16/06/11 - Po zhodnocení sezony je tu i hodnocení jednotlivých hráčů.
Julio César
Vloni se směle mohl považovat za jednoho z nejlepších brankářů planety. V letošní sezóně trochu ustoupil svými výkony ze slávy. Hodně ho zbrzdilo zranění, které si přivodil v zápase s Janovem a značnou část podzimní sezóny tak za něj musel odchytat jeho nově pořízený náhradník Castallazzi. I po svém uzdravení se ale ihned vrátil mezi tyče jako neotřesitelná jednička týmu. V Sérii A často Inter zachraňoval, v Lize mistrů naopak příliš štěstí neměl. V dvojzápase s Bayernem opakovaně neudržel míč a dvakrát lovil zbytečně míč ze své sítě. V utkání proti Schalke pak inkasoval skoro z každé střely. Přesto má nadále na to být oporou a náhradu za něj by černomodří těžko sháněli. Mladší Viviano je sice velkým příslibem, kvalit Julioneho ale ještě nedosahuje.
Série rychlých zákroků v Cagliari, kdy zajistil týmu 3 body
Chycená penalta Pastoremu díky níž bral Inter výhru proti Palermu
Výborný výkon v domácí přestřelce 5:3 proti Romě
Další zlikvidovaný pokutový kop v zápase s Brescií
Zákrok proti Riberymu, který udržel v Mnichově šance Interu na postup
Chyba v ligovém zápase v Římě, kdy chytil opětovně míč do ruky při odkopu
Podcenění Pasqualova centru v zápase ve Florencii
Neudržení dvou střel proti Bayernu a laciné góly
Luca Castellazzi
Po té, co v létě nahradil na postu brankářské dvojky Francesca Tolda snad ani sám nedoufal, že by si mohl nějak více zachytat. Leč stalo se. A 20 startů už je opravdu porce. Julio Céser se totiž už v 9. kole zranil a se svalem laboroval celý zbytek podzimu. Luca prokázal, že v něm má Inter spolehlivý záskok, plně však brazilskou jedničku nahradit nedokázal. Italský veterán je sice velice mrštný na čáře a dokáže zlikvidovat někdy i nemožné střely, co se týče komunikace s obranou a vybíhání, jsou už jeho vlastnosti poněkud nedostačující. Ale i tak si myslím, že nějak výrazně nezklamal.
Výborný výkon v Catanii, kde zneškodnil velké šance Maxi Lopéze
Vychytaný postup ve čtvrtfinále Coppy proti Neapoli
Zákrok proti Jansenovi v rozhodujícím utkání základní skupiny LM proti Twente
Celková špatná komunikace s obrannou
Zbytečný gól na 3:1 v Udinese
Nejistý výkon na White Hart Lane proti Tottenhamu
Cristian Chivu
Po loňském zranění hlavy odehrál celou letošní sezónu s tankistickou helmou. Médii poslední dobou nebývá moc dobře hodnocen, přesto má pro klub svůj přínos. Na levé obraně tvoří alternativu k Maiconovi, kdy spíše drží svůj prostor a snaží se na poslední chvíli pomáhat stoperům. Kolikrát byl on tou poslední instancí, která se najednou zjevila a soupeři míč vypíchla ve vyložené šanci. Dobré půl sezóny byl nejjistějším z černomodrých obránců, i když mu už velice chybí rychlost a výbušnost. Na jaře se ale lehce zranil a pak nedoléčený naskočil do rozhodujících zápasů, které prostě naprosto nezvládl.
Jisté výkony na levé obraně
Perfektní představení v Mnichově, kdy v druhém poločase prohrál jen minimum soubojů
Vítězný gól tankistickou helmou proti Ceseně
Rozhodující penalta proti Neapoli
Malá rychlost a výbušnost
Tragické výkony proti AC Milán a Schalke během jednoho týdne
Dvě červené karty
Úder do obličeje obránci Bari
Iván Cordóba
Vzhledem k vážnému zranění Samuela si i kolumbijský veterán zahrál poměrně často. Pořád je to nesmírně kvalitní obránce a výborný hlavičkář, ale věkem už trochu ztratil na jistotě a na základní sestavu už to prostě není. Lepší vyhlídky ho nečekají ani pro nadcházející sezónu, kdy jeho pozici prvního náhradníka asi definitivně převezme mladík Ranocchia. Možná i proto si pohrává s myšlenkou, že by na závěr kariéry zamířil domů do Jižní Ameriky.
Poměrně slušná představení v první polovině sezóny
Dobrý výkon proti Neapoli v poháru
Neuhlídání Matriho v zápase v Turíně
Strašidelné střídání v Brescii, kdy nejdřív soupeři nahrál na gól a ještě vyrobil penaltu
Špatný výkon v Brémách, kde se svezl s mizérií celého týmu
Lúcio
Vloni společně se Samuelem patřili k jedné z nejlepších stoperských dvojic ligy a možná i světa. Letos už to od brazilského bijce nebylo zdaleka tak slavné. Zejména proto, že vedle sebe neměl Wallyho, který ho minulou sezónu vyloženě táhl k dobrým výkonům. I přesto však Lúcio patřil k tomu nejlepšímu, co mohla obrana Interu nabídnout. Nedělal tak viditelné kiksy jako vloni, spíše trochu nestíhal pozičně. Vše ale vynahrazoval svou nesmírnou bojovností a touhou po vítězství. Do dvou klíčových zápasů jara proti AC Milán a Schalke ale pro karetní tresty nastoupit nemohl a průšvih byl na světě.
První ligový gól Interu v sezóně 2010/2011 proti Udinese
Základní pilíř obrany Interu v tomto ročníku
Nevyvaroval se pozičních zaváhání a nezabránil někdy soupeři černomodré drtivě svírat
Zbytečně časté padání na trávník, kterým si vymodlil penaltu proti Bari
Maicon
Jedno z největších zklamání tohoto ročníku. Jeho motivace odvádět ještě pro Inter cenné služby jakoby se úplně vytratila, obzvláště na podzim pod koučem Benitézem. Tam bývalého nejlepšího beka planety z odfláknutých výkonů vysvobodilo až zranění. Pod novým trenérem Leonardem se trochu probral. Začal sbírat důležité asistence a pomohl černomodrým ve stíhací jízdě na druhé místo. Na závěr sezóny už ale opět klesl do průměru. Kvůli karetnímu trestu pak vynechal finále Coppy d´Italia a odcestoval domů do Brazílie. Zpětně můžeme polemizovat nad tím, jestli nebylo chybou jeho setrvání v Interu, když zájem měl i Real Madrid a kouč Mourinho.
Výborné centry na gól proti Neapoli, Catanii, Ceseně a Janovu
Dobrá hra proti Chievu okořeněná gólem
Odfláknuté výkony v začátku sezóny
Představení na hřišti Tottenhamu, kdy si s ním Gareth Bale dělal, co chtěl
Chyba v úvodu zápasu s AC Milán, která Inter možná stále úspěch
Marco Materazzi
V základní sestavě nastoupil jen k osmi zápasům, což už není nikterak vysoké číslo. Problém je však v tom, že na rozdíl od loňska, kdy ještě dokázal bravurně zaskočit za své parťáky, a to třeba i v Lize mistrů, letošní výkony už tak slavné nebyly. Je poměrně nepohyblivý a ubránit soupeřova útočníka mu činí čím dál větší potíže. Na druhou stranu jeho role v kabině je v podstatě nezastupitelná. Celou sezónu žil s týmem, slavil na ploše každý gól, s hráči se smál, hecoval a i v nepříznivých momentech udržoval v kabině soudržnost. I přes jeho mnohé kariérní výstřelky, pro které je právem odsuzován, to je prostě Interista a legenda klubu. Nyní koketuje s myšlenkou podívat se na závěr kariéry na britské ostrovy, nepochybuji však, že se do Interu jednou vrátí.
Výborná práce mimo hřiště
Dobrý výkon v Bari a v Lize mistrů proti Twente
Zaviněná penalta proti AC Milán v prvním zápase
Opakované neuhlídání Crespa v utkání s Parmou
Nejistota proti Ceseně
Yuto Nagatomo
Povedl se mu asijský pohár a podzimní část sezóny v dresu Ceseny a tím na sebe upozornil i skauty Interu. Do týmu přišel v zimním přestupovém období, a musíme dodat že z počátku se tento tah jevil jako čistě marketingový. Postupem času ale dokazoval, že fotbal hrát rozhodně umí. Na hřišti ale často působí až komickým dojmem. Běhá kolikrát bezmyšlenkovitě podél levé postranní čáry a někdy si ani nevšímá, kde je vlastně míč. Dokáže sice rychle zaútočit a zejména akci zakončit, jeho centry a zejména poziční hra by potřebovaly rapidně zlepšit. Setrvá v Interu i v nadcházejícím roce. Na základní sestavu zatím nemá, ale jako prvního náhradníka na oba kraje obrany si ho dokážu směle představit. Přeci jen, je to Japonec, tedy obrovský sympaťák.
Krásné gólové střely proti Janovu a Catanii
Nevypouštění soubojů
Jeho nálet do pokutového území Bayernu, po kterém dal Panděv vítězný gól
Zbrklost a poziční naivita
Nepokrytí levé strany v zápase s Janovem, pár chvil po tom, co dal na druhé straně branku
Nevydařený zápas v Parmě
Andrea Ranocchia
Pokud je Cristian Chivu italskými médii podhodnocen, mladý italský reprezentant je jeho přesným opakem. Do kádru se dostal až v zimě, jako reakce na zranění Samuela. Kvůli tomu tedy rovnou naskočil do základní sestavy, ve které se udržel po celé jaro. Upřímně řečeno jsem od něj čekal ale trochu jiná představení. Okolo 29. kola sice naznačil, že by mohl být do budoucna velkým přínosem, většinu času však podával spíše rozpačité a podprůměrné výkony. Těžko odhadovat, nakolik ho limitovalo jeho zraněné koleno, s kterým šel málem na operaci, dělal ale natolik výrazné chyby, které nejdou jen přičítat nervozitě. Zejména zápasy proti AC Milán a Schalke byly z jeho strany takřka katastrofální. Úplně bych ho však nezatracoval. Je mladý, naskočil do rozjetého vlaku, který navíc úplně perfektně neseděl na kolejích. I v další sezóně dostane jistě hodně prostoru a staré známé pravidlo hovoří o tom, že druhá sezóna v Interu je pro hráče vždy klíčová.
Fantastický výkon ve Florencii, kde neudělal jedinou chybu
Jeho gólová teč proti Catanii
Zdařila asistence na Eto´ovu branku v Brescii
Obranný skluz v Mnichově, kterým vyrazil míč potulující se na brankové čáře do tyče
Nejisté výkony zejména v Lize mistrů
Obrovské chyby v zápase s AC Milán, kdy byl nejhorším na trávníku
Nízká absolutní rychlost a poziční nevyspělost
Walter Samuel
Pan nepostradatelný. To se letos bezesporu potvrdilo. Odehrál sice jen prvních deset kol, ale pokud nastoupil v lize, Inter nedostal v zápase více jak jeden gól. Tato vizitka mluví za vše. Že pro něj tento ročník bude smolný naznačil už úvodní duel v Boloňi, kdy mu po střetu s protihráčem krvácela půlka hlavy. Jedno lehčí zranění si přivodil v zápase s Bari a ucho se definitivně utrhlo v utkání s Brescií. Přetržení předního křížového vazu a konec sezóny. Obrana Interu bez svého vůdce působila celou sezónu utrápeným dojmem a nedokázala se s Wallyho absencí vůbec srovnat. Naštěstí je Walter neuvěřitelný bojovník. Ihned po operaci začal s rehabilitací a dokázal nemožné. Už na konci sezóny odehrál pár minut a do dalšího ročníku je asi největší nadějí na napravení Leonardovi obranné bilance.
Pod jeho vedením obrana Interu skoro neinkasovala
Neuvěřitelně rychlá rekonvalescence z těžkého zranění
Špatný výkon na White Hart Lane, kdy se podepsal pod dvě branky
Neuhlídání Caracciolla v zápase s Brescií
Davide Santon
Jeho kariéra vyletěla v 18ti jako blázen. Stal se členem základní sestavy italského mistra, v Lize mistrů ubránil Ronalda a stal se jedním z největších defensivních talentů světového fotbalu. Tuto roli ale bohužel neustál. Už pod José Mourinhem měl problémy s tréninkovou disciplínou. Pod vedením nového kouče Benitéze se tyto nedostatky ještě prohloubily. Navíc se k nim přidala velká nejistota na hřišti, zejména v defensivní práci. Nejednou zbytečnou chybou zavinil gól, což ho v pro tým ne zrovna šťastném období stálo místo. Do sestavy se nedostával ani ve chvíli, kdy byla spousta hráčů zraněných a v zimě byl poslán na hostování do Ceseny. Ani zde ale nějak závratně neoslnil a tak je jeho budoucnost ve hvězdách. Talentu má naděleno opravdu dost, bude jen a jen na něm, jestli se dokáže dostat zpátky na vrchol.
Povedené střídání proti Juventusu, kdy jako jediný dokázal ubránit Krasiče
Obrovské chyby proti Lecce a Chievu, kvůli nimž padly góly, které stály Inter výsledek
Odfláknutý zápas s Palermem, který naopak stál Santona místo
Javier Zanetti
Nezničitelný Capitano i další sezónu táhl svoje vojáky do bitev na všech frontách a i v uctihodném věku stále patřil k nejlepším hráčům. A to letos odehrál již svůj tisící soutěžní zápas! Jeho čtení hry, obranná disciplína a vedení míče z něj dělají stále platného člena základní sestavy Interu. Letos měl velice těžkou úlohu. Týmu se nedařilo, média hru družstva hodně kritizovala a Zanetti musel často uklidňovat nespokojené fanoušky. Není však nikdo, kdo by pro tuto roli byl vhodnějším mužem. Ani on se nevyvaroval slabších momentů, ale na trávníku šel vždy příkladem a na konci sezóny zvedl nad hlavu italský pohár. Nezbývá než doufat, že ještě nejméně jednu sezónu budeme moci vídat tuto legendu na italských trávnících v černomodrém dresu.
Krásný gól proti Tottenhamu
Brankový příspěvek na MS klubů
Duše týmu, která jde všem příkladem
Rychlost, se kterou se stále může měřit s o generaci mladšími protihráči
Slabý výkon v Parmě okořeněný množstvím chyb
Nezabránil obranným kolapsům proti Tottenhamu, Romě, Schalke či AC Milán
Esteban Cambiasso
Ani on se nevyhnul oproti loňsku poklesu formy, která byla bohužel způsobena chatrným zdravím, ale i částečně nešťastným zacházením od obou trenérů s jeho postem. Zejména Leonardo ho poměrně nelogicky stavěl na levého středního záložníka a dával mu poměrně ofensivní úkoly. Těch se sice Cuchu zhostil velice dobře, v některých zápasech však chyběl na DM, kde mohl být spíše rozdílovým článkem sestavy. Přes všechny tyto patálie patřil opět k nejlepším záložníkům týmu a k lepším zítřkům pomáhal zejména svou gólovou potencí. Je to základní kámen sestavy Interu a kolikrát by byl tým bez něj poloviční. Cuchu, děkujeme.
Sám rozhodl dvěma góly zápas v Catanii
Vítězná branka v utkání s Chievem
Rozhodl o postupu do osmifinále LM
Neproměněné šance v utkání s Bayernem
Slabší start do sezóny
Vyloženě špatný výkon při prohře v Chievu
Philippe Coutinho
Jeho dlouho avizovaný přestup byl ze všech stran kvitován. Média hovořila o obrovském talentu, který do Interu přichází. Kudrnatý brazilec ho naznačil, avšak plně nepotvrdil. Rafa Benitéz hned záhy z tohoto tvořivého středového záložníka udělal křídlo a to byl první kámen úrazu. S jeho fyzickou stavbou se v Itálii na tomto postu těžko prosadí. Jeho problém navíc spočívá v tom, že zatím nedovede řešit ideálně klíčové situace před bránou soupeře. Když má vystřelit nahraje a naopak. Jeho zakončení je také poměrně nepřesné. Je možné, že se do toho časem dostane, protože v některých utkáních patřil opravdu k nejlepším. Inter však nemá moc času čekat a proto ho asi pošle někam na hostování.
Perfektní výkon proti Sampdorii, kdy nahrál Eto´ovi na vyrovnávací branku
Povedené zápasy v Lize mistrů proti Brémám a Tottenhamu
Krásný přímý kop proti Fiorentině
Nedostatečné řešení situací v klíčových momentech
Slabý proti silnějším soupeřům jako Juventus nebo AC Milán
Houssine Kharja
Největší šok zimního přestupového období. Hráč, který neměl jisté místo v základní sestavě v Janově a jeho výkony byly velice kolísavé, najednou posílil Inter. Od tohoto transferu si nějaké oživení zálohy sliboval málokdo. Přesto Kharja v určitých aspektech překvapil. Již v prvních zápasech za Inter prokázal, že by mu mohla sedět role střídajícího hráče, který dokáže hru z lavičky oživit a vnést do ní trochu jiné prvky. Zejména v situaci, kdy černomodří ztrácí a potřebují vstřelit branku. Na druhou stranu si musíme přiznat, že je Maročan hráčem veskrze průměrným a na základní sestavu Interu určitě nemá. To se ukázalo zejména v těžkých zápasech Ligy mistrů, kde často neplnil taktické pokyny a byl pozičně poměrně mimo. Na závěr ligové sezóny dostával při absenci Sneijdera poměrně často příležitost v základní sestavě a celkem se mu dařilo. Podle některých médií si dokonce vybojoval stále angažmá v klubu. Otázkou je, jestli by neměl Inter posilovat zálohu více kvalitními jmény.
Oživení zápasu s Palermem a asistence na Pazziniho gól
Vítězná branka proti Bari
Dobré výkony v závěru sezóny okořeněné několika asistencemi
Poziční chyba proti Bayernu, kdy z jeho prostoru přišel rozhodující útok soupeře
Taktická nevyspělost v důležitých zápasech
Pokud nastoupí v základní sestavě, je často průměrný
McDonald Mariga
Kouč Benitéz mu věřil a po povedené přípravě se nebál mu svěřit post středního záložníka v systému 4-2-3-1. Keňan si v úvodních dvou kolech nevedl zle, ale poté se zranil a jeho ortel tak byl zpečetěn. V Interu mu asi nikdy pšenka nepokvete. Svou fysiologickou stavbou se do družstva poměrně hodí. Je velký, důrazný a silný na míči. Problém má však s tvorbou hry a zejména se zakončením. Po svém uzdravení už jen paběrkoval a do základní sestavy se dostal jen ve dvou utkáních italského poháru. Kouč Leonardo s ním příliš nepočítá a je možné, že bude vyměněn do jiného klubu.
Povedený úvod sezóny v základní sestavě
Gólová hlavička proti Janovu v poháru
Neproměněné vyložené šance proti Boloňi a Udinese
Herní zbrklost
Thiago Motta
Kvůli zdravotním problémům vůbec neabsolvoval letní příprava a ve chvíli, kdy se dal trochu do pořádku, si zranění zase obnovil. Do sezóny tak pořádně naskočil vlastně až ve 14. kole a hned se trefil v zápase s Parmou. Na jaře se stal ze začátku jasným členem základní sestavy, jenže jeho nevýrazné výkony, při kterých se často jen tak potuloval ve středu hřiště, ho usadily na lavičku. Často hrál příliš tvrdě avšak v klíčových soubojích nedůrazně a bez zájmu. Jeho další setrvání v klubu není vůbec jasnou záležitostí.
Dva góly v důležitém zápase s Neapolí
Vydatná pomoc při výhře nad Parmou
Dobrá představení proti Lecce, Palermu a v prvním zápase s Bayernem
Jeden z nejhorších mužů na hřišti při propadácích s AC Milán a Schalke
Některé zápasy odehrány jakoby bez zájmu a nasazení
Sulley Muntari
Původně měl být jen náhradníkem, ale obrovské množství zraněných hráčů ve středu zálohy ho nakonec dostalo do sestavy. A po pravdě si vedl velice dobře. To, že od něj nemůžeme čekat delší přesné přihrávky, než na jeden metr, už jsme si zvykli. On to však vynahrazuje obrovským tlakem na míč, hrou v bloku a vyplňováním prostor. Přejít přes něj bezbolestně je kolikrát skoro nemožné. Bohužel nebyl spokojen se svým vytížením v týmu a tak si vytrucoval hostování v Anglii. Kdo ví, jak by Inter na jaře dopadl v Lize mistrů, kdyby místo nehodícího se Kharji mohl nastupovat právě Muntari. V Sunderlandu na něj z finančních důvodů opci neuplatní a tak si musí hledat jiné angažmá. Určitou hodnotu má, ale jeho budoucnost u Nerazzurri je takřka nemožná.
Vítězný gól s kapkou štěstí v Janově
Dobrá hra v Anglii proti Tottenhamu
Jeho myšlenkové pochody, nevhodná prohlášení a vytrucovaný odchod do Anglie
Obrovské množství zkažených přihrávek
Občasná přílišná tvrdost
Joel Obi
V základní sestavě tento mladý Nigérijec nastoupil pouze dvakrát, přesto velice potěšil. Kdykoli se totiž objevil na trávníku, patřil k tomu lepšímu, co mohl Inter nabídnout. Dokáže zahrát ve středu zálohy i na křídle, věří si v soubojích jeden na jednoho a nedělá zbytečné chyby, což je v jeho věku asi nejdůležitější vlastnost. Nezalekl se ani velkého derby della Madonnina, ve kterém se ale bohužel zranil. Jeho zdravotní patálie mu rozlet poměrně přibrzdily. V nabytém kádru černomodrých bude mít velice těžké si nějak více ukrajovat herní minuty a proto asi půjde na zkušenou do Parmy. U něj ale věřím, že by se do Milána jednou mohl vrátit jako platný hráč.
Dobré zápasy proti Lecce, Brescii a AC Milán
Dokáže oživit hru z lavičky a nedělá zbytečné chyby
Někdy příliš dlouho vede míč
I přes mladý věk náchylný ke svalovým zraněním
Wesley Sneijder
Jeden z nejrozporuplnějších hráčů součastného kádru, jehož hodnocení vždy vyvolá bouřlivou diskusi. Fotbalovými odborníky je považován za jednoho z nejlepších záložníků planety a výborného tvůrce hry. Já si však na něm cením jiné vlastnosti. Má výborný pohyb, napadání, dlouhé pasy a volné přímé kopy. Jeho tvůrčí schopnosti za výborné nepovažuji a svým stylem by se spíše hodil do Anglie. Těžko říct, proč se ale celou kariéru zatím fotbalem živí ve velice technických soutěžích. V Lize mistrů pravidelně vyniká daleko více než v lize, což výše zmíněnou charakteristiku jen a jen potvrzuje. Vloni o jeho přínosu, alespoň co se týče milionářské soutěže, nemohlo být pochyb. Letošní podzim měl ale hrůzostrašný. Byl uspokojen vlastními úspěchy, hádal se s rozhodčími, ale zejména nebyl schopný na hřišti sehrát smysluplné utkání. I když hrál těsně za útočníky, tak se mu absolutně nedařilo střelecky. Pod koučem Leonardem naštěstí poměrně pookřál, vyladil mušku a dokázal připojit ke své hře i důležité asistence. Jeho sezóna ale potvrdila moji myšlenku, že mezi ty top tvůrce hry prostě nepatří, akorát umí zdatně prodat tu svoji pohádku. Na druhou stranu je pravda, že u Nerazzurri si to letos mohl takzvaně „dát“ tak maximálně s Eto´oem, v některých zápasech čněl nad ostatními, velkou měrou se podílel na vyřazení Bayernu v Lize mistrů a na vítězství ve finále poháru. Měl by ale zapracovat na vyrovnanosti výkonů. Jeho budoucnost v klubu je také poměrně nejistá. Za sebe říkám, že pokud by se našla adekvátní náhrada, s prodejem za slušný obnos bych neváhal.
Dobré výkony v Lize mistrů proti Twente a Brémám, kdy vstřelil i branky
Famózní představení v Mnichově, kdy byl hlavním strůjcem postupu
Zlepšená výkonnost na jaře a jeho krásné branky proti AS Roma, Laziu a Sampdorii
Dvě krásné asistence ve finále Coppa d´Italia
Hrůzostrašný a neproduktivní podzim
Nevyrovnanost výkonů
Skřípající tvorba hry
Dejan Stankovič
Asi nejlepší záložník Interu v této sezóně, bez kterého by se druhé místo dosahovalo velice těžko. Dával důležité a i krásné branky, měl moře asistencí a ve středu hřiště bojoval, co to jen šlo. Ale ani on se nevyhnul slabším výkonům a zejména měl neuvěřitelnou smůlu na zranění. Krátkou pauzu měl celkem čtyřikrát. A stále a stále se vracet po rekonvalescenci na trávník je opravdu dosti složité. Přesto to Deki vždy zvládnul a potvrdil, že ještě nepatří do starého železa. Sice už po hřišti nelétá jako za mlada, není schopen obejít tři protihráče naráz a nerozdává neuvěřitelné pasy za obranu, stále však má týmu co nabídnout. Inter mu bije v srdci a možná i díky tomu bývá často na správném místě. Jeho branku z půlky hřiště proti Schalke budou všechny televize dávat v sestřizích toho nejlepšího ještě hodně dlouho.
Dvěma asistencemi pomohl rozhodnout zápas v Palermu
Hattrickem sestřelil Parmu
Jako jediný snesl přísnější měřítko v nevydařeném utkání v Udinese
Krásné góly v Lize mistrů proti Tottenhamu a zejména na Meazze se Schalke
Rozhodující branka zpoza pokutového uzemí v semifinále poháru proti AS Roma
Nevydařený dvojzápas s Bayernem
Velmi častá zranění
Jonathan Biabiany
Po velmi vydařené sezóně v Parmě se vrátil do Interu a měl oživit útok svým mládím, dravostí a rychlostí. Ze začátku to vypadalo, že by se mu to snad i mohlo povést. Odehrál solidní přípravu a pak dostal šanci i v zápasech Ligy mistrů, kde si také nevedl zle. Nakonec však spíš navázal na tradici hráčů, jako byl Martins nebo Suazo. Tedy rychlé nohy, které dělají věci dříve než jim mozek stačí vyslat impuls s pokynem, jak ty věci mají dělat správně. Byl střelecky neproduktivní a v závěru podzimu už neměl přínos pro hru ani v poli. V zimním přestupovém období byl vyměněn do Sampdorie za gólově potentnějšího Pazziniho.
Slibné zápasy proti Brémám a Tottenhamu v Lize mistrů
Dobré průniky a tři asistence v zápase s Parmou
Nevyužívání ani těch nejvyloženějších šancí, zejména v utkání s Janovem
V závěru podzimu už úplná bezradnost i při kličkování
Diego Milito
Il Principe se v letošní sezóně stal samostatnou kapitolou. Bohužel pro něj a všechny fanoušky Interu spíše tou smutnou. Z jednoho z nejlepších útočníků planety a hlavního strůjce loňských legendárních úspěchů se přes léto stal doslova vlastní stín. Těžko hledat příčiny tak velikého poklesu formy a za vším může být jednoduché vysvětlení. Sebedůvěra, tedy pro hrotového útočníka jedna z nejdůležitějších vlastností. A tu Militovi při mistrovství světa odpáral kouč argentinského národního týmu Diego Maradona. Po životní sezóně prostě Milita na šampionátu vůbec nestavěl, i když bylo jasné, že další šanci na takovémto turnaji Il Principe asi už nikdy nedostane. Diega to zdrtilo. Už přípravou se tak nějak protoulal, pak neproměnil penaltu proti Atléticu Madrid v evropském superpoháru a bylo zaděláno na problém. Milito je ale pan hráč, a tak bylo jasné, že se z toho časem dostane. Dva góly proti Bari dávaly naději, jenže pak se objevil další problém. Zdraví. To prostě Militovi úplně selhalo, a to opakovaně. Několikrát se po dlouhé pauze pokoušel vrátit, herně to už v určitých fázích sezóny nebylo špatné. Svými kličkami dokázal umotat a posadit na zadek až tři protihráče, ale jistotu v zakončení prostě letos vůbec nezískal. Tolik vyložených šancí během jednoho roku nestihl spálit ani Ibrahimovič, o kterém se traduje, že prostě „can´t score easy goals“. Zcela symbolicky ale Il Principe vstřelil poslední gól v letošní sezóně ve finále poháru a tak nezbývá než doufat, že příští rok bude zase patřit jemu. Nerazzurri jeho góly potřebují, na druhou stranu, on už nikdy nemusí nikomu nic dokazovat. Navždy bude v našich srdcích.
Dobrý zápas proti Bari
Povedený výkon proti Lecce, kdy vstřelil branku a po krásné ráně ze stoje trefil tyč
Některé kličky, při kterých dokázal soupeřovu obranu poslat na párek
Poslední gól sezóny
Naprostá herní bezmocnost v úvodu sezóny
Častá zranění
Totální selhání v zakončení v zápasech v Palermu, s Juventusem, s Brescií a proti Schalke
Goran Panděv
Minulou sezónu vlétl do Milána ve velkém stylu a byl pro tým přínosem. Sezóna 2010/2011 pro něj ale dobře rozhodně neskončila. Po většinu zápasů byl trnem v oku všech Interistů. Na hřišti působil vláčně, nevycházely mu kličky, chyběla mu akcelerace a ani s tvorbou hry na tom často nebyl moc dobře. Nejhorší však bylo jeho zakončení. Pouhé dva ligové góly jsou toho jasnou vizitkou. Nedokázal kolikrát trefit ani prázdnou bránu a týmu tak spíše škodil. Jedním momentem se ale neuvěřitelně proslavil. Utěšenou ranou rozhodl v 88. minutě zápasu v Mnichově o postupu Interu do čtvrtfinále Ligy mistrů.
Povedené zápasy proti Neapoli, Janovu a Cagliari
Nesmrtelný mnichovský gól
Často na trávníku úplně neviditelný, nevyužitý a zbytečný
Mizerné zakončení zejména v utkáních s Lecce, Chievem a Brescií, které stálo Inter body
Giampaolo Pazzini
Že Inter v zimě potřebuje posilu do útoku bylo jasné jak facka. Otázkou tedy je, proč vedení s jejím angažováním čekalo až do konce ledna, kdy už žádný pořádný útočník nebyl k dispozici. Tým tak musel vzít za vděk Pazzinim. Tedy nesmírně gólovm hráčem, který ale není pro velkoklub moc platný. S ním v sestavě totiž tým hraje v podstatě vždy v desíti lidech. Pro mezihru je totiž takřka nepoužitelný. Jeho výkon je odvislý od toulání se v „šestnáctce“ a čekání na míč, nejlépe před prázdnou bránu. Ve výběru místa je snad nejlepší na světě a i v černomodrém dresu to potvrdil. Jeho 11 jarních ligových gólů je opravdu vynikající vizitka. Vyšel mu start i konec sezóny a proti jeho střelecké potenci nikdo nemůže říci ani popel. Jenže s přihlédnutím k jeho hře v poli je to prostě hráč jen na lavičku. Navíc proti velkým soupeřům, kteří si ho více hlídají, je i jeho střelecký apetit trochu omezený.
Vynikající vstup do Interu dvěma góly proti Palermu
Rozhodující branka proti Lecce
Nastartoval obrat proti Janovu
Sám otočil zápas v Ceseně
Krom branek nemá pro hru žádný přínos
Proti silnějším soupeřům se hůře prosazuje
Samuel Eto ´o
Bez diskuse nejlepší hráč Interu v sezóně. Své rapidní zlepšení oproti loňsku naznačil už v superpohárech, kdy patřil k nejnebezpečnějším a během podzimu pak z něj šel někdy i strach. A to nejen díky nezastavitelným průnikům podél postranní čáry, ale také díky excesům, při kterých dostal soupeřův obránce nejednou naloženo. Tento ročník ale patřil Samymu především fotbalově. Dával góly jako na běžícím páse, jeho kličky nikdo nemohl zastavit, rozhodoval sám zápasy, prorazil v Lize mistrů, vyhrál pro Inter italský pohár a stal se jednou z největších hvězd italské ligy. Nezbývá než smeknout klobouk a poděkovat.
22 gólů v Sérii A, 8 v Lize mistrů, 5 v Italském poháru, 3 v dalších soutěžích
Nezastavitelný tahoun ofensivy
Sám rozhodl zápasy s Palermem, Bari, Cagliari, Boloňou, Romou, Janovem, Werderem
Vystřílel Interu italský superpohár a Coppu d´Italia
Zahodil obrovské šance v zápasech s Juventusem, AC Milán a Schalke
Dvakrát udeřil do obličeje protihráče, v druhém případě za to byl i potrestán
Rafael Benitéz
Jeho působení v Interu bylo rozebráno podrobněji již v první části mého článku. Začal nadějně, měl svou jasnou vizi, leč v té selhal. Pod jeho vedením Inter zažil jedno z nejhorších období za poslední léta. V lize prohrával s průměrnými týmy, nebyl schopen hráče probudit ani je dostat do formy a po jednom z mála světlých momentů svého působení prostě vše zabalil a odešel. I přes to že po mnoha letech vyhrál pro Nerazzirri interkontinentální pohár (dnes MS klubů), nebude se na jeho angažmá vzpomínat v dobrém.
Výhra v italském superpoháru a zejména na MS klubů
Sympatický herní projev v úvodu sezóny
Celkem klidný postup do osmifinále LM
Zbytečné lpění na jednom rozestavení, i když do něj nebyli hráči
Náročné tréninky, které mohly býti příčinou častých svalových zranění
Špatná komunikace s hráči i během zápasů, kdy je nedokázal dostatečně nabudit
Opakování ustálených klišé na tiskových konferencích, i když se hodně nedařilo
Jeho vyjádření do médií po MS klubů a v podstatě dobrovolný až zbabělý odhod
Leonardo
I o něm už bylo napsáno hodně. Kouč, který ze své ješitnosti přijal nabídku největšího rivala a pak jeho hru rozložil. Pod jeho vedením Inter sice vystoupal v tabulce na druhé místo, došel do čtvrtfinále Ligy mistrů a vyhrál italský pohár, otázkou je, do jaké míry to bylo jeho zásluhou a do jaké míry spíše obrovsky kvalitního kádru. Nerazzurri pod ním ztratili tvář. Tvář perfektně defensivně fungujícího stroje. Leo se k týmu prostě nehodí, rád drží míč, rád útočí a na taktiku neklade takový důraz, ba toho ani není schopen. Mužstvo pod ním sice začalo střílet branky a předvádět poměrně líbivý fotbal, v těžkých zápasech ale bylo hrubě znemožněno soupeřem a jeho obrana připomínala sýr ementál a ne pevnou tvrz vítěze Ligy mistrů. Prezident Moratti s Leonardem počítá i pro další sezónu. Pokud tento kouč přejde do rozestavení 4-2-3-1 s hráči jako jsou Ganso či Sanchéz, odehraje se smrt Interu v přímém přenosu. Na druhou stranu nutno podotknout, že Leo je skvělý motivátor a inteligentní člověk, takže naděje, že se ze svých chyb poučí, tu pořád ještě je.
Druhé místo v lize
Vítězství v Coppa d´Italia
Probuzení spícího týmu a nabuzení povadlých hráčů
Výhry nad slabším soupeři
Domácí zápasy s Neapolí a Bayernem
Obranná destrukce mužstva
Ostudy v Udinese, s AC Milán a zejména proti Schalke
Ztráta 6 bodů na AC Milán
Prohození Motty a Cambiassa v záloze
Hráči jako Orlandoni, Natalino, Rivas, Alibec, Suazo, Biraghi, Mancini a Obiora hráli příliš málo na to, aby mohli být hodnoceni.
Zdroj: FCInterMilano.com