Generace vítězů Ligy mistrů definitivně skončila

25/06/14 -

V roce 2010 porazil Inter Milán v Madridu ve finále Ligy mistrů Bayern Mnichov 2-0 a potřetí v historii získal trofej pro nejlepší evropský tým. Jen čtyři roky po té není v kádru pro nadcházející sezonu ani jeden hráč, který se tomto úspěchu podílel. Není to divné? V tomto článku budeme pátrat, kde všichni hráči, které měl tehdy trenér José Mourinho k dispozici, skončili. Nebo snad víte, co aktuálně dělá Patrick Vieira či David Suazo?

Důležitým článkem sestavy byl brankář Julio Cesar. Inter s ním v roce 2012 překvapivě ukončil smlouvu. Brazilec šel do anglického Queen's Park Rangers a tento rok hostuje v kanadském FC Toronto. Francesco Toldo hned po zisku trofeje skončil a působí jako reprezentant klubu a zapojuje se do projektu Inter Campus. Paolo Orlandoni ukončil aktivní kariéru o rok později. Náhradní brankář Vid Belec je jedním ze dvou hráčů, které Inter ještě vlastní. 23letý Slovinec letos hostoval v

portugalském Olhanense.

Obrana? Hned trojice hráčů byla na soupisce týmu ještě tuto sezonu. Walter Samuel a Javier Zanetti se rozloučili s fanoušky v posledním zápase. Cristian Chivu takové štěstí neměl. Kvůli zdravotním problémům v průběhu sezony předčasně ukončil kariéru, nechtěl brát plat, když nehraje.

Ivan Cordoba hrál po zisku Treblu ještě dva roky. V tom posledním moc příležitostí nedostával, tak se přesunul do role manažera týmu a spolu s hráči sedí na lavičce při zápasech. To 36letý Brazilec Lúcio věšet kopačky na hřebík stále nechce. Také on stejně jako Cordoba skončil v Interu v roce 2012, ale protože to nebylo z jeho vlastní vůle, rozhodl se jít rovnou k největšímu nepříteli. Za Juventus odehrál kvůli zranění jen jeden zápas. Následoval přesun do Brazílie a po jednom roce v San Paolu, nyní hájí barvy Palmeiras.

Tvrďák Marco Materazzi, kterého například v roce 2007 vyhlásil český fanklub Cechia Nerazzurra nejlepším hráčem sezony, ukončil aktivní kariéru v roce 2011. Měl sice nabídky z USA, ale nakonec se rozhodl čekat, zda nedostane nějakou roli v Interu. Přestože se o tom dlouze spekulovalo, nedočkal se a nakonec se musel o svoji budoucnost začít starat sám. V červnu 2012 otevřel společně s basketbalistou Stefanem Mancinellim v Miláně obchod se sportovními potřebami. Od září 2013 je

komentátorem v rubrice Gazza Offside na webu sportovního deníku Gazzetta dello Sport.

Maicon byl v době, kdy tým vedl Mourinho, nejlepším pravým bekem na světě. Po klubových úspěších však jeho výkonnost poklesla a tak si z té doby každý vzpomene hlavně na to, jak ho Gareth Bale ve dvojzápase s Tottenhamem školil. Inter využil zájmu Manchesteru City a výhodně Brazilce prodal. Maicon v Anglii vydržel jen rok a do Itálie se vrátil. Nyní působí v AS Řím, kde

se možná potká se Samuelem.

Dnes již 23letý Davide Santon byl v roce 2011 prodán do Newcastlu, kde hraje dodnes. Inter měl tehdy obránců dost a potřeboval posílit na jiných postech. Proto klub mladíka obětoval. Tehdy byl velmi kladně hodnocen ze všech stran. V

roce 2010 ho španělský Don Balon zařadil mezi nejlepší hráče světa narozené po roce 1989. Součástí týmu byl i 20letý Giulio Donati. V sezoně si připsal pouze jeden start v poháru. Následovala hostování v Lecce, Padově, Grossetu, aby ho nakonec loni získal Bayer Leverkusen, za který odehrál 23 zápasů.

Ze záložníků byl nejdéle v týmu Esteban Cambiasso. Argentinec přitom ještě aspoň jeden rok mohl hrát dál, klub mu však prodloužení smlouvy nenabídl. Thiago Motta odešel v lednu 2012 za lepším do PSG, když pochopil, že tento tým úspěchy v

blízké době nečekají. Sulley Muntari se stal nechtěným a po neshodách s technickým ředitelem Marco Brancou skončil po hostování v Southamptonu v roce 2012 v konkurenčním AC Milán.

Hračičku Ricarda Quaresmu si do týmu přivedl José Mourinho. Portugalec zklamal a tak se po odchodu Mourinha z týmu okamžitě pakoval. Jeho problém byl v tom, že nedokázal ustát tlak ve velkém klubu a nebylo to poprvé. Po dvou letech v Besiktasu se ocitl v roce 2013 dokonce v Dubaji. Od letošního roku hrál za FC Porto a to dokonce tak dobře, že se vážně uvažovalo o tom, že by jel na Mistrovství světa do Brazílie. Také Wesley Sneijder po Interu hrál v Istanbulu. Zatímco Quaresma si při odchodu z Milána nejspíš oddechl, Sneijder odcházel rozzlobený. Mozek týmu klubové vedení k přestupu donutilo. Nizozemec odmítal prodloužit

smlouvu a tak velkou část první poloviny sezony mu bylo zakázáno hrát. Odchod v lednu 2013 byl logickým krokem. Fanoušci byly na vedení týmu naštvaní. Jako viník byl označen Marco Branca, který několik měsíců potom v klubu skončil. Sneijderovi se v Turecku daří ve 40 zápasech dokázal vstřelit 15 gólů. V Interu tolik gólů nedal ani v 76 zápasech.

Dejan Stankovič kvůli zdravotním problémům ukončil kariéru loni. Krátce na to se dokonce mohl stát předsedou fotbalového svazu v Srbsku, ale Drak nabídku odmítl. Na takovou pozici mu podle jeho slov chyběly zkušenosti. Na zisku trofeje pro vítěze LM se částečně podílel i Patrick Vieira. V lednu ale odešel do Manchesteru City a tak o všechny oslavy přišel. O rok později ukončil aktivní kariéru a nyní trénuje u Citizens rezervní tým.

Jeden start v Lize mistrů má na kontě i Amantino Mancini. Stejně jako Vieira ale z týmu odešel v probíhající sezoně v lednu. Následně hrál za kluby Atletico Mineira, Bahia a Villa Nova, kde působí dodnes. Zajímavým úkazem je MacDonald Mariga. V Interu mu končí smlouva až nyní a v Lize mistrů si tehdy připsal dokonce tři starty. V následujících sezonách hostoval v Realu San Sebastian a Parmě, aby nakonec zůstal bez angažmá a v milánském sportovním centru pouze trénoval. Keňan s Interem nechtěl ukončit smlouvu, protože mu žádný jiný klub lepší nenabízel.


V kádru byl tehdy i 20letý centrální René Krhin. Hned v létě se však stěhoval do Boloni, kde hraje doposud. Nyní ho však klub vykoupil ze spoluvlastnictví a prozatím se má hlásit v červenci v tréninkovém centru. Další mladíček

Joel Obi také v Interu vydržel. Předloňskou sezonu si dokonce připsal 27 startů v lize. Tuto sezonu hrál na hostování v Parmě. V kádru bylo i zlobivé dítě, Marko Arnautovič, které o sobě dalo vědět i v přípravném zápase ČR s Rakouskem. Za Inter si v sezoně 2009/10 připsalo pouze tři starty v Serii A.

Dalším problémovým chlapcem je bezesporu Mario Balotelli. V lize vstřelil slušných devět branek, což mu v klubu vyneslo třetí příčku v tabulce nejlepších střelců. V Lize mistrů s ním byly potíže. V základní skupině ještě něco odehrál, ale ve vyřazovacích bojích mu Mourinho moc prostoru nedával. Finále si nezahrál a pár měsíců po něm odešel za velký balík peněz do Manchesteru City. O tom, že nyní hraje v Miláně za jiný tým, nemá cenu psát. Co na to asi říkají jeho kamarádi, za kterými kdysi chodil na Curva Nord, když za Inter nemohl hrát?

Samuel Eto'o přišel do Interu po vydařeném angažmá z Barcelony právě v sezoně, o které zde píšeme. Přestože ani o něm se nedá říct, že je vzorným chlapcem, Mourinho z něho dokázal udělat dokonalého týmového hráče. Když pak vysvětloval důvody, proč se Interu podařilo LM vyhrát, nezapomněl zmínit Eto'a. Kamerunec měl v této sezoně průměr daleko pod jeden gól na dva zápasy, to se mu nestalo osm let po sobě, přesto byl pro tým nesmírně důležitý. Jak moc se pro něj dokázal obětovat bylo vidět v následující sezoně, kdy se soustředil hlavně na sebe a vstřelil 22 branek. V týmu byl jasně nejlepší a když ho pak Inter v létě prodával do Machačkaly, odešel s ním poslední veledůležitý rozdílový hráč. Od té chvíle to šlo s nerazzurri z kopce a vlastně dodnes se z této ztráty nedokázali vzpamatovat. Přestože je nyní volný, jeho návrat se neplánuje.

Diego Milito přišel do týmu stejně jako Eto'o v roce 2009 a spolu vytvořili rozhodující údernou silu, díky které dokázal Inter hned v prvním roce po jejich příchodu uspět. Milito zůstal v Interu až do současnosti. Z pěti sezon v klubu se mu povedly dvě. Klub usoudil, že je čas na změnu a tak se Argentinec nejspíš vrátí do své vlasti.

Goran Panděv musel o svých kvalitách přesvědčovat neustále. Jeho největším problémem bylo neproměňování šancí. Z Interu odešel v roce 2011 do Neapole a překvapivě zde se střílením gólů problémy nemá. Na kontě jich má po třech letech už 19. Všechny trofeje tehdy vyhrál i honduraský útočník David Suazo. V celé sezoně nastoupil do čtyř zápasů a pokaždé v jiné soutěži. Zahrál si ligu, pohár, Ligu mistrů i Italský superpohár. Naposledy hrál v Catanii. Nedávno se stal asistentem trenéra v Cagliari.

Autor: Lukáš Pekárek

Zdroj: FCInterMilano.com

550x
FC INTER MILANO - Cechia nerazzurra (Version 9.0)
© 1998 - 2024 fcintermilano.com / redakce@fcintermilano.com
Stránka českých a slovenských fanoušků italského fotbalového klubu Inter Milán / Unofficial fan site
Kopírování textů, zveřejňování a jakékoliv další použití na internetu je povoleno pouze s uvedením zdroje www.fcintermilano.com.
Privace Policy