11/11/08 - Inter Milán se vrátil na první místo Série A, a to díky důležité domácí výhře 1:0 nad nebezpečným Udinese. Tři body však černomodří urvali až v nastaveném čase, stejně jako proti Reggině udeřili po rohovém kopu. Tentokráte se hlavou prosadil náhradník Julio Cruz. V průběhu zápasu však útočníci domácích marně hledali cestu k soupeřově brance, nedostávali se do zakončení a předvedená hra Nerazzurri za moc nestála. V druhém poločase si hráči Interu sice dokázali vytvořit místy až drtivou územní převahu, branky se však dočkali až v 90. minutě. Buďme rádi aspoň za ni, i díky ní totiž družina trenéra Mourinha zažívá úspěšnou první etapu sezóny. Tedy alespoň co se výsledků týče.Inter - Udinese 1:0
Výkony týmu jsou naopak pod palbou velké kritiky, ať už novinářů, fotbalových odborníků nebo samotných fanoušků. A nutno dodat, že oprávněně. Mužstvu se zatím nedaří nacházet harmonii mezi útočnou a obrannou fází hry. Černomodří dokáží odvést v zápase skvělou defensivní práci, zpravidla pak ale nevstřelí víc, jak jeden gól. Naopak, když už útočníci Nerazzurri své šance proměňují, tápe zase stoperská dvojice. Proto letos Inter vítězí většinou jen o jednu branku. Hlavní však je, že vítězí. Rukopis portugalského kouče Mourinha je tak na Milánských patrný, hlavně co se týče stylu vedení zápasů. Ani jedno z družstev, která ve své kariéře José trénoval, se neprezentovalo nějak závratně útočným fotbalem. Všechna však měla výsledky, a tak tomu zatím je i s Interem.
| pokračování... |
První poločas utkání s Udinese byl se dal označit anglickým souslovím „complete disaster“. Hra Nerazzurri postrádala snad vše, co dělá fotbal fotbalem. Hráči nebyli v pohybu, chyběla jakákoli překvapivá přihrávka. Přestože se náš soupeř před utkáním nacházel v horních patrech ligové tabulky, přijel si na San Siro pro remízu. Vycházel hlavně ze zabezpečené obrany a spoléhal na rychlé protiútoky. Jak už je tomu v této sezóně zvykem, Inter si s tím nedokázal poradit. Hrál svoji tradiční "házenou" kolem pokutového území, která však nevedla k žádné šanci. O jediný vzruch před bránou Handanoviče se tak postarali Vieira s Quaresmou. Jejich střely však hostujícího gólmana příliš nevylekaly. Pokud by někdo komentoval hru černomodrých v prvních pětačtyřiceti minutách, mohl by opakovat asi následující : „Míč na pravé straně, přihrávka doleva, přihrávka doleva, přihrávka doleva, pokus o centr, bohužel nepřesný, deset minut nuda, míč na pravé straně, přihrávka doleva, přihrávka doleva, přihrávka doleva, pokus o centr, bohužel nepřesný“.
V druhém dějství na trávník postupně přišli Obinna s Cruzem, kteří nahradili nevýrazného Quaresmu a Balotelliho, a hra Milánských se tak lehce zlepšila. Je až zarážející, jak často musí José Mourinho v této sezóně střídat hráče už o poločase. Svědčí to o velké nevyrovnanosti ve výkonech některých fotbalistů, kteří sice odehrají jeden zápas v ucházející formě, ale hned v tom následujícím se poroučí ze hřiště třeba už v 55. minutě. Štěstí je, že střídající hráči mužstvu obvykle pomůžou. Tak tomu bylo i v neděli. I právě díky Cruzovi s Obinnou si Inter postupem času vypracoval až drtivý tlak, který však k šancím nevedl. Udinese po nebezpečné střele Flora Florese z 46. minuty zcela rezignovalo na své útočné snažení a soustředilo se jen na bránění nerozhodného výsledku, což se nakonec málem podařilo.
Jenže pokud se něčím mohou černomodří v této sezóně pyšnit, je to určitě dominance v závěrečných fázích zápasů. Veliký tlak Interu s sebou nakonec přinesl i šance. Nejprve v 88. minutě napálil nádhernou střelou zpoza šestnáctky tyč Javier Zanetti. V nastaveném čase pak pronikal po levé straně velice aktivní Obinna, jeho povedený centr byl odvrácen na roh. Většina Interistů tak doufala v „deja vu“. Přála si stejný konec, jako v zápase s Regginou. A dočkala se ho. Julio Cruz se společně se dvěma spoluhráči ocitl zcela nekrytý před hostující svatyní a hlavou nezadržitelně skóroval. Stadión vybuchl nadšením, fanoušci skandovali Poncharellovo jméno a možná i Interu odpustili jeho nezáživnou kopanou. Přeci jen, když je den modrý a noc černá, není co řešit.
Hodnocení :
Julio Cesar – 7 : Moc práce neměl, obránci před ním pracovali vzorně. Přesto tým hodně podržel. V 46. minutě se k jeho brance řítil šikovný Floro Flores a následně nebezpečně vypálil k tyči. Brazilský hrdina Interu se však rychle položil na zem a míč vyrazil. Byl to sice jeho jediný vážnější, zato velice důležitý zákrok.
Maicon – 6 : Hrál s velkým nasazením, ale ne moc přesně. Bojoval, snažil se pro tým odvést maximum, mysl chtěla, ale tělo neposlouchalo. Nedostával se moc k průnikům po své pravé straně, ani se nestahoval do středu hřiště. Působil nezvykle nenápadně. Defensivní práci si zastal, velkou hrozbou pro soupeřovu branku však nebyl.
Ivan Cordoba – 6 : Své místo v sestavě měl jisté už za Manciniho. I pro trenéra Mourinha je stoperem číslo jedna. A nutno dodat, že právem. I přes svůj pokročilý věk a nízký vzrůst patří stále k těm nejlepším stoperům Série A. Proti Udinese nedělal chyby, hlídal si spolehlivě útočníky soupeře a tradičně vyhrával hlavičkové souboje.
Walter Samuel – 7 : Uplynulo dlouhých a neuvěřitelných jedenáct měsíců od momentu, kdy se v prosincovém zápase s AC Milán zranil. Skoro rok pak sledoval zápasy Interu jen z tribuny nebo z lavičky náhradníků. V neděli se však „Zeď“ konečně vrátila. Walter podal velice dobrý výkon. Prokázal, že ze svého umění nic nezapomněl, zblokoval dva nebezpečné pokusy soupeře a hostující hráče bránil natěsno, jak jsme od něj zvyklí. Materazzi s Burdissem budou mít velké starosti s tím, propracovat se přes něj do základní sestavy.
Maxwell – 6 : Byl o trochu aktivnější než Maicon, ale ani jeho pohyb směrem dopředu žádnou šanci nepřinesl. Svými výkony po zranění však dokazuje, že i přes ztrátu Cristiana Chivua nemusí být levá obrana pro Inter slabým postem. V neděli občas zkazil rozehrávku nebo špatně přečetl situaci, vždy však své zaváhání stačil napravit. Je velice jistý v práci s míčem a to je pro krajního obránce nejdůležitější.
Patrick Vieira – 6 : V prvním poločase po narážečce se Zlatanem nebezpečně pálil těsně vedle hostující branky. Tlačil se do útoku, ale na můj vkus kazil hodně přihrávek. Jeho střídání v druhém poločase se však dá označit za překvapující. Byl totiž aktivní a stále se snažil zaměstnávat obranu soupeře. Zřejmě po zranění ještě není v optimální kondici. Navíc Dejan Stankovič, který ho nahradil, umí daleko lépe vypálit z dálky, což v plánech Mourinha jistě sehrálo určitou roli.
Esteban Cambiasso – 7 : V prvním dějství odebíral protihráčům míče jak na běžícím páse. Po změně stran, kdy už bylo jasné, že Udinese moc útočit nebude, se zapojoval více do útoku. V 63. minutě patičkou efektně připravil střeleckou pozici pro Vieiru. O pět minut později se dostal i k zahrávání standardní situace, jeho kroucenou střelu Handanovič s problémy vyrazil před sebe.
Javier Zanetti – 7 : Svou ranou z 88. minuty dal vzpomenout na branku, kterou v loňské sezóně srovnal domácí utkání s AS Řím. Tentokrát mu však k přesnému zásahu pár centimetrů chybělo, trefil totiž pouze tyč. Utkání ale odehrál ve velkém stylu. Po přihrávce od Ibrahimoviče mu chyběl krok k tomu, aby postupoval sám na gólmana Udinese. Rozdával povětšinou přesné přihrávky a byl na trávníku vidět.
Ricardo Quaresma – 5 : Už i trenér Mourinho otevřeně mluví o tom, že je Harry Potter viditelně z formy. Přesto se ho snaží nasazovat co nejčastěji, ale ani velké vytížení nepomáhá. V myslích fanoušků Interu se začínají objevovat obavy z toho, že Ricardo vyhoří po Barceloně už v druhém velkoklubu. V neděli byl často u míče. Jeho střela a centry byly, už se bojím opět použít to slovo, tradičně nepřesné. Byl střídán hned o poločase.
Zlatan Ibrahimovič – 6 : Po velice slibném úvodu sezóny se Il Genio poněkud zaseknul. Nestřílí branky, neproměňuje šance a nevycházejí mu ani dříve tak smrtící kličky. Do největší příležitosti nedělního zápasu se dostal v 59. minutě, ale z výhodné pozice Handanoviče tvrdou ranou neprostřelil. Často se stahoval na křídlo, chtěl tvořit hru, ale ve většině případů míč ztratil. Snad se brzo dostane opět do tempa. Inter totiž potřebuje svého čaroděje ve formě.
Mario Balotelli – 5 : Jeho výkony jsou zatím hodně nevyrovnané. Dokáže zahrát skvělé dva zápasy a pak naprosto vyhořet. Tak tomu bylo v minulém týdnu. Proti Udinese se jen hledal, neprosadil se do zakončení, málokdo si ho na trávníku všimnul. Nešly mu ani standardní situace. V prvním poločase sice z dobré pozice obstřelil zeď, jeho pokus však byl příliš slabý. V druhém dějství zkazil rohový kop, když míč z jeho kopačky mířil rovnou do zámezí.
Julio Cruz – 7 : V dnešním přemodernizovaném světě, který je plný finančních krizí a podobných nesnází se jen na máloco můžete vždy spolehnout. Julio Cruz však tuto hypotézu vyvrací. Tento argentinský sympaťák bude prostě střílet góly, ať se děje cokoliv. V nastaveném čase se objevil sám před hostující brankou a možností, stát se opět hrdinou, nepohrdl.
Victor Obinna – 6 : Také on zaslouží pochvalu. Byl o poznání aktivnější než jeho předchůdce Balotelli. Sice byl v útoku občas zbrklý a kazil jednoduché kličky, přesto se podílel na vítězství velkou měrou. Právě on totiž v 92. minutě vybojoval rohový kop, po kterém padl vítězný gól.
