24/02/09 - 24/02/09 - Už je to tady. Inter dnes večer hraje v osmifinále s Manchesterem United a má další šanci dokázat, že je světovým velkoklubem a ne jen pouhým vítězem italských soutěží. Poslednímu trojnásobnému držiteli scudetta se v Lize mistrů dlouhodobě nedaří. Nyní ho čeká obhájce této trofeje. Dokáže ho vyřadit?

Poslední úspěch Interu se datuje do sezony 2002/2003, kdy v semifinále milionářské soutěže vypadl s městským rivalem AC Milán na pravidlo o počtu branek vstřelených na hřišti soutěže. Smůlu měl Inter v tom, že oba zápasy se hráli na stejném stadionu a tak o jeho vyřazení po dvou vyrovnaných zápasech rozhodla vlastně náhoda.

V následujícím ročníku se nerazzurri nedokázali přes Arsenal Londýn a Lokomotiv Moskva protlačit ani do osmifinále, přitom do soutěže vstoupili přímo skvostně - v Londýně vyhráli 3-0 a doma nad Dynamem Kyjev 2-1.



V sezoně 2004/2005 vyhráli základní skupinu, vyřadili Porto a došli do čtvrtfinále, kde jim cestu do další části soutěže překazil znovu AC Milán. Druhý zápas musel být kontumován. Frustrovaní fanoušci neunesli blížící se další zklamání z neúspěšné sezony a naházeli na hřiště světlice. V té době Inter v Itálii ani v nejmenším nevládl a stále čekal na první titul v lize od roku 1989.

V dalším roce měl znovu velice dobrý rozjezd. Základní skupinu vyhrál a v osmifinále si poradil s Ajaxem Amsterdam. Štěstí mu přálo v losu a ve čtvrtfinále na něj čekal nijak těžký soupeř - španělský Villarreal. Právě v tom však byl nakonec asi největší problém. Hráči Interu nehráli na sto procent a dvojzápas mírně podcenili. Branku na domácím hřišti dostali hned v první minutě a přestože byli lepším týmem, nedokázali využít dostatek dobrých šancí a vyhráli pouze 2-1. Tento výsledek byl do odvety hodně ošidný a i sami hráči to vycítili, dostali strach a ve Španělsku totálně propadli. Proti Villarrealu byli naprosto bezzubí, v útoku nevymysleli vůbec nic a zaslouženě prohráli. Domácí vstřelili v 58.minutě gól a díky pravidlu o počtu vstřelených branek na hřišti soupeře... Vypadli znovu. Zvláštní bylo, že ačkoliv nastoupil Inter v plné síle, nedokázal se dostat pod vedením kouče Manciniho ani v závěru do nějakého trvalejšího tlaku. Fanoušci byli v šoku hlavně z tohoto zjištění.

Poučení mělo přijít v dalším roce. Už v základní skupině to však skřípalo. Inter sice postoupil s přehledem z druhého místa po Bayernu Mnichov, výkony na hřišti však ideální zdaleka nebyly. V této sezoně přitom v Serii A Inter válcoval jednoho soupeře za druhým, z 38 zápasů prohrál pouze jednou a jen tři body mu chyběli k magické stovce. V Lize mistrů to ale byla jiná písnička. V osmifinále znovu čekal přijatelný soupeř a znovu se ukázalo, že role papírového favoritu týmu nesvědčí. Inter odehrál skvělý první poločas na domácím hřišti, šance však znovu dostatečně nevyužil. Valencia dala po přestávce dvě branky z přímých kopů a výsledek 2-2 do odvety mluvil sám za sebe. Přesto šance byla, stačilo vyhrát a Inter šel dál. Ve Valencii se mu to před pár lety povedlo, jenže teď už šlo o hodně. Španělé zápas doslova odbránili a výsledek 0-0 je poslal díky pro Inter hodně oblíbenému pravidlu dál. Nic na tom nezměnila ani závěrečná bitka hráčů, v které Navarro zlomil Burdissovi ranou pěstí nos.

A jsme v loňské sezoně. Inter dostal lehkou základní skupinu, kterou bez problémů vyhrál i přestože mu chybělo za bitku ve Valencii několik hráčů. V osmifinále na něj čekal Liverpool. Konečně pořádný soupeř a tak k podcenění nemohlo dojít. Jenže přišli jiné komplikace. Inter začínal sezonu se stoperskou dvojici Samuel-Cordoba. Oba dva předváděli výtečné výkony, jenže pak se zranili. Samuel nestihl ani jeden zápas, Cordoba se zranil v prvním duelu. Dalším problémem byla nefungující záloha. Patrick Vieira se dal dohromady po delším zranění na poslední chvíli a své výkony si za rámeček dát rozhodně dát nemohl. Dejan Stankovič hrál po celý rok průměrně a tak se s trochou nadsázky dá říct, že se čekalo na nějaký geniální záblesk Zlatana Ibrahimoviče. Záloha mu totiž nic nabídnout nemohla. Nepřišel. Přesto nebyl Inter až tak daleko k úspěchu. V Liverpoolu držel až do 85.minuty stav 0-0. Kdyby se mu ho podařilo udržet až do konce, mohlo vše dopadnout jinak. Navíc od 30.minuty hrál v oslabení. Vyloučen byl Materazzi. V odvetě hrál Liverpool velmi takticky. Moc dobře věděl, že hrát musí Inter a tak po celou dobu jen vyčkával. V 50.minutě byl Interu znovu vyloučen hráč (Burdisso) a tak se celkem nikdo ani moc nedivil, když v 64.minutě utekl Torres a bylo vymalováno. Inter se nezmohl na ani jediný gól a zaslouženě vypadl.

Letos? Do týmu přišel slavný Mourinho s jasným úkolem - konečně uspět v Lize mistrů. Základní skupina však málem skončila fiaskem. Inter po bídných výkonech postoupil z druhého místa s pouhými osmi body. Zatímco v lize znovu vládne, s Ligou mistrů to na první pohled moc dobře nevypadá. Navíc v osmifinále na něj čeká nejtěžší možný soupeř. Jaké jsou tedy jeho šance?

Výhodou je, že ze strany hráčů nemůže znovu dojít k podcenění. Ve velké formě je Ibrahimovič, který loni touto dobou prakticky kvůli zraněnému koleni v lize nehrál a byl šetřen jen pro Ligu mistrů. Zranění ho však jistě muselo dost omezovat. Do formy se vrátil i Stankovič a Adriano, který ačkoliv tolik neskóruje, odvádí na hřišti důležitou práci. K dispozici je skvělý Maicon, jehož centry jsou nesmírně důležité. V létě přišel Muntari, který kvalitu zálohy bez pochyby zvýšil. Nevýhodou je naopak fakt, že se Interu na poslední chvíli znovu zranil stoper Walter Samuel. Kvalitní náhradník však existuje a není jím pomalý Materazzi, kterého Mourinho ani nenominoval. Vedle Cordoby by měl hrát Chivu. Co se týče kádru, vypadá vše tedy téměř ideálně.

Interu se v poslední době daří v lize vyhrávat a tak hráči mají dostatek sebevědomí. Další plus. Nový kouč má zkušenosti z anglické ligy a když vedl Chelsea, tak nad Manchesterem pravidelně vítězil. Teď tvrdí, že si tohoto soupeře v osmifinále přál a těší se na něj. Co je tedy nevýhodou? Určitě nepřesvědčivé výkony podávané na hřišti. Inter své soupeře v lize sice většinou přehrává, gólů by však mohl střílet víc. Navíc když z ničehonic inkasuje, přestává hrát svoji hru a často se bojí o výsledek až do samotného konce. To by mohlo mít v takto důležitém souboji fatální následky.

Manchester United není jen posledním vítězem Ligy mistrů. V současnosti má v Premier league výtečnou formu. V posledním 26.kole dostal branku poprvé od 8.listopadu 2008! Devět zápasů v řadě neprohrál a tabulku vede o 7 bodů. I tak má ale potíže a nejsou zrovna malé. Fergusonovi se zranili obránci a chybět bude i distancovaný Nemanja Vidič. Na stoperovi tak zřejmě bude muset nastoupit někdo z krajních beků nebo dokonce záložník. Kdyby se tohle stalo Interu, jednalo by se o pořádný zásah do sestavy. V Lize mistrů rozhodují maličkosti a tak právě na tomto místě může dojít ke klíčovým událostem.

Šance obou týmů jsou padesát na padesát. Inter doma musí nutně zvítězit a neinkasovat branku. Nejenom kvůli dobrému výchozímu výsledku, ale hlavně pro sebevědomí hráčů. Pokud se mu to nepodaří, jeho šance rapidně klesnou. Sami hráči moc dobře ví, že to bude nesmírně těžké a že bude potrestána každá chyba.

Ideální výsledek pro odvetu by byl 2-0. Na San Siru bude hráče povzbuzovat vyprodaný stadion.