10/12/09 -

10/12/19 - Nebylo to žádné zázračné představení, Inter výkonnostně neexplodoval a svého soka nepřejel. Přesto si vcelku v poklidu došel pro postup do vyřazovací fáze Ligy mistrů. A to je momentálně sec sakramentsky dobrý počin. Nejen proto, že proti černomodrým v přímé bitvě o „cestu dál“ stála velice silná Kazaň, že Nerazzurri zrovna nejsou v nejoslnivější formě, a že odvěký rival Juventus o den dříve ve stejné situaci pohořel, což působilo jako velké varování. Hlavně ale tým trenéra Mourinha prokázal, že si zaslouží i chválu a že je schopný v důležitých chvílích zabrat i na evropské scéně, o čemž mnozí před střetnutím pochybovali.

Inter - Kazaň 2:0

Díky výhře 2:0 nad ruským mistrem tak dokázali Milánští postoupit z jedné z nejvyrovnanějších a zároveň nejtěžších skupin v historii milionářské soutěže. Sice během bojů ve skupině F nepředváděli dech beroucí podívanou a měli i trochu štěstí, v rozhodujících momentech ale dokázali koncentrovat všechny své síly a osmifinále vybojovat. Co by za to někteří jiní favorité dali.

Před utkáním se hodně spekulovalo o tom, jakou sestavu vlastně José Mourinho pro tento veledůležitý duel zvolí. Do služby už se mu hlásil i uzdravený Sneijder, takže měl plno možností. Svou volbou ale nakonec opět dokázal šokovat. Tři útočníci, docela ofensivní záložní trojice, Cambiasso jen na lavičce náhradníků. Takovéto ofensivní ladění základní jedenáctky není pro Inter vlastní. Byl to risk, ale ten „portugalskému kecálkovi“ vyšel. I přes absenci většího počtu defensivně zdatných hráčů dokázali domácí výborně vyplňovat prostory a nepouštět se s Kazaní do hurá stylu fotbalu, křídla se vzorně vracela a obrana nemusela čelit žádným přečíslením. Přesto utkání neprobíhalo v úplně jednoznačném duchu. Hosté byli sice oslabeni o důležitého útočníka Bucharova, přesto v určitých fázích zápasu Interu slušně zatápěli, hráli více než vyrovnanou partii a dostávali se do šancí. Milánští však působili klidnějším a zkušenějším dojmem, kupili méně chyb a byli i efektivnější. Výhru i postup si tak zasloužili.

Domácím pomohla hlavně první branka z kopačky znovuzrozeného střelce Eto´a z 31. minuty. Do té doby totiž černomodří hledali klid, sami sebe a cestičku k soupeřově bráně. Kazaň navíc začala vystrkovat růžky, vypracovala si pár náznaků šancí a Karadeniz dokonce málem otevřel skóre. Díky průniku tahouna Zanettiho, patičce přisprostle geniálního Balotelliho a projektilu bezmyšlenkovitě pálícího Eto´a ale Nerazzurri rázem vedli 1:0 a do jejich hry se vnesl potřebný klid a rozvaha. Ještě v prvním dějství mohli náskok zvýšit Sneijder a Maicon, jejich střelám z dálky ale chyběla přesnost.

Do druhé pětačtyřicetiminutovky vtrhla eskadra kouče Berdyjeva opět s touhou poprat se o postupový výsledek, chytla druhou mízu a opět dobrou čtvrthodinku domácí nenechala vydechnout. Ve finální fázi to ale byla špatenka. V zakončení si postupně vylámali zuby Karadeniz, Noboa a Rjazancev. A jak už tomu ve fotbalových příbězích bývá, udeřilo na druhé straně. K přímému kopu z dobrých třiceti metrů se postavil Mario Balotelli a po vzoru Juninhů, Ronaldů a Ibrahimovičů poslal bezostyšně míč přímo do sítě. Balón těsně před gólmanem Ryžikovem zaplaval, a ten tak byl bez šance.

V té chvíli už o postupu Interu nepochybovali snad ani největší pesimisté v řadách smutné generace EMO. Zanetti a spol. začali vyhrávat všechny osobní souboje, lehce získávali míče a tvořili si další šance. Sneijder trefil tyč, Cambiasso gólmana a Balotelli reklamní panel za bránou. To však nikomu nezkazilo radost, protože primární evropský cíl černomodrých v této sezóně byl splněn. Kam až v soutěži dokráčí, může neznačit už los osmifinále, který se uskuteční příští pátek. Milánští dostanou někoho z šestice Bordeaux, Manchester, Real Madrid, Chelsea, Sevilla a Arsenal. To jsou tedy samá silná mužstva. Nikdo však nemůže předvídat, v jakém rozpoložení se budou týmy nacházet na jaře a komu bude v dvojzápase přát štěstí. V základní skupině F se často usmálo na Inter, a my budeme doufat, že tomu tak bude i dál.

Hodnocení :

Júlio César – 7 : Čisté konto, jisté zákroky, likvidace soupeřových šancí. Takového brankáře Inter chce a potřebuje. Júlio si vzal k srdci kritiku, která se na jeho adresu v poslední době snesla a proti Kazani podal velmi dobrý výkon. V prvním poločase vychytal Karadenize a udržel tak bezbrankový stav. V druhém dějství pak bravurně vyrazil střelu Rjazanceva. Dařilo se mu při vybíhání na centry, které byly v hostujícím podání poměrně nebezpečné. Jen tak dál.

Maicon – 6 : Dopředu se bezmyšlenkovitě nevydával, byl si totiž vědom, že v početně oslabené záloze ho nemá kdo zajišťovat. Přesto se dostal do zakončení, ale jeho střelu ze závěru poločasu bravurně zlikvidoval hostující gólman. Po druhém gólu Interu si už i zaútočil a bylo vidět, že se fotbalem baví. Vyčíst mu můžeme poziční hru při postupných útocích Kazaně, kdy se stahoval příliš do středu a zbytečně odkrýval prostor u pravé postranní čáry.

Lúcio – 7 : Podal dobrý výkon, ale zároveň odehrál i lehce smolný zápas. Nejdříve se ve výskoku srazil se Samuelem, který si při tom způsobil zranění pravé nohy. O pár minut později zase „sundal“ Stankoviče. V likvidaci vlastních spoluhráčů ale zavčas přestal a soustředil se na hru. Vybojoval množství míčů a Dominguéze výborně předskakoval. Hlavičku neprohrál snad ani jedinou.

Walter Samuel – X : Musel brzo střídat, ve výskoku se lehce střetl se spoluhráčem Lúciem a při dopadu utrpěl zranění pravé nohy. Snad to nebude nic vážného. Do konce podzimu zbývá pár utkání, ve kterých může směle odpočívat. Inter má na jeho post alternativy. Po vánoční přestávce se jistě vrátí v plné síle i formě.

Javier Zanetti – 8 : Ze začátku to vypadalo na slušný propadák. V defensivě vůbec nestíhal a nedařily se mu souboje jeden na jednoho. Hbitý Rjazancev ho několikrát lehce obešel a postupoval ze strany do výhodné pozice. Il Capitano se však zdravě naštval a začal bojovat. Rázem se stal rozdílovým hráčem, který tvořil nebezpečné akce. Pronikal do obrany hostí a znamenal pro jejich bránu neustálé nebezpečí. Po jeho nájezdu padl důležitý první gól. Na výhře tak má lví podíl.

Dejan Stankovič – 6 : Do hry se příliš nedostal. Hodně si hleděl defensivní práce a útok přenechal jiným. Na soupeře platil svým pohybem a tradičním důrazem. Snažil se chodit pro míče do hlouby pole a distribuovat je dál. Příliš často se ale uchyloval k dlouhým pasům, které málokdy našly adresáta. V úvodu druhého poločasu si poranil stehno a musel střídat.

Thiago Motta – 7 : Asi podruhé v Interu nastoupil na pozici defensivního štítu a šlo mu to náramně. O mnoho více než tvorba hry v předešlých zápasech. Byl nenápadný, ale o to důležitější. Hrál skvěle pozičně, odebíral soupeřům míče, a když bylo nejhůř, zatáhl za záchrannou brzdu a nebezpečnou akci zastavil taktickým faulem. Jen práce s balónem mu opět příliš nešla. Že by jeho budoucnost u černomodrých spočívala v postu, který nese zkratku „DM“?

Wesley Sneijder – 6 : Do tempa se dostával velice pozvolna. V úvodu jen kazil, nebyl schopný dát přesnou přihrávku, a to ani při rychlém protiútoku. Pohyboval se vcelku hodně vepředu a vysouval se pod útočníky. To však bylo v rozestavení 4-3-3 poměrně zbytečné a asi se měl držet na úrovni Stankoviče a kombinovat s ním ve středu hřiště. V druhém poločase už svou roli zvládal o poznání lépe. Tradičně nebezpečný byl při střelách z dálky, v 42.minutě těsně minul, v 73. minutě trefil v těžké pozici tyč.

Mario Balotelli – 7 : Vytvořil si první příležitost v zápase, když se obtočil kolem Popova, ale pálil jen doprostřed brány. Byl hodně aktivní, ale míč vedl často příliš dlouho a vůbec nepřihrával. V momentě, kdy už ho opět všichni zatracovali, vymyslel v pokutovém území soupeře skvělou patičku a přihrál tak na první gól. Stejný scénář se opakoval i po změně stran. Neustálá hra s míčem plná nepřesností a jeden záblesk geniality. Jeho volný přímý kop byl jednoduše dech beroucí. Mohl přidat i další přesnou trefu, po přihrávce Milita ale ve skluzu z blízkosti minul.

Diego Milito – 5 : Do zakončení se vůbec nedostal a souboje s obránci spíše prohrával. Šance vytvářel alespoň pro spoluhráče. Po jeho narážečce trefil Sneijder tyč, chvíli předtím zase málem doklepl balón do sítě Balotelli. Od argentinského šutéra jsme ale zvyklí na daleko působivější výkony. Zřejmě mu příliš nesedí hra na tři forvardy, v čemž lehce připomíná Zlatana Ibrahimoviče.

Samuel Eto ´o – 7 : Opět dal gól, tentokráte ještě důležitější než v neděli. Přeci jen, pomohl ke třem bodům a důležité výhře. V 31. minutě se ocitl zcela volný v pokutovém území, opřel se do přihrávky od Balotelliho a svou ranou málem protrhl síť hostující svatyně. Druhý zásah málem zaznamenal v závěru, kdy se ujal exekuce volného přímého kopu. Jeho střelu kolem zdi ale dokázal Ryžikov vytěsnit na rohový kop. Takovýto Samy se Interistům líbí, snad mu to bude pálit i nadále.

Iván Cordóba – 8 : Brzy nahradil zraněného Samuela, a svoji nelehkou úlohu zvládl bravurně. Rychle se dostal do zápasového tempa a působil velice jistě. Souboje vyhrával, jako na běžícím páse. Dařily se mu skluzy i hlavičky. Až po vyšetření Waltera Samuela se ukáže, jak dlouho bude muset za svého jihoamerického kolegu zaskakovat. V jeho osobě má ale Inter více než důstojnou náhradu.

Esteban Cambiasso – 7 : Překvapivě zůstal jen na lavičce náhradníků, do hry se ale dostal relativně brzo, a to v 53. minutě, kdy vystřídal problémy se stehnem sužovaného Stankoviče. Vnesl do hry Interu potřebný klid a snažil si i o podporování útoku. Jeho střela z 59. minuty byla velice přesná, ale postrádala razanci. „Cuchu“ se snažil překonávat obranný val soupeře pomocí krátkých přihrávek a narážeček, s čímž si ruský mistr příliš nevěděl rady.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com