28/05/21 - Dovolte mi, jako již tradičně, volně navázat na našeho kolegu Michal Petrenka, s mým pohledem na aktuální situaci.

Inter dost možná vytvořil nový světový rekord v tom, jak rychle se dá vystřídat titulová euforie za zmatek a zklamání. Sotva z ulic Milána odešel domů poslední střízlivějící fanoušek, přišla zpráva o odvolání hlavního trenéra. Nejhorší, ale zase ne tak moc neočekávaná, zpráva, která mohla přijít. Nemůžu si pomoct, ale celé Scudetto na mě nyní působí pouze jako takový pomyslný růžový závěs, který většině z nás překryl výhled na opravdové problémy našeho klubu.

Pojďme se na to podívat z ekonomického hlediska. Suning je společnost, jehož vnitřní ekonomika je silně svázána s trhem. Pokud je dole celý trh, potom je dole i ekonomika Suningu. Suning má jediné štěstí, že je to Čínská společnost a čínská vláda nemá ve zvyku nechávat potopit své největší společnosti a poskytla tak Suningu nemalé finanční prostředky, které však jaksi za oplátku může Suning investovat pouze v Číně, takže pro Inter zkrátka nic nezbývá.

Co se ve světě děje všichni dost dobře víme, ale už málokdo ví, co bude vlastně následovat. I kdyby světová pandemie úderem dnešní půlnoci skončila, ta pravá ekonomická krize dost možná dorazí teprve časem, jinými slovy trhu (a tím pádem i Suningu) může trvat třeba 3, nebo možná 5, nebo bůh ví kolik let, než se dostane tam, kde byl před Covidem. Řada z vás se taky ptá, kde se podělo těch XX půjčených miliónů od OakTree… Tak prosím pěkně tato půjčka (ostatně jako již Michal dobře zmínil) sloužila jen na zaplacení dalších, více urgentních, půjček a klub jako takový z těchto peněz neuvidí vůbec nic.

Ten, kdo do fotbalu vidí trochu hlouběji a něco málo ví také o finančním a ekonomickém prostředí tohle viděl už dávno, konec konců jsem Vám svým způsobem psal již v březnu, že Suning musí klub prodat nebo udělat alespoň něco jinak nás čeká v dalších letech boj zpět o 4. místo. Kdo mě zná a občas nějaké moje příspěvky čte, tak ví že se většinou snažím být spíše optimistický ale dnes musím opravdu přiznat, že v horizontu několika let mám o náš klub nemalé obavy. Patříme mezi jedny z nejzadluženějších klubů, a navíc nyní slábne i náš stěžejní partner a majitel.

Nechci, aby to vyznělo, že ze všeho viním pouze Suning. Tak to rozhodně není. Jsme prostě jen klub, který dost možná tuto pandemii odnesl ještě více než jiné kluby. Co se potom týká odvolání Conteho, tak tam to vidím na takový souboj ega a hrdosti. Suning je natolik hrdý, co z Interu vybudoval, že se jim klub nechce jen tak snadno prodat a raději zvolí méně či více drastická ekonomická opatření a Conte je zase natolik hrdý a pyšný, že nedokáže skousnout skutečnost, že by vedl tým, který by nemusel něco vyhrát. Jestli totiž Conteho na světě něco nejvíc miluje, tak je to vítězství… Jeho odchod tedy není vina žádné ze stran, jako spíše nevyhnutelný dopad současné situace.

K novému kouči již toho bylo napsáno dost, takže jen velmi krátce. Líp to nešlo. Simone bude mít konečně možnost ukázat, jestli dokáže vést i lepší mužstvo, než bylo jeho Lazio. Velkým plusem je to, že dokáže hrát ve stejné formaci na kterou máme hráče a jeho fotbal býval často navíc pěkně koukatelný. Jediný otazník pro mě je, zda Simone dokáže udržet na uzdě silné osobnosti a charaktery, které máme v týmu, jako jsou Lukaku, Barella nebo třeba i Lautaro, protože jen těžko se dá očekávat, že by v týmu panovala taková chemie jako za Conteho.

Obrňme se nervy a připravme se na hektické a důležité léto a na prodeje. Kdybych si měl vybrat někoho koho prodat tak jsem pro Lautara. S trochou nadsázky dokáže vedle Lukaka zahrát téměř jakýkoliv kvalitnější útočník, ale vzadu v obranné trojce to každý nedokáže a trojice Bastoni, De Vrij a Škriniar je natolik sehraná, skvělá a stabilní, že by byla velká chyba tuto trojici roztrhat. Nám zbývá už jen doufat, že těch prodejů nebude moc a že to týmem příliš nezacloumá. Závěrem už snad jen velké díky Contemu za to, že jsme si po letech mohli užít tu sladkou chuť vítězství.

Autor: Daniel Pokorný