01/05/03 - Do Itálie jsme vyrazili ve čtyřech v pátek ráno s Hondou a s hlavním cílem navštívit fotbal Inter - Lazio a když to vyjde, tak ještě nějaký další zápas. V sobotu se hrál atraktivní duel AS Řím - AC Milán. Vzhledem ale k tomu, že Řím byl pro nás příliš daleko a rozhodující pro nás byla také cena našeho výletu, rozhodli jsme se zkusit dostat na zápas Juventus - Brescia. Problém byl v tom, že utkání se hrálo v neděli od 15.00. A po jeho skončení jsme měli tři hodiny na to, abychom překonali 120 km mezi Turínem a Milánem. V neděli k večeru na přeplněných dálnicích docela riskantní...
| pokračování... |
Vstupenky na San Siro v Miláně jsem neměli a doufali jsme, že je seženeme až v Itálii. V Miláně prý byli již dva týdny před zápasem vyprodaný, takže jsme se trochu báli, jestli je vůbec seženeme. Z Čech jsme vyráželi s plnou nádrží naší Hondy. Benzín nám vydržel až do bezcelní zóny v Samnaun mezi Švýcarskem a Rakouskem, kde jsme v přepočtu na naše natankovali benzin za cca 20 Kč za litr. V Itálii jsme pak nabírali jednou plnou nádrž a pak ještě 10 litrů. Nazpátek jsme brali zase plnou nádrž v Samnaun. Celkem i s poplatkama za auto (dálniční známka v Rakousku, dálniční poplatky a parkování v Itálii) cesta vyšla na 4.500 Kč, což je velice slušný.
1.den Písek - Colico
Při cestě jsme se zastavili u jezera Chiemsee v Německu, na skokanském můstku v Innsbrucku a u jezera ve Sv.Mořici ve Švýcarsku. Po přejetí Alp jsme v Itálii přespali ve stanech u jezera Como v malém městečku Colico. Ráno jsme vyrazili do Lecca, v kterém podle oficiálních stránek Interu měli v jedné prodejně s muzikou prodávat vstupenky na fotbal. Obchod jsme našli celkem v pohodě i přesto, že Italové anglicky vůbec neumí... Kupodivu vstupenky k mojí velké radosti ještě byli a dokonce i do prostředního patra za střídačky. Vyšli nás celkem na 29 Eur, z toho byli 3 Eura poplůatek pro prodejce. V celý Itálii funguje prodejní síť TicketOne, v které prodávají lístky na calcio. Je to stejné jako u nás TicketPro. Nechápu jak lidi, přes který jsme sháněli lístky z domova, mohli říct, že je vyprodáno. A to bydlí přímo v Miláně...
| Výlet do Itálie |
| 25.4. Písek - České Budějovice - Linz (Rak) - Salzburg (Rak) - Chiemsee (Něm) - Innsbruck (Rak) - Samnaun (Rak/Švýc) - St. Moritz (Švýc) - Colico (Ita) |
| 26.4. Colico (Ita) - Lecco (Ita) - Monza (Ita) - Milano (Ita) - Novara (Ita) |
| 27.4. Novara (Ita) - Torino (Ita) - Milano (Ita) |
| 28.4. Milano (Ita) - Lecco (Ita) - St. Moritz (Švýc) - Samnaun (Rak/Švýc) - Innsbruck (Rak) - Salzburg (Rak) - Linz (Rak) - České Budějovice - Písek |
| Start: 25.4.2003 7.00 Konec: 28.4.2003 22.30 |
| Počet kilometrů: 2 100 km |
| Nejvyšší bod: 1840 m. (Samnaun) |
 San Siro |  San Siro |  San Siro |  San Siro |
2.den Milán - Novarra
Po zastávce ve slavné Monze, kde se zrovna jeli nějaké závody motorek, jsem přijeli do Milána přímo na parkoviště před Stadio Giusseppe Meazza. Hned na nás naběh místní překupník a nabízel nám vstupenky na Inter :-) Návštěva muzea nerazzurri stála asi 12,50 Eur. Prej by nám ukázali trofeje, kabiny a další zařízení. Přirozeně také stadión, ale na trávu by nás nepustili :( Protože jsem si chtěl prohlídnout centrum města a také jsem nechtěl až tak moc utrácet, do muzea jsem nešel. Pro prohlídce Milána jsme vyrazili směr Turín. V jedný hospodě v nějakým zapadákově jsme si dali pizzu, paradoxně v takový prdeli uměl číšník anglicky. Do vedlejší místnosti, kde dávali v tv fotbal AS - AC, nás ale nepustil. Měli tam asi nějakou soukromou akci. Zápas jsme tak poslouchali v rádiu a viděli jen posledních dvacet minut v jednom rodinným centru, kde ho promítali na velké plátno. Skončil velmi dobře, římané vyhráli 2:1 a AC tak znovu prohrálo. Před plátnem seděli hloučky lidí, jedna skupinka fandila domácím, druhá hostům. Zajímavé bylo, že jsme byli kousek od Milána a přesto se našlo dost fanoušků AS. Nebo to spíš byli fanoušci Interu jako já? Góly řádně oslavovali. Když jsme tam byli, tak padly dva, po jednom na každé straně.
To už začalo pršet a my jsme měli docela problém najít místo, kde postavit stan. Nakonec jsme měli kliku, že jsme stanovali dokonce i pod stříškou. Hned vedle supermarketu a rušné silnice. Kupodivu si nás nikdo za celou nevšiml.
3.den Novarra - Turín - Milán
Ráno už svítilo zase sluníčko. Do Turína jsme dorazili kolem jedenácté hodiny. Po prohlídce centra jsme se čtyřicet minut před výkopem dostali před Delle Alpi. Se štěštím jsme ještě stačili zaparkovat na jednom z parkovišť. Všude už jinak bylo plno aut a lidí, kteří se šli bavit. Ještě stále jsme si nebyli jistí, jestli na ten fotbal chceme vůbec jít. Báli jsme se, aby dálnice pak nebyla přecpaná a my jsme v pohodě stihli večerní zápas v Miláně. Před Delle Alpi na nás čekal mírný šok nejenmže, tu všude byli obrovský fronty před vstupními branami, ale dokonce kasy se vstupenkama byli zavřený. Přitom jsem moc dobře věděl, že fotbal v Turíně moc netáhne a na stadion tak chodí průměrně 35 tisíc. U vchodu se kámoš dal do řeči s jedním překupníkem. Jeho kamarád uměl anglicky, tak nám vysvětlil, že má permanentky, na který nás dovnitř dostane za 20 Eur. My na něj, že jsme z Čech a že nemáme peníze a že dáme 15. Možná i kvůli Nedvědovi, o kterým mluvil, nakonec souhlasil. On se dral davem směrem ke vstupu a my měli jít za ním. Místním, co stáli v tý dost dlouhý frontě se to samozřejmě nelíbilo. Chvílema jsem měl i strach, aby nám s těma prachama nezdrh. Naštěstí u vstupu na nás počkal, a po procvaknutí jeho x kartiček, na kterých si při každém fotbalu slušně vydělal, nás pustili dovnitř. Policajti mi zkontrolovali baťoh. Chtěli dokonce vidět i obsah malý taštičky, v který jsem měl nedopatřením "hezkej" nůž na chleba. Doteď nechápu, jak to že ho neviděli :-)
 Delle Alpi |  Delle Alpi |  Delle Alpi |  Delle Alpi |
27/04/2003 - 15,00 | |||||
 | JUVENTUS TURÍN - BRESCIA 2:1 | ||||
9' Del Piero, 88' Del Piero - 85' Appiah
Žluté karty: Toni, Guardiola
Vyloučen:
Střely na bránu:
Držení míče:
Rohy: 8-1
Diváci: 40.881
Rozhodčí: Trefoloni
Juventus (4-4-2) : Buffon 7, Tudor 5.5, Iuliano 6, Montero 6.5, Pessotto 6, Zambrotta 5 (64' Zenoni 5), Conte 6.5, Davids 7, Nedved 6 (70' Tacchinardi 6.5), Del Piero 8, Trezeguet 5 (55' Zalayeta 5). (12 Chimenti, 15 Birindelli, 18 Di Vaio, 21 Thuram). Trenér: Lippi 7.
Brescia (4-4-2): Sereni 6, Martinez 6.5 (78' Tare 6), Petruzzi 6, Dainelli 6.5, Pisano 5.5, Schopp 6.5, Filippini 6, Guardiola 6, Appiah 6.5, Baggio 6, Toni 6. (12 Micillo, 7 Jadid, 16 Mareco, 29 Alberti, 32 Paganotto, 33 Fusari). Trenér: Mazzone 7.
Protože jsme nevěděli, kde máme místo, museli jsme jít do horního patra, kde to pořadatelé nekontrolovali. Dokonce tu i platilo, kdo dřív přijde, ten si může vybrat místo. A my blbci šli hned do druhý řady. Před námi pak celou dobu stáli tifosi opřený o zábradlí. Naštěstí byl předemnou takovej malej tlustej, takže jsem na většinu hřiště viděl. Byli jsme přímo na kotlem nebo spíš celou tribunou ortodoxních fanoušků, kteří celou dobu zpívali chorály. Při představování sestavy hlasatel řekl jen křestní a fanoušci doplnili příjmení. Největší ovace byli podle očekávaní u Pavla Nedvěda, o kterém i nejčastěji zpívali chorály. Atmosféra byla přirozeně přímo skvěla. I přesto, že jsem nebyl v sektoru Brescie, jsem si zápas vychutnal.
První gól přišel celkem brzo a trefil se Alex Del Piero. Tifosi ani příliš tolik neřvali, přeci jenom čekalo se to, že tým Roberta Baggia, by neměl dělat Bianconeri potíže. Brescia za celý první poločas vůbec nic nepředvedla, na druhé straně Juve se také moc neukázal. Spíš to bylo opatrný a velkou šanci už v první půli neměl. Akorát Pavel Nedvěd jednou střílel vedle a v druhým případě dal hezkej gól, kterej mu pro ofsajd nebyl uznán.
Druhá půle začala v režii domácích. V jednom závaru nastřeli hlavou břevno Tudor a hned na to se musel vytáhnout brankář Sereni při pokusu Montera. S přibývajícím časem přestal Juventus hrát a začala hrozit Brescia. V 70.minutě vystřídal Pavel Nedvěd a Juventus jakoby přestal existovat. Roberto Baggio sice dal gól, ale jako u Nědvěda neplatil pro ofsajd. V další šanci hostí zachránil na brankové čáře se štěstím Buffon před Tonim, kdyby to šlo do sítě nikdo by se nemohl divit. Brescia hrozila i nadále a v momentě, kdy už se zdálo, že navrh zase mají domácí to přišlo. Juventus zahrozil z rychlého útoku, na dva obránce se hnali tři bíločerní. Míč se dostal až k Trezegeutovi, který si naprosto zbytečně v ideální pozici na střelu míč ještě mírně předkopl a obránce ho tak stačil zablokovat. Fanoušci na něj nadávali jak zběsilý, to ještě netušili, co se stane z protiútoku. Balón se dostal k Appiahovi, který utekl po levé straně a propálil Buffona. V ten moment chybělo do konce zápasu pět minut, fanoušci byli jako opaření a já se moh posrat radostí. Musel jsem se ale přirozeně krotit a se zamračeným výrazem ve tváři jsme provolával česky slávu Brescii. Moc dlouho mi to ale nevydržedlo. Hned dvě minuty na to po nenápadně akci napáli Del Piero míč z voleje, který skončil v síti a tifosi málem zbořili stadion. Tak jako v tu chvíli jsem na Juventus snad v životě nenadával. Sprostý nadávky ze mně lítali na všechny strany a ještě jsem se přitom usmíval :-) Krásnej pocit si takhle zanadávat, horší už to bylo s tím výsledkem. Baggio ještě nastřelil z přímáku z velkého úhlu břevno a na druhé straně Conte tyčku. Na výsledku se už nic nezměnilo, Juve vyhrál 2:1 a my jsme hlavně těch posledních 25 minut viděli pěknej fotbal. Pak následoval úprk k autu a pokud možno co nejrychlejší cesta do Milána.
Přesně to co jsme očekávali se vyplnilo. Třiproudová dálnice byla zasraná autama a všichni jeli na Milán. Auto za autem a všichni si to uháněli tak 130 km/h. V momentě, kdy to do sebe dvě auta naprala, začalo být nebezpečno. Všichni museli na fleku okamžitě zastavit, což v prvním případě byl pro nás docela problém. Pneumatiky pískali jak na koncertu. Takhle jsme zastavovali asi třikrát. Následovala kolona popojíždějícíh aut a hodinová cesta se protáhla na o hodinu a čtvrt. Celkem jsem za ten stokilometrový úsek viděli asi tak deset bouraček.
 San Siro |  San Siro |  San Siro |  San Siro |
27/04/2003 - 20,30 | |||||
 | INTER MILÁN - LAZIO ŘÍM 1:1 | ||||
43' Crespo - 77' Inzaghi
Žluté karty: Di Biagio, Conceicao
Vyloučen:
Střely na bránu:
Držení míče:
Rohy: 4-12
Diváci: 58.430
Rozhodčí: Collina
Inter (4-4-2) : Toldo 6.5, J.Zanetti 6, Gamarra 6, Materazzi 5.5, Cordoba 6, Conceicao 6 (83' Okan), Di Biagio 5.5 (56' Adani 6), Emre 6, Dalmat 5, Recoba 6 (74' Martins 6), Crespo 6.5. (12 Fontana, 31 Vivas, 40 Franchini, 41 Napolitano). Trenér: Cúper
Lazio (4-4-2): Peruzzi 6, Oddo 6, Negro 6.5, Couto 6, Favalli 6, Fiore 6 (64' Castroman 6.5), Simeone 6.5 (82' Liverani), Stankovic 5.5, Cesar 6 (46' Inzaghi 6.5), Corradi 5.5, Lopez 6. (1 Marchegiani, 15 Pancaro, 2 Colonnese, 16 Giannichedda). Trenér: Mancini 6.
Do Milána jsem přijeli v 19.15 zaparkovali jsem na jednom vdálenějším parkovišti od stadionu. Koupil jsem si dres Recoby za 10 Eur a šálu za 8 a šlo se fandit. Úžasnej stadion :) Na svých místech jsme seděli půlhodiny před výkopem. V prostředním patře a zase v druhý ředě. Před náma tak bylo zábradlí, přes který jsme dokonale neviděli. Na druhou půli jsem šel o pár řad výš, kde bylo jedno místo volný. Seděli na hlavní tribuně v rohu na úrovni pokutového území. Hlavní kotel fanoušků Interu byl na celé protější tribuně za bránou. Kousek pod náma byl sektor fanoušků Lazia. Tifosi nerazzurri zpívali dávno před začátkem chorály, ale vzhledem k tomu, že jsme seděli od nich docela daleko neslyšel jsem, co zpívají a postupem času už jsem ani nevnímal jestli zpívají pořád. V Turíně jsme byli hned nad nima, takže jsem to měl z první ruky. San Siro bylo zaplněné velmi slušně. Fans rozvinuli přes celou severní tribunu velkou vlajku se symbolem Interu (asi had).
Na second ringu, kde jsme seděli bylo volné místo jen ojediněle. Pak byl volný z bezpečnostních důvodů celý sektor za bránou vedle fanoušků Lazia, to je vidět i při zápasech Ligy mistrů v televizi. A volno bylo i na těch nejhořejších a nejlevnějších mistech. Myslel jsem si, že tam bylo víc než oficálních 59 tisíc diváků.
Jak už jsem napsal v komentáři k zápasu fotbal nic moc. Inter předváděl typickou hru ze zajištěné obrany. Samozřejmě mě mrzelo, že neuvidím Vieriho, který byl v minulém zápase vyloučenej a navíc se i zranil ve Valencii. Inter byl v první půli o něco lepší a ve 43.minutě Crespo hlavou po přímáku El China skóroval. Řev byl na stadionu slušný, ale určitě moh být i větší. Italové nejspíš fandí teprve, až když je to napínavý a chybí málo do konce, jak jsme se mohli přesvědčit v Turíně. Crespo se z gólu neradoval k respektu k fanouškům Lazia, za které hrál před příchodem do Interu.
Na Sergia Conceicaa se vůbec nepískalo, hrál dobře a po pravé straně často centroval na Crespa. Za celou první půli ho však našel jen jednou, v ostatních případech nenašel vůbec nikoho. Diváky svými kličkami a technikou bavil hlavně Stephane Dalmat. Radost pohledět ale jen do okamžiku než chce nahrát nebo vystřelit. Vůbec střely ze střední vzdálenosti hráčům Interu nejdou. Dalmatovi se povedla jedna až v samém závěru, to už ale dost kazil ve středu pole. Nejsprostší nadávky si z publika vysloužil Luigi Di Biagio. Jeho výkon to byla tragédie sama. Zkazil snad úplně všechno, ztrácel míče, neuvěřitelně špatně nahrával a když chtěl ukázat, že opravdu něco umí, tak se pokusil vystřelit a vysloužil si další nadávky... Cúper ho měl stáhnout dřív a ne až v 55.minutě. Obránce Adani, který ho vystřídal, se postavil na jeho místo. Když se ošetřoval Materazzi hrál také pět minut ve středu obrany.
Překvapil mě Gamarra, hrál levého beka a docela mu to šlo. Jednou dokonce i v pokutovém území vystřelil. Emre byl parkrát vidět u levé lajny, byl dost rychlej a po faulu na něj padnul jediný gól domácích. Technické parádičky nechal tentokrát na Dalmatovi. Recoba žádné prokličkování obranou také nepředvedl, střely mu také něšly a tak jediné, co mu pořádně vyšlo byl již zmíněný přímák. V 75.minutě ho nahradil osmnáctiletý Obefami Martins a stadion ho přivítal velmi slušným potleskem. Možná úplně nejoblíbenější hráč nerazzurri, což mě docela překvapilo i potěšilo zárověň. Martins to tam hned svoji rychlostí rozhýbal a při prvním dotyku s míčem utekl obránci, dostal se až do vápna, ale přihrávkou nikoho nenašel. Pak zapadl a statické kombinace předváděná ostatními hráči v černomodrém mu neseděla. Inter má vůbec problémy před pokutovým územím soupeře něco vymyslet. Když se jedná o rychlý brejk tak to ještě jde, většina akcí končí buď centrem ze strany a nebo ztrátou míče ve středu pole před šestnáctkou. Kdyby tak někdo uměl nebezpečně vystřelit...
 San Siro |  San Siro |  San Siro |  San Siro |
Lazio využilo toho, že se domácí zatáhli a útočilo. Po několika šancích se dočkalo v 77.minutě. Sergio Conceicao naprosto zbytečně fauloval jednoho z protihráčů a vysloužil si žlutou kartu od Colliny, který zápas řídil. "Collina Bastardo," ozvalo se za mnou. Vážený rozhodčí a taková nadávka :-) Po centru do vápna se hlavou trefil Simone Inzaghi, který přišel na hřiště až v druhé půli a viditelně oživil hru hostí. Neuhlídal ho Ivan Cordoba. Inter se na odpověď nezmohl. Sice se pokoušel vstřelit gól a přestal tak urputně bránit, nakonec ale moh být rád, že neprohrál. Castroman byl těsně před koncem hodně blízko ke gólu. Diváci začali ze stadionu odcházet už ve 40.minutě a v momentě, kdy Collina odpískal konec, byl stadion poloprázdný.
Prázdný stadion jsme si řádně vyfotili a u hlavního stadonu čekali spolu s dalšími fans za prosklenými dveřmi na hvězdy, které tudy chodili do podzemních garáží. Viděl jsem zraněného Fabia Cannavara. Deset metrů ode mne! Jenže pak půlhodiny nikoho a protože jsme nevěděli jestil opravdu tudy, někdo půjde pomalu jsme to vzdávali. Dva z nás šli k autu a já s kámošem jsmá šli zpátky na vylidněný stadion. Ve spodní části za střídačkama jsem ještě nebyli. Všude už jen vyklízeli pořadatelé restaurace z VIP loží a na hřišti balili nějaký kabely. Mezi tribunou a hřištěm byl hluboký příkop, takže na trávu jsme tímto způsobem nemohli. Protože je ale kámoš Posky neuvěřitelná vtěrka, vydal se směrem k pořadatelům, kteří v rohu hřiště uklízeli již zmíněné kabeyly nebo bůhví co tam dělali. Schody dolů, jedny dveře, který nebyly zamčený, další tentokrát polootevřený a hup a už byl na trávě. Zeptal se jich jestli tam může být a oni ho nechali ale jen v těch místech v rohu. Samozřejmě jsem musel za ním. Když už jsme se kochali pohledem na trávu, která byla překvapivě dost hustá a chodilo se po ní jak na koberci v obýváku, přihnal se na nás jiný pořadatel. Už jsme mysleli že musíme padat, ale pořadatel mrknul okem, že teda jako že to jsme to my můžem tu být a dokonce nás pustil i do brány!!!
Co nás v ten moment akorát pořádně nasralo, bylo to, že jsme si to neměli, jak zaznamenat. Kámoš s digitálním foťákem byl už někde u auta, já jsem dofotil film už dávno před tím, protože jsem myslem, že už nebude co fotit. A Poskymu zas došla baterka u kamery. Jediný, co z toho teda máme je tak deset sekund, jak stojím v bráně. Kupodivu stačilo si stoupnout na špičky a na břevno jsem dosáhl. Ty tyčky ale byly nějaký měkký, stačilo do nich lehce drbnout a už se celá brána kymácela. Docela se divim, že při těch bombách se ještě nikdy žádná nezlomila. Sebral jsem si vykopnutej drn trávy a vychutnával si ten okamžik. Chvíli před tím tady běhali všichni hráči a padly oba góly. Škoda, že jsme neměli míč :-)
Vrátili jsme se zpět ke hlavnímu vchodu, kde už nidko nebyl. Zrovna když jsme přišli tak tudy šel Hernan Crespo! A zase to nemám vyfocený, kurva! Ještě jsme viděli Collinu, jak si za sebou táhne tašku na kolečkách a to bylo všechno.
 San Siro |  San Siro |  San Siro |  San Siro |
4.den Milán - Písek
Až v půl druhý jsme našli někde u dálnice poblíž lesa a v nějaké rezervaci místo na stan. V děvet ráno jsme pak vyrazili směr domov. Doma jsem byl akorát v půl jedenáctý.
Prachů jsme utratil docela dost, ale nějak zvlášť jsem nešětřil. Pokud bych si vzal dostatečný zásoby jídla z domova a nejeli jsme taky do Turína na fotbal, tak by mě to všechno vyšlo jen na 2.100 Kč. Protože jsem ale doma zapomněl salám :(, šli jsme na Monzu, na věž a fotbal v Turíně, Pizzu v restauraci, koupil jsem si dres a šálu Interu a další kraviny a žral jsem hamburgry za jedno Euro v McDonaldovi, utratil jsem celkem zhruba 3.500 Kč. Ušetřili jsme také na tom, že jsme spali na černo mimo kempingy. Další možnosti, jak ušetřit, bylo koupit levnější lístky (18 Euro) za Inter, což jsem ale rozhodně nechtěl. Výlet by tak vyšel celkem za cca 1.600 Kč.
Jinak to byl super výlet, kterej za ty prachy rozhodně stál. Všechno bylo nakonec naprosto bez problémů, svítilo i sluníčko a bylo teplo, napřiklad 26°C pří zápase Juve - Brescia. Jedinou vadou na kráse byla remíza Interu...
Fotky z výletu budou do týdne jsou zde.
