“ co nejvíce zdržovat.

Od 46. minuty se však hrál trochu i fotbal, nově i se Sneijderem a Balotellim, kteří předčasně opustili lavičku náhradníků. Inter rychle vyrovnal, když zmatku v hostujícím pokutovém území využil Motta, chytře našel volného Eto´a, který z otočky rozvlnil síť za Júliem Sergiem. Dále se čekal velký nápor domácích a snaha o to zápas rozhodnout. Jenže ouha, kde nic tu nic. Milánští se jakoby uspokojili se stavem 1:1 a další příležitosti nepřicházely. Hráči AS Řím ale opravdu nejsou v nejlepší pohodě a tak nemohoucnosti černomodrých nedokázali využít, do útoku se netlačili a spokojili se s bodem. Do zajímavých pozic se sice dostal Menéz a střídající Faty, jejich zakončení však postrádaly přesnost a razanci.

Utkání tak dospělo k smírnému rozuzlení, ze kterého José Mourinho tradičně nedělal vědu, prohlásil na tiskové konkurenci pár otřepaných frází o dobrém bodu z vlastního trávníku a šlo se spát. Ve fanoušcích však zbyla jakási hořká pachuť pocitu, že takto slabý Řím bychom zase pár let nemuseli potkat a proto je škoda, že se nakonec nepodařilo urvat vítězství. Zvláště, když na něj tým určitě měl, stačilo jen snažit se, běhat, méně faulovat a především chtít.

Hodnocení :

Júlio César – 6 : Že se často v bráně nudí není až takové překvapení, poslední dobou ale začal dostávat vcelku hloupé góly. I branka Vučiniče padá částečně na jeho vrub. Hostující útočník hlavičkoval z uctivé vzdálenosti a nepříliš razantně, přesto míč skončil za Júliem Césarem, který nestál v optimálním místě a nestihl reagovat. Svou chybu ale částečně napravil v druhém poločase, když chytil šance Menéze a Fatyho. Jejich střely dokázal vyrazit do bezpečí.

Maicon – 5 : Skoro nulový. Žádný průnik, žádná střela. Do náběhu se sice spoluhráčům nabízel, jeho prostor byl ale až nezvykle zhuštěný, s čímž se brazilský reprezentant nedokázal vypořádat. Ofensivě Interu jeho podpora citelně chyběla. Podal prostě takový nemastný – neslaný výkon, tak jako celý tým.

Lúcio – 6 : Chyboval při zahrávání ofsajdové pasti a umožnil tak Vučiničovi postupovat do samostatného úniku. Své zaváhání ale dokázal napravit, když váhajícímu útočníkovi nakonec míč zdařile vypíchl. Ve 13. minutě už ale Inter od pohromy nic nezachránilo. Lúcio prohrál hlavičkový souboj a bylo to 0:1. V druhém poločase už na něj bylo zase spolehnutí. Vysunoval obranu až k půlící čáře a míče se snažil vyvážet. Útok domácích to ale bohužel nevzkřísilo.

Walter Samuel – 7 : Vzdušné souboje vyhrával bez problému a i ve hře po zemi byl jistý. Pozičně nechyboval a jeho obranné zákroky byly čisté. Zápas zvládl bez jakýchkoli obtíží, útočníci hostí ho příliš nezaměstnávali, což při utkáních s AS Řím není příliš obvyklé. Většinou bývá nebezpečný při standardních situacích, tentokráte se ale k zakončení hlavou příliš nedostal.

Javier Zanetti – 7 : Ze soustředění ho sice vyváděly časté diskuse s nepřesným rozhodčím Rocchim, na jeho výkonu to ale příliš znát nebylo. Když si přilepil míč na nohu, opět ho o něj nikdo nedokázal připravit. I v pokročilém věku má slušnou akceleraci a hra na postu levého obránce mu nečiní sebemenší potíže.

Sulley Muntari – 6 : Hodně přihrávek zkazil, ale jako jeden z mála dokázal něco vymyslet a znamenal jakési lehké nebezpečí pro branku Júlia Sergia. V 18. minutě vybídl dlouhým pasem ke skórování Milita, ten však střílel jen do gólmana. Na konci prvního poločasu pak ohrozil hostující svatyni sám, když jeho nepovedený centr málem zapadl pod břevno. Hrál velice tvrdě a kvůli jeho ostrým skluzům ležel nejeden hráč hostí dlouho na trávníku. Obdržel žlutou kartu, a proto byl raději o poločase vystřídán.

Patrick Vieira – 5 : Po získání míče si nabíhal směrem dopředu, jenže přihrávky jeho spoluhráčů ho v drtivé většině případů nenašly. Vůči jeho obranným zákrokům byl rozhodčí úzkostlivý a posuzoval je jako fauly. Tvrdost jeho loktů pocítil zejména hostující kapitán De Rossi, který po střetu s ním musel být vystřídán a kvůli zlomenině lícní kosti bude dva týdny bez fotbalu. Po změně stran Vieiru vystřídal ofensivně laděný Balotelli.

Thiago Motta – 6 : Po dlouhé době nastoupil v základní sestavě a hned přihrál na gól. Na začátku druhého dějství si před pokutovým územím soupeře našel odražený míč a chytře ho poslal do strany Eto´ovi, který nezaváhal. Mohl se hodně tlačit do zakončení, protože byl spoluhráči zezadu dostatečně zajišťován, příliš toho ale nevyužil. V 64. minutě byl vystřídán a následný záběr na jeho obvázaný stehenní sval nevěstil nic dobrého. Snad to nebude nic vážného.

Dejan Stankovič – 5 : Na své konto si připsal množství nepřesných pokusů z dálky a ještě větší počet nedovolených zákroků. Zejména v druhém poločase, kdy byla středová řada Interu pouze tříčlenná, musel často zatahovat za záchrannou brzdu a zastavovat tak rodící se brejky soupeře. Utkání dohrával s lehkým zraněním a potřeboval by si trochu odpočinout a nabrat síly. Na fyzické kondici je totiž jeho výkon hodně závislý.

Diego Milito – 5 : Za celý zápas dostal jedinou pořádnou přihrávku, a to od Muntariho v 18. minutě. Zdařile si hlavou míč posunul před bránícího Marca Mottu a rázem byl ve stoprocentní šanci. Zakončení mu ale tentokráte selhalo a jeho střelu do vzdálenějšího rohu brány bravurně zlikvidoval Júlio Sergio. Ve zbytku střetnutí už se Il Principe vůbec neprosadil.

Samuel Eto´o – 7 : V poli to byla opět bída a platí o něm to stejné, co o Militovi, do zakončení se příliš nedostal a hrál nevýrazně. Na rozdíl od svého útočného kolegy ale dokázal proměnit svou jedinou šanci. Převzal přihrávku v hlouby pokutového území, obtočil se kolem Brighiho a vystřelil ke vzdálenější tyči. Gól – 1:1. Takového forvarda tým potřebuje, nemusí excelovat ve středu hřiště, stačí když bude dávat branky.

Wesley Sneijder – 5 : Po zápase v Kyjevě se cítil unavený, tak mu chtěl kouč Mourinho dopřát trochy oddechu. Inter však v prvním poločase tápal a tak se šetření sil muselo odložit. Holandský reprezentant přišel hru italského mistra oživit, spíše ji však uvrhl do letargie. Motal se v protisměrných kličkách, ale přesné přihrávky nerozdával. Pohyb útočníků bez balónu nebyl ideální, a tak ani nemohl rozdávat míče do stran. Nyní ho čeká pár dní volna, ve kterých se může dát úplně zdravotně do pořádku a v dalších utkáních snad dokáže navázat na posledních dvacet Kyjevských minut.

Mario Balotelli – 5 : Chvíli se toulal u pravé postranní čáry, chvíli zase u levé. Pošťuchoval se s Mexésem, vysmál se Menézovi. Ještě dvakrát se prošel od pokutového území k půlící čáře a zase zpět, jednou pálil mimo. A to bylo vše. Po výborném výkonu proti Palermu u něj opět převládlo uspokojení a přehnané sebevědomí. Na co je ale týmu hráč, kterému se povede pět utkání za rok?

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com