Všichni za Inter

20/05/02 - Představuji vám všechny hráče, kteří se zasloužili o vybojování třetího místa v letošní Serii A a semifinále v Poháru UEFA.

Francesco Toldo - Jasná jednička Interu, ze 48 oficiálních zápasů odchytal 43. Po celou dobu předváděl stabilní výkony i zázračné zákroky. I když se týmu třeba v zápase chvíli nedařilo, dokázal ho podržet. Na Mistrovství světa bude pravděpodobně dělat v reprezentaci Itálii pouze náhradníka za Buffona.

Alberto Fontana - Pětatřicetiletý veterán, který prošel již mnoha italskými kluby dělal vzorně Toldovi náhradníka. Dostal se pouze do pěti zápasů v nichž nezklamal, ale také neohromil.

Javier Zanetti - Ve svých 31 letech je v Interu služebně nejstarším fotbalistou. Letos totiž odehrál v Miláně již svoji sedmou sezónu a právem nosí kapitánskou pásku. Z argentinského záložníka se stal v tomto roce již natrvalo obránce a jak bylo vidět, změna na něm nebyla příliš znát. Stabilně podával kvalitní výkony a nebál se také občas vyrazit do útoku. Jako kapitán byl svoji odhodlaností tím správným příkladem pro ostatní hráče.

Ivan Cordoba - spolehlivý člen obrany. Spolu s Javierm Zanettim hrál na defenzivním postě nejčastěji. Nebýt dvou vyloučení a sedmi žlutým kartám v Serii A by odehrál ještě více než 30 ligových zápasů. Kolumbijský reprezentant je znám svoji tvrdostí, nebojí se hlavičkových soubojů a má skvělý přehled o hře, prostě prvotřídní obránce.

Vratislav Greško - se kvůli problémy s levými beky musel přeškolit ze záložníka na obránce. Na svém tradičním místě příležitost vůbec nedostal. Poprvé se v Serii A objevil až v 9.kole na postě, kde doposud hrál Georgatos, tomu se ale moc nedařilo a navíc se i zranil. Slovenský reprezentant odehrál na neobvyklé pozici 12 zápasů za sebou a trenérovi Cúperovi se jevil jako nejvhodnější varianta. Na výběr totiž ani moc neměl. Pro nadcházející sezonu se hledá posila právě na toto místo, nejslabší článek týmu.

Marco Materazzi - loni jako nejlepší obránce celé Serie A vytvořil rekord v počtu vstřelených branek. Letos se mu už tak nedařilo a z 12 loňských gólů slevil na jediný. Vinou zranění nestihl třetinu zápasů v lize. Zůstal trošku za očekáváním, možná se na něm podepsala změna klubu, přestoupil z Perugie. Jako člen italské reprezentace odjel na MS.

Dario Šimič - toho moc v sezóně neodehrál. Chorvatský obránce byl po většinu času zraněný a v lize se objevil jen dvanáctkrát.

Gonzalo Sorondo - Dvaadvacetiletý Uruguajec odehrál celkem slušný počet zápasů. Celkem jedenáctkrát ho poslal Cúper na hřiště. Většinou to ale také bylo z nouze, ostatní byli zranění. Sorondo je ale celkem mladý a chybí mu zkušenosti, takže se dá předpokádat, že jeho výkony porostou.

Nelson Vivas - Argentinský obránce, který přišel v létě z Arsenalu toho moc nestihl odehrát. Dvaatřicetilého hráče zastavilo zranění, na podzim v derby si zranil koleno a byl ze hry na dva měsíce.

Grigorios Georgatos - se po roce vrátil do Interu, aby opět vyhořel. Jeho příchod si vyžádal sám Christian Vieri, Georgatos utekl před dvěma roky kvůli stestku po rodném Řecku. Letos byl tak jako většina ostatních obránců zraněn, navíc, když mohl hrát, o svých kvalitách moc nepřesvědčil.

Michele Serena - tradiční náhradník. Letos odehrál ještě méně než loni, nastoupil pouze do dvou zápasů a připsal si 101 minut.

Luigi Di Biagio - kvalita sama. Člen základní jednáctky Itálie odehrál v lize 31 zápasů, v kterých se třikrát radoval z branky. V počtu odehraných minut je čtvrtý za Toldem, Zanettim a Cordobou. Vyholený záložník je znám svým tahem na branku a skvělýmy střelami z velké dálky. Kvůli potížim s obránci musel parkrát nastoupit na tomto postu.

Sergio Conceicao - portugalský kouzelník s míčem se celkem poctivě střídal v sestavě s Clarencem Seedorfem. Ke kvalitním výkonům by možná mohl přidávat více branek, vstřelil jedinou. Loni za Parmu jich dal pět.

Clarence Seedorf - v létě vyhrožoval, že pokud nebude dostávat více příležitostí, tak z Interu odejde. Z příchodem argentinského kouče si vše rozmyslel. Paradoxní je, že pod jeho vedením, nastoupil ještě méněkrát, za to však vstřelil Juventusu dvě nádherné branky, na které se bude ještě dlouho vzpomínat.

Stephane Dalmat - 25.listopadu se na San Siru v zápase s Fiorentinou zranil a další zápas si zahrál až v půlce března. Francouzské hvězdě a reprezentantovi do 21 let se předpovídá skvěla budoucnost, za pár let má být nejlepším fotbalistou světa. Když v roce 1999 přestupoval z Lens do Marseille byl nejdražším fotbalistou Francie a tomu bylo teprve dvacet let.

Javier Farinos - se na příchod svého bývalého kouče z Valencie hodně tešil. O to větším překvapením pro něj pak může být to, že přednost dostávali jiní. Chvíli sice trvalo než se úplně zotavil z loňského zranění, nakonec ale přeci jen nastoupil do deseti zápasů.

Cristiano Zanetti - skvělý záložník odehrál v lize přes dva tisíce minut a v tomto ohledu mu patří mezi hráči nerazzurri pátá pozice. Ač záložník tak teprve letos vstřelil ve svých pětadvaceti letech svůj první gól v Serii A. Předtím působil dvě sezony v AS Řím, s kterým vyhrál titul, a dalších menších klubech. Do Korey a Japonska odcestuje jako člen základní jedenáctky Itálie.

Andreas Guglielminpietro - další argentinský fotbalista měl u svého krajana větší štěstí. Poslal ho celkem ve všech soutěží 33krát na trávník a po většinou to bylo v základní sestavě. Guly svými rychlými průniky skvěle zatápěl obráncům soupeře.

Belozoglu Emre - Dvaadvacetiletý Turek nezapřel v zápasech, do kterých nastoupil svou národní povahu. Krom toho dokazoval, jak je do fotbalu přímo zažraný a dá se očekávat, jestli v Interu zůstane, že bude hrát ještě častěji než v letošních čtrnácti zápasech v Serii A.

Okan Buruk - Další turecký reprezentant, ketrý přišel do Interu v létě současně s Emrem z Galatasaray již tolik příležitosti jako jeho kolega nedostal a musel se spokojit se šesti ligovými starty.

Adriano - skvělý brazilský mladíček se musel v rozehrané sezoně stěhovat kvůli velké konkurenci v útoku do Fiorentiny. Jak se sám vyjádřil, vůbec mu to navadilo a chce v Interu vedle takových hvězd jako je Vieri a Ronaldo zůstat, i kdyby měl jít znovu na hostování. Ve Fiorentině okouzloval hlavně svými skvělými přímáky.

Christian Vieri - dokázal, že nic dokazovat nemusí - je nejlepší. Boba na začátku sezony zabrzdilo zranění, jakmile se ale uzdravil, byl zpět na hřišti a ještě v lepší formě než předtím. Dlouho si držel průměr jedné branky na zápas, nakonec z toho bylo 22 kousků z 25 startů a to ho ke konci sezony znovu brzdilo zranění. Vieri byl pro Inter naprosto nepostrdatelný a nebýt jeho nemohl by hrát o titul.

Mohammed Kallon - nejčastějším partnerem v útoku byl Vierimu rodák z africké Sierra Leone. Nastoupil o čtyři zápasy víckrát a vstřelil děvět branek. Kallon netajil svou spokojenost. Byl to pro něho nejlepší rok a navíc ho odehrál v Interu a ne někde na hostování. Ke konci soutěže již moc příležitostí nedostával, neboť se uzdravil Ronaldo.

Alvaro Recoba - po trestu za falšování pasu Evropské unie se dostal do hry až v zimě. Cúper pro něj zpočátku hledal správné místo, protože se na jeho postě v útoku dařilo jiným. Uruguajec s excelentní levačkou odehrál celý zápas v Serii A až ve 30.kole, od té doby ale již nechyběl ani minutu a spolu s Vierim a Ronaldem utvořili útok snů. Doufám jen, že se nebude prodávat... Jeho bravurní trestné kopy by hodně chyběli.

Ronaldo - bývalé superhvězdě se podařilo to, v co snad ani většina fanoušků na celém světě nevěřila. Ronnie se vrátil možná ještě lepší než, kdy předtím. Z počátku se brazilský kouzelník spíše hledal a po dlouhodobém zranění, kvůli kterému neodehrál loni jediný zápas, mu moc nevěřil ani Hector Cúper. Jeho start v zápase neustále odkládal, ačkoliv sám Ronaldo se nechával slyšet, že je ready. Jako návrat by se dalo nazvat utkání s Brescií, kdy odehrál nadstandartních 60 minut a vstřelil branku. Pak následovala série čtyř zápasů a další zranění, tentokrát svalového charakteru. Ronnieho další návrat se konal 4.dubna proti Feyenoordu. V lize pak nastoupil v 31.kole proti Brescii a Inter vyhrál 2:1 díky jeho trefám. Z posledních čtyř ligových zápasů se radoval z gólu čtyřikrát.

Nicola Ventola - není pochyb o jeho kvalitách. Celkem v tomto ročníku vstřelil deset branek a to hrál jen ve 27 zápasech! Bohužel v takové konkurenci útočníků je až pátý na řadě a to ještě nepočítám Adriana.

Autor: Lukáš Pekárek

75x
FC INTER MILANO - Cechia nerazzurra (Version 9.0)
© 1998 - 2021 fcintermilano.com / redakce@fcintermilano.com
Stránka českých a slovenských fanoušků italského fotbalového klubu Inter Milán / Unofficial fan site
Kopírování textů, zveřejňování a jakékoliv další použití na internetu je povoleno pouze s uvedením zdroje www.fcintermilano.com.
Privace Policy