04/04/09 - Osmnáctiletá naděje Interu Milán Davide Santon poskytl interview kanálu Inter Channel.Davide Santone, tato sezona je plná debutů. A tým, reprezentace do 21 let, televizní studio...
"Ano, to je pravda. Je to pro mě důležitá a vzrušující sezóna. Můj debut za Inter, potom za jedenadvacítku. Jsou to úžasné emoce."
Ti, kteří Vás sledují v televizi, říkají, že jste klidný kluk, který jen těžko ztrácí nervy.
"Žiju ve světě plném emocí, ale snažím se je v klidu zvládat. Jak jsem vždycky říkal, je to díky pomoci spoluhráčů a díky snaze emoce překonat, protože není jednoduché hrát pod tlakem, který na vás doléhá. Když hrajete v klidu, je to jednodušší, protože není snadné podat dobrý výkon, když jste nervózní."
| pokračování... |
Můžete hrát takovým stylem, jako jste hrál za Allievi Nazionali (tým Interu do 17 let)?
"Za Allievi jsem hrál trošku něco jiného, ale na krajním beku můžu hrát tak, jak jsem hrál dříve. Snažím se tak hrát, stejně jako se snažím zlepšovat zápas od zápasu, v obranné a útočné činnosti."
Jaké to je pro pravého beka hrát na levém beku?
"Hrál jsem napravo i vlevo. Když pravý obránce hraje napravo, je to snazší hrát podél lajny pravou nohou, ale nalevo máte tendenci přehazovat si míč a pořád hrát pravou. V národním týmu jsem hrál vpravo, snažil jsem se dostávat před branku, ale nedařilo se mi to. Když hraji vlevo, můžu se mnohem častěji dostat ke střele."
Ale můžeme říci, že Davide Santon má dobrou střelu...
"Ano, mnoho lidí mi to říká. Na tréninku na mě spoluhráči křičí "Střílej" ale já nikdy nestřílím. (Směje se) Ale nyní se to musím naučit."
Na jedné straně jsou rodiče a na druhé profesionální otcové - trenéři. Koho tím myslíme?
"Mí rodiče se pro mě neuvěřitelně obětují, protože od té doby, co jsem přestoupil do Interu, podnikají každou neděli tři a půl hodiny dlouhou cestu, aby mě viděli. Vrací se domů v devět, deset večer a ráno vstávají do práce. Ale já jsem se taky obětoval, myslím. Není jednoduché ve čtrnácti opustit domov a postavit se na vlastní nohy, ale myslím, že když něco opravdu chcete, musíte pro to něco udělat."
Myslel jste si, že by to mohlo něco znamenat, když jste byl loni v létě povolán na předsezónní kemp do Riscione di Brunico?
"Ano, byla to velká satisfakce, ale stále jsem si neuvědomoval, že bych se mohl nějak uplatnit. Ani když jsem hrál za Allievi Nazionali, vždy jsem si myslel, že být v Interu není vůbec jednoduché, ale to bylo jen do té doby, co jsem debutoval proti AS Řím. Řekl jsem si: "Davide, teď už to začíná být dost vážný". A to byl můj startovní bod."
Nějaký superlativ, který by popisoval Mourinha?
"Boss je fantastický. Jeho komplimenty mě moc těší, ale když říká, že "Santon je fenomén", je to trochu přehnané, ale děkuji mu za všechnu jeho důvěru ve mě."
Řekl o Vás někdo, že jste fenomén, když jste byl dítě.
"Ano, když jsem hrál v žákovských kategoriích před příchodem do Interu, říkalo se, že mám něco více než ostatní. Komplimenty jsem vždy přijímal s pokorou, ale nikdy mi to nestouplo do hlavy."
Jeden čas jste hrál i ofenzivního záložníka. Ve Vaší nové roli jste se musel hodně učit bránit. Bylo to obtížné?
"Bylo to težké, protože jsem nikdy krajního beka nehrál. Pomohl mi fakt, že pohyb krajního záložníka je skoro to samé jako pohyb krajního beka, ale je zde jeden podstatný rozdíl. Když uděláte chybu v obraně, končí to gólem. Když udělá chybu záložník, vždy je někdo za vámi, kdo vám pomůže, takže musíte být soustředěný na sto procent. Když jsem se to a mnoho jiných věcí učil, pomoc trenéra byla velice užitečná, dost mi pomohl."
Loňský rok jste hrál za Primaveru krajního beka po Filippiniho diskvalifikaci. Od té doby jste už post nezměnil...
"To je pravda. Filippini byl proti Albinoleffe vyloučen, nastoupil jsem na postu krajního obránce a dařilo se mi. Na konci utkání mi spoluhráči řekli, že trenér řekl: "Ten Santon ale není špatný bek", a od té doby jsem na tomto postu hrál, i playoff s Primaverou. Pak přišel předsezónní kemp s A týmem."
Je tu ještě jeden hráč, který začínal na pravém beku a potom hrál v záloze: Marco Tardelli.
"Ano, vím. Je to další velký hráč. Vždy si budu pamatovat jeho gól na Mistrovství světa ve Španělsku 1982. Za jedenadvacítku jsem hrál také v záloze. Trenér Casiraghi naznačil, že by mě chtěl na tom postu vyzkoušet, a já to přijal, protože loni jsem v záloze dvakrát třikrát za Primaveru hrál. Věděl jsem, jak na to, a zadařilo se. Sice to byl prvních deset minut nezvyk, potom jsem se přizpůsobil a vše šlo hladce."
Dnešní hráči by měli být jako Javier Zanetti. Musí vědět, jak hrát na každém postu.
"Ano. Je důležité umět hrát všude, já jsem skoro všechny pozice vyzkoušel. Loni jsem hrál pravé křídlo, levé křídlo, útočníka, pravého beka a letos levého beka... (Směje se) Jediná věc, která mi chybí, je zahrát si na stoperu, a potom už budu mít vyzkoušeno vše..."
V neděli nastupujete po reprezentační pauze. Čelíte Udinese, které hrálo první polovinu sezónu na špici tabulky, teď procházejí zrovna těžkým obdobím...
"Ano, ale jsou zpět. Víme, že každý soupeř je těžký, a Udinese je jedním z nich. Půjdeme do toho zápasu se stejnou chutí po vítězství jako doposud. Doufejme, že se bude dařit, abychom mohli pokračovat vstříc Scudettu."
Budete hrát proti Pepemu a Floro Floresovi, ale potom, co jste hrál proti Cristianu Ronaldovi, by jste se neměl nikoho bát...
Absolutně ne. Nezáleží, proti komu hrajete, ať je to Ronaldo, Abate, či někdo jiný. Musím se vždy mít na pozoru a zůstat soustředěný. Malá chyba může mít fatální následky."
Co Vám udělalo největší radost za posledních dvanáct neuvěřitelných měsíců?
"Určitě můj debut za A tým. Ale jak jsem říkal, je důležité mít podporu spoluhráčů. Hráči jako Walter Samuel, kteří mají rodiny a děti, chovají se ke mě jako k synovi, to je pro mě velká pocta. Jsou na mě moc milí a to mě těší."
Každý rok, co jste v Interu, jste vyhrál Scudetto.
(Směje se) "Ne, ne každý rok. Vyhrál jsem s Giovanissimi Nazionali (mládežnický tým do 15 let) a s Allievi Nazionali s Bernazzanim, s Primaverou jsme byli loňský rok hodně blízko, Sampdoria ale ve finále skórovala 5 minut před koncem a my 3:2 prohráli."
Více než kdy jindy, Inter se potřebuje v cestě za Scudettem absolutně soustředit na každý zápas.
"Ano. Musíme být velmi velmi opatrní v každém utkání. Zápas s Juventusem v Turíně bude samozřejmě nesmírně důležitý a my doufáme, že ho vyhrajeme. Víme, že to nebude snadné, ale vydáme ze sebe vše jako doposud."
Když jste hrál v mládežnických týmech Interu, patřil jste mezi nejlepší střelce. Váš první gól za A tým brzy přijde...
"Až dám první gól, poběžím, abych to s trenérem oslavil. (Směje se) A nikdo mě nezastaví."
