26/11/08 - Inter Milán zaslouženě zvítězil v nejsledovanějším zápase fotbalové Itálie. Porazil nejtěsnějším rozdílem rivala z Juventusu a upevnil si tak vedení v  Sérii A. Nyní již má na čele náskok tří bodů. Jeho velký konkurent, AC Milán, o víkendu pouze remizoval na hřišti turínského FC, což modročerným nahrává do karet. Nevyhrálo ani Lazio, Neapol nebo Udinese, smečka pronásledovatelů se jim tedy trochu vzdálila. O Scudetto se však ještě v této sezóně bude velmi tvrdě, a věřme že korektně, bojovat.

Inter - Juventus 1:0

Střetnutí mezi Interem a Juventusem se neslo ve znamení konfrontace dvou bývalých trenérů FC Chelsea, Caludia Ranieriho a José Mourinha. Oba se navzájem nemají moc v lásce. V posledních týdnech si často nevybíravě vyměňovali názory prostřednictvím tisku. Jedním z hlavních bodů sporu se stala právě práce u londýnského velkoklubu. Derby tak mělo ukázat, čí trenérské metody a postupy jsou vlastně úspěšnější. I když je jasné, že z jednoho utkání nemůžeme dělat nějaké závěry, tentokráte kraloval portugalský stratég. Nerazzurri totiž utkání vyhráli zcela zaslouženě. Vycházeli ze zabezpečené obrany, dirigované skvělým Samuelem, a hosty skoro k ničemu nepustili. Sami pak vyráželi do nebezpečných útoků, z nichž jeden se jim, s nutnou dávkou štěstí, podařilo dotáhnout až do konce.

Milánští do utkání nastoupili v poměrně očekávané základní sestavě. Snad jen návrat rebela Adriana mohl bulvární deníky a internetové servery, které tohoto brazilce stihly za minulý měsíc imaginárně prodat asi do dvaceti evropských klubů, lehce překvapit. Obrana Nerazzurri se v posledních dnech ustálila do stabilního složení, jen vykartovaného Cordóbu nahradil Marco Materazzi. Ve středové řadě hráli opět čtyři muži, což je velký rozdíl oproti začátku sezóny, kdy José lpěl na svém oblíbeném rozestavení 4-3-3. Jenže křídlům Quaresmovi a Mancinimu se viditelně nedaří, navíc se zdálo, že právě hra na tři útočníky omezuje jednu z největších předností Zlatana Ibrahimoviče, tedy stahování se k postranní čáře a následnou tvorbu hry. Ibrovi prostě asi více sedí hra na dva klasické hroty, což si Mourinho včas uvědomil.

Samotné utkání začalo velice smutně pro záložníka hostí Tiaga Mendese, který musel hned v páté minutě po střetu se Stankovičem opustit za pomoci lékařů hřiště . Byl vystřídán Marchisiem, což byla pro „starou dámu“ vcelku citelná ztráta. Portugalský středopolař v minulých dnech nabral solidní formu, rozuměl si se spoluhráčem Sissokem a Marchisio ho adekvátně nahradit nedokázal. Inter tak každou minutou více a více ovládal střed hřiště, což vedlo i k šancím. Po skvělém pasu Samuela nejprve málem postupoval sám na branku Manningera Stankovič, v poslední chvíli mu však míč odkopnul skvělý Chiellini. V 33. minutě spáchal obrannou sebevraždu Nicola Legrottaglie. Jeho rozehrávku vystihl Zlatan Ibrahimovič a svým klasickým klátivým a zdánlivě pomalým během se přibližoval k bráně, svůj samostatný únik však v gól nepřetavil, těsně minul. O pár minut později svoje zaváhání však skoro napravil, když chytře nabil do šance Muntarimu, kterého však hostující brankář vychytal.

Turínští se během prvních pětačtyřiceti minut k ničemu nebezpečnému nedostali. Chovali se jako vzorní hosté a příliš brankáře Julia Cesara neobtěžovali. Stříleli pouze z dálky, jejich pokusy však byly buďto nepřesné nebo slabé. To černomodří působili snaživějším dojmem. V 35. minutě střílel neuvěřitelně prudce a přesně Adriano, opět skvěle však zasáhl Manninger. K údivu fanoušků, trenérů i samotných hráčů se po této akci nekopal rohový kop, což podtrhlo už tak dost špatný výkon sudího Rizzoliho, který dělal chybu za chybou. Pochválit ho lze snad jen za to, že je kupil na obě strany. Hned v první minutě přehlédl jasnou ruku Chielliniho v pokutovém území, což se snažil kompenzovat tím, že forvardům Juventusu celý zápas pískal nesmyslné útočné fauly. Když se ve 28. minutě teatrálně skácel v pokutovém území domácích Marchionni, snad by i Rizzoli zapískal penaltu. Křik „pseudofaulujícího“ Muntariho a jeho následná gesta naznačující simulaci italského fotbalisty ho naštěstí od tohoto činu odradily.

V druhém poločase se obraz hry příliš nezměnil. V taktické bitvě uprostřed hřiště měli lehce navrch Nerazzurri. Po ideálním dlouhém míči od Stankoviče běžel ze strany sám na brankáře opět Ibrahimovič, jako v prvním případě však i tentokrát minul. Rozhodla tak 72. minuta. Dlouhý výkop Julia Cesara doletěl až do pokutového území hostí, kde Adriano rozhodil obranu soupeře, po čemž následovaly dva zpackané doteky míče a rázem bylo 1:0. Il Genio se pokusil o střelu z první, která se mu však nepovedla, balón se tak dostal k volnému Muntarimu. Ten si, asi jako všichni na trávníku, myslel že se nachází v postavení mimo hru a tak míč jen ledabyle poslal směrem k brance. A protože se Alex Manninger věnoval vehementně reklamování nedovoleného Ghaňanova postavení, balón doputoval až do sítě. Muntari v ofsajdu v žádném případě nebyl, a tak San Siro vybuchlo nadšením.

Inter už si vítězství pohlídal. Jedinou nebezpečnou situaci před svou brankou vyřešil Julio Cesar bravurně, když vyrazil téměř gólovou hlavičku hostující modly Alexe Del Piera. V závěru se zdálo, že José Mourinho zapomněl, že může ve fotbale i střídat. Nakonec během závěrečné pětiminutovky přeci jen poslal do hry tři náhradníky, dobře tak rozkouskoval hru, čímž ani nedovolil Juvenstusu nějak pomýšlet na vyrovnání. Tři body zůstaly zaslouženě v Miláně a čtyřmi vítězstvími v řadě tak černomodří umlčeli většinu svých kritiků. Nerazzurri dokáží v poslední době naplno bodovat, i když mají těžký los, a to je pro další vývoj sezóny jedině dobře.

Hodnocení :

Julio Cesar – 7 : Moc práce neměl, předvedl však jeden velmi důležitý zákrok. V 82. minutě málem vyrovnal po rohovém kopu Del Piero, brazilský gólman ale jeho hlavičku bravurně na poslední chvíli vyrazil. V sobotním utkání tak Julio spíše sbíral nepřesné centry hostí, po nichž rychlými výhozy a výkopy zakládal protiútoky.

Maicon – 6 : Jeho tradiční odvážné výpady směrem dopředu mohl tentokráte zajišťovat před ním hrající Javier Zanetti, přesto si Maicon moc nezaútočil. Proti Juventusu se mu tradičně příliš nedaří. Vyloženě však nepropadl, jen se mu nevedlo, tak jako v minulých zápasech. Rozehrával velice dobře rohové kopy, po nichž vzniklo před Manningerovou bránou nejedno nebezpečí.

Marco Materazzi – 8 : Nahradil vykartovaného Cordóbu a to tak, že úspěšně. Předvedl pár svých klasických tvrdých zákroků, které však nebyly nějak zákeřné. Dal jimi jen soupeři najevo, že přes něj to prostě nepůjde. Vyhrával hlavičkové souboje a dobře vykrýval prostory před pokutovým územím. Obávanou útočnou dvojici Amauri - Del Piero úplně vymazal ze hřiště.

Walter Samuel – 9 : Statistiky mluví jasně. Od té doby co se vrátil do sestavy, Inter nedostal branku. A to proti němu nastoupily týmy jako Juventus, Udinese a Palermo, tedy rozhodně ne žádní nazdárkové. Je až zázračné, jak rychle se dokázal po zranění dostat do formy. Jeho sobotní výkon byl skoro bezchybný. Ke skvělé obranné hře přidal i výbornou rozehrávku, po jeho dlouhém pasu se málem dostal do šance Dejan Stankovič.

Maxwell – 6 : Svoji obrannou práci zvládl bez potíží. V druhém poločase navíc občas stihl i podporovat útok. Jak už bylo mnohokrát napsáno, je výborný v práci s míčem a na jeho protisměrnou kličku do středu hřiště se protihráčům těžko reaguje. Místy ale naivně ztratí míč při lehké přihrávce nebo prohraje banální hlavičkový souboj.

Javier Zanetti – 6 : Odváděl spíše neviditelnou práci. Do útočení se příliš nezapojoval, snažil se o kvalitní rozehrávku a zakládání akcí. Práci mu celkem ulehčilo brzké zranění Tiaga, díky němuž na něj ve středu hřiště nebyl od soupeře vyvíjen takový tlak. Původně se očekávalo, že nastoupí na levém kraji obrany, jeho zařazení do zálohy však můžeme považovat za dobrý tah.

Esteban Cambiasso – 8 : Na mnoha sportovních serverech se v poslední době objevuje názor, že je v současnosti Esteban nejlepším defensivním záložníkem na světě. Nezbývá než souhlasit. K odebírání míčů nepotřebuje efektní skluzy, stačí mu dobře číst hru. Co z něj však činí hráče extratřídy je to, že po získání balónu ho dokáže přesně rozehrát, nebo dokonce chytrým pasem rovnou poslat spoluhráčům do šance.

Sulley Muntari – 7 : Hodně si zaútočil a často se dostával do zakončení. V prvním poločase nebezpečně hlavičkoval z úhlu do Manningerovi nohy. V 45. minutě pak prudkou střelou z hranice „šestnáctky“ rakouského gólmana protáhl podruhé. V druhém dějství už derby rozhodl. Zatím se jeví, jako nejpovedenější letní posila. Jen by měl zapracovat na přesnosti některých svých přihrávek.

Dejan Stankovič – 7 : Bojoval za úspěch svého týmu po celých 85 minut, co byl na hřišti. Bylo na něm vidět obrovské nasazení a touha po vítězství. Nohy ho sice občas neposlouchaly, třeba ve 12. minutě se dostával do obrovské šance, kdy se málem zjevil sám před svatyní hostí, klička obránci se mu však příliš nepovedla a o míč tak přišel. V druhém poločase ale výbornou dlouhou přihrávkou poslal do samostatného úniku Zlatana, ten však tuto příležitost zahodil.

Adriano – 6 : Do sestavy se vrátil ve velmi důležitém utkání, svoji roli však zvládl. Už od první minuty bylo jasné, že mu na jeho výkonu velice záleží, nevypustil žádný sprint za míčem. V 35. minutě nebezpečně střílel z úhlu. V druhém poločas se dostal ke dvěma hlavičkám z dobrých pozic, branku však vždy minul. Jsem zvědavý na to, jak dlouho si místo v základní sestavě udrží. Záleží to bohužel spíše na jeho mimofotbalových aktivitách.

Zlatan Ibrahimovič – 6 : Zlatan je útočník, který dá gól z jakékoli pozice, jenom ne z té vyložené. V sobotu to opět prokázal. Po jeho koncertu proti Palermu se čekal jeho velký souboj s hvězdou Juventusu Del Pierem, ani jeden z nich se však do listiny střelců nezapsal. Ibra se sice dostal do dvou velkých šancí, v obou případech však branku trestuhodně minul. Jinak ale neodehrál špatné střetnutí. Skvěle si rozuměl s Adrianem, byl aktivní, bojoval a připravoval spoluhráčům šance.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com