01/04/10 - Inter Milán se maličkým krůčkem přiblížil k semifinále Ligy mistrů. V úvodním utkání druhého vyřazovacího kola „milionářské soutěže“ porazil na Meazze po velmi dobrém výkonu z druhého poločasu ruský celek CSKA Moskva 1:0 a v odvetě, která se hraje za týden na stadionu v Lužnikách, mu k postupu do dalších bojů bude stačit nerozhodný výsledek. Pokud se Militovi a spol. dokonce na umělé trávě v Moskvě podaří vstřelit gól, mohou pak černomodří i o branku prohrát.

Inter - CSKA Moskva 1:0

Není to tedy vůbec špatná pozice. Zvláště pak, když největší předností svěřenců kouče Mourinha je právě bránění v pevném bloku, čekání na to, co předvede soupeř, zahušťování prostor a vyrážení k brejkům, které mohou být smrtící. Inter tedy i v Moskvě bude moci předvádět to, co v Londýně proti Chelsea. A že tam mu hra šla náramně, nemusím připomínat. Jedním dechem ale nutno dodat, že zdaleka nic není rozhodnuto. Každé utkání je jiné a CSKA bude v domácím prostředí hrát dozajista daleko lépe a útočněji.

Na Meazze toho ale hosté moc nepředvedli. Soustředili se hlavně na defensivu, která se jim zejména v první pětačtyřicetiminutovce poměrně dařila. Jedenáctka Nerazzurri, kterou Mourinho složil vcelku podle očekávání, se dlouho nemohla proti houževnaté obraně ruského celku prosadit. Chyběl pohyb, trocha štěstí a hlavně finální přihrávka. Černomodří to nejdříve zkoušeli nakopávanými míč, pak po stranách nebo kombinačně, k šancím ale nic nevedlo. Zakončení Sneijdera a Eto´a gólmana Akinfejeva vystrašit příliš nemohla. Výkon domácích v prvním poločase tak můžeme označit jako rozpačitý.

Po změně stran ale Milánští rozpoutali hotovou bouři. Pronikali do soupeřovy obrany jako lavina a přicházely i šance. Klíčem k úspěchu byl účelný pressing, díky kterému hráči Interu získávali balóny ještě na soupeřově polovině a mohli vést hru rychle k hostující svatyni. Ruská obrana se často nestačila zformovat a vydechnout, a už do ní v plné rychlosti postupoval Sneijder, Eto´o, Maicon nebo Stankovič. Ofensivní hry, kterou u černomodrých nevídáme až tak často, se ale nepovedlo afektivně využít. Kamenem úrazu bylo zpracování míče – Eto´o i Milito mohli dvakrát postupovat sami na bránu, ale míč jim uskočil směrem k Akinfejevovi. Alfou a omegou celého večera se však stalo zakončení.

Kdyby se v Čechách pálila slivovice stejně intenzivně, jako Inter pálil své šance, trumfnuli by obyvatelé západnější části republiky v alkoholismu snad i nepřekonatelné Moraváky. Projděme si tedy tu „pyromanskou seanci“ projít podrobně. 59. minuta – Stankovič si naráží s Cambiassem, postupuje sám, ale míč zapomíná pod sebou a střela je jen slabá. 64. minuta, Sneijder přiťukne na hranici pokutového území Panděvovi, který nechává vyniknout Akinfejeva. 65. minuta, Eto´o se prodírá sám, ale jeho prudká střela končí opět jen v rukavicích hostujícího brankáře. 68. minuta, po rohovém kopu si výborně na hlavičku naběhne Materazzi a jen těsně míjí. 72. minuta, Panděv si pohraje s celou obranou, udělá kličku gólmanovi, ale míč do svatyně nepouští Berezuckij. 84. minuta, Eto´o nachází úplně volného Sneijdera, ten si může vybrat, kudy Akinfejeva obstřelí, svým pokusem ale míjí prvou tyč. 87. minuta, vše se zdá až neuvěřitelné, když Akinfejev v rychlém sledu vyráží prudké projektily od Cambiassa a Stankoviče.

Možná vám v tomto výčtu chybí jedno jméno – Diego Milito. I on se do své šance dostal, ale dokázal to, o co se jeho spoluhráči snažili marně celý zápas. Vstřelil gól. V uklízení míče do brány patří prostě k nejlepším na světě a opět to potvrdil. V 65. minutě ho našel Sneijder na hranici pokutového území a o pár chvil později už balón zaplul přesně k tyči té brány, která se nachází pod Curva Nord, která vybuchla v nekonečné nadšení. Il Principeho jistotu v proměňování příležitostí ale nikdo nedokázal napodobit. Z moře šancí se podařila vylovit jen jediná gólová ryba, výsledek 1:0 se tak vzhledem k průběhu druhého dějství zdá nedostatečný. Nezbývá než doufat, že se to Interu nevymstí a že to svěřence Josého Mourinha nebude stát postup. CSKA naznačilo své možnosti už v závěru středečního večera, když se před Césarem objevil neobsazený Necid. Pokud by moskevští fotbalisté dali v odvetě rychlou branku, může se stát cokoliv. Fanoušci Nerazzurri jsou však naplněni optimismem. Snad jim vydrží až do semifinále.

Hodnocení :

Júlio César – 6 : Čelil jen pokusům z dálky, k ničemu jinému obrana domácích zřítkakdy útočící Moskvany nepustila. Přesto se dvakrát v zápase pořádně zpotil. Poprvé u střely Aldonina, která měla velice nepříjemnou rotaci. V druhém případě v závěru střetnutí, kdy se před ním objevil nekrytý Necid. Obě situace ale brazilský gólman zvládl s přehledem.

Maicon – 6 : Rozehrál se až v druhém poločase. To už po hřišti létal jako zblázněný, vybojoval hodně míčů a vyrážel k rychlým výpadům do obrany soupeře. Často ale balón držel déle, než by měl, spoluhráčům jakoby zapomínal přihrávat a velké nebezpečí z jeho akcí nevznikalo.

Marco Materazzi – 7 : Možná trochu překvapivě dostal v sestavě přednost před Cordóbou, ale nevedl si vůbec zle. Necida na hrotu bez problémů ubránil. Pozici měl trochu ulehčenou tím, že českého reprezentanta v útočném snažení skoro nikdo nepodporoval, a tak se mohl soustředit jen na něj. Necidův styl hry navíc Matrixovi vcelku vyhovuje, žádná velká rychlost, spíše důraz. Materazzi také našel dvakrát „ex-slávistický loket“ ve svém obličeji. Sám ale nejde pro ránu daleko, a tak se z toho žádná věda dělat nebude.

Walter Samuel – 7 : Spolehlivý výkon, soupeře odzbrojoval čistě a jeho skluz proti Krasičovi byl učebnicový. Snažil se i o konstruktivní rozehrávku a míče jen tak nenastřeloval dopředu, spíše je předával do zálohy Sneijderovi, za což si zaslouží pochvalu.

Javier Zanetti – 6 : Dokud oplývali fotbalisté CSKA ještě dostatečným množstvím sil, měl problémy je takzvaně uviset a dostat se přes ně pomocí své dlouhé kličky. Ty se mu dařily až v závěru, kdy dokonce zdatně podporoval útok a často centroval. Hned v 2. minutě ho lehce oběhl Krasič, ale jinak toho Il Capitano srbskému křídelníkovi příliš nedovolil.

Esteban Cambiasso – 6 : Svou práci opět zvládl, získal na soupeři ve středu hřiště hodně míčů a představoval takovou druhou vlnu napadání moskevské rozehrávky. Právě díky tomu si Inter v druhém poločase vypracoval tak velký tlak. Nahrál do šance Stankovičovi a v závěru zápasu sám nebezpečně pálil do Akinfejeva. Nevedla se mu ale kombinace a kazil až nezvyklé množství přihrávek.

Dejan Stankovič – 8 : Probral se v pravou chvíli. Zápas zvládl po technické a kombinační stránce na jedničku. V prvním poločase si dovolil množství kliček a předvedl i kop škorpióna, kterým nechal vzpomenout na Zlatana Ibrahimoviče. Mohl vstřelit dva góly, ale i mu chybělo v zakončení více klidu a štěstí. Snad na tento výkon dokáže navázat i v lize, kde to nyní tým bude potřebovat jako sůl.

Wesley Sneijder – 7 : Po prvním poločase byl na vystřídání. Míče mu odskakovaly od nohy, standardní situace mu nešly, často se hádal s rozhodčím a překvapivou přihrávku žádnou nevyslal. Po změně stran byl jako vyměněný a přesně odhadoval moment, kdy má s balónem sám postupovat vpřed a kdy ho jemným obloučkem předat do běhu ostatním. Nahrál Militovi na gól, připravil šanci pro Panděva. Škoda je, že naprosto selhal ve své vyložené příležitosti, bránu vůbec netrefil.

Samuel Eto´o – 6 : Jeho přihrávky měly oči, bohužel byly často zblokovány nebo mířily do postavení mimo hru. Kličky se mu moc nedařily a do vyložené šance se neprodral. Přesto svým pohybem a nečekanou tvořivostí týmu hodně pomohl. Mohl si připsat asistenci, to by ale Sneijder musel v 84. minutě mířit přesně.

Diego Milito – 7 : Jeho gólostroj se opět nezastavil a odnesl to další tým. Svou šanci proměnil chladnokrevně a s přehledem. Mohl přidat i další branky, ale v rozhodujících momentech ho zradilo zpracování. Snad po zranění zvládne obrovskou porci zápasů, která ho v nejbližším období čeká. Pro ofensivu Interu je zcela klíčové to, jestli je Il Principe ve formě, v pohodě, v kondici, a hlavně na hřišti.

Goran Panděv – 6 : Střídal lepší pasáže s těmi horšími. Chvílemi se jen toulal po trávníku, nebyl vidět a míče ztrácel. Za chvíli už se zase dral do gólové šance. V zakončení ale selhal. Nejdříve pálil jen do Akinfejeva, v 72. minutě si „povodil“ celou hostující obranu, aby pak nedotlačil míč do opuštěné klece. Škoda, jeho příležitosti patřily k těm největším.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com