V každé z posledních několika sezón nebylo pochyb o tom, že Inter patří mezi nejlepší týmy Serie A. Od sezony 2017-18 skončili Nerazzurri v každé sezóně mezi nejlepšími čtyřmi. Jen jednou za tu dobu však Inter došel až do cíle a získal titul. V těch ostatních jako by k dosažení této vzácné úrovně a získání titulu mistra něco chybělo. Naposledy Inter získal Scudetto v sezóně 2020-21. V té době vedl tým bývalý trenér Juventusu, Chelsea a Tottenhamu Hotspur Antonio Conte. V následujících dvou sezónách pod vedením Simone Inzaghiho se na to Nerazzurri pokusili navázat. To se jim však nepodařilo. V sezoně 2021-22 skončili jen těsně pod vrcholem, scudetto získal AC Milán. O rok později jim ujel vlak s názvem SSC Neapol. Italská média tvrdí, že Inter dosáhl stejné úrovně jako vítězný tým pod vedením Conteho. V číselném vyjádření Gazzetta poznamenává, že Inter měl tentokrát nejlepší start do sezony za dlouhou dobu dozadu. Nerazzurri získali v prvních jedenácti zápasech sezony v průměru 2,55 bodu na zápas. To je lepší tempo, než jaké měl tým pod vedením Conteho, když získal titul. A díky tomu je Inter na nejlepší cestě zakončit sezonu s nejlepším počtem bodů od doby, kdy Conte získal titul s Juventusem v sezoně 2012/13. Samozřejmě pokud Nerazzurri vydrží v tomto tempu. Stejným tempem přitom Inter začínal sezónu 2006-07 pod vedením Roberta Manciniho. Více než o čísla však jde o pocit, který v týmu panuje. A podle názoru listu deníku panuje v Interu podobná atmosféra jako v sezoně 2020-21. A to je také důvod, proč se Interu daří. Tehdy byla posedlost ziskem titulu všepohlcující. Interu se to tehdy nepodařilo téměř deset let. A stejné je to i nyní, naznačuje deník. Zatímco Inter sleduje jedním okem i jiné soutěže, je více než kdy jindy posedlý tím, aby po několika sezónách velkého zklamání konečně získal titul a na dresech mu přibyla druhá zlatá hvězda.

Davide Frattesi se stal letní posilou Nerazzurri, která doplnila zálohu Simoneho Inzaghiho o další špičkovou posilu. Díky silné konkurenci je však těžké se probojovat do základní sestavy. V prvních devíti zápasech v Serii A si připsal pouze jediný start. Frattesi se během svého působení v Sassuolu vypracoval v jednoho z nejzajímavějších záložníků v Itálii a nyní je součástí italského reprezentačního týmu Luciana Spallettiho. Bude toužit pomoci Azzurri kvalifikovat se na příští letní mistrovství Evropy, což by byl jeho první velký mezinárodní turnaj. V rozhovoru pro DAZN Frattesi nejprve hovořil o svých začátcích s fotbalem v dětství. "Bylo mi čtyři a půl roku, když mě máma vzala na hřiště, protože jsem byl moc hlučný! Zeptala se pediatra, jestli existuje nějaký sport, který by mi pomohl se uklidnit. Ze začátku jsem brečel, protože si pamatuji, že jsem byl unavený, ale ona byla spokojená. Nakonec se z toho stala moje vášeň." Frattesi dostal otázku, jakou práci by měl, kdyby mu fotbal nevyšel. "Nejspíš bych byl tenista. Ale nejraději bych byl právníkem." Čtyřiadvacetiletý záložní si vzpomněl i na první stadion, na kterém hrál. "V Curi v Perugii jsme měli turnaj, když jsme byli opravdu malí. Tehdy jsme byli všichni super šťastní." Frattesi hovořil o svém prvním zápase jako profesionální hráč. "V italském poháru v roce 2017 to byly také velké emoce. Na hřišti Atalanty byl mimo jiné i Bastoni." Potvrdil, že v dětství byl brankářem. "Ano, pak jsem se postupem času stal útočníkem. Franceschini změnil mou roli tím, že mě postavil jako záložníka, ani tam jsem s tím nesouhlasil a vlastně jsem si na to stěžoval. Dnes mu musím poděkovat." Frattesi se zamyslel nad nejtěžším okamžikem své kariéry. "Když jsem skončil v mládežnickém sektoru a odešel do Sassuola, kde jsem nehrál, a zlomil jsem si kost. Byl to trochu zvláštní rok, ale s takovými věcmi se musí počítat. Bylo to těžké, všechno šlo ale dobře." "Silné a slabé stránky? Když něco chci, snažím se toho dosáhnout tím, že se snažím až do konce, to je výhoda. Nedostatkem je, že jsem někdy podrážděný." "Jak bych se třemi vlastnostmi sám popsal? Nájezdník, dříč, třetí je něco, co musím zlepšit, a to je vedení míče." Vyjádřil se i k důležitosti dění v šatně. "Je to hodně důležité, protože tam se vyhrávají zápasy. Vypadá to jako rétorika, ale je to vlastně pravda. Pokud je parta silná, cíle se z nemožných stávají možnými." Nakonec byl Frattesi dotázán, zda je důležitější talent, nebo odhodlání. "Druhý bezpochyby. Existuje mnoho příkladů talentovaných hráčů, kteří to nikam nedotáhli. A naopak mnoho méně talentovaných, kteří s pokorou dosahují velmi důležitých cílů."

Inter měl v zápase i smůlu. Na začátku nastřelil Calhanoglu břevno a v závěru se to samé povedlo i parádní ranou Carlosu Augustovi. "Nebylo to dnes snadné. AS Řím velmi dobře bránil, ale zůstali jsme trpěliví, vyzrálí a s čistou hlavou." Začátek utkání měli nevyhnutelně v režii ultras Interu, kteří si připravili 30 000 píšťalek, aby Lukaka vypískali při každém jeho doteku. Část z nich byla zabavena. Nakonec však nedošlo k velkému rozruchu, hlavně proto, že Lukaku téměř neviděl míč. "Atmosféra na San Siru byla jako vždy výjimečná. Je jasné, že dnes jsme ji pocítili více, ale ať už je to proti Římu, AC Milán, Cagliari nebo komukoli jinému, atmosféra na San Siru je vždy kouzelná," řekl kouč. "Tým se od toho všeho izoloval, pracovali jsme na taktice, protože AS Řím není jen Lukaku. Možná hrozilo, že atmosféra bude příliš silná, ale viděl jsem tým, který se neustále soustředil na hru, v 82. minutě dal gól a zaslouženě zvítězil. Zasloužili bychom si dřívější gól, ale takový je fotbal." "Thuram? Rozdíl je v tom, jak každý den pracuje v tréninku. Soustředí se na detaily na hřišti i mimo něj, musí v tom pokračovat," řekl Inzaghi pro DAZN. "Pomáhá mu také to, že už velmi dobře zná jazyk." "V prvních třinácti zápasech této sezony mohu kluky jen chválit, ale čeká nás ještě dlouhá cesta v mnoha různých soutěžích. Chceme dojít co nejdál, víme, že to nebude snadné, ale naší touhou je zlepšovat se každým dnem." Vzhledem k tomu, že Lukakův vztah s Inzaghim byl jedním z naznačených důvodů hořkého rozchodu, setkal se s ním dnes trenér? "K Lukakovi jsem se vyjádřil už v létě. Všichni vědí, co jsem udělal, abych ho přivedl zpět, a co jsem byl připraven udělat, abych ho tu udržel. Každý dělá v životě svá rozhodnutí, on udělal to své. Moje rozhodnutí jsou vždy pro dobro Interu, a ne jednotlivých hráčů. Dnes jsme se nepotkali, ale kdyby ano, tak bych ho bez problémů pozdravil." Soupeřovy týmy se stále častěji snaží všímat Alessandra Bastoniho, protože si uvědomují, že se na středního obránce hodně pohybuje po hřišti. "Věděli jsme, že Řím může hrát 3-5-2 nebo 3-4-2-1, takže jsme se připravovali na oba způsoby. Chtěli jsme se více tlačit nahoru po Cristanteho straně, protože El Shaarawy je spíše útočnou variantou. Pavard a Darmian si vedli dobře, když zdvojovali a pomáhali El Shaarawymu." Inzaghi pokračoval ve své obvyklé tradici střídání hráče, který dostal žlutou kartu, a o přestávce nahradil Benjamina Pavarda. "O poločase jsem musel Pavarda vystřídat, přestože si vedl velmi dobře, ale kdybychom nedali gól, tak by se jim otevřel prostor pro protiútok, takže jsem raději udělal změnu."