
Odchytal všechny ligové zápasy i střetnutí Ligy mistrů. Svoji pozici mezi třemi tyčemi přenechal jen v italském poháru na tři úvodní zápasy náhradníku Toldovi. Nebyl tak jistý jako v předchozí sezóně a výkonnostně šel trochu dolů. Není to však způsobeno nějakým množstvím chyb, ale spíše tím, že vloni byl prostě neuvěřitelný. I v tomto ročníku dokázal tým podržet, a to hlavně v rozhodujících situacích v závěru sezóny. Za pevnou obranou si příliš nezachytal, ale dokázal se koncentrovat na důležité okamžiky. Na třech trofejích má obrovskou zásluhu.| pokračování... |
Francesco ToldoOdchytal tři zápasy v italském poháru, práce příliš neměl a dostal jediný gól, na kterém ale nese lví podíl. Diegovu střelu ze zápasu s Juventusem pustil za své záda, i když letěla přímo na něj a nebyla ani razantní. V příští sezóně už zřejmě mezi aktivními gólmany figurovat nebude a dočká se zaslouženého odpočinku.
Iván CordóbaV této sezóně působil spíše v roli náhradníka, jeho místo ve stoperské zaujal nově příchozí Lúcio, a nutno dodat, že zcela oprávněně. Výkony Cordóby totiž v této sezóně nebyly na takové úrovni, na které jsme byli zvyklí. Nestíhal rychlostně a měl problémy i s poziční hrou. Vše bylo způsobené i tím, že nedostával tolik příležitostí a že byl nerozehraný. V příští sezóně však více prostoru na hřišti očekávat nemůže. Proto bych byl pro důstojnou rozlučku s tímto hráčem a jeho odchod zpět do Jižní Ameriky, který si vždy na závěr kariéry přál. Místo by se tak přenechalo mladším posilám.
Davide Santon
Všeobecně se říká, že druhá sezóna v Calciu je nejnáročnější. Mladíček Santon to zažil na vlastní kůži. Kometa loňského roku na své výkony nedokázala navázat. Z části kvůli častým zraněním, ale i kvůli nedostatkům v tréninku. Do sestavy se často nedostával a když už, tak dělal zbrklé chyby. A to převážně v první polovině ročníku, jaro už měl vcelku dobré. Za rok by měl dostávat více šancí, na stabilní základ v Interu to ale zatím není.
Walter SamuelOdehrál možná životní sezónu a směle ho můžeme zařadit do all – star výběru italské ligy i Ligy mistrů. Výborně si rozuměl s Lúciem, skoro nechyboval, ubránil nejlepší útočníky planety a stihl do toho všeho být nebezpečný i ve vzduchu. Jednoznačně se stal jedním ze základních kamenů úspěchu a bude se na něm stavět i v příštím roce.
Javier Zanetti
Co napsat k této žijící legendě? Snad nikomu jinému nešlo přát letošní historický úspěch víc, než našemu dlouholetému kapitánovi, který stále dokazoval že patří k nejlepším a nejuniverzálnějším hráčům Calcia. Hrál pravého i levého obránce, v záloze v systému 4-2-3-1 i 4-3-1-2. Jen období na přelomu roku ho zastihlo trochu z formy. V závěru sezóny pak táhl mužstvo ke splnění snu všech Interistů. V Lize mistrů předváděl jedny z nejlepších výkonů své kariéry, která se snad ještě o pár sezón natáhne. Lepšího levého obránce totiž Inter momentálně nemá.
Marco Materazzi
Mnozí už ho odepisovali, ale stále dokáže odehrát zápasy na vysoké úrovni. I přes nepovedený začátek sezóny se postupně dostal do hry asi více, než by sám čekal a postupně se stal třetím stoperem. Při zranění či karetním trestu někoho z dvojice Lúcio – Sameul, vždy zaskočil a odvedl dobrou práci. Rychlostně už sice nestíhá, vše ale nahrazuje množstvím zkušeností. V příští sezóně už bude dostávat asi ještě méně minut a postupně se bude začleňovat do vedení klubu. I když, u něj člověk nikdy neví.
LúcioPřišel téměř za hubičku, přesto se stal základním kamenem obrany. Důležité zápasy hrál na hranici sebeobětování a každý fanoušek si ho pro jeho styl hry musel zamilovat. Nevypustil jediný souboj, do všeho šel na plno a vždy projevoval své emoce. Pověstnými se styly jeho útočné výlety, obzvláště ten, po kterém byl za zatleskání vyloučen v derby Wesley Sneijder. Jeho výkony občas srážely zbytečné chyby plynoucí z nekoncentrovanosti a přemíry snahy.
Maicon
Loňskou sezónu měl naprosto fantastickou a bylo těžké na ni nějak navázat. Úvod té letošní měl dosti rozpačitý a hodně fanoušků Nerrazzurri mu nemohlo přijít na jméno. Zápasy nehrál s takovým nasazením, kazil centry a často se pokoušel o nepřesnou střelbu. Na rozhodující část sezóny však načasoval formu parádně a byl to zase ten starý známý Maicon – nejlepší pravý bek světa. Rozhodoval zápasy, výborně bránil a díky svému neopakovatelnému náběhu byl rozdílovým hráčem. Po sezóně zřejmě odejde do Realu Madrid a náhrada za něj se bude Interu hledat velice těžko. Dá se říci, že je to skoro nemožné.
Cristian Chivu
V loňské sezóně ho Mourinho používal velice často na pozici stopera, letos se i kvůli příchodu Lúcia přesunul na levou obranu. Zde střídal lepší výkony s těmi horšími. Vybral si i pořádnou dávku smůly, když v zápase s Chievem utrpěl zranění hlavy a musel podstoupit operaci lebky. Velice rychle se však vrátil do tréninkového procesu a ve zbytku sezóny nosil tankistickou helmu, díky níž se dostal do povědomí široké veřejnosti. V novém ročníku bych ho zařadil zpět na pozici třetího stopera, protože pro post krajního obránce mu přeci jen chybí výbušnost.
Dejan StankovičNebyl už tak výraznou postavou jako v posledních letech, kdy vždy táhl černomodré k titulu, přesto sehrál v sezóně důležitou roli. Přesunul se z pozice podhrotového hráče více dozadu a nevedl si zle. Bohužel ho potkalo více menších zranění, po kterých se složitě dostával do správného tréninkového tempa. V záloze Interu se obecně zvedla konkurence a proto už neměl předplacenou základní sestavu, přesto stihl dát pár důležitých gólů. Po tomto ročníku mu bude obnovena smlouva.
Wesley Sneijder
Byl koupen jako tvořivý podhrotový záložník. Tím však není. Není to muž překvapivé přihrávky, který dokáže dát týmu tvář a vnutit soupeři vlastní tempo hry. V lize tedy právě kvůli tomu Inter ztrácel dost bodů, a to zejména v úvodu sezóny, kdy se černomodří nedokázali prosadit do konsolidovaných obran soupeřů a ani Sneijder v těch chvílích nic nevymyslel. Když však nastala situace, že měl jít Inter do rychlého brejku nebo hrát bez míče, přišla Wesova chvíle. Díky skvělému pohybu a mrštnosti se stal v Lize mistrů nepostradatelným hráčem a díky kontrům do otevřených obran jejím nejlepším nahrávačem. Bez něj by Inter „milionářskou soutěž“ těžko vyhrál. Pro ligové zápasy proti celkům hrajícím v bloku, by to však chtělo do zálohy koupit někoho tvořivějšího a klidně ho zařadit do středové trojice ze Wese, něco ve stylu Pirla, jakožto tvůrce ze zadních pozic. Nabízejí se varianty jako Banega nebo Montolivo. Uvidíme.
Patrick Vieira
Odehrál vcelku solidní podzim, ale chtěl mít jistotu základní sestavy, což v Interu zcela logicky nešlo, a proto zamířil zpět na britské ostrovy. Nominaci na světový šampionát si ale přesto nevysloužil. Za 3,5 roku v Interu odvedl skvělé služby, dopomohl ke třem titulům. Na druhou stranu ho pronásledovala častá zranění, takže výkonnosti z Arsenalu či Juventusu nedosáhl. Přesto děkujeme!
Ricardo Quaresma
Vrátil se po půlročním hostování z londýnské Chelsea a doufal v druhou šanci. Ta přišla, ale Harry Potter ji opět nevyužil. Důvod to má jednoduchý, prostě na Calcio nemá. Odehrál dva povedené poločasy ze celý rok, jinak spíše paběrkoval. Krev pil fanouškům Nerazzurri zejména proto, že když Inter prohrával a on přišel na hřiště se záměrem posílit ofensivu, povětšinou hru jen brzdil, přihrával pozdě a nebo do postavení mimo hru. Na 99% ho čeká letní odchod z klubu.
Thiago MottaSpolu s Diegem Militem přišel z Janova a základní sestavu si musel vybojovat. V jeho hře se střetává směs defensivní tvrdosti a ofensivní tvořivosti. V této sezóně však nechal propuknout hlavně tomu prvnímu. I přes častá zranění se stal důležitou součástí týmu a pro Ligu mistrů i nepostradatelným hráčem. Na konci sezóny dostával příležitosti na úkor Stankoviče. Sám jsem zvědav, jak se mu povede v příštím ročníku, letošními výkony si pravděpodobně zajistil setrvání v černomodrém dresu.
Sulley Muntari
Je hráčem jen pro určitý typ zápasů. Nepřihraje na metr, není schopen udělat kličku aniž by se mu míč zapletl pod nohy. Na druhou stranu je výborný v tlaku na míč a ve vyplňování prostorů. Více mu však vyhovuje systém 4-3-1-2. V 4-2-3-1 se spíš ztrácí a je pozičně zmatený. Proto si také v závěru sezóny moc nezahrál. Jeho pozice v týmu je ohrožena.
Esteban CambiassoBezpochyby jeden ze tří nejdůležitějších hráčů Interu a nejlepší defensivní záložník této planety. Pokud má den, dokáže sám vygumovat celou zálohu soupeře a je jedno, jestli hrajete proti Livornu nebo proti Barceloně. Všechny zápasy prožívá naplno, je to velký Interista. V této sezóně zažil i slabší chvilky, někdy byl nepochopitelně střídán, ale v globálu můžeme říct, že se obrovskou měrou zasloužil o tripletto! Obzvlášť v Lize mistrů občas předváděl výkony, nad kterými zůstával rozum stát. A pokud se nestane něco nepředpokládaného, bude klíčovým hráčem Nerazzurri i příští sezónu.
Amantino Mancini
Naprosto nepovedený nákup Josého Mourinha. Ani letos se neprosadil. Jeho hra je odvislá od sebevědomí, a když žádné nemá, není schopný se pomalu ani rozběhnout. Naskočil jen do sedmi zápasů, z toho jen dva byly v základní sestavě, a jeho výkony byly žalostné. I proto bylo nesmírným překvapením, když po něm v zimě sáhl AC Milán, kam byl poslán na hostování. Ani tam však nějak nezářil, a proto zájemci o jeho případnou koupi asi ve frontě zrovna stát nebudou. Jeho osud v Interu je však zpečetěn.
McDonald Mariga
Přišel během zimní přestávky z Parmy a šanci na to prosadit se měl minimální. A nezáleželo to ani tak na jeho výkonech, které byly vcelku ucházející. V jarní fázi sezóny už totiž každý zápas byl natolik důležitý, že nebyl čas na experimenty, a proto se keňský reprezentant dostal na trávník v základní sestavě všeho všudy třikrát. Je však mladý a má potenciál se zlepšovat. Uvidíme, jak se mu povede.
Samuel Eto´oPřicházel do klubu s obrovským jménem a pověstí jednoho z nejlepších snajprů planety. Fanoušci Nerazzurri se ale postupem času začali divit, jak je možné, že tento fotbalista mohl dát za Barcelonu tolik gólů, když je jeho zakončení tak tristní. Mnoho z nich na Samyho často nadávalo a považovali ho za špatný nákup. Jak sezóna postupovala dál, nebylo to zdaleka tak jednoznačné. Eto´o je svému týmu prospěšný převážně svým pohybem, napadáním a neuvěřitelnou schopností podřídit svůj individuální výkon týmovému úspěchu. To dokázal v Lize mistrů, kde se stal naprosto nepostradatelným hráčem. Pokud v příští sezóně zapracuje na zakončení, může být opět tím obávaným střelcem.
Mario Balotelli
Asi nejkontroverznější postava součastného Interu. Hráč, který má nadání od Pána Boha, ale který ho nemůže naplno rozvinou, protože mu to nedovolí ego a arogance. Tyto vlastnosti jsou u tak mladého hráče opravdu zvláštní. Mario tuto sezónu střídal lepší výkony s těmi odfláknutými, ale hlavně hodně putoval mezi hřištěm a tribunou. Dopustil se několika skandálů z nichž nadevše ční obléknutí dresu AC Milán a zahození dresu Interu po zápase s Barcelonou. Něco takového mu fanoušci asi těžko odpustí. Už několikrát sliboval, že zanechá excesů a že se bude soustředit jen na fotbal, nikdo mu to však už nevěří. Je pravděpodobné, že tento bezesporu talentovaný fotbalista bude muset zkoušet štěstí jinde.
Goran Panděv
Do kádru se dostal až v zimní přestávce a zpočátku to vypadalo, že si vybojuje jasné místo v základní sestavě na úkor Samuela Eto´a, který se tou dobou nacházel na Africkém poháru národů. Perfektně si rozuměl s Militem a vytvořili údernou útočnou dvojku. Po návratu Eto´a a změně rozestavení se Panděv přesunul na křídlo, kde už nebyl tolik výrazný. U postranní čáry se nedostával tak často k míči a jeho výkonnost šla dolů. Přesto díky dobré defensivní práci dostával dále příležitosti v Lize mistrů a zahrál si i finále.

Pokud byl Zlatan Ibrahimovič Boží syn, Milito je Bůh. Má přezdívku Il Principe, ale není to princ, je to král. Byl neuvěřitelný, nadpozemský, nezastavitelný. Stal se za jednu sezónu nesmrtelnou legendou Interu. Byl to jeho rok, o parník se stal nejdůležitějším hráčem týmu. Diego, děkujeme!
José MourinhoPo loňské trochu rozpačité sezóně zde nyní rozjel neuvěřitelný koncert. Potvrdil svou pověst nálepky na úspěchy a stal se po Herrerovi druhým největším koučem v černomodré historii. Je to muž, který možná není nejlepší v budování týmu, ale je to mistr taktiky. Dokáže si navíc všechny v klubu omotat kolem prstu a vštípit jim svoji filosofii tak, že za ním stojí i ten poslední údržbář. Hráčům předal pokyny a ti je bezezbytku plnili, navíc měl dostatečně silný a široký kádr na to, aby mohl dosáhnout toho, čeho dosáhl. Nebyl bezchybný, navíc se hodně pouštěl do sporů s italským svazem a rozhodčími, což Interu rozhodně neprospělo. Přesto když jsem po závěrečném hvizdu finále Ligy mistrů viděl v jeho očích upřímné slzy dojetí, musel jsem plakat taky. José Inter opouští, dosáhl tu všeho, co mohl. Těžko mu to zalívat. Jeho odchodem si tým určitě pohorší, tak kvalitního kouče totiž najde jen stěží. Snad jen nereální Capello a Hiddink se mu mohou rovnat. Nezbývá tedy, než mu přát vše nejlepší do další kariéry. José Mourinho la la la la la, José Mourinho.
Hráči jako Stevanovič, Donati, Krhin, Arnautovič nebo Sauzo hráli jen krátce



