| pokračování... |
Icardi: Argentinec opět prokázal nevídanou efektivitu, když jeho jedinou střelu na bránu v zápase přetavil díky chirurgicky přesnému zakončení do třetího gólu domácích. Pochopitelně se tedy nabízí otázka, kolik branek by vlastně byl schopen nastřílet během sezony, kdyby se dostával do tolika šancí jako třeba Higuain nebo jiní porovnatelní hrotoví útočníci. Tohle byl totiž jeho jedenáctý gól z devatenácti střel na bránu v ročníku.
Eder: Tohle utkání mělo pro něj speciální náboj, jelikož nastoupil proti klubu za který sázel branky ještě v polovině prosince. Na zápis do listiny střelců v novém působišti sice čeká i po tomhle zápase, ale jde u něj vidět progres. Začíná si totiž rozumět s Icardim, se kterým by časem mohli vytvořit obávaný tandem.
Biabiany: Rychlonohý Francouz se poprvé v tomhle kalendářním roce objevil v základní sestavě. Hýřil aktivitou a několikrát sprintem po čáře vyvezl míč až k vápnu soupeře. Někdejší hráč černomodrých Dodo nestíhal jeho tempu a dokonce viděl po sestřelení bývalého spoluhráče žlutou kartu. Následné přihrávky na střed se ale k Ederovi nedostaly. Jeho strana byla ale i tak výrazně více nápomocná útoku než ta Perišićova. Na druhou stranu, Biabianyho kopací technika není jeho silnou stránkou.
Perišić: Chorvatova hra byla přesným opakem toho, co předvedl Biabiany. Posunutí ve formaci na kraj záložní řady mělo za následek zejména v prvním poločase jeho neviditelnost. K vidění byla maximálně kombinace po zemi v trojúhelníku Perišić – Melo – D´Ambrosio. Zjevně nebyl ve své kůži. V druhém poločase se mírně zlepšil a ukázala se jeho zkušenost a taktická vyspělost při bránění výsledku.
Miranda: Tenhle pilíř obrany opět dokázal, proč v drtivé většině duelů nastupuje od první minuty. Umí si excelentně pohlídat prostor, zkušeně zachytávat pasy nebo snadno přehlavičkovat útočníky soupeře. Vsítil svůj premiérový gól v dresu Internazionale. Situace velmi podobná otevíracímu gólu D´Ambrosia: Brozovičův rohový kop na Mela, který hlavou vrátil právě Mirandovi a ten balon opět hlavou uklidil do sítě.
Murillo: Jeison nastoupil s ochrannou maskou na tváři ale soubojů se vůbec nebál. Mirandův nerozlučný parťák připravil, jak jinak než hlavou po rohovém kopu, střeleckou parketu D´Ambrosiovi při první brance. Během utkání měl práci hlavně s Quagliarellou, který neváhal pálit z úplně každé pozice.
Handanović: Jednička v naší bráně tentokrát nemusela vytáhnout ze svého repertoáru další robinsonádu, kterým vděčí za přezdívku Batman. V první půli byl ohrožován zejména střelami z úhlu, v té druhé byl poprvé zaměstnán až v 88. minutě. Překonán ale přece jenom byl.
V nastaveném čase inkasoval navlas stejným způsobem jako proti Carpi, akorát teď byla střela ještě razantnější a přesnější: byl v podstatě bez šance.
Gnoukouri: Perspektivní středopolař se dočkal a dostal v rámci této sezony teprve druhou příležitost v lize. Jeho čas nadešel sice až v 78. minutě, ale na trávníku se cítil jako doma a rozhodně nepůsobil vyplašeně. Poslal tak jasný vzkaz Mancinimu, že je připraven naskočit do zápasů áčka. Ideální příležitost bude v odvetě semifinále poháru s Juventusem. Jelikož je o postupujícím prakticky rozhodnuto, mohl by opět dostat šanci v druhém poločase.
