Inter Milán letos oslavil třetí italský titul za posledních šest let a fotbaloví odborníci se shodují: hlavním stavebním kamenem tohoto úspěchu je mimořádně vyvážená a komplexní záložní řada, která aktuálně snese srovnání s tou úplně nejvyšší evropskou špičkou.
Naprostým srdcem a motorem středu pole je devětadvacetiletý Nicolò Barella. Záložník, kterého klub kdysi přivedl z Cagliari za 32,5 milionu eur, v sobě dokonale kloubí neúnavný presink, chirurgicky přesnou rozehrávku i schopnost pravidelně sbírat góly a asistence. S více než sedmdesáti reprezentačními starty za Itálii je navíc na hřišti nepostradatelným lídrem. Vedle něj operují ostřílení veteráni Hakan Calhanoglu a Henrikh Mkhitaryan. Zejména sedmatřicetiletý arménský středopolař doslova popírá fotbalové zákony. V letošní sezoně strávil na trávníku přes 1 800 minut a stále si udržuje fantastickou fyzickou odolnost i výkonnost.
Tuto zkušenou osu perfektně doplňuje dravý Davide Frattesi, jenž na hřiště vždy přináší obrovskou chuť do práce a agresivní napadání. O potřebnou kreativní nadstavbu a oživení se pak starají Piotr Zieliński a teprve dvaadvacetiletý talent Petar Sučič. Tato symbióza rutinovaných veteránů a hladových dravců dokonale funguje v systému 3-5-2.
Z nesmírné defenzivní dřiny i ofenzivního tahu zálohy náramně těží útočně ladění křídelníci Federico Dimarco s Denzelem Dumfriesem, a především útočné duo Lautaro Martínez a Marcus Thuram. Ti letos nasázeli dohromady už 38 branek, což by bez elitního servisu od záložníků zkrátka nebylo reálné. Jedinou kaňkou na jinak naprosto suverénní a dominantní sezoně tak zůstává podzimní překvapivé vyřazení v play-off Ligy mistrů od norského Bodø/Glimt. Na italské scéně si ale Inter podmanil vše od začátku až do konce.







