10/11/22 - Jeho branka proti Boloni ve středu večer přispěla k výhře Interu 6:1 a ukázala jeho klasický repertoár, včetně jedné z nejsmrtonosnějších levých nohou v lize. Federico Dimarco se stal pravidelným základním hráčem Interu na levé straně hřiště poté, co loni v létě odešel Ivan Perišič, a v Serii A i v Evropě předvádí působivé výkony.

Zatímco Inter postoupil ze "skupiny smrti", ve které se nacházely Bayern Mnichov, Barcelona a Viktoria Plzeň, Dimarcovy výkony patřily pravděpodobně k nejlepším ve skupině. "Postoupit z takové skupiny není pro každého," řekl čtyřiadvacetiletý hráč po výhře Interu nad Viktorií na začátku měsíce. "Myslím, že to byla nejtěžší skupina v Lize mistrů, a jsme rádi, že jsme postoupili do osmifinále. Tlak je součástí hry, ale my jsme tváří v tvář soupeři ani nemrkli, prostě jsme hráli svou hru."

Vyzrálost v komentářích spolu s pochvalami jeho výkonů by vás mohla přesvědčit, že mladý Ital byl vždy na očích. Není tomu tak a jeho dráha ke stabilním výkonům v elitní evropské soutěži i v Serii A vyvolává v Itálii vzrušující debatu.

Při sledování Dimarca, jak září za Nerazzurri a v italské reprezentaci, by si člověk mohl říct: proč v Interu nezačal hrát už dříve? Vždyť nechává mimo hru Robina Gosense, který v minulosti vytvářel tlak i na Ivana Perišiče.

Řekněme si to na rovinu: hráčem, jakým je, se stal až po svých zkušenostech. Kluk z Milána, který si jednou zahrál a pak odešel na hostování do Ascoli, Empoli a Sionu. Dlouho se pak zdálo, že odešel nadobro, když zamířil do Parmy a své pravděpodobně nejproduktivnější období strávil ve Veroně za Hellas.

Tyto zkušenosti z něj udělaly muže, kterým je dnes; když říkám muže, je mu 25 let. Nyní je členem národního týmu a ukazuje, že by mohl být jedním z nejlepších italských nadějí pro nadcházející roky. Má všechno: rychlost, sílu, fotbalovou inteligenci v útoku i v obraně a disciplínu a vyzrálost, která je podobná jako u Nicoly Barelly, budoucího kapitána Interu.

V příštích týdnech či měsících budou mnozí mluvit o metr devadesát vysokém chlapci, který mění způsob hry křídelních obránců. Proč? Protože jakmile se dostane do pokutového území, má ohromnou práci nohou a nebojí se. Jeho spoluhráči ho milují a ukazatelem toho je, kolikrát se zapojí do oslav.

Jeho levá noha by mohla konkurovat té Andrease Brehmeho. Dimarco umí zahrávat volné kopy, rohy i penalty a jeho inteligentní pohyb mu dokonce pomohl ke vstřelení gólu hlavou plížením. Dimarco se v týmu, který má vzestupy a pády, rychle rozvíjí a dává Inzaghimu super spolehlivou variantu na levou stranu, kde se ještě před pár měsíci zdál Perišič nenahraditelný.

Autor: Lukáš Pekárek

Zdroj: football-italia.net