16/08/21 - Denzel Dumfries si tím byl tak jistý, že si to napsal na zeď ve svém pokoji: "Jednou budu hrát za národní tým." Denzel byl živý kluk - jeden z těch, kteří se nikdy nepřestali hýbat a u nohou měli neustále míč. Možná je pochopitelné, že si Denzelovy čmáranice na zdi pokoje nikdo moc nevšímal - byl to koneckonců sen každého dítěte. Ale Denzel měl jiné představy. Jak dospíval a procházel vzestupy a pády prvních kroků ve světě fotbalu, nechával si tyhle sny nablízku.
Až do svých 17 let hrál Denzel za amatérský Barendrecht na předměstí Rotterdamu, města, kde se v roce 1996 narodil. Jednoho dne zazvonil telefon: "Denzele, přijdeš si zahrát za národní tým?" Muž na druhém konci byl Giovanni Franken, hlavní trenér nikoli Nizozemska, jehož oranžový dres Denzel dlouho snil obléknout, ale Aruby, ostrova o rozloze 180 km² v Karibiku. Denzelův otec Boris se na Arubě, která patří Nizozemskému království, narodil. Mladý Denzel výzvu přijal - ale pod jednou podmínkou. Za Arubu bude vždy nastupovat pouze v přátelských zápasech, aby nebyly ovlivněny jeho šance - jednoho dne - reprezentovat Nizozemsko.
Jen málokterý hráč může říct, že jeho kariéra odstartovala díky zápasu mezi Arubou a Guamem. To byl ale případ Denzela, jehož nádherný gól z dálky proti ostrovu v Mikronésii jako by nakopl jeho herní vzestup zpět k Nizozemsku.
Jeho matku Marleen, původem ze Surinamu, to nepřekvapilo: Denzelovo odhodlání a houževnatost byly zřejmé už od dětství, kdy si říkal o zkrácení prázdnin, aby se mohl vrátit k tréninku, naskočil na kolo a při nejbližší příležitosti zmizel na hřišti.
První velkou příležitost dostal Denzel ve Spartě Rotterdam, kde v únoru 2015 debutoval jako profesionál. V následující sezoně Sparta vybojovala postup do Eredivisie a Denzel byl vyhlášen "talentem roku" druhé nizozemské ligy. Už tehdy byly charakteristickým rysem jeho hry bleskové náběhy po pravém křídle, poháněné touhou zlepšovat se s každým zápasem.
V roce 2017 následoval přestup do Heerenveenu a rok poté se ozvalo PSV.
Denzel v PSV pokračoval ve svém vzestupu. Strávil zde nějakou dobu ve spolupráci s legendárním Edgarem Davidsem a osobním trenérem, kteří se podíleli na jeho dalším rozvoji.
A konečně v roce 2018 přišlo dlouho očekávané povolání do národního týmu. Denzelův dětský sen se splnil 13. října 2018, kdy debutoval v nizozemské reprezentaci v zápase Ligy národů proti Německu. Dosud za Nizozemsko nastoupil ve 23 zápasech a vstřelil dva góly - oba na Euru 2020, proti Ukrajině a Rakousku.
Denzel si na San Siru zahrál už v Lize mistrů 2018/19, a to za soupeře. Nyní se však vrací jako hráč Interu, jedenáctý Nizozemec, který v historii klubu oblékne černo-modrý dres.
Jeho bilance čtyř gólů, devíti asistencí a 41 startů za PSV v minulé sezóně je důkazem toho, že je oprávněn hrát za Inter, kde se připojí k nizozemskému spoluhráči Stefanu de Vrijovi.
Sen hrát za národní tým se mu splnil, přesně jak předpovídalo Denzelovo nápis na zdi v pokoji. Sen o hraní za Inter se teď začíná plnit.
Autor: Lukáš Pekárek
Zdroj: inter.it
