27/04/10 - Inter Milán zažil vynikající týden. Po dech beroucím středečním představení proti Barceloně dokázali černomodří v sobotu na vlastním stadionu porazit v utkání 35. kola italské nejvyšší soutěže o záchranu bojující Atalantu Bergamo 3:1. I přes brzkou vedoucí branku hostí se výhra rodila vcelku v poklidu.

Inter - Atalanta 3:1

Svěřenci kouče Mourinha, který nechal některé své klíčové hráče odpočívat před odvetou Ligy mistrů, tak opět hodili pomyslnou rukavici svým největším konkurentům v boji o titul, hráčům AS Roma, kteří pro zachování prvního místa v tabulce museli v nedělním střetnutí porazit velmi silnou Sampdorii Janov. To se jim ale nepodařilo, a tak má Inter zisk dalšího Scudetta opět jen ve svých rukou. Pokud vyhraje zbývající tři utkání ligového ročníku, bude se na náměstí před milánským Duomem opět slavit.

Začátek sobotního měření sil s týmem z Bergama, který vyznává stejné barvy jako Nerazzurri, se nesl ve znamení hesla: „my porazili Barcu, co se nám může stát“. A podle toho také první minuty vypadaly. Sice obměněná, ale naprosto nekoncentrovaná obrana domácích hned v 5. minutě zahrála špatně ofsajd systém, Materazzi nechal za svými zády ostrostřelce Tiribocchiho, který nezaváhal. A mohlo být ještě hůř. O pár vteřin poději zaspal pro změnu Cordóba, ale agilní Tiribocchi hlavičkoval naštěstí jen těsně vedle levé tyče branky Júlia Césara. Úvodní dvacetiminutovka fungovala pro fanoušky Interu jako slušný „vyprošťovák“, dostala je z iluze, že se jejich miláčkům nemůže nic stát. Atalanta držela domácí na distanc od své brány a nepustila je k jediné střele.

Černomodří si však zavčas uvědomili, že takto se o Scudetto nebojuje, že fotbalistům z Říma letos už podali nejednou pomocnou ruku v podobě svého zaváhání, a udělat to i nyní, znamenalo by to takřka jistý konec všem nadějím na konečný úspěch. Udělali tedy prostou věc, začali hrát fotbal. A při vší úctě k Atalantě, v té chvíli bylo o osudu zápasu rozhodnuto. Domácím pomohlo i zaváhání obránce Bianca, který nedokázal zastavit nepříliš přesnou přihrávku Sneijdera na Milita. Il Principe tak postupoval sám na bránu, se zakončením se oproti posledním zápasům popral na výbornou a vyrovnal.

Od té chvíle byli Nerazzurri pány na hřišti, do šance se dral Eto´o, po standardních situacích dvakrát nebezpečně zakončoval Cordóba, ke střele se dostal i Stankovič a hlavně, svoji první branku v černomodrém dresu zaznamenal po hezké kombinační akci McDonald Mariga, který díky rotaci sestavy dostal příležitost hrát už od úvodních minut. Jeho prudká střela z bezprostřední blízkosti se sice otřela o spoluhráče Muntariho, přesto byl ale gól připsán keňskému reprezentantovi. Díky jeho trefě se tedy dostali černomodří do vedení, uklidnili se, a podvědomě začali šetřit síly.

Do druhého poločasu nastoupil Cambiasso za zraněného Sneijdera a následné mírné šachy s rozestavením způsobily opět ztrátu koncentrace. Na pár minut přebrala iniciativu Atalanta, ale pokusy Guarenteho a Manfrediniho nemohly Julia Césara nějak vážněji ohrozit. Černomodří se ale raději hnali za třetí pojišťovací trefou. Eto´o, Motta ani Muntari v této snaze neuspěli a tak byla dopřána chvilka slávy rumunskému obránci Chivuovi, který svou pumelici zpoza pokutového území otřel o tyč a nedal Coppolovi v brance hostí šanci. Poté sundal svou tankistickou helmu a nechal propuknout gejzír své radosti. A ta bylo opravdu veliká. Svou trefou dal najevo, že je po těžkém zranění hlavy definitivně zpět, navíc to byl jeho první přesný ligový zásah v černomodrém dresu vůbec. Vlahý milánský podvečerní vzduch ten den prostě přál premiérovým gólům. Potvrdit to mohl i nepříliš vytěžovaný mladíček Arnautovič, který vystřídal unaveného Milita, ale z dobré pozice zamířil o pár centimetrů vedle.

Důležité však je, že Inter zvítězil a vrátil se do čela Série A. I přes náročný program zatím vše zvládá na jedničku. Pokud uspěje i v závěrečných šesti zápasech, může zažít jednu z nejúspěšnějších sezón v letité klubové historii. Pokud hráčům vydrží zdraví a síly, není to ani zdaleka nemožné. A získat takzvaný triple, to už je tedy pořádná motivace. Čeká nás fantastické vyvrcholení fotbalového ročníku, opona se roztáhne už ve středu večer na barcelonském Nou Campu, kde bude Milito a spol. bojovat o šanci na přepsání moderní historie Nerazzurri v Lize mistrů. Tak se těšme. STORIA CONTINUA!!

Hodnocení :

Julio César – 6 : Inkasoval hned z první střely a to už v 5. minutě. Co však měl dělat, když obrana domácích zaspala a Tiribocchi na něj postupoval úplně sám. Při další šanci italského ostrostřelce měl Julione více štěstí, hlavička šla těsně vedle. Až ve druhém poločase dostal brazilský gólman šanci pořádně si sáhnout na míč, zákroky proti střelám Guarenteho a Manfrediniho zvládl s přehledem.

Javier Zanetti – 6 : Nahradil na prvé straně obrany Maicona, který má vyražený zub a po náročném zápase s Barcelonou dostal volno. Il Capitano nehrál tak vysunutě a agresivně, jak je zvykem u brazilského zadáka, přesto poměrně slušně podporoval ofensivu, a to hlavně v druhém poločase. V tom prvním měl naopak dost obranných starostí s agilním Valdesem.

Iván Cordóba – 6 : Při rotaci hráčů se i on dočkal své šance a byla na něm vidět obrovská chuť do hry. V úvodu zápasu sice občas nepůsobil pozičně úplně jistě a Tiribocchi se dvakrát vymanil z jeho dohledu, postupem času ale opět dodával obranné hře Interu jistotu. Nebezpečný byl i pro branku soupeře a to zejména po standardních situacích. Jeho hlavička z 41. minuty ale skončila přímo v náručí gólmana Coppoly.

Marco Materazzi – 5 : V úvodních minutách působil dojmem, jakoby se před utkáním vůbec nerozcvičil. Byl těžkopádný a jeho pohyb po trávníku připomínal odpočívající žirafu pod baobabem. Útočníky soupeře bránil lehkovážně, nezvládl ani zahrát ofsajdovou past, za což Inter zaplatil gólem ve své síti. V dalším průběhu střetnutí už nechyboval, bylo ale způsobeno spíše ofensivní nemohoucností Atalanty.

Cristian Chivu – 7 : Na levé straně obrany se mu otvíralo dost prostoru pro útočení a rumunský internacionál toho dokázal využít. Byl často v pohybu, chtěl míč, kombinoval se záložníky a v 78. minutě napřáhl z pětadvaceti metrů a uzavřel skóre zápasu. Jeho výkony jdou po zranění viditelně nahoru.

McDonald Mariga – 7 : Odehrál solidních devadesát minut. Defensivní práci si odvedl dobře, svým důrazem získával i míče, a nutno podotknout že čistým způsobem, a poté vždy ve sprintu vyrážel podporovat útok z druhé vlny. Tato snaha se mu vyplatila a po akci Sneijdera s Eto´em si připsal svou premiérovou branku v dresu Interu.

Dejan Stankovič – 7 : Během zápasu stihl hrát defensivního záložníka i na pozici pod útočníky. Na oboje se adaptoval celkem rychle. V prvním dějství útoky soupeře spíše rozbíjel, přesto se po narážečce s Militem dostal k nebezpečné střele. Po změně stran už hnal svůj tým dopředu. Podnikl několik výpadů do středu hostující obrany, jeho přesné přihrávky však útočníci v branku nepřetavili. Ve středu proti Barceloně nastoupit nemůže, bude si odpykávat trest za žluté karty. Jeho pohyb bude chybět.

Sulley Muntari – 6 : Na trávníku byl až nezvykle nenápadný, jeho typické dlouhé skluzy tentokráte ani nebyly potřeba. Když už se přimotal před bránu soupeře, zasáhl osud, gól mu nebyl přán. V 35. minutě byl sice on tím mužem, který se jako poslední dotkl míče při jeho cestě do sítě, gól byl ale připsán střelci Marigovi. V 69. minutě pak Ghaňana výborně našel Milito, Coppola se ale vytáhl se skvělým zákrokem.

Wesley Sneijder – 7 : Byl vidět a svým neopakovatelným pohybem obranu Atalanty neustále zaměstnával. Přihrál na první branku, i když s vydatným přispěním chybujícího Bianca. Vymyslel i druhou trefu, když po jeho zdařilé kličce centroval Eto´o před bránu. Nadprůměrný výkon mohl korunovat i gólem, ale jeho oblouček z 36. minuty postrádal potřebnou výšku. Během prvního poločasu si Wes bohužel přivodil svalové zranění a musel být střídán, jeho start proti Barceloně je tak vážně ohrožen.

Samuel Eto´o – 5 : Připsal si asistenci na Marigův gól, jinak ale zůstal hodně za očekáváním. Dařily se mu protisměrné kličky, ale s následným zakončením už to bylo horší. Buď mu střelu zblokoval obránce a nebo mířila doprostřed brány. Samy je v letošní sezóně zvyklý skórovat v nejdůležitějších utkáních. Ve třech případech proti bývalým spoluhráčům z Barcelony vyšel střelecky na prázdno. Bude ve středu jeho den?

Diego Milito – 7 : Co už napsat? Existují vůbec superlativy, kterými by člověk popsal výkony a hlavně góly tohoto argentinského sympaťáka? Proti Bergamu opět patřil ke klíčovým mužům, dal branku, připravoval šance. Jediné co v jeho případě trochu děsí, je enormní vytížení v poslední době, při kterém hrozí svalové zranění. Pokud mu vydrží zdraví, může se stát už letos legendou Nerazzurri, a to prosím za jedinou sezónu. Smekám.

Esteban Cambiasso – 6 : Aspoň on trochu pošetřil síly, první poločas strávil na lavičce. Do druhé pětačtyřicetiminutovky už naskočil a odvedl si svůj standart. Moc práce neměl, přihrávky nekazil, příliš se neunavil. Ve středu ho čeká možná největší zápas za Inter. Pokud eliminuje Xaviho, bude na nejlepší cestě stát se nesmrtelným.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com