02/12/08 - Inter Milán i v tomto ročníku proplouvá Sérií A s dobrými výsledky. Ve 14. kole porazil na svém stadionu nebezpečnou a ambiciozní Neapol a zůstává tak na čele tabulky. Jednalo se o jeho páté vítězství v italské soutěži v řadě, díky němuž narostl bodový rozdíl mezi černomodrými a druhým týmem v pořadí, Juventusem, už na šest bodů. Výkon Nerazzurri však opět nebyl stoprocentní. Po kolapsu s Panathinaikosem by se dalo čekat, že budou chtít hráči tento trapas odčinit, ti však předváděli něco, co se alespoň blížilo pohledné kopané pouze úvodních třicet minut, ve kterých vsítili dva rozhodující góly.

Inter - Neapol 2:1

Opět se tedy potvrdily úvahy většiny italské fotbalové veřejnosti, které hovoří o tom, že pokud vstřelí Inter jednu či dvě branky již v prvním poločase, celý zbytek utkání by se pak ani nemusel dohrávat. Diváci by se totiž unudili. Toto tvrzení je poněkud odvážné, pravdou však je, že Milánští v posledních měsících oprášili staré catenaccio, které kdysi vybrousil k dokonalosti legendární trenér Nerazzurri Helenio Herrera. Výborná obranná hra celého týmu zapříčiní to, že se soupeř Interu mnohdy ani nedostane k příležitostem skóre zápasu srovnat. A kdo nemá šance, nemůže vyhrávat.

Útočná fáze hry však černomodrým nefunguje zdaleka tak dobře jako ta obranná. Ve většině zápasů v letošním ročníku se Inter směrem dopředu spíše trápil a při pohledu na jeho hru se fanoušci příliš nebavili, spíše nadávali. Tak jako třeba v druhém poločase zápasu s Neapolí, kdy si domácí fotbalisté stěží přihráli na pár metrů a o nějakém přesném založení protiútoku si mohli nechat jenom zdát. Po střetnutí s Juventusem se zdálo, že zlepšení přinese změna v rozestavení, ovšem propadák v Lize mistrů s Athénami a nezáživný druhý poločas proti fotbalistům z Kampánie spíš naznačili, že svěřencům trenéra Mourinha chybí hlavně pokora a chuť improvizovat. Buď si jsou jistí svými kvalitami natolik, že nehrají zcela naplno, i když o výsledku utkání ještě není zdaleka rozhodnuto a dokážou odfláknout třeba i jednoduché přihrávky. V momentě, kdy už je nutné zabrat, zase zcela stereotypně nakopávají míče na vysunutého Zlatana, nebo se je snaží dostat na pravou stranu k Maiconovi, všichni ostatní pak čekají, co tito dva tahouni vymyslí. Vzhledem k tomu, že ani jeden z výše zmíněných hráčů se v minulých dnech s formou opravdu nepotkal, vzniká ve hře černomodrých spíše chaos.

Abychom však stále jen nekritizovali, vraťme se k úvodu nedělního zápasu. Milánští začali v solidním tempu, vybojovali několik standardních situací a po jedné z nich už v 16. minutě otevřel skóre zadák Ivan Cordóba. Obstřelil levou nohou celou obranu soupeře včetně brankáře Iezza a byl to pro něj už druhý gól v sezóně. Zvláštní však je, že ani jeden z nich nedal hlavou, což by se od něj jako od stopera se skvělým výskokem čekalo. Díky tomuto gólu si fotbalisté Interu začali více věřit a tlačili se dále do útoku. V 25. minutě rozjel na pravé straně Maicon akci, o které směle můžeme tvrdit, že patří k jedněm z nejhezčích v podání černomodrých v tomto roce. Brazilcův dlouhý míč vrátil v plné rychlosti nabíhající Cruz patičkou zpět, následný centr pak tečoval do sítě Sulley Muntari, který tak v poslední době zažívá střelecky plodné období. Nerazzurri vedli již 2:0 a vše nasvědčovalo zisku tří bodů.

Neapoli se však povedlo utkání zdramatizovat už v 36. minutě, kdy se po narážečce se Zalayetou prosadil ostrostřelec Lavezzi. Moc dalších šancí si však hostující fotbalisté nepřipravili. Inter v druhém poločase zavřel cestu ke svému pokutovému území, a tak si soupeř alespoň zkoušel na rozhodčím vyloudit penaltu. Agilní Lavezzi si však vysloužil jen žlutou kartu za nafilmovaný pád. Na druhé straně své šance neproměnili Zanetti a Ibrahimovič, zápas tak víc jak tři branky nepřinesl a skončil 2:1 pro domácí tým z Milána. Za týden hrají černomodří na horké půdě v Římě proti tamějšímu Laziu. Pokud i toto utkání vyhrají, zakončí tak veleúspěšné období ligových vítězství proti velmi silným soupeřům. Kdyby navíc ke třem bodům přidali po dlouhé době i koukatelný fotbal, žádný Interista by se, myslím, nezlobil.

Hodnocení :

Julio Cesar – 6 : Ač dělal, co mohl, trefě Lavezziho zabránit nedokázal. Hostující útočník ho totiž skvěle přehodil a zasáhnout mu nedovolil. Jinak Julio pochytal pár pokusů z dálky a opět se pokoušel o rychlou rozehrávku prostřednictvím dlouhých výhozů. Celkově si ale moc nezachytal. Obrana Interu pracovala spolehlivě a hosty do šancí nepouštěla.

Maicon – 6 : V poslední době se tento Brazilec potýká s výkyvy formy a doplácí na to celé mužstvo. Proti Panathinaikosu byl vyloženě mimo a ani ve víkendovém zápase to nebylo o moc lepší. Podílel se sice asistencí na druhé brance černomodrých, přesto spoustu dalších přihrávek pokazil. Na druhou stranu, i když se mu nedaří, nevypustí žádný souboj a poctivě si plní defensivní povinnosti.

Ivan Cordóba – 7 : Patří k nejlepším ligovým střelcům Interu v této sezóně. Dal už svou druhou branku, paradoxně opět nohou. Po nakrátko rozehraném rohovém kopu usměrnil do sítě centr Muntariho a poslal Nerazzurri do vedení. V obraně působil opět jistým dojmem. Jen možná lehce zaváhal před gólem Neapole, kdy Zalayetovu přihrávku pustil za sebe do volného prostoru.

Walter Samuel – 7 : Už neplatí pravidlo, že když má Inter v této sezóně v sestavě Samuela, nemůže dostat branku. Tuto sérii utnul svou trefou Lavezzi, a možná právě díky malému Walterovu zaváhání. Zbytečně se vytáhl k Neapolskému střelci do středu pole, kde s ním prohrál osobní souboj. A když se pak vracel do obrany, zapomněl na to, kterého hráče hlídá a nesledoval Lavezziho pohyb směrem k brance. V druhém poločase však jedné velké šanci zabránil, ve 46. minutě zblokoval nebezpečný pokus z dobré pozice opět Lavezzimu.

Maxwell – 5 : Také se připletl k inkasované brance, při ní se zkrátka nedohodla skoro celá obrana. V prvních třiceti minutách se snažil podporovat útok a často se vysunoval dopředu. V momentě, kdy si Inter vypracoval dvoubrankový náskok, se spíše stáhl a hlídal si své území u levé postranní čáry. Odtud však soupeř nebezpečný nebyl a tak se jeho pasivitou černomodří zbytečně připravili o možnost Neapol přečíslovat v rychlých protiútocích.

Javier Zanetti – 6 : Překvapivě si hodně zaútočil a snažil se o tvorbu hry, bohužel jen s částečnými úspěchy. V druhém poločase se dokonce prodral do vyložené šance, jeho střela z rohu pokutového území však postrádala přesnost, a proto jen trefila brankáře Iezza do nohy. Držel míč povětšinou déle, než bylo třeba. V budoucnu byl se měl snažit dávat balón od nohy dříve, než k němu přistoupí protihráči.

Esteban Cambiasso – 7 : V poslední době se zdá, že snad on jediný je schopný dát hře Interu nějakou myšlenku nebo vymyslet překvapivou přihrávku. Hraje však na postu defensivního záložníka, nedostává se tak bohužel dopředu příliš často. Proti Neapoli se ujal zahrávání standardních situací z levé strany, moc se mu ale tato činnost nedařila. Svoji práci ve středu hřiště však zvládl jako vždy na jedničku.

Sulley Muntari – 6 : Má velkou střeleckou formu, v zakončení má nyní prostě štěstí. Dokáže být v pravý čas na správném místě. V 25. minutě nedělního utkání usměrnil chytře patičkou do sítě prudkou přihrávku Maicona a zvyšoval už na 2:0. Občas se po sporných výrocích rozhodčího dokáže pořádně rozčílit, což ho asi vyvádí z koncentrace. Kazí pak jednoduché přihrávky a jeho přínos týmu není takový, jaký by mohl být.

Dejan Stankovič – 5 : Hrál hodně vysunutě a snažil se co nejvíce podporovat dvojici útočníků. Klasický tvůrce hry to však není. Nedařilo se mu ani nebezpečně pálit z dálky. Oba jeho pokusy z dobrých pozic mířily nad soupeřovu branku, a bylo úplně jedno, zda se jednalo o technický lob nebo tvrdou pumelici.

Zlatan Ibrahimovič – 5 : Opět nedal gól a opět se mu příliš nedařilo. V poslední době působí vcelku unaveným dojmem. Není se čemu divit, když ho trenér Mourinho staví do každého zápasu od první minuty. Potřeboval by si na chvilku oddechnout, a to hlavně po psychické stránce. Na trávníku totiž často působí otráveně, málo přihrává a snaží se všechny soupeřovy obránce obehrát sám, nejlépe za pomoci mnoha technických fines. To ale samozřejmě není možné. I proti Neapoli se však dostal ke dvěma nebezpečným střelám. Tu první mu zneškodnil hostující gólman, tu druhou poslal z přímého kopu těsně vedle.

Julio Cruz – 6 : Po paběrkování na začátku sezóny se nyní dostává na hřiště daleko častěji. Je to způsobeno hlavně změnou rozestavení. Hra se dvěma útočníky je pro něj jako stvořená. V nedělním utkání to opět částečně potvrdil. Díky jeho nádherné patičce z 25. minuty padl druhý gól Interu. Své spoluhráče se snažil nacházet i po změně stran, Stankovič však jeho přihrávku v branku nepřetavil. Sám Julio se do zakončení nedostal a byl v 72. minutě střídán.

Autor: Jaroslav Vychodil

Zdroj: FCInterMilano.com