15/05/06 - Inter ukončil sezonu remízou 2-2 v Cagliari. Poslední tři kola mu v podstatě o nic nešlo, třetí místo měl jisté a tak šanci představit se v černomodrém dresu dostali i méně vytížení hráči. Na lavičce náhradníku seděli samí mladící z primavery. "Dnes odpoledne bylo horko, ale utkání jsme měli pod kontrolou," ohodnotil fotbal trenér Interu. "Jsem rád, že přestože jsme dvakrát prohrávali, neprohráli jsme. Absence Martinse ovlivnila základní jedenáctku. nejprve jsem hráli systémem 4-3-3, který se ale mco neuplatnil. Když jsem to změnil na 4-4-2, už to bylo lepší."

Cagliari - Inter 2:2

"Jak zhodnotit rok? Je těžké něco hodnotit, když se účastníte zmanipulované soutěže. Je to prakticky nemožné. Skončili jsme třetí, máme 76 bodů i když jsme v závěru polevili. Momentálně jako všichni tady prožíváme největší skandál v historii fotbalu. Situaci, které ne zcela dobře rozumíme. Je to porážka pro každého. Uvidíme, jak se věci vyvinou."

Pro Cruze to byla nejlepší sezona v Interu. "Jsme potěšen tímto rokem. Dal jsem nejvíc branek ve své kariéře. Jsme za to rád, ale také jsme zklamán situací v Italském fotbalu." Argentinec by se chtěl podívat také na MS. V nabitém kádru má ale jen minimální šanci, že by byl povolán.

Speciální den zažil brankář Orlandoni. Do Interu přišel ve čtrnácti letech a o devatenáct let později si za něj konečně zachytal. "O tomto debutu jsem vždy snil Procestoval jsem spoustu klubů v Serii A a B. Konečně jsem si zachytal v dresu, který jsem vždycky miloval a budu milovat." I Solari je hrdý Interista. "To co se teď v Itálii děje je neuvěřitelné. Už konečně rozumím tomu, co mi spoluhráči celou dobu říkali. Rozumím také tomu, co znamená být hrdý Interista. Jsem na to pyšný a to jsem v klubu jenom rok." Solari přispěl k výsledku gólem, třetím v lize. Po bídném začátku se konečně na život v Itálii adaptoval.

Vedle starocha Orlandoniho si svůj debut za Inter prožilo i trio zajíců Domenico Germinale, Ilario Aloe a Leonardo Bonucci. Všichni jsou Italové a hrají za primaveru. Všichni doufají, že to nebylo naposledy.

Autor: Lukáš Pekárek